Divoký kosatec

Site-specific inscenace vytvořená na míru prostorům poutního areálu na Bílé hoře. Autorský text na základě stejnojmenné básnické sbírky nobelistky Louise Glůckové. Hlavním tématem je tajemný život zahrady, ale i život člověka, koloběh roku, příběh lidstva od stvoření po apokalypsu. Muž a žena se ocitají v Zahradě, ve „skleníku světa“, na „místě trochu jiném než nebe“. Koloběh věčného umírání a věčné obnovy je nutí ponořit se do vlastních vzpomínek. Možná, že až všechny vzpomínky postupně opadají, dojdou oba oné prázdnoty, do níž se vlévá úplně všechno. Všechno je změna a všechno spolu souvisí. A také se všechno vrací, ale to, co se vrací, není to, co odešlo...