Jednotka intenzivní lásky

"Proč otravuješ Stvořitele s dotazy, které ti může zodpovědět český divadelní režisér?"

(Dramox)

55% - ze záznamu

ze záznamu

55%

Asi nikdy nepochopím úspěchy her Antonína Procházky. Tato inscenace byla zajímavá snad jen rafinovaně vyřešeným jevištěm. Téma bohužel režisérky i dramaturgicky odfláknuté, výkony herců snížilo i to, že jim téměř nebylo rozumět. Pro mne zklamání, avšak zmírněné faktem, že zatím vše, co jsem od našeho velkého plzeňského mága viděla, mne jednoduše nechytlo za to mé divadelní srdce.

Úroveň posledních her A. Procházky stále klesá. Bývaly doby, kdy předváděl mnohem sofistikovanější humor.

Zajímavé téma, předvídatelné vtipy. Nicméně na odreagování a zasmání dobré.

Je pravda, že předchozí Procházkovy hry asi byly důmyslnější a vtipnější. Když na tuhle hru půjdete s cílem odreagovat se a zasmát, připraveni na laciné a předvídatelné fórky, budete spokojeni. Žádné velké umění ale nečekejte.

Na základě očekávání založeného na pozitivní zkušenosti z předchozích her autora jsem tentokrát zažila zklamání. Děj originální, ale vtip zadrhával.

Bylo to hezké, ale přijde mi, že pan režisér již píše podobné kusy. Což za ta léta již ztrácí šmrnc. Pravda, překvapil nás tam tunel do nebe a tak. A také, co má pořád psát, když má zcela pochopitelně určitý styl. Takže jako oddechovka dobré.

Jeden ze slabších Procházkových textů. Zahraný však dobře a evidentně s chutí. Plus za neoprenový tanec a prima hudbu.

Ideální scénář na páteční večer v Plzni:
Dát si dvě dvojky červenýho nebo 3 plzeňský piva v restauraci Za oponou a pak si zajít na Jednotku a dobře se pobavit. A to je oč tu běží,a tak to má být.Tak to i autor (si myslím) zamýšlel. A je to mimochodem dobře zahrané. BYLO TO FAJN.

Obávám se, že nikoli "plzeňský Moliere", ale divadelní verze Zdeňka Trošky. Bez urážky. Nějak mi to srovnání sedí líp. Většina Procházkových her/inscenací z mysli čtenáře/diváka rychle vyšumí - jako to šampaňské, kterým se připíjí v závěru "Jednotky". A přece to celé vzbuzuje respekt. Procházka je skvělý řemeslník, výborně pointuje, na rozdíl od Trošky je trapný jen výjimečně. Diváci se baví a tleskají, ale do týdne už nebudou vědět, čím se "Jednotka" liší od ostatních Procházkových her. A liší se vůbec? Je to celé tak za 50%. Pět navíc za scénografické překvapení, pět za Štěpánku Křesťanovou.

"Proč otravuješ Stvořitele s dotazy, které ti může zodpovědět český divadelní režisér?"

(Dramox)

55% - ze záznamu

ze záznamu

55%

Asi nikdy nepochopím úspěchy her Antonína Procházky. Tato inscenace byla zajímavá snad jen rafinovaně vyřešeným jevištěm. Téma bohužel režisérky i dramaturgicky odfláknuté, výkony herců snížilo i to, že jim téměř nebylo rozumět. Pro mne zklamání, avšak zmírněné faktem, že zatím vše, co jsem od našeho velkého plzeňského mága viděla, mne jednoduše nechytlo za to mé divadelní srdce.

Úroveň posledních her A. Procházky stále klesá. Bývaly doby, kdy předváděl mnohem sofistikovanější humor.

Zajímavé téma, předvídatelné vtipy. Nicméně na odreagování a zasmání dobré.

Je pravda, že předchozí Procházkovy hry asi byly důmyslnější a vtipnější. Když na tuhle hru půjdete s cílem odreagovat se a zasmát, připraveni na laciné a předvídatelné fórky, budete spokojeni. Žádné velké umění ale nečekejte.

Na základě očekávání založeného na pozitivní zkušenosti z předchozích her autora jsem tentokrát zažila zklamání. Děj originální, ale vtip zadrhával.

Bylo to hezké, ale přijde mi, že pan režisér již píše podobné kusy. Což za ta léta již ztrácí šmrnc. Pravda, překvapil nás tam tunel do nebe a tak. A také, co má pořád psát, když má zcela pochopitelně určitý styl. Takže jako oddechovka dobré.

Jeden ze slabších Procházkových textů. Zahraný však dobře a evidentně s chutí. Plus za neoprenový tanec a prima hudbu.

Ideální scénář na páteční večer v Plzni:
Dát si dvě dvojky červenýho nebo 3 plzeňský piva v restauraci Za oponou a pak si zajít na Jednotku a dobře se pobavit. A to je oč tu běží,a tak to má být.Tak to i autor (si myslím) zamýšlel. A je to mimochodem dobře zahrané. BYLO TO FAJN.

Obávám se, že nikoli "plzeňský Moliere", ale divadelní verze Zdeňka Trošky. Bez urážky. Nějak mi to srovnání sedí líp. Většina Procházkových her/inscenací z mysli čtenáře/diváka rychle vyšumí - jako to šampaňské, kterým se připíjí v závěru "Jednotky". A přece to celé vzbuzuje respekt. Procházka je skvělý řemeslník, výborně pointuje, na rozdíl od Trošky je trapný jen výjimečně. Diváci se baví a tleskají, ale do týdne už nebudou vědět, čím se "Jednotka" liší od ostatních Procházkových her. A liší se vůbec? Je to celé tak za 50%. Pět navíc za scénografické překvapení, pět za Štěpánku Křesťanovou.

Obávám se, že nikoli "plzeňský Moliere", ale divadelní verze Zdeňka Trošky. Bez urážky. Nějak mi to srovnání sedí líp. Většina Procházkových her/inscenací z mysli čtenáře/diváka rychle vyšumí - jako to šampaňské, kterým se připíjí v závěru "Jednotky". A přece to celé vzbuzuje respekt. Procházka je skvělý řemeslník, výborně pointuje, na rozdíl od Trošky je trapný jen výjimečně. Diváci se baví a tleskají, ale do týdne už nebudou vědět, čím se "Jednotka" liší od ostatních Procházkových her. A liší se vůbec? Je to celé tak za 50%. Pět navíc za scénografické překvapení, pět za Štěpánku Křesťanovou.

55%

ze záznamu

Úroveň posledních her A. Procházky stále klesá. Bývaly doby, kdy předváděl mnohem sofistikovanější humor.

55% - ze záznamu

"Proč otravuješ Stvořitele s dotazy, které ti může zodpovědět český divadelní režisér?"

(Dramox)

Asi nikdy nepochopím úspěchy her Antonína Procházky. Tato inscenace byla zajímavá snad jen rafinovaně vyřešeným jevištěm. Téma bohužel režisérky i dramaturgicky odfláknuté, výkony herců snížilo i to, že jim téměř nebylo rozumět. Pro mne zklamání, avšak zmírněné faktem, že zatím vše, co jsem od našeho velkého plzeňského mága viděla, mne jednoduše nechytlo za to mé divadelní srdce.

Jeden ze slabších Procházkových textů. Zahraný však dobře a evidentně s chutí. Plus za neoprenový tanec a prima hudbu.

Bylo to hezké, ale přijde mi, že pan režisér již píše podobné kusy. Což za ta léta již ztrácí šmrnc. Pravda, překvapil nás tam tunel do nebe a tak. A také, co má pořád psát, když má zcela pochopitelně určitý styl. Takže jako oddechovka dobré.

Je pravda, že předchozí Procházkovy hry asi byly důmyslnější a vtipnější. Když na tuhle hru půjdete s cílem odreagovat se a zasmát, připraveni na laciné a předvídatelné fórky, budete spokojeni. Žádné velké umění ale nečekejte.

Ideální scénář na páteční večer v Plzni:
Dát si dvě dvojky červenýho nebo 3 plzeňský piva v restauraci Za oponou a pak si zajít na Jednotku a dobře se pobavit. A to je oč tu běží,a tak to má být.Tak to i autor (si myslím) zamýšlel. A je to mimochodem dobře zahrané. BYLO TO FAJN.

Na základě očekávání založeného na pozitivní zkušenosti z předchozích her autora jsem tentokrát zažila zklamání. Děj originální, ale vtip zadrhával.

Zajímavé téma, předvídatelné vtipy. Nicméně na odreagování a zasmání dobré.