Hodiny jdou pozpátku

Hra je jedním z vrcholů Suchého tvorby, a to nejen po stránce textové, ale také hudební. Od začátku až do konce si udržuje pevný tvar a rytmus. Osciluje v různých polohách komiky a inteligentní jazykové a hudební zábavy. Dokáže přitom zdařile zabrousit i do vážnějších poloh. Leitmotivem je imaginace a fantazie jako zdroj naděje.

Předvádět divákům jeden týden v jednom příliš povrchním hudebním baru je sama o sobě zápletka, která by nejen u mě nevzbudila příliš veliký divácký zájem. Zpracování Semaforu tento problém však dorazilo! Autor do inscenace totiž vměstnal vše, co může muže napadnout výhradně po několika panácích tvrdého alkoholu, tj. western, Adama a Evu, travestii, Casanovu i mnoho dalších nesmyslů. Kdyby se držel pouze linie kabaretu či hudebního pásma s vtipnými výstupy J. Molavcové a jeho samého, tak by nemusely některé momenty vyznívat tak trapně. Plusové body nalézám patrně jen díky melodickým písním.

S tímhle kouskem jsem se nějak minul... Je to semaforské, má to poetiku, má to Suchého s Molavcovou... ale prostě... nelíbí

Nic moc...

bohužel. nepovedlo se. upadá to. rychle.

Hra je jedním z vrcholů Suchého tvorby, a to nejen po stránce textové, ale také hudební. Od začátku až do konce si udržuje pevný tvar a rytmus. Osciluje v různých polohách komiky a inteligentní jazykové a hudební zábavy. Dokáže přitom zdařile zabrousit i do vážnějších poloh. Leitmotivem je imaginace a fantazie jako zdroj naděje.

Předvádět divákům jeden týden v jednom příliš povrchním hudebním baru je sama o sobě zápletka, která by nejen u mě nevzbudila příliš veliký divácký zájem. Zpracování Semaforu tento problém však dorazilo! Autor do inscenace totiž vměstnal vše, co může muže napadnout výhradně po několika panácích tvrdého alkoholu, tj. western, Adama a Evu, travestii, Casanovu i mnoho dalších nesmyslů. Kdyby se držel pouze linie kabaretu či hudebního pásma s vtipnými výstupy J. Molavcové a jeho samého, tak by nemusely některé momenty vyznívat tak trapně. Plusové body nalézám patrně jen díky melodickým písním.

S tímhle kouskem jsem se nějak minul... Je to semaforské, má to poetiku, má to Suchého s Molavcovou... ale prostě... nelíbí

Nic moc...

bohužel. nepovedlo se. upadá to. rychle.

Předvádět divákům jeden týden v jednom příliš povrchním hudebním baru je sama o sobě zápletka, která by nejen u mě nevzbudila příliš veliký divácký zájem. Zpracování Semaforu tento problém však dorazilo! Autor do inscenace totiž vměstnal vše, co může muže napadnout výhradně po několika panácích tvrdého alkoholu, tj. western, Adama a Evu, travestii, Casanovu i mnoho dalších nesmyslů. Kdyby se držel pouze linie kabaretu či hudebního pásma s vtipnými výstupy J. Molavcové a jeho samého, tak by nemusely některé momenty vyznívat tak trapně. Plusové body nalézám patrně jen díky melodickým písním.

bohužel. nepovedlo se. upadá to. rychle.

Nic moc...

Hra je jedním z vrcholů Suchého tvorby, a to nejen po stránce textové, ale také hudební. Od začátku až do konce si udržuje pevný tvar a rytmus. Osciluje v různých polohách komiky a inteligentní jazykové a hudební zábavy. Dokáže přitom zdařile zabrousit i do vážnějších poloh. Leitmotivem je imaginace a fantazie jako zdroj naděje.

S tímhle kouskem jsem se nějak minul... Je to semaforské, má to poetiku, má to Suchého s Molavcovou... ale prostě... nelíbí