Oko za oko - Niečo za niečo

Na samém začátku inscenace vypadala jako zajímavé moderní uchopení, ale postupně se z ní stala podivná změť, ve které zanikaly myšlenky hry, přebité laciným a prázdným humorem. Posun ve výkladu Izabely jsem nepřijal, I. Jirešová se s ní minula. Nepřesvědčil mě ani R. Stanke. Rozhodující podíl na špatném výsledku měl ale M. Trnavský. Ten sice nebyl špatný v „civilních“ scénách, ale v přestrojení za mnicha (kdy mluvil polským i jiným nářečím) se snahou pobavit předváděl ubohou a trapnou šmíru. Především on přispěl k tomu, že pokládám inscenaci snad za nejhorší počin za dobu existence LSS.

Inscenace bez smysluplné režijní koncepce založená pouze na "řachandě" za každou cenu a nikdy jinak. A přitom právě tato Shakespearova hra skýtá tolik možností výkladů! Vrcholem trapností bylo neskutečné přehrávání M. Trnavského v roli přestrojeného Vincentia za polského mnicha. Oplzlý humor, jenž vévodil jeho výstupům, si nezaslouží ani jeho herectví, ani jeho kolegové a už vůbec ne diváci. S rolí Izabely se bohužel minula I. Jirešová, nevýrazný zůstal též R. Stanke coby Angelo. Prapodivný počin.