T. Svoboda přiznal inspiraci ve stavbě neobvyklé hry Arabská noc, přičemž Srnky se dle očekávání nesou v komediálním odlehčení. A propojení překvapivě funguje. Povedlo se postihnout rozličné handicapy ústřední čtveřice mužů a přitom je pojmout s nadhledem a humorem. Jen se mi zdálo, že si Svoboda nevěděl úplně rady se samotným závěrem a čtveřicí zázračných srnek, bojím se, že přínosná myšlenka dojde jen malému procentu diváků. Režijní pojetí nebylo úplně promyšlené (práce s prostorem, koncepce náznaku a přímého vyjádření) a dotažené, konec vyzněl trochu „do prázdna“. Přesto zajímavé!