Slovácké divadlo Uherské Hradiště [hlavní scéna]

Láska, vzdor a smrt

Premiéra: 4.11.2023
Podle antologie lidové poezie „Láska a smrt“, sestavené Františkem Halasem a Vladimírem Holanem. Dramaturgie: Miro Dacho. Scéna: Juraj Poliak. Kostýmy: Katarína Holková. Hudební nastudování: Josef Fojta, Petr Svozílek. Režie: Lukáš Brutovský.
Poslední uvedení: březen 2024 (na domovské scéně), čeren 2024 (na zájezdě).
Jevištní montáž E. F. Buriana. Napínavý milostný příběh provedený formou „syntetického divadla“, sdružujícího hudební, pohybovou, hereckou i výtvarnou složku. Lidová hra se zpěvy a tanci tvoří tematický oblouk od odvěké touhy mladých lidí všech dob po lásce, přes vzdor jako výraz hrdosti člověka před pokořením, až k odvážnému dialogu se smrtí jako se spravedlivým zrcadlem lidského svědomí...


inscenace již byla stažena z repertoáru

Slovácké divadlo Uherské Hradiště
Hodnocení inscenace
Redakce
60 %
Uživatelé
70 %
7031000
Hodnocení redakce
Iva Bryndová 60 %
Lukáš Dubský 60 %
Volby

Hodnocení (5)

HODNOCENÍ REDAKCE
Iva Bryndová  60 %
4.4.2024 | 552 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace postavená na principu montáže několika úrovní je komplikovanou záležitostí, pokud jde o její vyznění i následné čtení. Ústřední voiceband vytvořený herci Slováckého divadla je na skvělé úrovni, ovšem při spojení s dalšími částmi inscenace, věcnými titulky o životě a smrti a performance - proměny - to vše společně z mého pohledu nefungovalo. Stále stejná energie voicebandu, jakkoli jímavá, je rušená ostatními vjemy, a sama naopak ruší vnímání textu. Emoce se nedostavily.
Lukáš Dubský  60 %
17.1.2024 | 1134 hodnocení
+ souhlasím
Vizuálně působivá inscenace. Voiceband zní v podání herců SD dobře, má správný rytmus a je podán se stylovou čistotou. Lyrický text je ale trochu utopen v mimoběžné jevištní akci, která tematizuje stárnutí a smrt. Dva neherci jsou vlásenkářkami po celou dobu představení obřadně líčeni, zároveň je snímá kamera a detaily obličejů jsou k vidění na velkoplošné obrazovce, do toho jsou na plátno promítána vědecká fakta o smrti a rozkladu lidského těla. Zhruba v polovině představení jsem se přistihl, že text tvořený lidovou poezií téměř neposlouchám, začal jsem ho vnímat někde na pozadí asi jako scénickou hudbu.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Cechoslovak  60 %
18.3.2024 | 97 hodnocení
+ souhlasím
Kdyby šlo jen o hudbu samotnou, byl bych nadšený. Od E. F. Buriana je na youtube je jen pár jazzových písniček, pro mě je to objev. Při této hudbě se mi vybavuje třeba Carl Orff nebo Kytice Bohuslava Martinů. Navíc provedení bylo perfektní. Že jsou v SD výborní zpěváci, vím dávno, ale voiceband je přece jen něco jiného než muzikál. Obdivuji jejich soustředěný a ukázněný výkon. Tady nebylo místo pro individuální kreace, vše bylo absolutně podřízeno celku.
Jelikož však nešlo o koncertní provedení, měl bych hodnotit jevištní dílo. Úplně se nedokážu srovnat s tím, co se na jevišti "dělo". Konzervativně bych volil raději tanec nebo pantomimu.
Diletantvdivadle  60 %
14.1.2024 | 12 hodnocení
+ souhlasím
Provedení ve formě voicebandu. Bylo to pěkné, krásně provedené. Z pohledu diváka však nesmírně statické a náročné na udržení pozornosti.
Mira20  90 %
26.3.2024 | 2 hodnocení
+ souhlasím
Nádherné představení. Syntéza voicebandu založeného na lidové poezii a dění na scéně ilustrující přerod člověka od zamilovaného mládí až ke smrti, vše korunované vědeckými poznatky o člověku a jeho vývoji promítané nad jevištěm. Mnoho podnětů dohromady. Kdyby inscenace nebyla stažena z repertoáru, určitě bych ji chtěla vidět ještě jednou.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.