Ledňáček

55% - Ledňáček zcela zjevně nebude patřit k mým oblíbeným textům. Už úvodní situace mi přišla tak nerealistická a za vlasy přitažená, že jsem pak obtížně přijímala i celý zbytek inscenace, poměrně vleklé a nepříliš záživné. Ta se z mého pohledu navíc úplně nepotkala ani s hereckým obsazením (anglická strohost a současně elegance se nedostavily), v němž mě jako jediný skutečně přesvědčil Jaromír Dulava, ani s prostorem. Komornější sál by jí slušel výrazně víc.

Českému publiku již známá komorní hra se úplně nepotkává s prostorem velkého auditoria, přestože o pointování situací a břitký britský humor je dobře postaráno. Jedno scénické ozvláštnění k tomu. Překvapivé zapletení „ledňáčkovských“ vztahů (od autora záměrné připodobnění) je rozehráno pod pláštíkem poněkud jednotvárné nonšalance, v podání Miroslava Hanuše a Jaromíra Dulavy však poměrně přesvědčivě i zábavně. Když se někdo snaží ještě stihnout alespoň něco z toho, co mu životem proteklo mezi prsty, smutnosměšně to působit bude. Z tohoto kontrapunktu vzešel i nejvíce groteskní výstup ve druhé části.