Dodo Gombár se snažil vytvořit podobenství na Pašijové hry, které uvedl ve studiu Švandova divadla. Herci své postavy ztvárnili výtečně, stejně výborně se O. Koval postaral o hudební doprovod. P. Děrgel na roli mladíka opět potvrdil, že je velmi talentovaný, líbil se mi i F. Čapka coby roztžitý chlapík. Poselství příběhu na mě ale ani tak nepromlouvalo. Podobných typů her jsem na našich jevištích viděl již spoustu, včetně závěrečné - i když sugestivní scény. Přesto se však jedná o zajímavý a chvályhodný inscenační pokus.