Divadlo VILA Štvanice

Inscenace snažící se přiblížit původní (nedochované) antické trilogii. Ikonická Sofoklova tragédie „Král Oidipús“, doplněná současným dramatem „Láios“ autorky Hany Lehečkové a tanečním libretem Marie Novákové a Václava Kuneše „Propast“. Královna Iokasté touží po dítěti, král Láios má tajnosti, Thébané počítají oběti krvelačné Sfingy, katastrofa je na spadnutí. Král Oidipús se rozhodl pro transparentní politiku, královna Iokasté nechce nic slyšet o minulosti, Thébané počítají oběti moru, katastrofa je na spadnutí. Princezna Antigoné by ráda poznala otce, slepec Oidipús nechce být na obtíž, v Thébách je klid, klid před bouří. Jak mohli být všichni tak slepí...?

Performativní gathering, inspirovaný vzpourou antických žen v Aristofanově komedii „Lysistrata“, který je urgentním a aktuálním voláním po změně systému. „Protestujeme, protože vaše vláda nás ženy opět zklamala. Protestujeme, abychom vyjádřily náš hněv a naši nespokojenost. Tato země má být pro každého! Tedy i pro ženy. Pro ženy se svobodnými těly, pro ženy, které mají právo na rozhodnutí o vlastním porodu. Plodová voda odtekla, poroďme revoluci!“

Divadelní adaptace deníků filmového scénáristy a režiséra, představitele české filmové nové vlny 60. let Pavla Juráčka. Inscenace, volně navazující na inscenaci ranějších Juráčkových zápisků z let 1959 až 1974, se věnuje období jeho emigrace v Německu na přelomu 70. a 80. let a následnému konci života po návratu do vlasti. Existencialistický čtyřportrét chorobného psavce, neustále o sobě pochybujícího a sebezpytujícího génia, jehož talent, fantazii a vůli k životu dusí příkazy, zákazy, cenzura, diktovaný vkus a nucená emigrace do cizího světa. V tomto světě není Juráček schopen se zorientovat a uplatnit. A tak se roku 1983 vrací do nesvobodné vlasti, kde tento enfant terrible šedesátých let bolestně dožívá bez možnosti tvořit a pracovat...

Výtvarně-divadelní portrét dvou výtvarnic Zorky Ságlové a Naděždy Plíškové, spojených s českým undergroundem, představitelek jedné generace, která byla umlčována a hledala svobodu v samotě a soustředění. Dadaistický horor o tom, jak se jedna krátká návštěva promění ve dvacetiletou nucenou izolaci. Ponorková nemoc je zaháněna vařením dle osvědčených receptů a neúnavnou prací na obrazech. Jenže strávníci ani diváci nepřicházejí. Všechen nábytek je provizorní, všechny dveře jsou zamčené, každý telefonát je omyl. Svobodu je třeba hledat v mysli. Z halucinací se rodí králík, který doputoval na zemi z měsíce, aby donesl tajemství nesmrtelnosti, ale cestou ho bohužel zapomněl...

„Inscenovaný koncert.“ První české uvedení římské tragédie o světoznámém hrdinovi a bojovníkovi, který se vrací po dvanácti letech domů. Porazil vše, co mu bohové postavili do cesty, pokořil jako první i podsvětí. Zaslouží si neutuchající potlesk a obdiv. Ale dokáže teď žít normálním životem poté, co jeho hrdinská mise skončila? Může akční hrdina a zabiják, jehož život je plný potu, krve a adrenalinu obejmout svou ženu a vychovat děti? Nebo je jen bytostí stvořenou bohy na jedno použití a jakmile se zastaví a přestane plnit danou úlohu, musí nutně zešílet? Boží žoldák je odeslán do důchodu a svou nevyčerpanou sílu vrhne tím nejhorším způsobem, zničí ty, kteří na něj celý život čekali...

Autorská adaptace čtyř komedií nejslavnějšího řeckého komediografa Aristofana. Hrubozrnný kabaret, slavnost očistného smíchu, chvála přirozenosti. „Pravdu má ten, kdo ji umí obhájit. Ať už nečestní bozi, upovídaní filozofové, zkorumpovaní hrdinové nebo hamižní sedláci, ať už herci nebo obecenstvo. Proti diktatuře, proti válce, proti korupci, proti patriarchátu, proti vládě, proti božstvu, proti otroctví. Za svobodu, za mír, za lásku, za radost, za volnost těl a myšlenek...“

Autorská inscenace o dětství, rodičovství a prarodičovství. Kontrapunkt učených theorií o výchově dětí v rodině a ve škole. Žité praxe herců a tvůrců, kteří v inscenaci zúročují svou zkušenost dětí, matek, otců a babiček...

Inscenace inspirovaná Ovidiovými „Proměnami“ a dalšími antickými a orfeovskými texty. Orfeus, „pěvec zrozený bohy“, úpí nad dvojí ztrátou své ženy Eurydiky. Jeho umění obdivuje celý svět: Vzrostlé kaštany přišly, topoly přišly, i kamínky z Vltavy vyskákaly, aby si poslechly Orfeovy písně. Jen jeho milá zůstává v říši stínů...

Autorská inscenace zabývající se nebezpečným balancováním na hraně psychického a fyzického zdraví za časů puberty a studií, patologickým prostředím škol, kde vládne despotismus a chybí empatie a křehkým psychologickým vývojem člověka, který se projevuje přecitlivělostí i krutostí...

Autorská inscenace o složité situaci (nejen) rozhlasových žurnalistů v době protektorátu, o kolaborantech, konfidentech a odbojářích, o proměnách funkce, úrovně a postoje médií v dobách Mnichovské dohody, Protektorátu Čechy a Morava a Pražského povstání.

Dramatizace novely Ludvíka Vaculíka. Komorní alegorický horor o zvířátkách, o bance, o dětech a o smrti. O obludné nadvládě systému nad lidmi a lidí nad morčaty až do úplné ztráty humanity. Morčecí pasivita provokuje lidský sadismus. Lidská aktivita a nutkání dopátrat se pravdy pak vede do záhuby...

Mytická tragédie rodu Átreovců. Válka se nekonečně vleče, ve vlasti zůstali jen ženy a starci, domů se vrací jen urny s popelem padlých mužů. Staré rány mokvají, touha po pomstě tepe v hlavě a musí vytrysknout ven. Roztáčí se bludný kruh provinění, pomsty, trestu a svědomí, ze kterého lidé sami vystoupit nedokáží...

Monodrama podle kontroverzní novely. Antiutopická ruská bylina, napsaná v Rusku osmdesátých let, která se ovšem v současnosti stává reálnou skutečností. Inscenace je silně autorsky ovlivněna protagonistou, který při tvorbě hlavní a jediné postavy (vypravěče – opričníka Pařeza) čerpá z autobiografických zážitků z Ruska, Izraele, vojenského drilu a především svého těla. Stvořil tak spolu s tvůrčím týmem zápas svobody a otroctví, intelektu a pěstí, svatosti a ubohosti, kozáčka a kung-fu...

„Matematická opereta“ o muži, který vyřešil problém vzdorující celé století. O řešení zdánlivě jednoduché otázky, zda-li je nutně každý možný vesmír podobný povrchu čtyřrozměrného vajíčka. Schnitzlerův „Kolotoč“, kde se místo sexuálních narážek jen derivuje a mluví o integrálech...

Dobrodružná hudební inscenace z poezie pro děti. „Bojíte se sami doma? Ale no tak! Žádné strachy! Zpívejte, básněte, sněte. Uslyšíte to, co jiní neslyší, a uvidíte to, co jiní nevidí. Naberte vítr a vyplujte na širé moře. Kde vás vlna vyplaví? Přece na ostrově, kde rostou housle. V prázdném bytě je možné cokoli, ale pšt, máma se nesmí nic dovědět!“

Divadelní adaptace stejnojmenného knižního bestselleru Floriana Illiese, který velmi zajímavou formou shrnuje dění roku 1913 v krátkých, novinových odstavečcích plných známých osobností.

Divadelní montáž vycházející ze života a díla českého grafika Vladimíra Boudníka, dělníka a tvůrce stylu zvaného explosionalismus.

Autorský kabaret, inspirovaný Shakespearovými sonety. Příběh o světě naděje a důvěry v to, že všechna naše bolest, všechna naše radost, naše láska, nenávist, život i smrt - má smysl. Tři postavy – stárnoucí básník, mladý šlechtic a Černá dáma. Staří a mládí. Láska, okouzlení a žárlivost. Všichni tři se potkávají na jednom místě uprostřed podivného milostného trojúhelníku, v němž tyto tři postavy už nejsou tím, čím se zdály být...

Divadelní adaptace deníků filmového scénáristy a režiséra, představitele české filmové nové vlny šedesátých let Pavla Juráčka. Autentická zpráva o době i autobiografický záznam plíživého rozpadu osobnosti. Životní cesta od příbramského mladíka, živelného studenta FAMU, horečnatého tvůrce, romantického milence, agresivního partnera, toxikomana, egoistického bohéma, apatického stínu až po trosku, která nedokáže psát a nedokáže ve psaní přestat...

„David Jařab napsal hru Autor. David Jařab je autorem Autora. Autor je rébusem, jehož rozřešení se proměňuje s každou další indicií. Hra Autor může být o bílém heterosexuálním muži. Hra Autor může být o krizi středního věku. Hra Autor může být o zneužívání moci pedagogy. Hra Autor může být o stárnoucím umělci. Hra Autor může být o tom, kdo je Autor a jak manipuluje s realitou? Hra Autor je hra, která vás do poslední chvíle nechá na pochybách, kdo je tady pozorovatel a kdo pozorovaný.“

„Než umřeš, promítne se ti celý život před očima, říkali. Ty nejhezčí okamžiky! Říkali. Ale co když člověk s posledním nádechem zjistí, že nemá na co vzpomínat? Že celý život odkládal štěstí a životní naplnění - až dodělá školu, až rozjede kariéru, až budou děti z domu, až...“

„Roadtrip na konec světa.“ Je rok 2028, Evropská Unie se proměnila v PR agenturu a planeta Země je na pokraji ekologického kolapsu. Mladá dívka a její přítel, představitelé generace Grety, se vydávají na výlet do Zelené země. V letadle duchů se potkávají s tajemným panem Jonášem, bývalým príma ministrem, který prchá před svou minulostí, a starší dámou Pěvkyní, která nepřestává doufat, že na severu najde svou ztracenou dceru...

Původní hra volně navazující na úspěšný titul „Homo´06“. Satirická hra o gayích po čtyřicítce střílí do vlastních řad a poukazuje na kostlivce, kteří se stále rádi vracejí do již jednou otevřených skříní. Generace, která má svůj coming out již pár let za sebou, přichází se zpovědí ze života pražské LGBT komunity, jež občas dokáže být stejně tak nepřívětivá jako většinová společnost. Jaké překážky nám do cesty skutečně staví ostatní a jaké pocházejí z naší vlastní hlavy...?

Unikátní imerzivní inscenace Camp Q je jeden z mnoha táborů, v němž své útočiště našli příchozí z jiných planet: tajemné Fénické ženy, přeživší civilizace technicky pokročilých Zeyris a zvířecích Attas, jež i na planetě Zemi nepřestávají uctívat svoji královnu. Mají právo na místo mezi námi? Je jejich integrace v našich možnostech? Na tyto otázky bude mít divák možnost hledat odpovědi během návštěvy unikátního adaptačního tábora...

Vzestup a vzestup evropského agrolobbisty podle hvězdy současné francouzské dramatiky s rumunskými kořeny Alexandry Badey. „Vždycky snil o tom, že se stane popelářem nebo astronautem, a stal se lobbistou. Jeho první úkol? Semena. Semena (závislá na určitých hnojivech a pesticidech) - jak tuhle věc převléct na veřejný zájem? V hlavě mu pulzují dvě slova: uniformizace a simplifikace! A kampaň, něco ve stylu: Vítejte ve světě pesticidů: bdíme nad vaší budoucností!“

Současná adaptace antických mýtů o bájném Minotaurovi, vražedné touze, pokrytectví a osudu, kterému se nevyhneme, i když ho chceme vzít do vlastních rukou. Irská dramatička Marina Carr ve svém originálním zpracování antické tragédie bravurně propojuje mystickou linku tajemných zvířecích monster a děsivého světa mrtvých s cynickým obrazem panovnické rodiny, která jen zdánlivě naplňuje mediální obraz slunné idyly z reklamního letáku. K pobřeží se navíc blíží loď plná novodobých Prosebnic, jejichž hlas nechá zaznít česká autorka Anna Saavedra. Notoricky známé mýty se tak dostávají do nových souvislostí...

„Totálně romantickej sci-fi mindfuck“ na motivy života a díla Philipa K. Dicka, jenž svými díly inspiroval několik kultovních filmů (12 opic, Blade Runner, Matrix, Věčný svit neposkvrněné mysli apod.), ale své slávy se sám nedožil. Píše se rok 2082. Doba pokročila a technika se již naučila nahradit téměř každou složku našeho každodenního života. Philipovi ale přesto něco dost zásadního chybí. Jeho životní láska Eva, kterou nenahradí ani ta nejvíc sexy androidka s autenticky chlupatýma nohama. Je zážitková agentura Minority možným způsobem, jak v její blízkosti strávit víc času, nebo jde jen o pokročilejšího nástupce Slevomatu...?

Čajový dýchánek a sedm ran moderní apokalypsy. Tři letité přítelkyně a nečekaná návštěva, která přináší svědectví o světě tam venku za živým plotem idylické zahrady...

Tyranská komedie o vzpouře bílého muže, která ostře reaguje na tendence společnosti volit si do svého čela machistické lídry. Ralf Bang je ukázkovým příkladem tyrana u moci, přestože je mu teprve pět let. Ani jeho rodiče, ani učitelé, ani útoky amerických dronů ho nezastaví...

Hra německo-švýcarské autorky, která s nevybíravým humorem sobě vlastním ve hře ukazuje, co se stane, když se z dvacetiletých rebelek stanou třicátnice. Všechno, za co bojovaly, občanská angažovanost, nenormativní postavení ženy ve společnosti, alternativní genderové a rodinné vzorce, najednou tak nějak postrádají smysl. Notabene když to něco s růžovým batůžkem na zádech, co jim říká „matko“, se dokáže s tak povědomou razancí vymezit vůči předchozí generaci...

Faustovská hororová komedie britského výtvarníka a autora kultovních hororů o manželském páru, který za prapodivných podmínek obdrží vybydlený dům, a o tom, co vše musí člověk podniknout, aby měl kde bydlet...

Poetická česká hra o vztahu matky a dcery napříč světelnými lety. Tragikomická zpověď finské dramatičky o hledání ideálního ostrova pro své vlastní já.

Divadelní youtube party na pomezí koncertu, intimní zpovědi, manifestu, kýčovité romance, politické satiry, plná popkulturních odkazů nekompromisně střílí do vlastních řad. Jak se nám žije ve svobodném světě? Je homosexualita stále ještě stigmatem? Kdo je vlastně vyděděncem v naší společnosti? „Když se cejtíš na hovno, pusť si youtube.“

Bouřlivá sympfonie mnoha hlasů: výlevy vynervovaných chův přerušují monology zoufalých matek, do kterých se mísí řev batolat. Jen hlas otců není tak úplně slyšet. Možná se vznášejí v kosmu, nebo přijdou až o půl desáté, možná, že dnes dokonce ještě později anebo třeba už nikdy...?

Švédské monodrama. Johan je normální kluk, který právě končí střední školu. Jednoho dne ale pochopí, že holky pro něj budou už provždycky jen kamarádky. V den svých jednadvacátých narozenin potká Fredrika a zamiluje se. V ten den začne nejkrásnější a zároveň nejtragičtější kapitola Johanova života....

Nově-barokní site-specific opera současného hudebního skladatele Tomáše Hanzlíka na základě úpravy dochovaného barokního libreta Heinricha Rademina k parodické opeře na antický námět z roku 1731. Poslední dny římského království jsou ve znamení bojů, intrik a malicherností. Kolik lidí znáš, tolik tváří máš, muži jsou ženy, ženy jsou muži a všechno může být naopak, ale ze lži pravdu neuděláš. O vládcích, kteří se bojí válčit, bohaté mládeži, která odmítá nést odpovědnost za svoje činy, manželkách zlatokopkách a kariéristkách, veřejných činitelích, jejichž mediální obraz mnohonásobně nadnáší skutečné vlastnosti, hodnoty a konání, o lidech, kteří je sledují a následují, a obětech doby...

Inscenace inspirovaná knihou Daniela Defoa „Robinson Crusoe“, hrou Williama Shakespeara „Bouře“ a četnými survival filmy. V bouři ztroskotá loď. Katastrofu přežijí dva muži. Kazatel puritán a komediální herec. Mají různé zkušenosti, odlišné názory a nevyřízené účty. Ale kazatel potřebuje posluchače a herec diváka. A oba potřebují přežít. ​..

Volná parafráze jednoho z nejslavnějších děl českého baroka. Koncert o veliké svatbě a příběh kapely, která měla před sebou málem hvězdnou kariéru...

Čarodějná legenda z lužickosrbska. Tajuplný příběh upředený z legend o Krabatovi, který si nebezpečně pohrává s černou magií, hýří analogovými projekcemi a variuje lužickosrbské písně. Na blatech za Černým Chlumcem stojí mlýn, skrčený ve sněhu, temný a výhružný jako mocné, zlé zvíře. Ale uvnitř se svítí – a kde je světlo, tam musí být i lidé...

Inscenace o Albrechtovi z Valdštejna, která čerpá inspiraci především z reálií jeho života a také z divadelních textů, které byly tomuto velikánovi věnovány.

Barokní přepis proslulé Shakespearovy hry. Svérázná verze příběhu veronských milenců, ve které se sváří rodiny Mundigů a Kapoletů, tragično s komičnem, cit a pragmatismus, pohyb a slova, postupy barokního a alžbětinského divadla.

Autorský kabaret inspirovaný barokní milostnou poezií a současným partnerským životem.

Juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku.

Retro-byznysová muzikálová komedie podle slavné klasické hry.