Profil uživatele

Ivetta

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 24.4.2024)
Emočně silné představení. Super scéna s využitím audio prvků,bravurně využitých v emotivním konci první poloviny. J.Brožek je jednoznačně adept na Thálii! Jeho ztvárnění studenta je top. Ocenění zaslouží všichni herci studentů. Jsou skvělí a postavy dobře napsané. Oproti rodičům, kteří i přes délku představení prostoru tolik nemají. Mimoděk zazní, že Evanova matka s ním žije sama (a jako zdravotnice studuje kursy, aby byla asistentkou advokáta??)Charaktery Connorových rodičů jsou patrné také až ve druhé půlce. Je to nevděčné jak pro hraní, tak zpěv, i tak mě procítěný song Evanovy matky (A. Antalová) ke konci dojal.Kapela skvělá!
(zadáno: 21.4.2024)
Scénář je natolik povedený, že je nemožné hru dobře nezahrát. Nebo je spíš umění zahrát ji, jak by ji zahrál neherec? V každém případě se přímočaré smršti gagů smějete od začátku do konce. Humor je prvoplánový, děj předvídatelný, ale o ten tu tolik nejde. Zkrátka, když se potřebujete maximálně uvolnit, dejte si místo léku tuhle Hru. Kristýna Daňhelová s Martou Matějovou překvapily výraznou komediální polohou. A úleků nad akrobatickými kousky bylo také dost. Pěkné, vtipné, svižné, scéna jako z anglické staré, dobré detektivky. Sázka na jistotu, pokud chcete s kýmkoliv do divadla.
(zadáno: 21.4.2024)
První dojem z oratoria byl jako přesun o desítky let zpět, do snových vizí Švankmajera, říznutého filmovým muzikálem Dva na koni,jeden na oslu. Doporučuji předem informace o "ne/ději" díla. Představení se mi však líbilo - vizuální vjemy nepostrádají krásu,stejně jako kostýmy. Když přijmete odvěký příběh boje dobra a zla, mělo by vás představení pohltit a nechat v zamyšlení. Výtečná křehká Esther Mertová, výborní Dušan Vitázek a Viktória Matušovová i Ondřej Studénka. Jan Apolenář trochu prkenný a zvlášť v prvním dějství místy falešný. Hudba poplatná době vzniku,hlavně ženské party mají něžný/drsný náboj. Chystáme se vidět ještě jednou.
(zadáno: 11.2.2024)
Milá pohádková inscenace, cílená spíš na malé diváky. Dětské výkony obdivuhodné, z dospělých nejvíc zaujal (bohužel příliš mladý) dědeček R. Jícha. Kulisy za mě vtipné, scéna mě vtáhla do doby vzniku knižní předlohy. Bohužel mužské osazenstvo naší divadelní výpravy trpělo nad "infantilním" představením.
(zadáno: 11.2.2024)
Skvělá inscenace. Těžké, depresivní téma se z obsáhlé knihy podařilo přivést rovnocenně na jeviště. Stejně jako u knihy jsem si přála brzký konec všech těch zvěrstev a šíleností, ale zároveň se nedokázala odtrhnout od fascinujícího děje propletenců naší minulosti, který vás do konce představení prostě nepustí. Všichni z početného obsazení byli bez výjimky výteční. Živá hudba minimalisticky podtrhovala všechny ty silné emoce, které představením neskončily, ale pořád rezonují jako otázka nad nepochopitelnou krutostí jedněch a lidskostí druhých. Tohle se opravdu povedlo.
(zadáno: 5.11.2023)
Nádherná scéna, skvělá choreografie.Jednoduchý příběh bez vyloženě hudebního hitu, přesto krásně plyne. Herci v premiérovém představení výteční bez výjimky a Morticia v podání Světlany Janotové je pro mě výkon roku! Její Morticia po jevišti nechodí, ale zvláštně "pluje", všechna gesta, mimika i intonace sledujete s mírným mrazením - zkrátka díky ní si představení vychutnáme ještě jednou. Mile potěšil rošťácký Kryštof Helbich a Tomáš Sagher se svojí písní o Luně zavdával důvod k salvám smíchu i pláče současně. A nesmím zapomenout na kostýmy Addamsovic předků spolu s fantastickým líčením. Povedené představení!
(zadáno: 5.11.2023)
Knižní předloha patří ke stálicím knihovny a často se k ní vracím, proto jsem byla velmi natěšená na divadelní ztvárnění. Asi jsem měla velká očekávání, představení mě příliš neoslovilo. Začalo to minimalistickou scénou, která mi k tomuto snímku nesedla, a bohužel, herci to (s výjimkou výtečného Dušana Vitázka nebo Diany Velčické) nijak nezachraňují. Není jim často rozumět nebo nejsou slyšet vůbec. Postavy nepůsobí věrohodně, dlouhé pauzy v konverzacích i tam, kde o nic zásadního nejde, působí jako výpadky textu. Vyzdvihnout musím krásné kostýmy, které zlepšily výsledný dojem alespoň vizuálně.