Z tiskových konferencí

U příležitosti české premiéry muzikálu Papežka v Městském divadle Brno (které je druhým divadlem na světě, kde je tento muzikál uveden) navštívili Českou republiku autorka knižní předlohy Donna W. Crossová a autor muzikálu Dennis Martin. Vzácné hosty přivítal ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. Oba se zúčastní nejen slavnostní premiéry, ale již bedlivě sledovali závěrečné zkoušky muzikálu. Ona – okouzlující a velmi empatická dáma, on – nenápadný, ale sebevědomý mladík, do kterého byste to neřekli, co má v hudební branži za sebou.

Donna W. Crossová, Dennis Martin

Donna W. Crossová je americká spisovatelka, kterou proslavil především její román Papežka Jana (Pope Joan). Napínavý a emocionální příběh o legendární ženě se stal brzy po vydání v roce 1996 světovým bestsellerem a byl přeložen do více než třiceti jazyků.
Kromě zmíněného románu Papežka Jana je také autorkou dvou naučných knih Word Abuse: How the Words We Use Use Us (1979) a Mediaspeak: How Television Makes Up Your Mind (1984) a spoluautorkou titulů Daddy´s Little Girl: The Unspoken Bargain Between Fathers and Their Daughters (1983) a Speaking of Words: A Language Reader (1986). Nyní pracuje na svém druhém románu, jehož děj by měl být zasazen do 17. století ve Francii.
Zajímavostí je, že má české kořeny, její dědeček pocházel z Čech a za velkou louži přijel coby patnáctiletý na počátku 20. století.

Dennis Martin je mladý německý skladatel a textař, který je autorem muzikálů Bonifatius (2004), Elizabeth (2007) a v neposlední řadě také muzikálu Papežka, který byl uveden v režii Stanislava Moši 3. června 2011 v Zámeckém divadle německého města Fulda v německo-švýcarském obsazení.
Od roku 1994 působil Dennis Martin jako profesionální studiový a jevištní hudebník a zpěvák. Ve studiu i živě na jevišti pracoval společně s mnoha známými umělci, jako například Pointer Sisters, La Toya Jackson, Howard Jones, Meat Loaf, Tina York, Nena, Matthias Carras, Francine Jord a další. Od roku 2000 pracuje jako hudební producent „na volné noze“ s přidruženým nahrávacím studiem. Svou první hudební kompozici – muzikál Bonifatius – dokončil v roce 2004 a od té doby se jeho tvorba zaměřuje na muzikály. Inscenace Papežka je jeho třetím muzikálem, který – stejně jako jeho druhý počin Elizabeth – vznikl ve spolupráci s producentem Peterem Scholzem.

„Máme radost z toho, že se nám podařilo společně zkoprodukovat toto nádherné divadelní dílo a představit jej divákům v Německu, nyní i u nás,“ řekl úvodem Stanislav Moša.

První slova Donny W. Crossové? „Mám rýmu.“ (pronesené ovšem brilantní češtinou, a to je zde teprve třetí den). Pak pokračovala: „Je mi velkou ctí, že se mohu podílet na tomto muzikálu, byla jsem z toho nápadu velmi nadšená už od počátku. Když podepisuji práva, je to, jako bych předávala své dítě Jacku Rozparovači. Dennisův převod je ale velmi citlivý, hned si mě získal. Vím, že to pro něj muselo být těžké, vždyť kniha má na 600 stran. Dva tisíce římských bojovníků na jeviště nedostanete, to je jasné. V jevištní podobě zůstalo vše, co je podstatné. Muzikál? Nic důležitého nebylo ztraceno a hudba dokázala vypovědět příběh pro mě až nečekaným způsobem. Vždy se něco ztratí, ať připravujete film či divadlo, ale tady srdce zůstalo.“

Donna W. Crossová

Jak byla cesta za příběhem?
„Téma si mě zvláštním způsobem našlo. Příběh papežky Jany mě začal zajímat v okamžiku, když jsem něco o tom zahlédla. Nejdříve jsem si myslela, že ten ženský rod slova papež je nějaká chyba, překlep. ...A následoval mnohaletý výzkum tématu. Druhou pohnutkou byly snad otázky emancipace a práva žen na vzdělání. Ve starých rukopisech z 9. a 10. století se našla žena s obrovskou touhou po vzdělání, která se rozhodla jít proti době a tehdejším společenským vzorcům. Nevíme, jaká byla, ale asi existovala. Takový konflikt se mohl kdysi stát, konflikt bohužel stále žije například v některých islámských zemích. Příběh ale není postaven jenom na emancipaci, od všeho je tam trochu, nelze nic od sebe oddělovat.“

Dennis Martin přiblížil, jak rozsáhlý román převedl do libreta a hudby: „Musel jsem ten román „destilovat“, abych přenesl to nejdůležitější. Byl jsem samé dilema, co v inscenaci má být či musí být, co může na jevišti fungovat. První klíč byl v rozhodnutí všechno absolutně podřídit příběhu Jany a odříznout z něj všechny vedlejší figury, což bylo komplikované, protože Jana na své cestě potkává stále nové a nové lidi. Částečným, zato ryze dramatickým řešením bylo například koncentrovat oponenty Jany do jedné postavy.
Druhé dobrodružství nastalo pro mě jako hudebního skladatele. Pokládal jsem si otázky, jak se hlavní postava bude pěvecky vyjadřovat, v příběhu je totiž mnoho situací, kdy je přímo konfrontována s okolím. Má snad zpívat nějakým nižším altem? Nakonec jsme se rozhodli pro verzi, že na jevišti bude zpívat skutečně žena, normálně, byť v mužském převleku. To nejpodstatnější se odehrává uvnitř, v její duši. Muzikál Papežka vypráví příběh o odvaze potkat sama sebe, proto bylo potřeba nalézt takovou hudbu, která podtrhne nejen epickou stránku, ale vystihne i onu emoci, o kterou v tu chvíli jde. Jana neustále zpívá o své vnitřní identifikaci, kdy je vlastně sama uprostřed přelidněného Říma, zpívá o konfrontaci, kdy se rozhoduje, zda přijme papežský úřad, nebo dá přednost lásce.“

Poslední napínavá okolnost pro Dennise Martina přišla s tím, že jeho muzikál bude uveden v jakémsi pro něj absolutně nesrozumitelném slovanském jazyce. „Je to můj první muzikál, který byl přeložen do cizího jazyka. Je zajímavé se na to dívat, poslouchat, jak to zní, je to nová zkušenost. V Brně poprvé muzikál pojede s 32členným orchestrem, to je nádhera!“

Jak probíhala spolupráce s autorkou? „Setkal jsem se s obrovskou důvěrou a empatií. Jakkoli bylo těžké mluvit o jemných nuancích, byla to velmi kreativní spolupráce. Avšak ani já ani Donna nepovažujeme toto dílo za ukončené, stále jej považujeme za otevřené diskusím,“ říká Dennis Martin.

Donna W. Crossová

Muzikál Papežka je v Německu úspěšný, dokonce jej tamní diváci zvolili „muzikálem roku 2011“. Čím právě tento muzikál oslovil německé diváky? (Stanislav Moša v nadsázce pronesl, že to bylo tím, že malé městečko Fulda leží hezky uprostřed Německa, takže se tam dalo přijet ze všech stran.)
„Úspěch možná souvisí s obecnou znalostí knižní předlohy,“ domnívá se Dennis Martin, „je to jedna z nejpopulárnějších knih v Německu posledních patnácti let, bylo jí prodáno na 5 milionů kusů. Ze začátku vyprodáno nebylo, to až pak, co se to rozkřiklo. Německo je silně katolickou zemí, daly se proto očekávat i ne úplně pozitivní reakce. Ujišťovali jsme místního biskupa, že věřící opravdu nemají důvod se připoutávat k branám Zámeckého divadla ve Fuldě... (smích). Nevraživé přijetí z církevních kruhů se objevilo, ale pak se přiznali, že představení vůbec neviděli.“

Donna W. Crossová v rozhovoru se Stanislavem Mošou

Německé uvedení Papežky provázely poměrně silné marketingové aktivity, objevila se celá řada rozličných suvenýrů. „I zmrzlinu Papežka jsem jedl,“ vzpomíná Stanislav Moša. „Hodnota naší tuzemské PR aktivity je snad v tom, že Donny W. Crossová přiletěla za námi do Brna až z New Yorku a že tu máme Dennise Martina. To jsou natolik vzácní hosté, že nějaké marketingové extra aktivity ani nemusíme mít.“

Dobré se propaguje samo. Důkazem, že stojíme před premiérou pozoruhodného díla, je i to, že divadla po celém světě začínají mít o tento muzikál velký zájem.

Související článek "Legenda nebo historie?"

-mys-