Zpráva
Divadlo Apropo ve spolupráci s režisérem Milanem L. Šnajdrem připravuje na 12. září v komorním prostoru v areálu Muzea alchymistů a mágů staré Prahy na Jánském vršku premiéru hororu LEBKA. V rolí vypravěče se představí Tomáš Bareš, děsivý stín zemřelé paní domu ztvární herečka a pěvkyně plzeňského Divadla J. K. Tyla Venuše Dvořáková-Zaoralová.
Milan Šnajdr, který adaptoval jednu z nejznámějších povídek amerického spisovatele 19. století Francise Mariona Crawforda pro divadelní scénu, říká: „Jsem veliký milovník hororů, a to v jakékoliv formě. Kniha, film, divadlo, hudba. A tak, když přišla možnost na inscenování hororu, bylo pro mě velmi motivující, dát divadelní formu hororové povídce, která patří mezi ty první, které jsem v dětství četl.“
Crawfordovy hororové povídky jsou pravidelně zařazovány do antologií hrůzostrašných povídek, jak v zahraničí, tak u nás. A jako ke svému vzoru s ek němu hlásí například. H. P. Lovecraft nebo Stephen King. Nová vlna zájmu přišla na počátku 21.století. Vřeštící lebka (The Screaming Scull) z roku 1911 vyšla u nás v knize Hrůzostrašné příběhy, k poslechu je i její audioverze v intepretaci Jiřího Štěpničky. Starý námořní kapitán v ní vypráví svému návštěvníkovi o děsivých příhodách spojených s nečekaným dědictvím, starým domem na pobřeží oceánu. Kromě vypravěče je tu ovšem „hrdinkou“ lebka zesnulé paní domu, jejíž duše nenašla pokoj a stále touží po pomstě za svůj zmařený život. Kapitán Braddock podezírá svého někdejšího přítele doktora Pratta z vraždy manželky a cítí odpovědnost za její smrt, neboť krátce před úmrtím paní Prattové mu vyprávěl o tom, jak se jistá žena zbavovala manželů tím, že jim ve spánku nalila do ucha rozžhavené olovo.
Zatímco v originální verzi vypráví příběh starý mořský vlk, Milan Lukáš Šnajdr ve své adaptaci ještě více posílil hororovou linii, a dodal jí psychologický podtext. Hrdinou je mladík z dobré rodiny, který prožívá ve své dobrovolném azylu chvíle hrůzy, a divák netuší, zda to, o čem vypráví, je realita nebo jen halucinace vyvolané jeho psychickými dispozicemi, nadměrným pitím a možná i drogami. Vřeštící lebka už tedy není jen pouhou rekvizitou, ale ženským ztělesněním rozmanitých hororových představ a nočních můr.
zdroj zprávy: Jana Soprová
Milan Šnajdr, který adaptoval jednu z nejznámějších povídek amerického spisovatele 19. století Francise Mariona Crawforda pro divadelní scénu, říká: „Jsem veliký milovník hororů, a to v jakékoliv formě. Kniha, film, divadlo, hudba. A tak, když přišla možnost na inscenování hororu, bylo pro mě velmi motivující, dát divadelní formu hororové povídce, která patří mezi ty první, které jsem v dětství četl.“
Crawfordovy hororové povídky jsou pravidelně zařazovány do antologií hrůzostrašných povídek, jak v zahraničí, tak u nás. A jako ke svému vzoru s ek němu hlásí například. H. P. Lovecraft nebo Stephen King. Nová vlna zájmu přišla na počátku 21.století. Vřeštící lebka (The Screaming Scull) z roku 1911 vyšla u nás v knize Hrůzostrašné příběhy, k poslechu je i její audioverze v intepretaci Jiřího Štěpničky. Starý námořní kapitán v ní vypráví svému návštěvníkovi o děsivých příhodách spojených s nečekaným dědictvím, starým domem na pobřeží oceánu. Kromě vypravěče je tu ovšem „hrdinkou“ lebka zesnulé paní domu, jejíž duše nenašla pokoj a stále touží po pomstě za svůj zmařený život. Kapitán Braddock podezírá svého někdejšího přítele doktora Pratta z vraždy manželky a cítí odpovědnost za její smrt, neboť krátce před úmrtím paní Prattové mu vyprávěl o tom, jak se jistá žena zbavovala manželů tím, že jim ve spánku nalila do ucha rozžhavené olovo.
Zatímco v originální verzi vypráví příběh starý mořský vlk, Milan Lukáš Šnajdr ve své adaptaci ještě více posílil hororovou linii, a dodal jí psychologický podtext. Hrdinou je mladík z dobré rodiny, který prožívá ve své dobrovolném azylu chvíle hrůzy, a divák netuší, zda to, o čem vypráví, je realita nebo jen halucinace vyvolané jeho psychickými dispozicemi, nadměrným pitím a možná i drogami. Vřeštící lebka už tedy není jen pouhou rekvizitou, ale ženským ztělesněním rozmanitých hororových představ a nočních můr.
zdroj zprávy: Jana Soprová
Další zprávy
Brněnská nezávislá divadla
(2.5.2024)
Olomoucká činohra uvede světovou premiéru muzikálu ELA! Autoři v něm vzdávají hold první dámě motorsportu Elišce Junkové
(Moravské divadlo Olomouc, 30.4.2024)
Divadlo FESTE přiveze z Ukrajiny Žal. Inscenaci o smutku, nenávisti, válce, depresi i úzkostech - a především o mladých…
(Divadlo Feste, 25.4.2024)