Blogy

| Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu |
Vedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.

NOVÝ ČLÁNEK
Všechny blogy | Uživatelské blogy | Redakční blogy
Robot a jeho doba
85% Záznam. Jsem na rozpacích, jak to nazvat. Protože je celá hra jaksi strukturovaná jako mini story, kdy se počítač učí zacházet  se svými " uživateli", které potkává cestou. Jako student na začátku, celý chaotický, neví co by, rozešel se  se svojí dívkou a chce vtip. A dostává jakýsi humorný stand-up s mrtvou rodinou. To je robo ještě celý chladný a odtažitý. Pak jde kolem muže, který chce být zabit. A strká mu prst do zadku, aby mu vzápětí vysvětlil, že ho nezabije. To jsem tedy moc nepochopila. Když už přichází na Pracovní úřad, to už je veselejší a už získává sociální inteligenci, i kd...
zapsáno: 28.2.2021 | viděno: 28.2.2021 | SVATOŠOVÁ | počet článků na blogu: 25
26.2.2021
3x česko-slovenská Slečna Julie | Slovenské národné divadlo
Fröken Julie Augusta Strindberga z roku 1888 není samozřejmě hrou neznámou na českých scénách. Počínaje uvedením na Vinohradech v roce 1920 pokračuje dlouhá řada dalších inscenací, dnes se souběžně hraje například v Praze (Komorní Svět), Plzni (J. K. Tyla) i Brně (U stolu).  Jaké jsou ale možnosti shlédnout divadelní záznam nebo televizní film?  Na konci 80. let první slovenská scéna uvedla souběžně dvojí alternaci nastudování Ľubomíra Vajdičky s Magdou Vášáryovou, Michalem Dočolomanským a Soňou Valentovou a druhou trojicí v podání Zdeny Studenkové, Jozefa Vajdy a Kamily Magálové, a právě s ...
zapsáno: 26.2.2021 | viděno: 6.9.2017 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
Dejvice, (divadelní) domov můj
Jedním z nejnovějších projektů Dejvického divadla je „historická meditace v koncertní verzi s následnou rozpravou" u příležitosti stého výročí založení Československa: Zítra to spustíme aneb Kdo je tady gentleman. První část je tvořena výborně zpracovaným scénickým čtením, které mělo – nejen díky uhrančivému Ivanu Trojanovi v roli Aloise Rašína – nebývalý spád, jemuž prospělo i několik dobových písní zpívaných všemi herci za doprovodu klavíru a houslí či akordeonu. A zatímco ostřílení účinkující (I. Trojan, M. Myšička, M. Krobot a J. Holcová) se zhostili rolí hlavních hybatelů tehdejších udá...
zapsáno: 23.2.2021 | viděno: 18.1.2019 | Gimli35 | počet článků na blogu: 9
21.2.2021
Pěna dní =agt; Malá scéna ABC
Slavný román Borise Viana z roku 1947 si našel cestu i na Malou scénu ABC. V režii Věry Maškové se směle zařadil po bok inscenací, které v posledních nejméně čtyřech variantách téměř zaplavili české scény. Samozřejmě nikoli náhodou, protože renesanci tohoto tématu definovala existence moderního filmového přepisu Michela Gondryho Pěna dní (L'Écume des jours, 2013) s Audrey Tautou.  Malá scéna ABC funguje zcela mimo klasickou dramaturgii MDP a měla jsem proto pocit naprosté svobody. Hru jsem zvolila pro své rozpaky z filmové adaptace a jako již tolikrát, jen srovnání s odlišným přístupem k téma...
zapsáno: 21.2.2021 | viděno: 13.8.2017 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
21.2.2021
Poslední soirée aneb Mejdan na rozloučenou
K éře MDP 2006-2018 jsem velmi přilnula. Z jejich 90 premiér jsem jich viděla 22 (včerně Malé scény ABC). Dále 3 hostující hry, 2 slavnostní večery, 1 scénické čtení a 1 mejdan. Navázala jsem tak na trojici návštěv z 90. let, kdy se mi ABC zapsalo do paměti jako scéna vysloveně milá a zcela mému vkusu vyhovující.  Na počátku nové éry jsem zcela propadla Želarům (s Pacolákovou). Ty jsem viděla opakovaně a půjdu znovu a ráda. Nyní, když jedna epocha končí, bilancuji společně s odcházejícím vedením. Jaké to bylo pravidelně se vracet do Rokoka a ABC? Sledovat vývoj jejich souboru, nové nápady, zd...
zapsáno: 21.2.2021 | viděno: 27.6.2018 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
Apartmán v hoteli Bristol | Slovenské národné divadlo
Propojení s BuranTeatrem je opravdu volné, ale jiné hry pro dospělé od Dahla jsem na této milé databázi nenašla. Všichni asi známe Karlíka a továrnu na čokoládu, ale méně už je nám povědomý fakt, že tento autor má své pevné místo i v sekci beletrie pro dospělé.  Inu, už dlouho jsem byla zvědavá na první činoherní scénu Slovenska, na Novou scénu SND v Bratislavě. Léta se obdivuji Zdeně Studenkové, Monice Hilmerové, ocením Kamilu Magálovou a další slovenské herce, kteří tak často hostují v Praze ve filmu a v televizi. Zvolila jsem si proto hru, kde bych je nejlépe mohla potkat všechny najednou....
zapsáno: 21.2.2021 | viděno: 21.11.2018 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
Proso - opereta DJC
Po mnoha letech úspěšných repríz Hospody na mýtince vznikla konečně také koncertní podoba Cimrmanovy operety Proso. Jedinečný zážitek je k dispozici jako CD, DVD i VOD, což je v dnešní době geniální. Protože zažít, jak Miloň Čepelka zpívá Piskáčkovy Ty české panenky, to je na celý život. Pro znalce obou fenoménů (Cimrmanologie i dějin operety) učiněná radost. Konečně, byl to právě Čepelka, který stál za televizním cyklem Pletky paní operetky (1983-1987). Na počátku byl nápad ilustrující, jak se z Cimrmanova díla postupně objevovaly fragmenty v dílech Franze Lehára, Johanna Strausse, Oskara N...
zapsáno: 21.2.2021 | viděno: 23.9.2020 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
Jak jsem se rozloučila s Hanou Maciuchovou
Dlouhá léta jsem se zamilovávala do hereckého projevu Hany Maciuchové. Byla královnou televizní inscenace a rozhlasové dramatizace. Vnímala jsem nelibě, že film ji zanedbává a tak skvělý talent je oceňován "jen" Týtý a (Ne)viditelným hercem. Ale nikdy jsem neměla odvahu se jít podívat na Hanu Maciuchovou do divadla. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se objevila na školním představení Loupežníka na Vinohradech. Hana Maciuchová jako Čapkova Fanka. A bylo vymalováno. Pochopila jsem, že chci zažít víc. Rodinu jsem pozvala na Ještěrku na slunci do Řeznické (protože jsem si musela mimo jiné zlepšit c...
zapsáno: 21.2.2021 | viděno: 31.1.2021 | Markéta Nedvědová (NinadeL) | počet článků na blogu: 23
Mamánek, Panička, Násoska...a ten čtvrtý
75%      První premiéra sezóny Činoherního Studia Ústí nad Labem 2020/2021, Ibsenova Heda Gablerová, se nese v moderním, sympaticky puristickém duchu.      Heda Gablerová, provdaná Tesmanová/Anna Fišerová, se se svým manželem dr. Jørgenem Tesmanem/Lukáš Černoch vrátila z dlouhé svatební cesty do nového bytečku. Nemiluje svého muže, a koneckonců ani on ji, tento dětinský mamánek by bez podpory svých tet nebyl schopný samostatného života. Heda je tak uprostřed lidí uzavřena v soukromé samotě, kterou by snad mohl narušit Eilert Løvborg/Jan Hušek, její láska z minulosti. Heda však zničí jeho ruko...
zapsáno: 12.12.2020 | viděno: 27.11.2020 | Studený Čumáček | počet článků na blogu: 23
Na návštěvě u Auersbergerových
Manželé Auersbergerovi (Jakub Žáček a Magdaléna Sidonová) si do svého luxusního sídla pozvou na večeři několik přátel: pana Thomase (Jan Hájek), paní Billrothovou (Jana Plodková), pana Johna (Václav Vašák) a paní Schrekerovou (Dita Kaplanová), přičemž se stále čeká na herce Národního divadla (Petr Jeništa) a v retrospektivních scénách se divákům zjevuje dívka Joana (Barbora Bočková), která před nedávnem spáchala sebevraždu. Už při příchodu diváka zaujme, jak mrňavým prostorem je jeviště Divadla Na zábradlí. Navíc v Mýcení je, zásahem scénografa Marka Cpina, ještě zmenšeno. Účinkující se tak t...
zapsáno: 6.12.2020 | viděno: 6.12.2020 | Gimli35 | počet článků na blogu: 9
Balada
Pražáci objevili Baladu - přesněji hudbu Miloše Štědroně a text Milana Uhdeho. Tvůrčí tým by měl tuto organickou matérii zpracovat tak, aby ve výsledku do hlediště proudila především životadárná síla, smyslnost a vášeň. Samozřejmě je tam toho mnohem víc (svoboda, volnost, nerovnost, právo, spravedlnost, fatum, strasti a radosti), ale to hlavní je láska. Není tu. Eržičiny slzy jsou spíš výrazem lehkého stesku, než zoufalství, úzkosti a beznaděje ze ztráty milého.  Slzí na začátku i na konci představení. Erotičtěji působí svádění od Kubeše, než vztah s Nikolou. Jeviště je sice obnaženo až na dř...
zapsáno: 21.10.2020 | viděno: 21.10.2020 | Xka | počet článků na blogu: 1
Balada o čiré energii
Vinohradské divadlo uvedlo dnes již ikonický titul Balada pro banditu Milana Uhdeho a Miloše Štědroně, proslavený brněnským divadlem Husa na provázku v polovině 70. let minulého století a vzápětí i filmovým zpracováním. Vinohradští přistoupili k textu i písním s razancí i pokorou zároveň a vzniklo představení doslova nabité energií. Velkou zásluhu na tom má soubor Divadla na Vinohradech, který disponuje autentickým Nikolou Šuhajem v podání Marka Lambory a stejně tak uvěřitelnou Eržikou Terezy Císařové. Oba opět potvrzují, že patří k nejlepším akvizicím této scény z posledních let, která se tak...
zapsáno: 5.10.2020 | viděno: 5.10.2020 | Dramatix | počet článků na blogu: 1
Hlas pro banditu? JO!
  Generálka. Konečně. Celkový pohled shora, druhý balkon. Celkový koncept čistý.Dvě Strygy, Mara a Eva/M. Děrgelová, Z. Vejvodová spolu s I. Marešovou/Morana svými tanečními kreacemi ritualizují, dávají rytmus a tvoří také základní linie fantaskního a až pohanského příběhu. A také se splnilo mé přání vidět znovu Markétu Děrgelovou tančit. Tereza Císařová svou Eržiku modeluje citově, v pěveckém partu i v činoherní postavě. Naproti ní Marek Lambora servíruje Nikolu víc "na sílu", dobře pak spolu tvoří uvěřitelný milenecký pár, zapadající do sebe svou protichůdností jako dva dílky puzzle. Uvolně...
zapsáno: 2.10.2020 | viděno: 1.10.2020 | SVATOŠOVÁ | počet článků na blogu: 25
Dostal sekerou, kdysi. Byl to špatnej chlap. A přesto to byl chlap...
77%Vyčekané. Možná stokrát ozpívané a důvěrně známé. A vlastně velmi dobré, v partech pěveckých, činoherních, ba i tanečních. Živá hudba také nebývá pravidlem a odlehčená scéna jen uvolnila prostor pro velký divadelní muzikál.Tentokrát se tak povedlo vystrouhat inscenaci plného těla, mírně kořennou, se stopami kouzelných kyselin, co se po nich tak zajímavě bloudí. Oba hlavní party (M. Lambora, T. Císařová) se dostatečně uvěřitelně prolnuly, aby udržely iluzi mileneckého a manželského páru. I. Bareš jemně a přitom civilně narušil až zažitou předlohu, kterou servírovala filmová verze. Zoufalý, r...
zapsáno: 1.10.2020 | viděno: 1.10.2020 | Studený Čumáček | počet článků na blogu: 23
27.9.2020
Dlouhá vzpomínala na Bornu (Jan Borna 60)
Jednorázovým vzpomínkově-písničkovým pořadem vzpomenulo v neděli 20. září pražské Divadlo v Dlouhé na jednoho ze svých zakladatelů - režiséra, básníka a pedagoga Jana Bornu. Tedy, málem se kvůli karanténám v souboru nevzpomínalo, ale na poslední chvíli se podařilo překopat program i skladbu účinkujících, a tak neobyčejný večer mohl proběhnout. Jako první diváky uvítala Michaela Doležalová, která po celou dobu pořadu na kraji jeviště pekla palačinkový dort, aby tak symbolicky provedla Bornův nápad - v případě jednoho z jeho kabaretů se totiž vážně uvažovalo, že v průběhu inscenace bude právě D...
zapsáno: 27.9.2020 | viděno: 20.9.2020 | Gimli35 | počet článků na blogu: 9
Nešťastná to vražednice!
Včera. Přeložené představení z dubna. autor je ruský. A celkově je celý kus laděný do ruské klasiky, i když jen zdánlivě. Natálka Řehořová tam  pěkně vypadá v té krinolíně, jako kdyby jen " spěla". Jakoby půvabně vytvářela obraz mladé paní kupcové s těmi apartními botičkami. Ale Pak předvede parakotoul přes hlavu na pohovku a je tu náhle nudou uplácaná a rozpíjející se měšťka. Také je tu nejistá a ustrašená služebná se svými trhavými pohyby. Trochu přitom připomíná slepičku. A je tu hustá atmosféra. A ta se  zahušťuje pomalým a téměř rituálním příchodem starého kupce p. Veselého.  Ty rituální...
zapsáno: 27.9.2020 | viděno: 27.9.2020 | SVATOŠOVÁ | počet článků na blogu: 25
MECHANICKÝ POMERANČ v době covidu
První premiérou sezóny Divadla Petra Bezruče se stala hra MECHANICKÝ POMERANČ, kterou podle románu Anthonyho Burgesse zdramatizovala Lenka Havlíková a režijně uchopila Tereza Říhová. Obě se zde představují poprvé a jde teprve o druhé české divadelní uvedení a novou adaptaci tohoto románu. Pojetí je věrné předloze, v níž je na osudech inteligentního, ale zkaženého mladíka ukázána úpadková společnost, kde frustrace budí agresivitu a kde z toho těží politická manipulace. Inscenace rezonuje se současnou situací, kdy za pandemie zesílila mediální masáž a ovládání společnosti. Dlouho očekávaná premi...
zapsáno: 27.9.2020 | viděno: 27.9.2020 | MGL | počet článků na blogu: 25
KONEC HRY v Aréně parafrázuje stav naší doby
První premiérou sezóny v KS Aréna byla hra Samuela Becketta KONEC HRY, jejíž uvedení na jaře zhatila covidová krize. Toto absurdní drama ovlivněné existenciálním myšlením své doby (1957) má čtyři postavy, z nichž jedna je slepec na vozíku, druhá se nemůže posadit a dvě přišly o nohy. Dramaturg Tomáš Vůjtek text hry mírně upravil, vypustil části odbočující od smyslu výpovědi, jakou s režisérem Ivanem Krejčím akcentovali. Inscenace sice formálně pokračuje v linii her absurdního divadla na této scéně (Židle, Tango, Šťastné dny, Plešatá zpěvačka, Vyrozumění), výrazněji však navazuje na hry parafrá...
zapsáno: 16.9.2020 | viděno: 16.9.2020 | MGL | počet článků na blogu: 25
24.8.2020
Work in progress nastupující generace choreografů s diskusí
Ve čtvrtek 27. srpna se ve Studiu ALTA v karlínské Invalidovně uskuteční Work in progress z Rezidence pro choreografy s koučinkem, na které naváže moderovaná debata Tanečních aktualit Dvě deci o tanci: Work in Progress. V rámci večera vystoupí Alicia Cubells, Becka McFadden, Jana Tereková, Eva Urbanová, Roman Zotov-Mikshin. Rezidence pro choreografy s koučinkem je prestižním projektem Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. Každoročně přijíždí do Prahy renomovaní zahraniční umělci – kouči a pracují s vybranými mladými choreografy z celého světa na rozvoji jejich tvorby. Rezidence je mezináro...
zapsáno: 24.8.2020 | viděno: 24.8.2020 | SE.S.TA | počet článků na blogu: 2
STRASSLIWI HODOWANI U GEISSLERS
Uprostřed scény černý stůl upravený tak, že jeho deska tvoří šikmou plochu svažující se směrem k divákům. Kolem stolu židle, vzadu vyšší, blíž k divákům nižší. Budí to dojem, jako bychom my diváci shlíželi na scénu z výšky, jako bychom dění sledovali s určitým nadhledem. A zároveň to budí dojem katafalku. Ten se ještě umocní, když dívka v lidovém kroji stůl obřadně pokryje černým ubrusem. To jsou počáteční divácké vjemy z nejnovější inscenace Geisslers Hofcomoedianten Don Juan aneb Strašlivé hodování. Napjatě čekáme, kdo nebo co se bude pohřbívat. Dějový rámec inscenace tvoří dívčí loučení se...
zapsáno: 18.8.2020 | viděno: 6.9.2011 | Dušan Hübl | počet článků na blogu: 11