Blogy

Toto není pokus o recenzi. Tento text má vlastně pramálo společného s tím, jaká je inscenace Úplného zatmění divadelního spolku SpoluHra. Pokud to chcete zjistit, doporučuji udělat to, že se na ní půjdete podívat. Ovšem doporučuji si předtím přečíst tenhle krátký článek, protože v něm zjistíte, čemu se vyhnout, pokud se opravdu rozhodnete se na tento (nebo jakýkoliv jiný) kousek podívat. Tento text je totiž o tom, proč jsem si já neužil reprízu této inscenace v onen večer 26.11.2019. Myslel jsem si, že návštěva divadla je pro většinu lidí spojena s určitými pravidly. Divadlo je často považová...

Z Heart Beatu mi tlouklo srdce nadšením, a to ještě dlouho po konci představení. Měla jsem nejdřív trochu obavy, co můžou ti mlaďoši udělat z Havla a Němce, ale práce režiséra Czesanyho a dramaturgyně Bidlasové je skvělá a mladí herci se svých rolí chopili s nepřehlédnutelným nadšením, které u nich doprovází velká dávka talentu. Perfektně funguje propojení s hvězdami souboru jakoby komentátory -  supervizory. Podmaniví a strhující jsou Doktor B, Ergas a Šéflékař, charizmatická a svůdná ve své roli Lucie Roznětínská. Plus úžasné songy.Na Malé scéně ABC se při tomhle představení zažívají velké v...

Generálka 22.11. Kdo zná Větrnou Hůrku, tomu musí být jasné, že to bude pekelné! A taky tedy bylo. I když chápu dvojici divaček vedle mne, že to vzdaly v půli představení. Sedět v první řadě je někdy těžká konfrontace s realitou. V tomto případě na Vás třeba prská voda z hadice. Ale nejdřív pochválím pan scénografa Cpina. Scénu s " krabičkou" už jsem viděla, třeba v Národním. Ale aby s hercem hrál i kdejaký kus kamene, větve jako keře, do kterých se hlavní hrdinka zaplétá, nebo jen obyčejná našikmo nakloněná prkna, to jsem tak často neviděla. Pak ještě pochválím pohybovou spolupráci Radima V...

  Nový umělecký šéf DPB Jan Holec se divákům poprvé představil inscenací FRANKENSTEIN vycházející z proslulého románu Mary Shelleyové. K jeho převedení do scénické podoby však zvolil volnou adaptaci či spíše hru na dané téma. Víc než z textu složitě komponovaného díla vycházel ze svých představ obrazů a scén, které zaplnil a do dialogů a dramatické formy převedl úzkou spoluprací s herci, sám vybral hudbu, výpravu navrhla Pavla Kamanová. Výsledek tvůrčího usilování představil divákům na premiéře 15.listopadu. Připomeňme, že FRANKENSTEIN je fenomén vzniklý za šťastných okolností. Když v létě 1...

In the Middle of The Town Tenhle příběh se odehrál. Milionkrát. Uprostřed Čech, Evropy nebo amerického středozápadu. Kdekoli pod hvězdnou oblohou, odkud se na nás dívají nejen špionážní družice, ale i oči astronautů. Jeden z nich vyrostl ve městečku Middletown, kde je nejslavnějším rodákem a právě v tuhle chvíli létá vesmírem a diví se, jaká je ta planeta krásná a podivuhodná. Tam někde dole, kde mají knihovnu, nemocnici a hlavní ulici, která se jmenuje Hlavní, se mezitím odehrává během jednoho roku příběh o hledání smyslu života, nadějích a očekáváních a taky lásce a smrti. Pořádek tam udržu...

58% Au, au au. Tady se řezalo trochu víc, než je zdrávo...   Chápu očesávací snahy mnohých režisérů, hlavně co se týká "starých" kusů. Některým to prospěje, jiné to bohužel poškodí. A to je i tento případ.   Pokud Sen noci svatojánské neznáte důvěrněji, trochu vás může zaskočit promenující se pár, který několikrát informuje, že se za čtyři dny budou brát, a to je z jejich strany vše (Theseus/Ondřej Pavelka a Hyppolyta/Alena Štréblová). Taky zmizeli řemeslníci a to, co zbylo, připomíná křížence Cvičme v rytme a firemního teambuildingu. Zato přibyla černá víla. Ok, pokud by do struktury logicky...

První inscenace sezóny KS Aréna trefně odpovídá sloganu Rok rozmarných her. Antický román ZLATÝ OSEL Lucia Apuleia totiž vypráví o dobrodružstvích mladíka, který byl následkem svého nerozvážného rozmaru proměněn v osla a teprve po mnoha trápeních získal zpět lidskou podobu. Dramatizace Tomáše Vůjtka a Jiřího Pokorného adaptuje dějový rámec věrně, zdůrazňuje přitom analogii dekadentního ducha doby pozdního Říma se současností. Premiéra inscenace režírované Pavlem Gejgušem se uskutečnila 26. října. Historka o proměně rozmařilého mladíka v osla nebyla tehdy ojedinělá. Z 2.stol.n.l. se dochovalo ...

Generálka. Tentokrát jsem se těšila na tento známý kus, protože jsou pod tím podepsáni dva autoři. Brecht je původní autor. Pokud si tedy odmyslíme, že motiv někde odcizil od starších autorů. Ale tato verze je plná odkazů na dramatika Václava Havla. I například v tom, že se tam najednou objeví nějaká postava a vykřikne " ať žije svoboda tisku!". A celkově tam postavy mají široce rozvětvené dialogy o morálce, o různých "organizacích". Také o svobodě a svobodném podnikání. A to prosím spolu hovoří Bill Lockit, úplatný velitel policie, a Wiliam Peachum, takto šéf skupiny kriminálních živlů, dona...

  Zajímavá hra. Tato historie mi není moc známá, takže mi bylo doporučeno nastudovat si pana autora. Podle dostupných informací pan Medek nebyl moc úspěšný autor a jediná  slušná jeho hra byla tato. Pak už prý jenom seděl na židli v kanceláři památníku na Vítkově a věnoval se  tréninku uklízeček... Proto asi hra ve druhé části cituje kritiky, které jsou dost protichůdné.Podle celého textu v programu se tomu moc nedivím. To se nedá ani číst. Ale jinak moje první pocity jsou velmi vřelé. Ten formát hry je opravdu zajímavý. Co chodím na Novou scénu, tak jsem nic podobného neviděla. Hru vlastně...

Zajímavá budova divadla na Fidlovačce, zřemě zcela pro zpívání a tancování. Na Šakalí  léta jsem se moc těšila, mám ráda Ivana Hlase. Ale čekala jsem opravdu  originál muzikál. Trochu mne rozladila přímá citace filmové verze. Jen některé detaily byly jiné, například klanění před  nabalzmovanou mrtvolou Klementa Gottwalda , to bylo docela působivé. Jinak poměrně uspokojivé výkony. My jsme ted viděli Lukáše Adama jako Bejbyho. Líbil se mi, je takový barevný a umí zpívat. Mezi děvčaty samozřejmě vynikla Anetka Krejčíková. Ona je tedy kus ženské. Umí se pohybovat i zpívat.... no je to celkově šťab...

Do nové sezóny se Divadlo Petra Bezruče ohlásilo s klasickou francouzskou komedií, v níž si Molière tropí posměch z vypočítavého a hypochondrického měšťáka. Pozměněný název s lomítkem ZDRAVÝ NE/MOCNÝ dal vzniknou různým dohadům a ukázalo se, že nejde jen o slovní hříčku. Hostující režisér Vladimír Morávek text přepracoval a vytvořil svéráznou kompozici hry ve hře, kde se prolíná představa původní inscenace Zdravého nemocného s okolnostmi jejího uvedení a skutečným Molièrovým osudem. Premiéra se uskutečnila 20. září. Moderní dramaturgie se Molièrově komedii dlouho vyhýbala, naposledy byla uved...

Moje první setkání s MDp a již tak hustokrutopřísné! Král Otakar a Rudýnek Habsburk jak vyšití, tedy  Martin Pechlát démonicky máchající motorovou pilou. A Ivan Lupták, velebně  kynoucí rukama svému lidu. Jsemť v rozpacích, čeho jsem byla svědkem. Chvíli to hřmělo jak od Shakespeara, chvíli muzikál. Ale rozhodně to mělo koule. Také živí hudebníci hráli na plné koule, testosteron a adrenalin se v chuchvalcích valil na prostý lid pod forbínou.  Všude samé dřevo, piliny a mulč. Takový  drajv jsem doposud nezažila, i když  historické reálie jaksi moc nezapadaly do děje. Zatímco soudobé narážky tam...

Byl jednou jeden domeček a v tom domečku stoleček... V ratejně sálu vinohradského paláce Casa Gelmi stál velký vojenský stan Divadla Líšeň a ve stanu pár židliček a variabilní „vychytaný“ stůl s šuplíky. Těšil jsem na dýchatelný prostor, zatáhli nás do stanu... Logika spojení velký sál a v něm stan mi unikla, jsem však na festivalovém představení Příští vlny, kde cokoliv podivného je tak samozřejmé jako Hynaisova opona v Národním. Stan, jak se později ukázalo, má pro inscenaci nejen zásadní emoční funkci (stísněnost prostoru), ale sám je scénografickým prostředkem. Inscenace Putin lyžuje od za...

Generálka.   45 % Tohoto autora neznám na jevišti a s paní Havlovou jsem také neměla tu čest. Ale zaujal mne koncept té hry. Žena, která bez skrupulí a chladnokrevně zkorumpuje městečko, kde se narodila. Jde o pomstu a tato žena si může dovolit vše a taky si to užívá. Dagmar Havlová si to skutečně užívala, byla v tom pěkně usazená, slušelo jí to a mělo to těžký rajc. Zvlášť ve druhé polovině hry, kdy stojí na balkoně, lenivě sleduje okolí, nechává se opečovávat a jako kudlanka nábožná čeká na svou oběť. Zatímco pan ředitel Töpfer, který hraje jejího bývalého milence a tedy tu oběť, měl jen...

Tak cool hra včera! A přitom " jen konverzační komedie". Ano, komedie. I když v prvním výstupu mladá žena při telefonickém rozhovoru s matkou sjíždí koks. Hmm, to je tedy matka! Pořád je to poměrně  vtipné, jakým způsobem si postavy vysvětlují své pocity, nebo vyjadřují jedem druhému svou nevoli. Jak jeden druhého nevybíravým způsobem posílají někam, ale přesto se vlastně mají rádi! A je pořád konverzační, i když ta konverzace někdy probíhá ve stylu ... jak rád bych ti to řekl, ale to víš, že... ale nemůžu. No, ono je to tím, že hlavní hrdina tedy nemá zrovna vybraný slovník a  jeho slovní zá...

Dva naprosto odlišné žánry, stand-up comedy a detektivku, se rozhodli spojit v Dejvicích za režijního i autorského přispění Jiřího Havelky. Zatímco v první polovině představuje šest herců (I. Trojan, K. Melíšková, M. Myšička, S. Babčáková, Z. Žádníková Volencová a T. Jeřábek) svou cestu k herectví i samotnému Dejvickému divadlu, v druhém poločase se odehrává jakási rekonstrukce posledních dnů a hodin zavražděného agenta a Putinova kritika Alexandra Litviněnka. Před přestávkou má divák dojem, že přišel jen na neformální návštěvu do hereckého obýváku – s takovou lehkostí a přirozeností (snad kr...

Hru českého režiséra a dramatika Davida Drábka, který je zároveň nastupujícím kmenovým režisérem Městských divadel pražských, uvádí Divadlo Rokoko od října 2018. Hlavními postavami příběhu jsou policejní vyšetřovatelé Iggy (Vanda Hybnerová) a Diana (Jiří Hána) a zatímco Iggy představuje cynickou detektivku, zmítanou alkoholickými delirii, Diana je transsexuálem kdesi v přechodu mezi mužem a ženou, který pravidelně dochází na terapie s názvem „Je tvé pánevní dno šťastné?". Kromě nezbytných peripetií spojených s Dianinou sexuální identitou jsou středobodem drobné kriminální případy, odehrávají...

Rád bych napsal recenzi, ale jsem ve střetu zájmů. A na to jsme v české kotlině tuze citliví... Tak alespoň hrst postřehů. Především byla radost pozorovat z uctivé vzdálenosti vznik téhle mimořádné inscenace. Pozorovat, kterak Marek Němec, Jiří Janků a Agnieszka Pátá-Oldak pracují. Jsou neuvěřitelní. Marek – gejzír nápadů a energie – dokáže pracovat s radostí a humorem, i když je k smrti unavený, umí to s dětmi i dospělými a má trpělivosti na rozdávání. Jirka umí kouzlit se slovy, poradí si s každým textem, a při tom všem se tváří, že neumí pětku místo dvojky napsat. A Agnieszka? Ta si poradí...

Plzeň a léto s divadlem. Letos to padlo na prostranství U Ježíška, bohem zapomenutý kout Plzně. Tribuny naproti zemníku, výhled na hřbitov, kam pochovali J.K.T. Boží místo. Kulisy tvoří náletové stromy, svah umělého pahorku, na něm „skládka odpadků". V lesejku hoří ohýnky. Chánov jako vystřižený. A ony jsou to Strakonice. Děj je známý jako Malý Bobeš. Jedna mravoučná scéna za druhou. Skoro jako Beverly hills 90210. Přicházel jsem rozpačitý. Pak se objevil Ondřej Rychlý a já se usmál. To bude dobré. Pak se tam objevila Dorotka, krásná až srdce usedalo. Měla úsměv mé ženy, okatá jako mé dcery,...

Na inscenaci pod sirym nebem byva nejvetsim problemem sire nebe. V Plzni ovsem scena U Jeziska vytvari obraz ceske krajiny vcetne lesu, hor i nizin plnych komaru. A misto problemem, zda se byti "jezisek" darkem.. Je neuveritelne, ze se na stejne misto podarilo navic dostat sibenicni vrch i arabskou poust.Co se hercu tyce, plzensky Rychly Svanda je dudakem, ktery zaujme Konradyho, plzenskou kavarnu i autovrakoviste. Je rychly tak, ze da dve kolecka kolem elevace za minutu a zdola nekolikrat i obavany Pahorek. Dojima i nastve, hraje obstojne na dudy, ale za triceti stupnu Celsia nejvetsi (erotic...