Dobře rozehraná partie

Divadlo Kalich ve svém činoherním plánu tentokrát sáhlo po prověřeném titulu a výsledek ukázal, že známá hra při svém dalším uvedení může získat novou dimenzi. Tu vytvořil průsečík hereckých typů Radka Holuba a Báry Hrzánové s postavami hry. Rakouský dramatik a kabaretiér S. Vögel ji vystavěl na bravurních dialozích (často s nečekanou explikací) a chytrém významovém přenesení partie šachu. Nerudný zpustlý pruďas (a jeho proměna) a systematická žena činu se pohybují na polích situací ryze komických, ale i dojemných, jde přece o vztahy. Příležitosti k bourání čtvrté stěny využívány jsou, souhra s režisérkou Lídou Engelovou je však také patrná.

Velmi příjemné překvapení v Divadle Kalich připravila lehká komedie Stefana Vögela: v podstatě klasický příběh o tom, jak starého nerudného dědka (v tomto případě) k obrazu svému a v milého společníka promění náhle se objevující partner/ka. V dobře rozehrané partii však S. Vögel tento model posouvá ještě o něco dál, nepřináší prostý, jasný a rychlý happyend. V současné chvíli velmi dobře vypointovaná komedie v režii L. Engelové přináší i tři výrazné, velmi expresivní herecké výkony Radka Holuba, Barbory Hrzánové a Antonína Holuba, vedle nichž se v kýženě klidnější poloze představuje Lukáš Jurek.

Dobře rozehraná partie je komedií vskutku ze života a její stěžejní devízou je pestrá škála emocí, které divákovi svede nabídnout. Jak název naznačuje, nejde zde jen o peripetie šachové, ale i vztahové. Ústřední dějová linka o přeonačení stárnoucího podivínského morouse na muže k pohledání skýtá vděčný prostor pro okamžiky jak komické, tak ty ryze dojemné. Turbulentně živelné herectví rodinného trojlístku Barbora Hrzánová + Radek a Antonín Holub dodává situacím patřičný šmrnc, chemie mezi nimi funguje skvěle. Jejich expresivní drajv pak vyvažuje optimálně uměřený Lukáš Jurek v roli letitého kamaráda hlavního hrdiny. Příjemná oddechová zábava.