Příliš mnoho slov..!

Skvělé herecké výkony, trefný výběr hudby, funkční scéna, vtipné narážky střídají občas i ty mírně mrazivější.. ..leč - jak je již řečeno v ostatních komentářích - chybí tomu zkrátka větší propracovanost a výsledný dojem zůstává opravdu, bohužel, téměř "polot(o)varový".

Milé pohlazení duše!

75%. Inscenace, v níž téměř žádný z detailů (včetně scénické a hudební složky) nevyzní samoúčelně, ale naopak velice sugestivně slouží celku. Retrospektivní scénosled snad může lehce mást, nicméně diváka, který se s dějem sveze na vlně sebezpytu, ve finále odmění tečkou, při které zamrazí. Gogolovské: "Komu se smějete? Sami sobě se smějete!" je zdařile "parafrázováno" na v tomto případě příznačnější: "Z koho se nám dělá šoufl? Z nás samých se nám dělá šoufl!"

Tohle se prostě nepovedlo.. ;/

55%

65% Feydeau jako "moralistní bajka" karikující naše zvířecí (s)pády? ..a pročkpak by ne!? Svěží nápad! V kladenské inscenaci servírovaný ve zdařilých kostýmech, převážně nevážně, hravě a vtipně. Škoda, že na pár místech lehce vázne vypointování rozehraných situací.. Tipuji, že Jan Vlas v roli "pelikánovitého" sluhy Štěpána si u většiny diváků získá nejzaslouženější pozornost;)

Na mnoha místech inscenace, bohužel, postrádá hravou lehkost a působí zbytečně těžkopádně. Nejvíce mi ovšem celkový dojem kazily veškeré nepřirozené a přeafektované výstupy P. Duspivové :/

Superkalifradžilistikexpijalidózní! ..aneb když muzikál dělaj v Brně, tak to jinak vyzní! ;) To "jinak" (oproti drtivé většině pražských mjůziklů) znamená především: po všech stránkách profesionálně, nelacině, v daném případě navíc bezezbytku naplňující zadání "adekvátní zábava pro celou rodinu". Dojetí, které ve mně jevištně vykouzlená atmosféra svedla vyvolat, vítaně rozehrálo struny dětské duše, která, věřím, nepřestává dřímat v žádném z nás!

65%. Černočerná komediální metafora mj. o tom, jak se nám ty naše pošetilé sny někdy svedou zbortit jak domeček z karet, v daném případě vlastně spíše jak dům z po všech stránkách šizeného materiálu.. Silnější okamžiky hry, při nichž je šance, že slzu smíchu v jedné vteřině vystřídá ztuhnutí úsměvu na rtech, nebyly, bohužel, na několika místech úplně šťastně režijně uchopeny a vyznívaly tak téměř naprázdno. Z herců mě nejvíce dostal Kamil Halbich, výtečný výkon!

Milé, vtipné, šmrncovní, rozverné, hravé! Pro příjemně strávený čas celé rodiny v divadle to pravé! ;)

Médea zbavená osudovosti:/ ..text byl relativně solidně oddeklamován, prožitku a jakéhokoli přesahu aby divák ovšem pohledal.. Čestnou výjimkou byl výkon (resp. v rámci nepovedeného režijního a scénického uchopení tomu říkejme spíše marná snaha) Patrika Děrgela.

Velice působivá mozaika obrazů a slov, dopadajících do hlediště jako kapky očistné sprchy, místy "provokativně" ledové. Herecky nadstandardní, Jan Hájek excelentní.

65%. Tenhle nebeský "dýchánek" mě prostě bavil! Koktejl vtipu, nadhledu a sebeironie, kterou svedly všechny tři aktérky (s osvěžující pomocí J. Tichého) namixovat, měl velmi sympatický divadelní "drajv".

Herecky velmi solidní, režijně poměrně čisté a svěží, ..nicméně: ten obsah, ten obsah..;/ - všechny tři aktovky jsou dějově předvídatelné a plytké. Dojmologická rafička má se k nadprůměru vyšplhala jen díky hercům!

Přiznání tvůrců, že jde o inscenaci na pomezí divadla, koncertu a muzikálu, bych u první půle směle rozšířila o kategorii "rozhlasová hra na jevišti", poměrně k uzoufání jsem se nudila;( Naštěstí se po pauze jevištní dění v dobré obrátilo a dočkala jsem se i toho DIVADLA. Hodně slabých 40% za první půli + velmi solidních 60% za druhou.

Na úvod doznávám, že režisér Nebeský nepatří k favoritům mého diváckého srdce. Málokdy se mi daří uspokojivě rozklíčovat jeho inscenační řeč, poměrně pracně v ní lovím každé přínosné slovo.. Ejhle! "Nebeský" Lear ke mně místy mluvil tak, že jsme svedli (duševní) dialog. Nicméně, kdybych neměla děj hry pod kůží, asi bych se v hledišti jen nechápavě ošívala.. ..ačkoli herecké nasazení všech aktérů, zejména K. Winterové a D. Prachaře, by absolutnímu míjení zřejmě šanci nedalo tak jako tak!