Hodnocení inscenace
Redakce
35 %
Uživatelé
50 %
Divadelní spolek Kašpar
Astrid Saalbachová
Taneční hodina
Premiéra: 2.10.2011. Překlad: František Fröhlich. Dramaturgie: Lenka Bočková. Scéna: Karel Špindler. Kostýmy: Vladimíra Fomínová. Hudba: Zdeněk Král. Režie: Alexandr Minajev.
1:35x
1:35x
Eva Elsnerová, Milena Steinmasslová, Martina Prášilová, Eliška Boušková, Barbara Lukešová, Jitka Nerudová, Lenka Hušková, Jelena Juklová, Veronika Němcová / Valentina Šindelářová Šuklina
Hra o ženách, ale určitě nejen pro ženy. Je to hra o snaze uniknout realitě, o (ne)obyčejných ženách, jejichž snem je stát se umírajícími labutěmi, hlavně ale chtějí díky baletu zapomenout na svoje problémy, na svoje životy. Vůbec se jim to ale nedaří – vždycky nakonec tančí jen samy sebe.
Hodnocení redakce:
(zadáno: 22.3.2012, počet hodnocení: 686)
přínosný / zajímavý komentář
Helena Grégrová 40 %35% ..a to především za obdivuhodné fyzické nasazení všech hereckých aktérek. ..příběh byl, bohužel, režijně utopen a v divácké paměti mi tak uvízl jen rej tanečních kroků..
(zadáno: 1.2.2012, počet hodnocení: 1521)
přínosný / zajímavý komentář
Jiří Landa 30 %Samotná hra mě moc nezaujala. Především jsem se ale asi minul s režijním pojetím, které kladlo důraz spíš než na text na hodiny baletu (klobouk dolů před fyzičkou hereček). Tím se však postoje a náznaky osudů jednotlivých postav vytratily do ztracena a zůstala pouze nuda. A jestli celé představení mělo ukázat na fakt, že se někteří lidé zabývají malichernostmi, zatímco jiný člověk opravdu trpí, je to na pětadevadesátiminutové představení trochu málo. Ale třeba to bylo i o něčem jiném, na co režie zapomněla.
Hodnocení uživatelů:
(zadáno: 17.10.2011, počet hodnocení: 214)
přínosný / zajímavý komentář
Jirkan 50 %17.10. 2011: Škoda, že se režie soustředí více na taneční lekci, než na jednotlivé osudy a problémy žen. Texty autorky jsou dosti (žensky) pichlavé a zde se to vytrácí, dobrý náznak je u scény Lilian hledající brýle, některé momenty Anny a pár dalších. Minajev má přitom velmi dobré nápady. Prolog s loutkou, ženy napodobujicí chrliče, závěrečná Umírající labuť, to patří k hezkým okamžikům inscenace. Obdiv všem představitelkám za fyzický výkon. Hvězdou večera je pro mne E. Elsnerová. Chce to méně snahy o nauku tance pro lepší %.
