Buzní kříž

Základní otázkou této inscenace pro mě bylo, zda přijmout stylizaci "nevážně o vážném". Výsledný verdikt budiž, že rozhodně ano, na jeviště je promítnuto nitro ústředních postav, svět sám pro sebe lákající diváky zástupně skrze postavu novináře svou jinakostí, svět rozkladu a prchavého pudového štěstí, úsloví "žijte tak, jako by každý den byl váš poslední" získává nový temnější význam. Navíc poselství koresponduje s metaposelstvím, kdy alternativní divadelní postupy stravují konvenčního diváka.

Poslední počin dvojice Bambušek & Horák v MeetFactory byl poznamenán tím, že nemohli realizovat původně zamýšlené téma, a tak vybrali „méně konfliktní“ náhradu. Vyšli ze známé a kontroverzní polské knihy. Výsledek realizace ve mně budil částečné rozpaky. Před návštěvou jsem si přečetl, o čem má kniha být a čeho se inscenátoři pokouší svou variací dosáhnout, z jeviště však ke mně toho zdaleka tolik „nedošlo“. Jinak ale dobře zahrané, zaujal mě zejména T. Jeřábek v roli novináře, z dvojice „buzen“ si lépe vedl K. Dobrý. Docela dobře jsem se bavil, ale zvláštním přínosem pro mě návštěva nebyla.