Bitva o Hernaniho

Moc pěkné skloubení dejvického humoru s lehkostí a hravostí, jenž umí velmi dobře dodat J. Havelka. Oceňuji též formu zpracování, výborné především pasáže se zkoušením na začátku a debata s diváky v závěru. Ta opravdu pěkně upozorňuje na různé aspekty Hugovy hry a trefně poukazuje na jejich kontrast s dnešní dobou. Následné ztvárnění Hernaniho je samo o sobě povedené, výtečný je již původní překlad a texty této hry. Kvituji též zapojení studentů z DAMU, což hezky zvýrazňuje střet dvou generací a umocňuje tento aspekt hry. Po herecké stránce pak pochvala pro všechny aktéry, výteční především V. Polívka a L. Krobotová. Povedený počin. 75%

65%. Diváci se dočkají překvapení, přínosných konfrontací a také otázek a rozporů směrem k inscenační praxi. V neposlední řadě nechybí humor na adresu fungování divadelního prostředí, herci si umějí udělat legraci také sami ze sebe. Dobře využitý nápad se spojením členů souboru a studentů DAMU. Vrcholem inscenace je debata s diváky. Smysl mají i pasáže, kdy herci hrají různými způsoby původní Hugova hru, prezentace více přístupů i rovin do celku zapadá; přesto v těchto chvílích, jichž není málo, občas přichází ke slovu nuda. Každopádně stojí za vidění už kvůli podnětnému výběru látky, kterou inscenační tým invenčně zpracoval v nezvyklý tvar.

Výchozím bodem a osou inscenace je skutečná divadelní kauza z Francie roku 1830, známá jako revoluční "bitva o Hernaniho". S odkazem na ni, variováním možného způsobu uchopení původního Hugova textu i pohledem do zákulisí procesu zkoušek posouvá Jiří Havelka celou problematiku do současnosti. Originální, zábavnou a hravou formou, kterou koření optimální míra potřebné herecké nadsázky přitom otevírá stěžejní otázku mířící k podstatě a smyslu divadelní tvorby, což gradačně umocňuje výstižná pasáž diskuze s diváky. Optiku generačního střetu zde podtrhuje osvěžující nápad obsadit spolu se stálými členy Dejvického divadla studenty KALD DAMU.