Český román

Za zásadní přednost Lipusovy inscenace považuji, že Čapkovi - na rozdíl od jiných počinů s podobným tématem - nestaví vznešený pomník a nedělá z něho geniálního superhrdinu, nýbrž ho pojímá s lehkým nadhledem jako skoro běžného smrtelníka. Zásluhu na tom má jistě i precizní výkon J. Šťastného. Celkový sympatický nadhled inscenace poněkud ruší snad jen výstup C. Mayerové coby Leopoldy Dostalové ve druhé polovině, kde došlo k neuhlídání míry patosu. Jinak je ale Český román řemeslně suverénně zvládnutým rozmáchlým dílem s bohatým obsazením a mile nevtíravým přihlášením se k odkazu první republiky.

Převládá nadšení. Povedené zpracování a herecké výkony úžasné. Moc se líbilo.

85%
Jsem jednoznačně obdivovatel Karla Čapka.
Český román O.Scheinpflugové je z velké části životopisný a velmi dobře vám K.Čapka přiblíží. A to způsobem, který je stravitelný jak pro dítě školou povinné, tak pro staršího diváka. Kniha byla přirozeně v nelibosti minulého režimu a trochu mě mrzí, že ani s její divadelní adaptací se nepotkáme na českých jevištích častěji, což by si zasloužila.
Z výborného tria jeho manželek se mi přeci jen o něco více líbila A.Elsnerová. Jan Šťastný hraje Čapka velmi křehce a přesvědčivě - je to jeden z jeho nejlepších výkonů poslední doby.
Inscenace, která mě jednoznačně vtáhla. Doporučuji.

Škoda, že to není na komornější scéně a herci musejí neustále přecházet velké jeviště. A myslím, že potenciál obsazení několika hereček jako Olgy v různých obdobích není zcela využitý. Výborný Šťastný (až překvapivě!).

Je důležité připomínat si velikány české historie, mezi něž Karel Čapek bezesporu patří. Zde se tak děje prostřednictvím života jeho manželky Olgy Scheinpflugové a tento pomník, jenž těmto manželům staví Divadlo na Vinohradech, je pomníkem velkolepým a dokonalým. Od počátku jsem se nechal unášet děním na jevišti a jen se zájmem sledoval vše, co mi je servírováno. Kladně hodnotím nápad nechat na jevišti všechny tři herečky ztvárňující Olgu Scheinpflugovou, jakož i jejich občasné vystoupení z rolí a s tím související polemiky o tom, jak to bylo doopravdy. Herecky naprosto skvěle zvládnuté představení, které mě nadchlo a potěšilo. /7.3.2023/

Hezké zpracování, které ale ničím nepřekvapilo, ani nevybočovalo. Zajímavé bylo vystupování z rolí a reflexe patetičnosti celého díla. Když herci přiznávají, že jsou herci, většinou to končí trapností. Zde to ale mělo viditelnou a jasnou funkci, a tak to vlastně oceňuji. Na to, že se na scéně objeví nějakých pětatřicet lidí, je hra vlastně vcelku minimalistická.

Zajímavý, střídavý časový dej se nám líbil, i když vyžadoval větší soustředění. Jedinečná byla i přítomnost všech tří představitelek hlavní role ve stejnou dobu na jevišti, výborně ukázala vývoj hlavní hrdinky v čase, herecké výkony všech skvělé !! Nanejvýš povedená inscenace !!

Stojí za vidění, i když bych krátila. Tři hodiny je moc. Postlerová výborná, horší už je to s představiteli mužských rolí.Kostku mám ráda, ale Masaryka si představuju jinak. Ale to jsou jen drobné výhrady.

Na jeviště byl touto inscenací vnesen důstojný vhled do života K. Čapka a jeho manželky, který je nenásilnou formou propojen s historií první republiky i let následujících. Ztvárnění O. Scheinpflugové třemi různě starými herečkami umožnilo lépe vykreslit její charakter v jednotlivých životních etapách. Nejlépe si však v této roli vedla A. Elsnerová. Scéna, kdy v závěru hry drží v náručí umírajícího Čapka, patří k těm, na něž se nezapomíná. Vynikající hereckou práci ale odvedli i J. Šťastný či C. Mayerová, která dokázala na malém prostoru dechberoucím způsobem "oživit" herečku L. Dostalovou.

Na záznam tohoto představení jsem se velmi těšila, ale nakonec jsem byla zklamaná. Herecké výkony Šárky Vaculíkové, Simony Postlerové, Jana Šťastného, Andrey Elsnerové i pana Skopala byly skvělé a moc se mi líbily, ale celkový děj mě nijak neuchvátil, občas jsem se v něm ztrácela. Každopádně dobová vizualizace byla, myslím, velmi povedená.

Online záznam.
Dramatizaci by neškodilo proškrtání - chvílemi se hra táhne, neposouvá.
Nicméně přirozené herectví S. Postlerové, P. Kostky a C. Mayerové stojí za vidění. Tradiční pojetí divadla, režie i scény.

Poctivě udělané, ale nepřekvapivé, neinspirativní, zapomenutelné, takové do čítanky. Nicméně dramatizované s vkusem a velice dobře zahrané. Díky režisérovi a hercům se jedná o nadprůměrnou inscenaci současného DnV - jinde by to byl ale přinejlepším zapomenutelný průměr. (Ze záznamu.)

Inscenace v Divadle Na Vinohradech ČESKÝ ROMÁN v režii R.Lipuse se nijak neliší od posledně inscenovaných her.Vzhledem k některým technickým problémům s jevištěm nelze inscenovat hry,tak jak by se mohlo.Děj románu plyne časově na přeskáčku,což je neobvyklé a víceméně nepřehledné.Hra připomíná převážně politická témata tehdejší doby,která se týkala K.Čapka a jeho ženy O.Scheinpflugové.Hra je velice popisná a slušelo by jí proškrtat některé scény,neboť téměř 3 hodinová délka je dosti na závadu.Český román je uváděn na Vinohradech z důvodu těsného spojení Čapka i Scheinpflugové s tímto divadlem.

Šel jsem na hru z české historie. Jak an sich, tak literární, divadelní, kulturní. To vše v kusu bylo. Ale je to šílené, byla to i hra o naší současnosti a připravované budoucnosti. S tím rozdílem, že my nemáme žádného Čapka, Peroutku, Pátečníky a už vůbec ne prezidenta Masaryka, to je až groteskně absurdní srovnání. Jedno máme společné. Ke slovu se čím dál hlasitěji hlásí jako tenkrát mloci.
Po přestávce se pomalý rozjezd zúročil. Hlavně výkony hereček i herců. Výsledný dojem výborný. Pravda, pro člověka, který ví, o co šlo. Ale jiní diváci se určitě obtěžovat nebudou. A zvláště mloci.

Za zásadní přednost Lipusovy inscenace považuji, že Čapkovi - na rozdíl od jiných počinů s podobným tématem - nestaví vznešený pomník a nedělá z něho geniálního superhrdinu, nýbrž ho pojímá s lehkým nadhledem jako skoro běžného smrtelníka. Zásluhu na tom má jistě i precizní výkon J. Šťastného. Celkový sympatický nadhled inscenace poněkud ruší snad jen výstup C. Mayerové coby Leopoldy Dostalové ve druhé polovině, kde došlo k neuhlídání míry patosu. Jinak je ale Český román řemeslně suverénně zvládnutým rozmáchlým dílem s bohatým obsazením a mile nevtíravým přihlášením se k odkazu první republiky.

Převládá nadšení. Povedené zpracování a herecké výkony úžasné. Moc se líbilo.

85%
Jsem jednoznačně obdivovatel Karla Čapka.
Český román O.Scheinpflugové je z velké části životopisný a velmi dobře vám K.Čapka přiblíží. A to způsobem, který je stravitelný jak pro dítě školou povinné, tak pro staršího diváka. Kniha byla přirozeně v nelibosti minulého režimu a trochu mě mrzí, že ani s její divadelní adaptací se nepotkáme na českých jevištích častěji, což by si zasloužila.
Z výborného tria jeho manželek se mi přeci jen o něco více líbila A.Elsnerová. Jan Šťastný hraje Čapka velmi křehce a přesvědčivě - je to jeden z jeho nejlepších výkonů poslední doby.
Inscenace, která mě jednoznačně vtáhla. Doporučuji.

Škoda, že to není na komornější scéně a herci musejí neustále přecházet velké jeviště. A myslím, že potenciál obsazení několika hereček jako Olgy v různých obdobích není zcela využitý. Výborný Šťastný (až překvapivě!).

Je důležité připomínat si velikány české historie, mezi něž Karel Čapek bezesporu patří. Zde se tak děje prostřednictvím života jeho manželky Olgy Scheinpflugové a tento pomník, jenž těmto manželům staví Divadlo na Vinohradech, je pomníkem velkolepým a dokonalým. Od počátku jsem se nechal unášet děním na jevišti a jen se zájmem sledoval vše, co mi je servírováno. Kladně hodnotím nápad nechat na jevišti všechny tři herečky ztvárňující Olgu Scheinpflugovou, jakož i jejich občasné vystoupení z rolí a s tím související polemiky o tom, jak to bylo doopravdy. Herecky naprosto skvěle zvládnuté představení, které mě nadchlo a potěšilo. /7.3.2023/

Hezké zpracování, které ale ničím nepřekvapilo, ani nevybočovalo. Zajímavé bylo vystupování z rolí a reflexe patetičnosti celého díla. Když herci přiznávají, že jsou herci, většinou to končí trapností. Zde to ale mělo viditelnou a jasnou funkci, a tak to vlastně oceňuji. Na to, že se na scéně objeví nějakých pětatřicet lidí, je hra vlastně vcelku minimalistická.

Zajímavý, střídavý časový dej se nám líbil, i když vyžadoval větší soustředění. Jedinečná byla i přítomnost všech tří představitelek hlavní role ve stejnou dobu na jevišti, výborně ukázala vývoj hlavní hrdinky v čase, herecké výkony všech skvělé !! Nanejvýš povedená inscenace !!

Stojí za vidění, i když bych krátila. Tři hodiny je moc. Postlerová výborná, horší už je to s představiteli mužských rolí.Kostku mám ráda, ale Masaryka si představuju jinak. Ale to jsou jen drobné výhrady.

Na jeviště byl touto inscenací vnesen důstojný vhled do života K. Čapka a jeho manželky, který je nenásilnou formou propojen s historií první republiky i let následujících. Ztvárnění O. Scheinpflugové třemi různě starými herečkami umožnilo lépe vykreslit její charakter v jednotlivých životních etapách. Nejlépe si však v této roli vedla A. Elsnerová. Scéna, kdy v závěru hry drží v náručí umírajícího Čapka, patří k těm, na něž se nezapomíná. Vynikající hereckou práci ale odvedli i J. Šťastný či C. Mayerová, která dokázala na malém prostoru dechberoucím způsobem "oživit" herečku L. Dostalovou.

Na záznam tohoto představení jsem se velmi těšila, ale nakonec jsem byla zklamaná. Herecké výkony Šárky Vaculíkové, Simony Postlerové, Jana Šťastného, Andrey Elsnerové i pana Skopala byly skvělé a moc se mi líbily, ale celkový děj mě nijak neuchvátil, občas jsem se v něm ztrácela. Každopádně dobová vizualizace byla, myslím, velmi povedená.

Online záznam.
Dramatizaci by neškodilo proškrtání - chvílemi se hra táhne, neposouvá.
Nicméně přirozené herectví S. Postlerové, P. Kostky a C. Mayerové stojí za vidění. Tradiční pojetí divadla, režie i scény.

Poctivě udělané, ale nepřekvapivé, neinspirativní, zapomenutelné, takové do čítanky. Nicméně dramatizované s vkusem a velice dobře zahrané. Díky režisérovi a hercům se jedná o nadprůměrnou inscenaci současného DnV - jinde by to byl ale přinejlepším zapomenutelný průměr. (Ze záznamu.)

Inscenace v Divadle Na Vinohradech ČESKÝ ROMÁN v režii R.Lipuse se nijak neliší od posledně inscenovaných her.Vzhledem k některým technickým problémům s jevištěm nelze inscenovat hry,tak jak by se mohlo.Děj románu plyne časově na přeskáčku,což je neobvyklé a víceméně nepřehledné.Hra připomíná převážně politická témata tehdejší doby,která se týkala K.Čapka a jeho ženy O.Scheinpflugové.Hra je velice popisná a slušelo by jí proškrtat některé scény,neboť téměř 3 hodinová délka je dosti na závadu.Český román je uváděn na Vinohradech z důvodu těsného spojení Čapka i Scheinpflugové s tímto divadlem.

Šel jsem na hru z české historie. Jak an sich, tak literární, divadelní, kulturní. To vše v kusu bylo. Ale je to šílené, byla to i hra o naší současnosti a připravované budoucnosti. S tím rozdílem, že my nemáme žádného Čapka, Peroutku, Pátečníky a už vůbec ne prezidenta Masaryka, to je až groteskně absurdní srovnání. Jedno máme společné. Ke slovu se čím dál hlasitěji hlásí jako tenkrát mloci.
Po přestávce se pomalý rozjezd zúročil. Hlavně výkony hereček i herců. Výsledný dojem výborný. Pravda, pro člověka, který ví, o co šlo. Ale jiní diváci se určitě obtěžovat nebudou. A zvláště mloci.

85%
Jsem jednoznačně obdivovatel Karla Čapka.
Český román O.Scheinpflugové je z velké části životopisný a velmi dobře vám K.Čapka přiblíží. A to způsobem, který je stravitelný jak pro dítě školou povinné, tak pro staršího diváka. Kniha byla přirozeně v nelibosti minulého režimu a trochu mě mrzí, že ani s její divadelní adaptací se nepotkáme na českých jevištích častěji, což by si zasloužila.
Z výborného tria jeho manželek se mi přeci jen o něco více líbila A.Elsnerová. Jan Šťastný hraje Čapka velmi křehce a přesvědčivě - je to jeden z jeho nejlepších výkonů poslední doby.
Inscenace, která mě jednoznačně vtáhla. Doporučuji.

Poctivě udělané, ale nepřekvapivé, neinspirativní, zapomenutelné, takové do čítanky. Nicméně dramatizované s vkusem a velice dobře zahrané. Díky režisérovi a hercům se jedná o nadprůměrnou inscenaci současného DnV - jinde by to byl ale přinejlepším zapomenutelný průměr. (Ze záznamu.)

Na jeviště byl touto inscenací vnesen důstojný vhled do života K. Čapka a jeho manželky, který je nenásilnou formou propojen s historií první republiky i let následujících. Ztvárnění O. Scheinpflugové třemi různě starými herečkami umožnilo lépe vykreslit její charakter v jednotlivých životních etapách. Nejlépe si však v této roli vedla A. Elsnerová. Scéna, kdy v závěru hry drží v náručí umírajícího Čapka, patří k těm, na něž se nezapomíná. Vynikající hereckou práci ale odvedli i J. Šťastný či C. Mayerová, která dokázala na malém prostoru dechberoucím způsobem "oživit" herečku L. Dostalovou.

Online záznam.
Dramatizaci by neškodilo proškrtání - chvílemi se hra táhne, neposouvá.
Nicméně přirozené herectví S. Postlerové, P. Kostky a C. Mayerové stojí za vidění. Tradiční pojetí divadla, režie i scény.

Je důležité připomínat si velikány české historie, mezi něž Karel Čapek bezesporu patří. Zde se tak děje prostřednictvím života jeho manželky Olgy Scheinpflugové a tento pomník, jenž těmto manželům staví Divadlo na Vinohradech, je pomníkem velkolepým a dokonalým. Od počátku jsem se nechal unášet děním na jevišti a jen se zájmem sledoval vše, co mi je servírováno. Kladně hodnotím nápad nechat na jevišti všechny tři herečky ztvárňující Olgu Scheinpflugovou, jakož i jejich občasné vystoupení z rolí a s tím související polemiky o tom, jak to bylo doopravdy. Herecky naprosto skvěle zvládnuté představení, které mě nadchlo a potěšilo. /7.3.2023/

Inscenace v Divadle Na Vinohradech ČESKÝ ROMÁN v režii R.Lipuse se nijak neliší od posledně inscenovaných her.Vzhledem k některým technickým problémům s jevištěm nelze inscenovat hry,tak jak by se mohlo.Děj románu plyne časově na přeskáčku,což je neobvyklé a víceméně nepřehledné.Hra připomíná převážně politická témata tehdejší doby,která se týkala K.Čapka a jeho ženy O.Scheinpflugové.Hra je velice popisná a slušelo by jí proškrtat některé scény,neboť téměř 3 hodinová délka je dosti na závadu.Český román je uváděn na Vinohradech z důvodu těsného spojení Čapka i Scheinpflugové s tímto divadlem.

Šel jsem na hru z české historie. Jak an sich, tak literární, divadelní, kulturní. To vše v kusu bylo. Ale je to šílené, byla to i hra o naší současnosti a připravované budoucnosti. S tím rozdílem, že my nemáme žádného Čapka, Peroutku, Pátečníky a už vůbec ne prezidenta Masaryka, to je až groteskně absurdní srovnání. Jedno máme společné. Ke slovu se čím dál hlasitěji hlásí jako tenkrát mloci.
Po přestávce se pomalý rozjezd zúročil. Hlavně výkony hereček i herců. Výsledný dojem výborný. Pravda, pro člověka, který ví, o co šlo. Ale jiní diváci se určitě obtěžovat nebudou. A zvláště mloci.

Za zásadní přednost Lipusovy inscenace považuji, že Čapkovi - na rozdíl od jiných počinů s podobným tématem - nestaví vznešený pomník a nedělá z něho geniálního superhrdinu, nýbrž ho pojímá s lehkým nadhledem jako skoro běžného smrtelníka. Zásluhu na tom má jistě i precizní výkon J. Šťastného. Celkový sympatický nadhled inscenace poněkud ruší snad jen výstup C. Mayerové coby Leopoldy Dostalové ve druhé polovině, kde došlo k neuhlídání míry patosu. Jinak je ale Český román řemeslně suverénně zvládnutým rozmáchlým dílem s bohatým obsazením a mile nevtíravým přihlášením se k odkazu první republiky.

Zajímavý, střídavý časový dej se nám líbil, i když vyžadoval větší soustředění. Jedinečná byla i přítomnost všech tří představitelek hlavní role ve stejnou dobu na jevišti, výborně ukázala vývoj hlavní hrdinky v čase, herecké výkony všech skvělé !! Nanejvýš povedená inscenace !!

Škoda, že to není na komornější scéně a herci musejí neustále přecházet velké jeviště. A myslím, že potenciál obsazení několika hereček jako Olgy v různých obdobích není zcela využitý. Výborný Šťastný (až překvapivě!).

Na záznam tohoto představení jsem se velmi těšila, ale nakonec jsem byla zklamaná. Herecké výkony Šárky Vaculíkové, Simony Postlerové, Jana Šťastného, Andrey Elsnerové i pana Skopala byly skvělé a moc se mi líbily, ale celkový děj mě nijak neuchvátil, občas jsem se v něm ztrácela. Každopádně dobová vizualizace byla, myslím, velmi povedená.

Převládá nadšení. Povedené zpracování a herecké výkony úžasné. Moc se líbilo.

Hezké zpracování, které ale ničím nepřekvapilo, ani nevybočovalo. Zajímavé bylo vystupování z rolí a reflexe patetičnosti celého díla. Když herci přiznávají, že jsou herci, většinou to končí trapností. Zde to ale mělo viditelnou a jasnou funkci, a tak to vlastně oceňuji. Na to, že se na scéně objeví nějakých pětatřicet lidí, je hra vlastně vcelku minimalistická.

Stojí za vidění, i když bych krátila. Tři hodiny je moc. Postlerová výborná, horší už je to s představiteli mužských rolí.Kostku mám ráda, ale Masaryka si představuju jinak. Ale to jsou jen drobné výhrady.