Režisér Emil Horváth namíchal hodně výbušnou směs, kterou jen může přinést konflikt tří zcela odlišných postav, kteří jsou nuceni sdílet po jistou dobu tak malý prostor. Herecky velmi přesvědčivě ztvárněno, pochybnost se logicky vznáší nad obsazením Zuzany Slavíkové do role „jižanské krásky“, ačkoli tuto náročnou roli psychotické Blanche zvládá se ctí.

Úprava a zkrácení hře pomohly a nenápadně ji aktualizovaly. Režijní interpretace v duchu předlohy, ale z mého pohledu (a v porovnání s jinými verzemi) poměrně nedůsledná. Hlavní problém vidím v obsazení Z. Slavíkové do klíčové role Blanche. Herečka je sice disponovaná zahrát složité charaktery, avšak její vzhled a „razantní“ projev postavě neodpovídají. Její Blanche je sice sama o sobě pochopitelná, ale z mého pohledu se míjí s tím, o co ve hře jde. Působivá a vhodně koncipovaná hudba. Výsledek solidní, nikoli však mimořádný. Doporučuji navštívit zajímavější nastudování v Činoherním klubu.