Scénická kompozice typická spíše pro TNF, než DOT504, což je samozřejmě dané režisérem působícím v prvním z nich. Střídají se obrazy s rozdílnou poetikou, ale spojujícím prvkem je důraz na pohybovou stránku, hudbu a vizualitu. Převládající tón je ale i tak brutální – ostatně jak jinak u příběhu, který nabízí obrazy ze života lidské zrůdy...