Problematická inscenace, která se totálně míjí s prostorem velkého divadla. Text volá po dramaturgických zásazích i jiném rytmu. Z herců v nelehkém úkolu obstáli především Veronika Freimanová (ta kvanta vysvětlujícího textu!) či mordýř Filip Blažek. Někteří zas nemají co hrát...

Příjemná inscenace hry, jež v sobě mísí jemný humor a napětí. Především M. Pleštilová a I. Svobodová se zasloužily o vkusnou zábavu (role M. Pleštilové svádí k nekontrolované exhibici, čemuž se však herečka zcela vyhnula). Trojici ohrožených dam doplňovala typově přesně obsazená J. Bernášková. Jejich partneři M. Vašut, M. Vladyka a M. Sobotka s kolegyněmi dokázali udržet krok, ačkoli neměli tolik příležitostí. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, jestli tyto vjemy dolehly i na diváky v odlehlejších řadách velkého Karlínského hlediště...

65%. V budově HDK se zvlášť dobře necítím ani při návštěvách hudebních inscenací. Byl jsem upřímně překvapen, že jsem se zde dokázal koncentrovat na činohru a neměl problém s vnímáním. Nezvykle postavená hra mě zaujala svým humorem a řadou okamžiků s velkým potenciálem napětí, výhrady bych možná měl k několika kostrbatějším a nedomyšleným momentům. Je možné, že při premiéře inscenace nevyzněla dobře, ale já jsem se na reprízu velmi rád podíval a prožil příjemné chvíle napětí. Inscenaci pokládám celkově za zdařilou, jen s drobnými nedostatky (zejména na kreaci A. Stankové).