Fialové Květy štěstí

nevím, nevím... v tomto kousku jsem se nenašel vůbec v ničem, Estráda? Umění? Divadlo? škoda.....

Nevím přesně, co si mám pod tímto typem textu představit. Chtěli snad inscenátoři vytvořit trapně nudnou besedu nebo svižný kabaret? Tento dojem ve mně vzbuzovalo především rychlé střídání pěveckých, vypravěčských a činoherních výstupů, které do sebe v některých případech moc nezapadly. Květa Fialová, byť je hlavním aktérem inscenace, mě příliš nezaujala a její výstupy působily v mnoha případech trapně. Herecky mě přesvědčily jen dámy Batulková a Pacoláková, které měly na rozdíl od hlavní představitelky osvojený text a dokázaly ho reprodukovat. K. Fialová totiž celé představení improvizovala.

Synergie. nejde o besedu s diváky doprovázenou hudebními vložkami, ale o syntézu dramatického tvaru, seance , filozofie o odvaze a touze žít a o úctě k  divákovi. Paní Fialová je živel, ale i krásná bytost, v jejímž podání řeč o smrti, stáří a nemocech nevyznívá jako křivda, ale jako jiná kvalita života, která může mít také své kouzlo. Z jeviště pryští přehršel různých emocí, které okamžitě diváka zasahují. Krásný návod, jak se oprošťovat od malicherností.Opět výborná režie, dramaturgie i scéna. (více v článku na blogu)

Měli jsme štěstí na výborného hosta - Václava Cílka. Těžké téma, velmi vyvedené!

nevím, nevím... v tomto kousku jsem se nenašel vůbec v ničem, Estráda? Umění? Divadlo? škoda.....

Nevím přesně, co si mám pod tímto typem textu představit. Chtěli snad inscenátoři vytvořit trapně nudnou besedu nebo svižný kabaret? Tento dojem ve mně vzbuzovalo především rychlé střídání pěveckých, vypravěčských a činoherních výstupů, které do sebe v některých případech moc nezapadly. Květa Fialová, byť je hlavním aktérem inscenace, mě příliš nezaujala a její výstupy působily v mnoha případech trapně. Herecky mě přesvědčily jen dámy Batulková a Pacoláková, které měly na rozdíl od hlavní představitelky osvojený text a dokázaly ho reprodukovat. K. Fialová totiž celé představení improvizovala.

Synergie. nejde o besedu s diváky doprovázenou hudebními vložkami, ale o syntézu dramatického tvaru, seance , filozofie o odvaze a touze žít a o úctě k  divákovi. Paní Fialová je živel, ale i krásná bytost, v jejímž podání řeč o smrti, stáří a nemocech nevyznívá jako křivda, ale jako jiná kvalita života, která může mít také své kouzlo. Z jeviště pryští přehršel různých emocí, které okamžitě diváka zasahují. Krásný návod, jak se oprošťovat od malicherností.Opět výborná režie, dramaturgie i scéna. (více v článku na blogu)

Měli jsme štěstí na výborného hosta - Václava Cílka. Těžké téma, velmi vyvedené!

Nevím přesně, co si mám pod tímto typem textu představit. Chtěli snad inscenátoři vytvořit trapně nudnou besedu nebo svižný kabaret? Tento dojem ve mně vzbuzovalo především rychlé střídání pěveckých, vypravěčských a činoherních výstupů, které do sebe v některých případech moc nezapadly. Květa Fialová, byť je hlavním aktérem inscenace, mě příliš nezaujala a její výstupy působily v mnoha případech trapně. Herecky mě přesvědčily jen dámy Batulková a Pacoláková, které měly na rozdíl od hlavní představitelky osvojený text a dokázaly ho reprodukovat. K. Fialová totiž celé představení improvizovala.

nevím, nevím... v tomto kousku jsem se nenašel vůbec v ničem, Estráda? Umění? Divadlo? škoda.....

Měli jsme štěstí na výborného hosta - Václava Cílka. Těžké téma, velmi vyvedené!

Synergie. nejde o besedu s diváky doprovázenou hudebními vložkami, ale o syntézu dramatického tvaru, seance , filozofie o odvaze a touze žít a o úctě k  divákovi. Paní Fialová je živel, ale i krásná bytost, v jejímž podání řeč o smrti, stáří a nemocech nevyznívá jako křivda, ale jako jiná kvalita života, která může mít také své kouzlo. Z jeviště pryští přehršel různých emocí, které okamžitě diváka zasahují. Krásný návod, jak se oprošťovat od malicherností.Opět výborná režie, dramaturgie i scéna. (více v článku na blogu)