PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1878)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 20.1.2017)
75 %. Soubor 3D Company mě nepřestává příjemně překvapovat a bavit, zejména tím, jak neotřele vždy dokáže dané téma oživit. Sympaticky ironizující nadhled tentokrát skvěle zafungoval jako zrcadlo polarizující tragikomickou rovinu našeho bytí à la Čechov a jeho úsměvně egocentrickou nabubřelost à la Lev. ;) Je opravdovou diváckou radostí být u toho, když je zřejmé o čem a proč se hraje.
(zadáno: 18.1.2017)
Vskutku mrazivě nadčasové (místy až vizionářské) aneb Brecht měl recht!
(zadáno: 14.1.2017)
65 %. Dramatický text Petry Hůlové pozoruhodným myšlenkovým potenciálem disponuje, úvodní půlhodinu mě neopouštělo více než slibné očekávání, že řízne do aktuálního živého masa intenzivnějí (a snad i trochu čitelněji). Bohužel ale došlo k jakémusi náhlému bodu zlomu, po němž namísto gradace převážně následovalo variovaní předešlého vyřčeného (jakkoli ne nezajímavého). Komplexně inscenace patří k nadprůměru, scénografické řešení a herecké výkony všech tří hlavních aktérek pak nemohu nejmenovat především.
(zadáno: 5.1.2017)
Inscenace nechává velmi zdařile vyznít kontrastu mezi mravními zásadami a postoji třídní učitelky a vskutku rozličnými charaktery pětice rodičů, domáhající se jejího odvolání. Působivé rezonance příběhu umocňuje trefný balanc mezi jeho vážnými a humornými tóny a především herecké uchopení všech postav s takovou mírou uvěřitelnosti, jakou si tato hořká a stále aktuálnější komedie ze života zasluhuje. Kéž by ta imaginární sebezpytná špička účina ukazovátka nevynechala žádného z diváků.
(zadáno: 28.12.2016)
65 %. Vydařená komedie se sci-fi prvky v inscenačním kabátku jí padnoucího šmrncovního crazy střihu. Všichni herečtí protagonisté zvládají divokou jízdu přechodů v čase velmi přirozeně, evidentně na sebe slyší, svižnému tempu napomáhá také důmyslně řešená scéna. Vkusná zábava, která svede divákovy smysly a mysl příjemně zaměstnat i pozitivně naladit.
(zadáno: 15.12.2016)
GundR - Wariot Ideal 80 % 
Divácká rada z úpatí: Nesrovnávat s výletem na Kokořín! ;) Divácký návod z bivak-základny: Špunty do uší nechat v kapse! ;) Divácký dojem z pasáže mediální masáže: Mrazivě trefné! Divácký dozvuk z cesty do hajan: Ten výstup stál za to!!! Dobrou noc.
(zadáno: 12.12.2016)
65 %. Ačkoli děj hry místy poměrně citelně balancuje na hraně průhlednosti a uvěřitelnosti, nepostrádá současně dynamickou a gradační rytmiku. Oba herečtí protagonisté navíc dokáží vdechnout svým postavám adekvátní punc autenticity, díky níž si moji pozornost svedli po celou dobu vítaně podmanit. Jaroslav Plesl je herecká jistota, ale o Veronice Khek Kubařové také ještě uslyšíme, věštím jí, říkám vám. ;)
(zadáno: 5.12.2016)
Všechny inscenační složky, herecké akce nevyjímaje, zafungovaly vítaně symbioticky, jedno nepřekřikovalo druhé, téměř vše tak plynulo v příjemně dynamickém rytmu a rozvíjelo a oživovalo děj. Příběhem jsem prostřednictvím promyšlené režijní koncepce divácky spokojeně a s lehkostí proplula od první papírové lodičky, přes déšť i hromy s blesky až k molům partnerských přístavů. Budete-li chtít slyšet jedno jméno, hrající pro mě prim, pak říkám: Lucie Juřičková – „nervy“ paní Bennetové vystřihla bravurně, náležitě energicky a s očividnou chutí.
(zadáno: 28.11.2016)
35 %. Souhlasně podtrhuji hodnocení Jiřího Kouly. Z tohoto typu textu plnohodnotnou a záživnou inscenaci nepostavíš, stejně jako z krabičky sirek Charónovo plavidlo. Vítaným oživujícím prvkem bylo obdivuhodné herecké nasazení Tomáše Petříka.
(zadáno: 24.11.2016)
55 %. Jako by vášeň a cit většiny postav popadaly spolu s listím pod holé koruny stromů, jež byly dominantou působivé scény. Éterem se verše nesly totiž téměř bezkrevně, bez zásadnějšího emočního náboje a osudovost příběhu tak ke mně nesvedla promluvit s očekávanou razancí. Škoda.
(zadáno: 23.11.2016)
Promyšlená režijní, scénografická i hudební koncepce akcentuje nadčasovost příbehu notoricky známého prostopášníka. Prostřednictvím trefné aktualizace se povozíme ďáblovi dnešní doby na hřbetě, pohoupáme se na jeho chvostu nebo ho přinejmenším podrbeme na kopytě. A když mu naleštíme roh, odrazí nám v něm jako v zrcadle tolik přetvářky a falše, kolik se jen do toho našeho stále amorálnějšího světa vejde. Zdánlivý protipól povah a životních hodnot Dona Juana a jeho sluhy Sganarela zdařile vyzní díky přesvědčivým hereckým výkonům Ondřeje Veselého a Radka Valenty.
(zadáno: 23.11.2016)
Komedie, která je ze života skoro víc než sám život. :) Trefně vybalancované okamžiky smíchu, zatrnutí i příjemného dojetí. Širokou škálu emocí mistrně zvládá příběhu předat absolutně autentická Petra Špalková, které jsou David Matásek i Sandra Černodrinská velmi vyrovnanými hereckými partnery. Konverzačka jaksepatří, až místy jiskry lítaly. :)
(zadáno: 13.11.2016)
Čím víc toho o divadle a jeho zákulisí víte, o to líp se pobavíte! Rub a líc opony a vůbec všecko nadchne určitě též nejedno vnímavé děcko. Inscenace i v druhé půli šťávu má režijní zásluhou Arnošta Wolframa. :) Divadlo na a o divadle takto hravé je za mě to pravé. ;)
(zadáno: 6.11.2016)
65 %. On, jeho pověst donchuána a patka Jamese Deana a.. ..a ano, šarmérství Miloslava Königa v neposlední řadě je tím nejzásdnějším podmanivým tahem na diváckou branku. ..a nesnažte se mě přesvědčovat o čemkoli jiném! ;)
(zadáno: 6.11.2016)
65 %. Herecky bez výhrad, partneřina, kterou je radost pozorovat. Samotný příběh byl ale místy neadekvátně shozen "vtípky", jejichž odlehčující efekt podle mě vždy až tak úplně nezafungoval (aneb když se pokus o tragikomično jemně vymkne).
(zadáno: 6.11.2016)
75 %. Vskutku výjimečná souhra všech čtyř hereckých protagonistů. Prostřednictvím jejich autentického projevu a trefného režijního výkladu adekvátně rezonovaly tragikomické tóny příběhu a několikrát jsem byla do děje doslova vcucnuta jako jeho součást. Odprožít si tu kolektivní terapii šokem z ozvěn minulosti stálo za to. Magii přítomného okamžiku tleskám ještě teď a děkuji.
(zadáno: 4.11.2016)
65 %. Ale ten Puk byl animovanej nebo gumovej, že jo?! :) Obdivuhodný výkon Michala Kerna!
(zadáno: 13.10.2016)
65 %. Tato inscenační verze hry poměrně zdařile akcentuje především nadčasové linie lesku a bídy, vzestupu a pádu a pomíjivosti čehokoli/kohokoli ikonického, potažmo mocenského. V tomto ohledu si je jistá v hereckých i scénografických kramflecích. Jakkoli mě ty trefné trendy načančanosti svedly strhnout, přeci jen současně místy poněkud oslabovaly osudové valéry příběhu. Mrazivější podtóny na přehlídkovém molu a v odlesku modré bowle ale nakonec každopádně neutonoly, divácká spokojenost převládla.
(zadáno: 11.10.2016)
75 %. Hrací kostka téhle inscenace se téměř neomylně trefila mezi mý divácký kozy. ;) ..toliko parafráze milého "jemného" humoru, který mě celou tou rozlučkovou spanilou pánskou jízdou provázel a saframentsky bavil. A serióznější podotek? Na téhle partě je neuvěřitelně znát, jak je těší hrát spolu a navíc je geniálně typově vyvolená! Nemiňte to, užijte to!
(zadáno: 5.10.2016)
Lze ještě vůbec něco doplnit ke všem těm zaslouženě superlativním hodnocením? Tak alespoň nadšeně zaskanduji (škoda, že mě u toho nevidíte, neb skáču, hledám deku, listuji zasněně herbářem, závidím soše oko na punčoše, jihnu nad věrností černé labutě, těším se na Petřín, cumlám Beskydku a žmoulám konfetu): Calembouráci jsou mýho diváckýho srdce bouráci!
(zadáno: 3.10.2016)
Takový to, když ve vás režie, herecké obsazení a anotace vzbudí nadějeplné divácké očekávání a vy pak po několika minutách strávených v hledišti nejste v sedadle skoro vidět, neboť vás všeobjímající, stupňující se trapno zasouvá níž a níž... ...a po přestávce navíc odhodlaně zvolíte návrat do sálu, žel jen proto, aby se naplnil předpoklad, že to nebyl dobrý nápad.
(zadáno: 3.10.2016)
75 %. Legendární komik Felix Holzmann se vrací na jeviště ve zdařilé interpretaci Davida Šíra, která nepostrádá šmrnc, je na ní znát obdiv a úcta k originálu a v neposlední řadě také adekvátní dávka nezbytné pokory. Tohle vám zkrátka příjemně nostalgicky polechtá bránici.
(zadáno: 2.10.2016)
65 %. Civilní herectví, doopravdy prosté jakýchkoli manýr či kašírungu, podtrhuje syrovou autenticitu příběhu a nechává adekvátně vyznít stísněné atmosféře, kterou zmiňuje ve svém hodnocení kolega Pavel Širmer. Není to lehké vstřebat, každopádně není marné pokusit se to odprožít.
(zadáno: 29.9.2016)
65 %. Příběh se soustředí na neblahé historické události Slovenského štátu během druhé světové války, současně se ale v osudu Tóny Brtka nadčasově zrcadlí pohnutky a vlastnosti staré jak lidstvo samo. Inscenaci jsem četla především jako zlý horečnatý sen hlavního hrdiny, ve kterém defilují pokroucené přízraky bezohlednosti, neomalenosti, hamižnosti, strachu, zbabělosti a mravních kompromisů, před nimiž se morálka a svědomí krčí v koutě tak dlouho, až jsou umlčeny. Sklepní prostory pocit všeobjímající stísněnosti učinně umocnily. Herecky kolektivně silné výpovědi dominuje Matěj Nechvátal.
(zadáno: 29.9.2016)
Inscenace zdařile pracuje s houstnoucí atmosférou a každou vteřinou se stupňujícím napětím. Divák velmi záhy opustí roli letargického pozorovatele, neboť pochopí, že také těm jeho duševním pohnutkám v extrémní situaci se tu nastavuje zrcadlo. Soustředěné herecké výkony všech drží obdivuhodně věrohodný balanc nad apokalyptickou propastí, do které je pravděpodobně lepší pokusit se nahlédnout než zavřít oči. Zkrátka- tuhle závrať radím nepropásnout.
