Lásky paní Katty

65%

75%

Jiřina Bohdalová ve všech emocionálních polohách a ve všech pro vnímavé a nepovrchní publikum i uvěřitelná. Euforická i zádumčivá, smutná i veselá, hledající únik ze sterility a jednotvárnosti života v domově důchodců, kam byla uklizena, a nacházející světlé body života, kvůli kterým není radno to na tomto světě balit. Obdivuhodná Věra Kubánková, které se v době představení blížila devadesátka.

Když jsem se dozvěděl o blížící se derniéře této hry, rozhodl jsem se na ni před ukončením zajít. Jelikož se totiž tato hra hrála skoro 9 let, měl jsem za to, že se bude jednat o povedený kousek, který bych si neměl nechat ujít. Musím ale bohužel říct, že za mě to byla hlavně velká nuda. Hra se dost táhla, skutečně vtipných momentů bylo jako šafránu a dlouhé dialogy paní Bohdalové mi přišly dost nezáživné. Po Paní Plukovníkové se jedná o další nezajímavý kousek s touto herečkou a doufám, že nově připravovaná hra (Generálka) poskytne paní Bohdalové lepší hereckou příležitost.

Zase jedna hra, co klame i názvem. O žádných láskách nemůže být ani řeč. Jde o depresivní poselství, že když se na Vás ve stáří všichni vykašlou, máte stále pro co žít. V domově důchodců, kam vás uklidili, máte své místo a své přátelé, kteří na vás čekají - a to sice proto, že dokud se v jídelně nesejdou všichni, tak se večeře vydávat nezačne!
Přesvědčivé herecké výkony všech protagonistů, což však nemění nic na tom, že mi tahle hra vůbec nesedla.

Výkony herců dobré, ale není bohužel moc co hrát. Hra neměla spád. Průměr.

Spletitými životními osudy procházejí lidé na celém světě. Mnozí však zbytečně propadají pesimismu, přestože všem stále zůstávají vzpomínky na radostnější zážitky. Toto poselství zformuloval B. Friel ve hře zřetelně. Psychologická rovina textu stojí na pomezí s ostrým humorem, který J. Bohdalové jistě cizí není. Díky obrovskému elánu zápasí se svojí minulostí, ale i nevstřícnou současností. V tomto složitém souboji se jí stává jediným společníkem, kterému svěřuje nejtajnější prosby, publikum. Proškrtání replik inscenaci prospělo, mohlo tak alespoň více vyniknout umění J. Kepky či R. Jelínka.

Bohdalová je velmi dobrá, ale inscenace jí nedává prostor. Je to ostatně velmi těžké, když i v nejvážnějších pasážích se dobrá čtvrtina hlediště pochechtává a snaží se v každém slovu hledat dvojsmysl v domnění, že když je na jevišti "Bohdalka", tak to určitě je legrační....

Nadherne predstaveni u kterehio se clovek zasmeje i si poplace.

Opravdu povedené představení, J.Bohdalová je v této roli výrobná. Hra, která se týká každého znás a každý si z ní to své odnese.

65%

75%

Jiřina Bohdalová ve všech emocionálních polohách a ve všech pro vnímavé a nepovrchní publikum i uvěřitelná. Euforická i zádumčivá, smutná i veselá, hledající únik ze sterility a jednotvárnosti života v domově důchodců, kam byla uklizena, a nacházející světlé body života, kvůli kterým není radno to na tomto světě balit. Obdivuhodná Věra Kubánková, které se v době představení blížila devadesátka.

Když jsem se dozvěděl o blížící se derniéře této hry, rozhodl jsem se na ni před ukončením zajít. Jelikož se totiž tato hra hrála skoro 9 let, měl jsem za to, že se bude jednat o povedený kousek, který bych si neměl nechat ujít. Musím ale bohužel říct, že za mě to byla hlavně velká nuda. Hra se dost táhla, skutečně vtipných momentů bylo jako šafránu a dlouhé dialogy paní Bohdalové mi přišly dost nezáživné. Po Paní Plukovníkové se jedná o další nezajímavý kousek s touto herečkou a doufám, že nově připravovaná hra (Generálka) poskytne paní Bohdalové lepší hereckou příležitost.

Zase jedna hra, co klame i názvem. O žádných láskách nemůže být ani řeč. Jde o depresivní poselství, že když se na Vás ve stáří všichni vykašlou, máte stále pro co žít. V domově důchodců, kam vás uklidili, máte své místo a své přátelé, kteří na vás čekají - a to sice proto, že dokud se v jídelně nesejdou všichni, tak se večeře vydávat nezačne!
Přesvědčivé herecké výkony všech protagonistů, což však nemění nic na tom, že mi tahle hra vůbec nesedla.

Výkony herců dobré, ale není bohužel moc co hrát. Hra neměla spád. Průměr.

Spletitými životními osudy procházejí lidé na celém světě. Mnozí však zbytečně propadají pesimismu, přestože všem stále zůstávají vzpomínky na radostnější zážitky. Toto poselství zformuloval B. Friel ve hře zřetelně. Psychologická rovina textu stojí na pomezí s ostrým humorem, který J. Bohdalové jistě cizí není. Díky obrovskému elánu zápasí se svojí minulostí, ale i nevstřícnou současností. V tomto složitém souboji se jí stává jediným společníkem, kterému svěřuje nejtajnější prosby, publikum. Proškrtání replik inscenaci prospělo, mohlo tak alespoň více vyniknout umění J. Kepky či R. Jelínka.

Bohdalová je velmi dobrá, ale inscenace jí nedává prostor. Je to ostatně velmi těžké, když i v nejvážnějších pasážích se dobrá čtvrtina hlediště pochechtává a snaží se v každém slovu hledat dvojsmysl v domnění, že když je na jevišti "Bohdalka", tak to určitě je legrační....

Nadherne predstaveni u kterehio se clovek zasmeje i si poplace.

Opravdu povedené představení, J.Bohdalová je v této roli výrobná. Hra, která se týká každého znás a každý si z ní to své odnese.

65%

Spletitými životními osudy procházejí lidé na celém světě. Mnozí však zbytečně propadají pesimismu, přestože všem stále zůstávají vzpomínky na radostnější zážitky. Toto poselství zformuloval B. Friel ve hře zřetelně. Psychologická rovina textu stojí na pomezí s ostrým humorem, který J. Bohdalové jistě cizí není. Díky obrovskému elánu zápasí se svojí minulostí, ale i nevstřícnou současností. V tomto složitém souboji se jí stává jediným společníkem, kterému svěřuje nejtajnější prosby, publikum. Proškrtání replik inscenaci prospělo, mohlo tak alespoň více vyniknout umění J. Kepky či R. Jelínka.

Když jsem se dozvěděl o blížící se derniéře této hry, rozhodl jsem se na ni před ukončením zajít. Jelikož se totiž tato hra hrála skoro 9 let, měl jsem za to, že se bude jednat o povedený kousek, který bych si neměl nechat ujít. Musím ale bohužel říct, že za mě to byla hlavně velká nuda. Hra se dost táhla, skutečně vtipných momentů bylo jako šafránu a dlouhé dialogy paní Bohdalové mi přišly dost nezáživné. Po Paní Plukovníkové se jedná o další nezajímavý kousek s touto herečkou a doufám, že nově připravovaná hra (Generálka) poskytne paní Bohdalové lepší hereckou příležitost.

75%

Nadherne predstaveni u kterehio se clovek zasmeje i si poplace.

Bohdalová je velmi dobrá, ale inscenace jí nedává prostor. Je to ostatně velmi těžké, když i v nejvážnějších pasážích se dobrá čtvrtina hlediště pochechtává a snaží se v každém slovu hledat dvojsmysl v domnění, že když je na jevišti "Bohdalka", tak to určitě je legrační....

Jiřina Bohdalová ve všech emocionálních polohách a ve všech pro vnímavé a nepovrchní publikum i uvěřitelná. Euforická i zádumčivá, smutná i veselá, hledající únik ze sterility a jednotvárnosti života v domově důchodců, kam byla uklizena, a nacházející světlé body života, kvůli kterým není radno to na tomto světě balit. Obdivuhodná Věra Kubánková, které se v době představení blížila devadesátka.

Výkony herců dobré, ale není bohužel moc co hrát. Hra neměla spád. Průměr.

Zase jedna hra, co klame i názvem. O žádných láskách nemůže být ani řeč. Jde o depresivní poselství, že když se na Vás ve stáří všichni vykašlou, máte stále pro co žít. V domově důchodců, kam vás uklidili, máte své místo a své přátelé, kteří na vás čekají - a to sice proto, že dokud se v jídelně nesejdou všichni, tak se večeře vydávat nezačne!
Přesvědčivé herecké výkony všech protagonistů, což však nemění nic na tom, že mi tahle hra vůbec nesedla.

Opravdu povedené představení, J.Bohdalová je v této roli výrobná. Hra, která se týká každého znás a každý si z ní to své odnese.