A já bych se srovnávání s Dlouhou nebála, hlavně proto, že pojetí některých postav mi připadalo velmi odlišné (Varvara, Líza, Stěpan Trofimovič a zčásti i Stavrogin), což při použití stejného překladu nabízí zajímavé alternativy.

Nicméně k Celetné - atmosféra byla v první půli vystavěna výborně, druhá půlka malinko zaostala, vyhrocení událostí v tragickém konci mohlo být podáno s větší naléhavostí.

Z hereckých výkonů nelze nejmenovat Marka Němce, i když chválila bych více nebýt rozsah komentáře tak omezený.

Dostojevskij jak má být, velmi dobrá atmosféra. Herecky mě zaujali Monika Zoubková, Marek Němec a líbil se mi i úsporný Hofmann, naopak Lněnička mi moc nesedl. Ad propíraná Eliška Boušková...: Mně nevadila, nerušila, ale trošku výrazněji bych odlišil její polohu prostého vypravěče a polohy ostatní, které předpokládám měla prezentovat (zhmotnělé běsy?).

Po dvojím zrušení představení jsem se konečně dočkal... A musím říct, že jsem byl opravdu velmi mile překvapen, nechci srovnávat s incenací Divadla v Dlouhé, vodítkem budiž totožné procentuální hodnocení.

Jednoduše geniální!

Byla jsem velmi zvědavá, jak zvládnu téměř 4hodinové představení v podobě Dostojevského, a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená. Komorní scéna divadla v Celetné a výborná hudba podtrhovaly napětí a ponurost celého představení. Chtěla bych zmínit výborný výkon Marka Němce v roli Kirilova. Velmi kvalitní představení. Občas se nad něčím zamyslet totiž není na škodu ;)

K Dostojevskému patří těžká atmosféra, a ta v Celetné opravdu panovala. Mužská část souboru se opravdu předvedla, jmenovala bych hlavně Marka Němce, Martina Hofmanna, a Petra Lněničku. Stejně tak excelovala Milena Steinmasslová. Naopak Eliška Boušková se zdála snesitelná jen pokud zrovna mlčela. Potěšilo mě překvapení na poslední straně programu.

Nesedl mi M. Hoffman v hlavní roli a J. Čvančarová.

směs nudy a trapnosti - inscenace k nevydržení. litovali jsme všeho možného - času, peněz, Dostojevského, že jsme neodešli o přestávce...

Viděl jsem sice i Běsi v Dlouhé, ale přesto jsem neporovnával. Každé představení je svým způsobem originální. V Celetné musím zejména obdivovat minimální scénu, na které herci předvedli skvělé výkony - zvláště Hofmann, Lněnička, Karger a Špalek. Díky nerušivé scéně jsem tak mohl plně vnímat herce a náročný text. Hudba skvěle doplňuje celkové vyznění hry. Podtrženo a sečteno - další skvělé představení v Praze.

Nesouhlasím s tím, že se inscenace vymezuje proti inscenaci z Dlouhé. Naopak si myslím, že si z ní bere příklad. To určitě na škodu není. Invence je i tak ve hře dost. K dokonolasti ovšem tento herecky nevyrovnaný soubor hru přinést nemůže. Tady je hlavní převaha souboru z Dlouhé. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem měl chuť z první řady vyskočit a Elišce Bouškové zacpat pusu. A to má postava vypravěče takovou moc. Jinak velice nadstandardní byl určitě Marek Němec a Petr Lněnička. Ostatní průměr. Martina Prášilová spíše podprůměr.

Inscenace očividně a logicky se distancující od Burešové Běsů z Dlouhé.M.Hofmann je jako vždy suverénní,jenom jako by si od svého Stavrogina držel chladný odstup,nepoložil se do něj plně.P.Lněnička se mi líbil ještě více než J.Vondráček z Dlouhé-vím nemá se srovnávat.Dobře hráli též M. Němec,J.Špalek a M.Zoubková.Hudba nenáročná,konec(hlavně pasáž se sviněmi a důležitá epizoda s Šatovovou rodinou)nerovnoměrně redukován v poměru k předchozímu ději.Vypravěč E.Bouškové bohužel spíše iritujícím prvkem-asi už neměli v souboru muže.

Čtyřhodinové představení pro mě uteklo jako nic. Cením si velmi kvalitní výtvarné a hudební stránky, pravdou ale zůstává, že některé postavy, a zejména teda Stavrogin, byly ne právě přesvědčivé. Ale jinak jsem jako člověk s láskou k Dostojevskému odcházela z divadla velmi spokojena.

1.4. 2010 a 13.5. 2010: Nemá se srovnávat a ani nebudu (s isncenací v Dlouhé), inscenace jsou naprosto rozdílné, verze od Kašpara mi sedně osobně víc. Pochválit musím hudební, výtvarnou a pohybovou stránku, je tam hodně nápadů a skvělých obrazů (např.: veřejné puče, požár a další). Na malý sál velké divadlo, které se opravdu povedlo. Nejvíc mi v paměti zůstane asi Marek Něměc a Monika Zoubková. Jen někteří diváci asi budou inscenaci vyčítat její délku, mne to nevadí (jsem asi divadelní blázen).

Scéna, světlo a hudba hodně dobré. Stavrogin mě ale nepřesvědčil. Koncepce vypravěče (jinak dobrá Eliška Boušková) mě osobně taky neoslovila a řekla bych, že sama představitelka místy vypadala rozpačitě. Ovšem dlouho nezapomenutelným zážitkem pro mě bude po skoro celou první polovinu na celé divadlo chrápající divák, kterého představení očividně nijak nerušilo:-)