Krása a půvab perverzit

65%

65% - Souhlasím s hodnoceními níže. M. Němec má během hry převahu, přišlo mi, že to tak má být.
Zajímalo by mě, jaká byla hra v době premiéry, což už je drahně let a jak se změnili i její protagonisté. To už se ale nedozvím.
Bohužel naše sestava na závěrečnou otázku uspokojivou odpověď nenašla, ač jsme všichni žhavili bedny.
Souhlasím, že takové přehození výhybky na závěr a poměrně bez varování hru trochu problematizuje.
Nicméně se jedná o zajímavý experiment, který nestojí za zhlédnutí, ale za účast, protože tady se opravdu nemůžete flákat. Za odměnu si představení o to více užijete.

65%
Interakce jsem se bala, ale nastesti probiha nenucene a prirozene. Priznavam, ze zacatek inscenace me hodne bavil, panove nastoupili s velikou zivelnosti a energii. Pak ovsem tempo pomalu opadavalo, konec mi pripominal jeste vice grotesku a za me mohl byt i kratsi. Navic zaverecna otazka dle meho uzemni cele predstaveni, ktere bych jinak brala s nadsazkou jako mile a zdarile (nastesti my se dockali vtipne podaneho zivotniho moudra). Ale chvalim M.Nemce, ktery dostal hodne prostoru, coz povazuji za velke plus hry.

Zábavná jednohubečka. Pánové do toho od začátku vlítnou na plno, za mě M. Němec dominuje, chvílemi jsem měla pocit, že mu i V. Jakoubek dává více prostoru. Bála jsem se interakce s diváky, ale polovina z ní se naštěstí odehrává v přítmí s hudbou mezi jednotlivými částmi. Závěrečná vážněji položená otázka celou párty uzemní, naštěstí na naší repríze se ozvala chytrá životní zkušenost, takže pozitivní dojem zůstal.

Spíš než o klasické divadelní představení jde o diskusní kroužek, do kterého jsou často zapojováni i diváci. Není se ale čeho bát, vše probíhá zcela nenuceně. Oba herci vše zvládají naprosto přirozeně, až divák zapomene, že je v divadle a ne na posezení mezi kamarády.

10.10. 2014 - Spíše než představení čekejte party :-). Je to improvizační jízda, ale velký kus na tom má složení publika. Ne každý je komunikativní a nechá se vtáhnout do hry, že je součástí děje. K tomu se přizpůsobuje spád a asi tak trochu i délka inscenace. Včera se to, myslím, hodně povedlo, pro mne velmi zajímavé setkání z divadlem. Zase trochu něco jiného.

Je příjemnou změnou jednou sedět na jevišti a ne v hledišti. Blíž hercům a všemu dění... Hra se většinu času nese lehce groteskním duchu (tedy pokud se pletu a muži tohle skutečně prožívají, tak se omlouvám) a několikrát se zaměří na zapojování publika, které si zase až tam moc hrát nechce. To vše je velmi zábavné a příjemné. Jen na konci je na diváky poměrně nečekaně vznesena velmi těžká otázka a tenhle vážný obrat ukradne kus hravého pocitu, který byste si z divadla mohli odnést. Škoda.

dvě obří kozy a smrtící energie mnládí. ideálně strávená noc.

65%

65% - Souhlasím s hodnoceními níže. M. Němec má během hry převahu, přišlo mi, že to tak má být.
Zajímalo by mě, jaká byla hra v době premiéry, což už je drahně let a jak se změnili i její protagonisté. To už se ale nedozvím.
Bohužel naše sestava na závěrečnou otázku uspokojivou odpověď nenašla, ač jsme všichni žhavili bedny.
Souhlasím, že takové přehození výhybky na závěr a poměrně bez varování hru trochu problematizuje.
Nicméně se jedná o zajímavý experiment, který nestojí za zhlédnutí, ale za účast, protože tady se opravdu nemůžete flákat. Za odměnu si představení o to více užijete.

65%
Interakce jsem se bala, ale nastesti probiha nenucene a prirozene. Priznavam, ze zacatek inscenace me hodne bavil, panove nastoupili s velikou zivelnosti a energii. Pak ovsem tempo pomalu opadavalo, konec mi pripominal jeste vice grotesku a za me mohl byt i kratsi. Navic zaverecna otazka dle meho uzemni cele predstaveni, ktere bych jinak brala s nadsazkou jako mile a zdarile (nastesti my se dockali vtipne podaneho zivotniho moudra). Ale chvalim M.Nemce, ktery dostal hodne prostoru, coz povazuji za velke plus hry.

Zábavná jednohubečka. Pánové do toho od začátku vlítnou na plno, za mě M. Němec dominuje, chvílemi jsem měla pocit, že mu i V. Jakoubek dává více prostoru. Bála jsem se interakce s diváky, ale polovina z ní se naštěstí odehrává v přítmí s hudbou mezi jednotlivými částmi. Závěrečná vážněji položená otázka celou párty uzemní, naštěstí na naší repríze se ozvala chytrá životní zkušenost, takže pozitivní dojem zůstal.

Spíš než o klasické divadelní představení jde o diskusní kroužek, do kterého jsou často zapojováni i diváci. Není se ale čeho bát, vše probíhá zcela nenuceně. Oba herci vše zvládají naprosto přirozeně, až divák zapomene, že je v divadle a ne na posezení mezi kamarády.

10.10. 2014 - Spíše než představení čekejte party :-). Je to improvizační jízda, ale velký kus na tom má složení publika. Ne každý je komunikativní a nechá se vtáhnout do hry, že je součástí děje. K tomu se přizpůsobuje spád a asi tak trochu i délka inscenace. Včera se to, myslím, hodně povedlo, pro mne velmi zajímavé setkání z divadlem. Zase trochu něco jiného.

Je příjemnou změnou jednou sedět na jevišti a ne v hledišti. Blíž hercům a všemu dění... Hra se většinu času nese lehce groteskním duchu (tedy pokud se pletu a muži tohle skutečně prožívají, tak se omlouvám) a několikrát se zaměří na zapojování publika, které si zase až tam moc hrát nechce. To vše je velmi zábavné a příjemné. Jen na konci je na diváky poměrně nečekaně vznesena velmi těžká otázka a tenhle vážný obrat ukradne kus hravého pocitu, který byste si z divadla mohli odnést. Škoda.

dvě obří kozy a smrtící energie mnládí. ideálně strávená noc.

10.10. 2014 - Spíše než představení čekejte party :-). Je to improvizační jízda, ale velký kus na tom má složení publika. Ne každý je komunikativní a nechá se vtáhnout do hry, že je součástí děje. K tomu se přizpůsobuje spád a asi tak trochu i délka inscenace. Včera se to, myslím, hodně povedlo, pro mne velmi zajímavé setkání z divadlem. Zase trochu něco jiného.

65% - Souhlasím s hodnoceními níže. M. Němec má během hry převahu, přišlo mi, že to tak má být.
Zajímalo by mě, jaká byla hra v době premiéry, což už je drahně let a jak se změnili i její protagonisté. To už se ale nedozvím.
Bohužel naše sestava na závěrečnou otázku uspokojivou odpověď nenašla, ač jsme všichni žhavili bedny.
Souhlasím, že takové přehození výhybky na závěr a poměrně bez varování hru trochu problematizuje.
Nicméně se jedná o zajímavý experiment, který nestojí za zhlédnutí, ale za účast, protože tady se opravdu nemůžete flákat. Za odměnu si představení o to více užijete.

Zábavná jednohubečka. Pánové do toho od začátku vlítnou na plno, za mě M. Němec dominuje, chvílemi jsem měla pocit, že mu i V. Jakoubek dává více prostoru. Bála jsem se interakce s diváky, ale polovina z ní se naštěstí odehrává v přítmí s hudbou mezi jednotlivými částmi. Závěrečná vážněji položená otázka celou párty uzemní, naštěstí na naší repríze se ozvala chytrá životní zkušenost, takže pozitivní dojem zůstal.

Spíš než o klasické divadelní představení jde o diskusní kroužek, do kterého jsou často zapojováni i diváci. Není se ale čeho bát, vše probíhá zcela nenuceně. Oba herci vše zvládají naprosto přirozeně, až divák zapomene, že je v divadle a ne na posezení mezi kamarády.

65%
Interakce jsem se bala, ale nastesti probiha nenucene a prirozene. Priznavam, ze zacatek inscenace me hodne bavil, panove nastoupili s velikou zivelnosti a energii. Pak ovsem tempo pomalu opadavalo, konec mi pripominal jeste vice grotesku a za me mohl byt i kratsi. Navic zaverecna otazka dle meho uzemni cele predstaveni, ktere bych jinak brala s nadsazkou jako mile a zdarile (nastesti my se dockali vtipne podaneho zivotniho moudra). Ale chvalim M.Nemce, ktery dostal hodne prostoru, coz povazuji za velke plus hry.

Je příjemnou změnou jednou sedět na jevišti a ne v hledišti. Blíž hercům a všemu dění... Hra se většinu času nese lehce groteskním duchu (tedy pokud se pletu a muži tohle skutečně prožívají, tak se omlouvám) a několikrát se zaměří na zapojování publika, které si zase až tam moc hrát nechce. To vše je velmi zábavné a příjemné. Jen na konci je na diváky poměrně nečekaně vznesena velmi těžká otázka a tenhle vážný obrat ukradne kus hravého pocitu, který byste si z divadla mohli odnést. Škoda.

65%

dvě obří kozy a smrtící energie mnládí. ideálně strávená noc.