Bílé noci (Ze vzpomínek Snílka)

Příběh romantického snílka a jednoho setkání, které nakonec nedošlo kýženého naplnění, mě emočně zasáhl. Bavilo mě sledovat, jak R. Valenta rozehrává různé citové stavy a rozpoložení mladíka, jenž se chvílemi pokládá skoro až za starce. I T. Kostková se své úlohy chopila vcelku dobře, třebaže některé momenty především na začátku představení úplně nezvládla. Líbilo se mi i využití hudby, která niternost příběhu podtrhovala.

Komorní dramatizace romantické novely je přehledná a čitelná, text by možná snesl menší krácení. Inscenace původně vznikla pro dnes již neexistující Divadlo Miriam, ve Viole byla obnovena po pauze. Režisér J. Pleskot již nežije. Je možné, že dříve na herce dohlížel a pevněji je vedl. Každopádně nyní mě herecká dvojice nepřesvědčila. Zvláště T. Kostková byla v řadě okamžiků nepřirozená, některé emočně vypjatější pasáže neuhrála. Lepší dojem jsem měl z R. Valenty, ale i k jeho výkonu mám výhrady (občasné přehrávání, nedostatečná niternost). Nezůstal ve mně negativní dojem, ale převážily rozpaky.