PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1674)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 1.7.2013)
75%. V anotaci k inscenaci tvůrci vyzývají: "Co si takhle znovu říci: My si taky uděláme rodinný výlet do Štědré Doliny ve fiktivním americkém státě Missitucky..?" Řekla jsem si to tedy a nelituji - příjemná a pohodová zábava vhodná opravdu pro celou rodinu, trefný výběr účinkujících (nejkouzelnější každopádně byl Čochtan Martina Hrušky) a v neposlední řadě i zdařilé využití možností plenérového okolí točny. Co dodat? Udělejte ten výlet vy si taky! ;)
(zadáno: 2.12.2015)
75 %. Inscenace oplývající neotřele působivou poetikou, jejímž prostřednictvím se dočkáme vyskloňování významu slova rodina ve všemožných, ryze dojemných i těch drsnějších pádech a souvislostech, navíc v čase emocí zjitřených a rozvibrovaných tak specificky, jak to jen vánoční atmosféra svede. Tuhle cestu za prožitkem doporučuji nepropásnout.
(zadáno: 25.12.2023)
Erbenova pohádka v originální a hravé úpravě Roberta Smolíka a Antonie Formanové, kořeněná milým jemným humorem, sympaticky svěžími inovativními nápady a též i nostalgickým nádechem časů a tradice kočovných loutkářů. Antonie Formanová je zde jedinou interpretkou příběhu o princezně, zakletém princi a třech povedených braších a její temperament a dar přirozené, nenásilně interaktivní komunikace s dětským publikem, jehož reakce umí pohotově vzít do hry a do textu, jsou opravdu odzbrojující, bez problémů zvládá zaujmout i dospělácký divácký doprovod. Koncertní provedení finálního songu je mimořádně vymazlenou třešínkou celé inscenace. Tleskám!
(zadáno: 21.5.2023)
Řekla bych, že i tenhle inscenační kabátek Dobře placené procházce sluší, i když je o trochu užší. Konkrétně tedy pokud se týká formy, kterou z rozmáchlejší buffopery upravil nyní Jiří Suchý do podoby komorněji laděného muzikálu. A ačkoli se uvádí namísto původně plánované Poslední štace, z níž z ekonomických důvodů sešlo, nejedná se o žádnou znouzectnostnou záplatu. Naopak, do aktuální repertoárové skladby divadla koncepčně i formátově přirozeně zapadá. Mé stručné divácké shrnutí: Dobře prožitá procházka nostalgicky laděnou krajinou známých melodií, svébytně poetických textů a milého jemného humoru.
(zadáno: 10.11.2023)
Dobře rozehraná partie je komedií vskutku ze života a její stěžejní devízou je pestrá škála emocí, které divákovi svede nabídnout. Jak název naznačuje, nejde zde jen o peripetie šachové, ale i vztahové. Ústřední dějová linka o přeonačení stárnoucího podivínského morouse na muže k pohledání skýtá vděčný prostor pro okamžiky jak komické, tak ty ryze dojemné. Turbulentně živelné herectví rodinného trojlístku Barbora Hrzánová + Radek a Antonín Holub dodává situacím patřičný šmrnc, chemie mezi nimi funguje skvěle. Jejich expresivní drajv pak vyvažuje optimálně uměřený Lukáš Jurek v roli letitého kamaráda hlavního hrdiny. Příjemná oddechová zábava.
(zadáno: 18.9.2018)
75 %. Tento způsob dávkování obsahu divadelní hry je mi velmi sympatický. Pozvolna mě škádlí a pošťuchuje, náhle poněkud přitvrdí, abych ke konci byla profackována odrazem nelichotivé reality pokrytectvím prolezlé současné společnosti. A namísto roz(h)řešení si odnáším spoustu otazníků a bláhovou naději, že nad všechny pokřivené a zneužitelné ideologie je uklízečka, která se špíny v Augiášově chlévě dneška jen tak nezalekne, respektive, že možná snad existuje cesta jak z toho všeobjímajícího marastu ven.
(zadáno: 20.10.2019)
Komorní příběh o osudovém překlepu v e-mailové adrese zdobí přesné herecké výkony Heleny Dvořákové a Pavla Oubrama. Svým postavám propůjčují dávku autenticity natolik adekvátní, aby publiku nechala nahlédnout nejen pod pokličku jejich intimních pocitů, ale současně i těšit se s nimi na každý další e-mail a s tím spojený vývoj děje. Celistvost diváckého prožitku zintenzivňuje citlivý režijní výklad Martiny Schlegelové, dbající na souhru proneseného slova, jemných, čitelných gest a scénografické i hudební složky. Více takových emočně silných a působivých inscenací, kořeněných vyváženými dávkami dojetí i milého humoru. Enter!
(zadáno: 22.1.2017)
Křehký příběh o osudovém překlepu v e-mailové adrese. Jakou váhu slov unese klávesnice a monitor? A kolik pak naše duše? Poutavě imaginativní zážitek podtrhují citlivé a soustředěné herecké výkony Anny Fixové a Daniela Bambase. Už druhý večer ve mně doznívá poměrně intenzivní valér dojetí. Enter! ;)
(zadáno: 20.2.2018)
(zadáno: 18.12.2015)
Jako vítané návštěvě u dobrých známých mně po celý večer bylo. Vysloveně milé vánoční zastaveníčko.
(zadáno: 31.8.2014)
S čím (a jak) kdo v dětsví zachází, tím (/to mu) v dospělosti také schází.. Zajímavé téma nebylo vyloženo, bohužel, příliš čitelně a místy také ani až tak úplně originálně. Jak je u Cirku La Putyka dobrým zvykem, dočkali jsme se opět spousty působivých obrazů, některé z nich mně ale tentokrát přišly zbytečně zdlouhavé. Všichni performeři podali každopádně úchvatné, dechberoucí výkony.
(zadáno: 3.11.2011)
(zadáno: 23.11.2016)
Promyšlená režijní, scénografická i hudební koncepce akcentuje nadčasovost příbehu notoricky známého prostopášníka. Prostřednictvím trefné aktualizace se povozíme ďáblovi dnešní doby na hřbetě, pohoupáme se na jeho chvostu nebo ho přinejmenším podrbeme na kopytě. A když mu naleštíme roh, odrazí nám v něm jako v zrcadle tolik přetvářky a falše, kolik se jen do toho našeho stále amorálnějšího světa vejde. Zdánlivý protipól povah a životních hodnot Dona Juana a jeho sluhy Sganarela zdařile vyzní díky přesvědčivým hereckým výkonům Ondřeje Veselého a Radka Valenty.
(zadáno: 8.4.2015)
(zadáno: 1.2.2019)
65 %. Svébytně poetická inscenace, která nezpřítomňuje jen obsah Havlových dopisů a kontexty doby, ale také nálady jejich pisatele i jeho představy o tom, v jakém rozpoložení je asi čte paní Olga. Duo SKUTR opět čaruje s obrazovými metaforami - některé mě dojaly, jiné pobavily a několik jsem přes veškerou snahu o napojení se nerozklíčovala. Diváckou spolujízdu na vlně hereckého empatického souznění zbržďoval místy pocit, že křehkost a intimita slov se přece jen poněkud vzpírají velkoformátovému jevišti a komornější prostor by jim umožnil citelnější rezonanci.
(zadáno: 10.6.2018)
Zdařilou adaptací románu Brama Stokera proudí šmrncovní šťáva, čímž zdaleka nemám na mysli jen tu životadárnou červenou. :) Oceňuji do detailu promyšlenou práci s prostorem a souhru všech inscenačních složek - scénografie, kostýmy i hudba působivě dokreslují a podtrhují atmosféru příběhu. Vše umocňují i velmi dobré herecké výkony a jemný, nepodbízivý humor optimálně vyvážující hororové pasáže. Škoda jen, že titulní postava neoplývá větší dávkou démonična a úplné finále nezpečetí efektnější tečka. Každopádně se však jedná o nadstandardní počin v rámci letních divadelních open air produkcí.
