Lukasd

Po diváckém úspěchu Anděla Páně v Hudebním divadle Karlín získala pražská muzikálová scéna další adaptaci úspěšné filmové pohádky. Na divadelních prknech debutující režisér Jiří Strach nastudoval v Divadle Broadway Lotranda a Zubejdu, tedy titul, v jehož filmovém zpracování si zahrál hlavní roli. A je to příjemný divadelní zážitek, rozhodně jde o nejkvalitnější kus, kter...

Po úspěšném Konci rudého člověka a komorním projektu Valčík náhody je Kartonový taťka další spoluprácí Divadla v Dlouhé s režisérem Michalem Vajdičkou. A opět je to spolupráce úspěšná, díky níž vznikl divácky atraktivní tvar, který ale přináší i vysoce aktuální pohled na současnou společenskou situaci. Hra maďarského dramatika Istvána Tasnádiho je velmi rafinovaně vystav...

Příběh o rakouské císařovně Alžbětě se po své premiéře v roce 1992 stal nejúspěšnějším muzikálem kontinentální Evropy. V České republice si na něj ale dosud troufla pouze dvě divadla, po Plzni je od prosince 2024 dílo Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye uvádené také v ostravském Národním divadle moravskoslezském. Císařovna Sisi patřila k osobnostem, jejichž soukromí bylo ve sv...

Při další návštěvě londýnského West Endu se mi podařilo navštívit hned šestici představení, zde je tedy krátké shrnutí toho, co jsem v britské metropoli zhlédl.   MJ The Musical (Prince Edward Theatre) Vymýšlet něco extra originálního u jukebox muzikálu, v němž má být mezi populárními hity převyprávěn příběh daného hudebníka, je asi dosti obtížné. Dvojnásobná držitelk...

Hudebnímu divadlu (nejen) pro děti se v Městském divadle Brno věnují pravidelně, přičemž se zde objevují vlastní autorské muzikály i světové hity. K první kategorii inscenací patří Pohádka o živé vodě, kterou připravila osvědčená autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta. Zatímco třeba Matilda nebo Mary Poppins přinesly na brněnskou Hudební scénu moderní varianty pohádkov...

Když člověk v dnešní době sleduje muzikál Klec bláznů, říká si, že jeho autoři Jerry Herman a Harvey Fierstein (potažmo tvůrce činoherní předlohy Jean Poiret) napsali v roce 1983 příběh, který trochu předběhl dobu. Nebo ještě jinak: je zvláštní, že co mohlo šokovat před 40 lety, zůstává dodnes v jistých kruzích tabu. Proto je fajn, že se tento muzikál po delší době zase vr...

Úspěšný román Bílá Voda Kateřiny Tučkové se během jedné divadelní sezony dočkal hned dvou dramatizací a rozdíly mezi nimi jsou opravdu veliké. Zatímco v Městském divadle Brno se Dodo Gombár pokusil přenést na jeviště předlohu v téměř celé její šíři včetně častého prolínání časových rovin, Daniel Majling ve Stavovském divadle vystavěl svou adaptaci o poznání přehledněji...

Podzimní cestu do Londýna jsem si letos o den prodloužil, takže jsem měl možnost zhlédnout hned pětici muzikálů. O dvou z nich – Hadestownu a A Face in the Crowd – budu psát do Divadelních novin, proto zde jen stručně.   The Book of Mormon (Prince of Wales Theatre) Reklamní upoutávky na komediální muzikál The Book of Mormon hlásají: „Nejzábavnější show na West Endu“, a není to je...

Divadlo Kalich slaví pětadvacáté narozeniny a jedním z dárků, který chce dát svým divákům, je nové nastudování muzikálu Daniela Landy Tajemství, jehož premiérové uvedení se v roce 2005 setkalo s velkým ohlasem. Novou verzi připravila režisérka Mirjam Landa, k drobným úpravám došlo v libretu, proměnila se výprava i interpreti většiny rolí. Proč dnes vůbec Tajemství uvádět...

Muzikál Kinky Boots jsem kdysi jen těsně nestihl vidět na londýnském West Endu. Při jedné návštěvě jsem dal přednost Dreamgirls, které se hrály naproti přes ulici v Savoy Theatre, a při další cestě do britské metropole už Kinky Boots v divadle Adelphi neuváděli. Proto mě potěšilo, že se tento kus rozhodlo nasadit ostravské divadlo, pro české muzikálové vody se jedná z dramaturgickéh...

V plzeňském Divadle J. K. Tyla se rozhodli uvést asi nejpopulárnější český muzikál Dracula, který se dosud uváděl jen v Praze a veškeré jeho dosavadní inscenace více či méně vycházely z té původní z roku 1995. Režisér Lumír Olšovský v Plzni stvořil tak trochu jiného Draculu, který se ale opět může opřít o nestárnoucí hudbu Karla Svobody, která je hlavním magnetem tohoto díla...

Muzikál Dear Evan Hansen se stal v anglicky mluvícím světě fenoménem s velkou fanouškovskou základnou. Městské divadlo Brno ho uvedlo v české premiéře, a může se tak chlubit dalším titulem, který narušuje běžné vnímání muzikálu jako lehkého žánru. Tedy minimálně po dramaturgické stránce se jedná o jednu z událostí sezony. Drahý Evane Hansene je kus, který se zabývá vážn...

Filmová pohádka Anděl Páně si získala téměř kultovní status, bylo tedy jen otázkou času, kdy se objeví i na divadelních prknech. Její zpracování ve formě muzikálu dává smysl a Hudební divadlo Karlín tak získalo divácky hit (nejen) předvánočního období. Libreto napsala autorka filmového scénáře Lucie Konášová, takže divadelní verze se od té filmové zase tak moc neliší, čl...

Hra britského dramatika Petera Quiltera se zabývá osudy herečky a zpěvačky Judy Garland, kterou proslavila především hlavní role ve snímku Čaroděj ze země Oz, za kterou v sedmnácti letech dostala dětského Oscara. Její pozdější osudy už ale tak veselé nebyly, o čemž právě vypráví Quilterova tragikomedie. Naštěstí se autor nechytil do pasti životopisných dramat, která se často sna...

Román Klause Manna Mefisto měl v poválečném Německu obtížnou cestu na knižní pulty, kvůli sporům o to, zda je umělecká svoboda větším právem, než znepokojení lidí, jejichž kariéra v nacistickém Německu posloužila Mannovi jako inspirační zdroj. Celosvětově se prosadila dramatizace francouzské režisérky Ariane Mnouchkine, režisér Marián Amsler ale pro nejnovější pražské uveden...

Hru Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů považuji za jedno z nejlepších moderních dramat, které zdařile navazuje na klasické americké autory, jakými byli třeba Eugene O´Neill nebo Tennessee Williams. Vinohradská inscenace sází především na brilantní herecké výkony. Ačkoliv má inscenace režiséra Petra Svojtky kolem tří hodin a 15 minut a Lettsovu hru jsem předtím již viděl ve třech r...

Více než 30 let po původní premiéře se na jeviště Městského divadla Brno vrátila hudební inscenace Bastard autorů Stanislava Moši a Zdenka Merty. Jedná se o dílo netypické svou strukturou, autoři ho nazývají vizualizovaným oratoriem. Symbolický příběh se inspiruje především faustovskou legendou, kdy o duši smrtelníka zápasí Nebe a Peklo. Důležitým inspiračním zdrojem je rovn...

Narozdíl od mých kolegů nebudu v hodnocení novinky Divadla pod Palmovkou tak příkrý. Byť inscenace Vaříme s Elvisem má zřetelné nedostatky, našel jsem na ní i dost věcí, které mě zaujaly a zaslouží si pochvalu. Začnu trochu kacířskou myšlenkou - a to, že by inscenace byla mnohem zábavnější, kdyby se zbavila Elvise. To není mířeno na jeho představitele Ondřeje Veselého, který se s...

Nové nastudování legendárního muzikálu Les Misérables v pražské Goja Music Hall provází značně ambivalentní přijetí publika. V hodnoceních k této inscenaci si můžete přečíst široké názorové spektrum od úplného zatracení po nekritickou adoraci. Skutečnost je ovšem o dost fádnější. Kdo viděl perfektní nastudování Městského divadla Brno nebo navštívil Bídníky na londýnsk...

Po roce se režisér Dušan David Pařízek opět vrátil do pražského Divadla X10 a tentokrát tam vytvořil nejsilnější protiválečnou výpověď, která v posledních letech na českých scénách vznikla. Německý spisovatel Erich Maria Remarque je u nás populární, ale adaptace jeho knih se na českých jevištích skoro neobjevují. Jeho válečná literatura se obtížně dramatizuje, mnohovrstevnat...

Po několika hitmuzikálech se v pražském Divadle Broadway rozhodli vytvořit nový historický muzikál. Zabrousili do antických vod, kde je inspiroval příběh o dobývání Troji. Konečný výsledek má však celou řadu problémů. Už při prvním pohledu zarazí, že je mezi autory hudby k muzikálu Troja uvedeno hned šest jmen. Rozhodně se mezi skladbami najdou povedené kousky, většinou mě zaujal...

V době své premiéry mi tenhle muzikálový kousek utekl, takže jsem byl rád, že se v Divadle Kalich rozhodli ho loni na podzim obnovit. Hitmuzikály jsou divácky populární, ale skrývají mnohá úskalí. Srdcový král se jim naštěstí zdárně vyhýbá. Písničky Elvise Presleyho mám opravdu rád, a tak jsem se trochu obával, jak mi sednou nové aranže. Obavy to ale byly zbytečné, ve většin...

Brněnský muzikál Devět křížů je v lecčems výjimečný. Nové české muzikály se málokdy pokouší o něco originálního - buď se vezme slavný námět, populární film, nebo nejčastěji se narychlo spíchnutým libretem pospojují hity známého zpěváka. V MDB na to šli jinak. Jako základní stavební kámen jim sice posloužila na Moravě notoricky známá pověst o devíti křížích stojíc...

Shakespearovy komedie jsou na repertoárech českých divadel pravidelným hostem, zároveň to ale jsou interpretační oříšky, protože humorné kusy zkrátka stárnou mnohem rychleji než tragédie. Lidská povaha se sice po staletí mnoho nemění, ale úhel pohledu na to, co nám připadá vtipné, se může otočit během několika málo let. Režisér Štěpán Pácl a dramaturg Jaroslav Jurečka se zcela...

Z dalšího výletu na londýnský West End přináším podrobný popis nového romantického muzikálu The Time Traveller´s Wife. O dvou revivalech muzikálů o pronikání západní kultury do Asie v 19. století budu podrobně psát v Divadelních novinách číslo 6/2024, takže zde jen stručně.   The Time Traveller´s Wife (Apollo Theatre) Romantický muzikál The Time Traveller´s Wife je založen na...

Muzikál The Addams Family má šanci stát se podívanou pro celou rodinu, v Brně se hraje v novém překladu a s velkým nasazením. Obecně tento muzikál nepatří k těm nejvychvalovanějším kouskům, na Broadwayi měl dost rozporuplné recenze, ale diváci na něj chodili a dosáhl přes 700 repríz. Andrew Lippa napsal hudbu, která se hodně inspiruje latinskoamerickými rytmy, což mě dost bavilo. Úst...

Mé druhé víkendové zastavení bylo v Ostravě na odpoledním představení úspěšného muzikálu Oliver!, který se stejně jako Heidi odehrává v 19. století a hlavní role hrají dětští představitelé. Tím ale podobnosti končí. Oliver! Lionela Barta patří mezi legendy hudebního divadla, jde o první muzikálovou show, která se z Londýna přestěhovala na Broadway. Hudebně se jedná o velice po...

Udělal jsem si takový pohádkový muzikálový víkend na Moravě a mé první kroky vedly na premiéru německého muzikálu Heidi, který v Městském divadle Brno nastudoval Stanislav Moša. Knížka o "děvčátku z hor" švýcarské spisovatelky Johanny Spyri mě v dětství minula, takže nové dílo nemohu srovnávat s předlohou. V Brně ovšem Heidi pojali jako nekomplikovanou pohádku, kde se člověk ne...

Pražský Činoherní klub uvedl v české premiéře hru Dannyho Robinse 2:22 - duchařský příběh, která sklízela úspěchy i na londýnském West Endu. Není divu, je to atraktivně koncipovaný text, který nabízí kombinaci strašidelné historky s konverzační komedií a vztahovým dramatem po vzoru třeba Boha masakru. Disponuje navíc i výraznou pointou, kterou není radno ani naznačovat, jelikož o...

Příběh židovských dětí, které z nacisty okupované Prahy zachránil Brit Nicholas Winton, má silný divadelní potenciál. V inscenaci Švandova divadla je možná trochu překvapivě Winton jen vedlejší postavou. Martin Františák vytvořil kus, který je sice hrán bez přestávky, ale přesto disponuje celkem zásadním žánrovým zlomem. Zatímco první část, odehrávající se na přelomu let...

Plzeňské divadlo nastudovalo novou verzi veleslavného muzikálu Jesus Christ Superstar a v režii uměleckého šéfa muzikálového souboru DJKT Lumíra Olšovského se jedná o velmi ambiciózní dílo. Zároveň také trochu kontroverzní, protože divák, kterému nebude po chuti zvolený koncept, může šmahem zavrhnout celé dílo. To by ale byla velká škoda. Olšovský zvolil pro svého Ježíše bl...

Americký muzikál Next to Normal patří k těm, které úspěšně rozbíjejí představu muzikálu jakožto čistě oddechového žánru. V Městském divadle Brno českou verzi uváděnou pod názvem Ne/normální nasadili na Činoherní scéně, což vzhledem ke komornímu obsazení a intimnímu tématu hry byla dobrá volba. Na jednoduché, ale velice účelné scéně Emila Konečného se odehrává rodinn...

Mám zatím na podzim nějaké zvláštní "štěstí" na neuchopitelné inscenace. Už potřetí během pár týdnů se mi stalo, že jsem velkou část představení dost usilovně přemýšlel, co se nám snaží tvůrčí tým sdělit. Zatímco u pardubického Orlanda režiséra Marka Davida se mi viděné, alespoň v emocionální rovině, poskládalo v jakž takž smysluplný celek, závěrečné představen...

Už při vstupu do třetího patra vybydleného domu v ulici Za Poříčskou bránou se člověk začne propadat do jiného světa. Odloží věci v šatně, dostane na ruku razítko a pak už může bloumat prostory představujícími ravový klub Climax. Podobně jako u Musí se žít je i tentokrát scénografie jedním z nejsilnějších prvků inscenace. Do potemnělých prostor plných dýmu a dunící hudby um...

Tematicky mi to trochu připomnělo Producenty, také tu jde o to stvořit divadelní show v šibeničním termínu. Něco shnilého! je odpočinkový kus, je tam trocha situačního humoru, manželské popichování, láska, které není přáno... Osobně mě nejvíce bavilo hledání narážek na Shakespearova díla či jiné slavné muzikály. Bylo vidět, že tyto narážky trochu selektují publikum. Když t...

V ambiciózním projektu Čekárna se Divadlo X10 rozhodlo zpracovat rozsáhlou literární trilogii Liona Feuchtwangera, která mapovala vzestup a důsledky nacismu v Německu. Druhá část trilogie s názvem Oppermannovi se zaměřuje na období kolem roku 1933, kdy se Hitlerova NSDAP dostala k moci. Židovská rodina Oppermannových má prosperující podnik, který vyrábí nábytek, náhle se ale musí vyrovna...

V prvorepublikový hotel se pro účely nové inscenace režiséra Martina Vokouna, v níž spojily síly 3D Company a Divadlo Puls, proměnilo Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. Hotel Žižkov využívá zájmu o imerzivní projekty i věčnou fascinaci diváků detektivními příběhy. Vzhledem k tomu, že odhalování a skládání jednotlivých dílků příběhu je hlavním trumfem inscenace, nebudu se o d...

Dystopický román George Orwella 1984 je právem řazen k největším literárním dílům 20. století. Autor v něm v roce 1948 dost jasnozřivě předpověděl postupy některých totalitních režimů. Ve Švandově divadle se Orwellova stěžejního díla ujal režisér Dodo Gombár. Výsledek sice nenechává člověka na pochybách, že je toto podobenství stále aktuální, divadelně ovšem zásadní posu...

Po derniéře slavných muzikálů Cats a Miss Saigon se na vídeňských scénách VBW poprvé zabydlel disneyovský Zvoník Matky Boží a návrat slavil i jeden z nejpopulárnějších německojazyčných muzikálů Rebecca. O obou inscenacích jsem psal pro Divadelní noviny 11/2023, zde tedy jen krátké shrnutí.   Der Glöckner von Notre Dame (Ronacher) Ačkoliv se jedná o muzikál z divadelní sekce st...

Jukeboxový muzikál The Bodyguard má velkou výhodu v tom, že autor libreta Alexander Dinelaris nemusel obtížně spojovat populární hity Whitney Houston do spletitého příběhu. Stačilo využít známý film z roku 1992, přidat do něj několik dalších songů, převést do divadelní řeči a zaměřit ještě větší pozornost na osobnost hudební star Rachel Marron. Došlo také k prohloubení dějov...

Divadelní debut režiséra Jana Svěráka je sympatický tím, že se snaží jít na pražském muzikálovém poli celkem neprošlapanou cestou - s vlastním příběhem a pro jeho potřeby napsanou hudbou. Největším lákadlem na diváky je pochopitelně Tomáš Klus, který je autorem hudby a písňových textů, ale také bez alternace ztvárnil hlavní roli. Hrdinou příběhu je známý zpěvák Krajíče...

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě jako první v Česku uvedlo na velkou scénu hororový muzikál Stephena Sondheima Sweeney Todd - Ďábelský lazebník z Fleet Street. Náročná hudební partitura prověřila orchestr, obtížné pěvecké party zase sólisty i company. Sondheimova hudba nepatří k těm, které se člověku zalíbí na první poslech. Je náročná, často obsahující spoustu dish...

Probíhající válka na Ukrajině a nedávná covidová pandemie vytvářejí ideální podhoubí pro uvedení Bílé nemoci. Režisér Michal Dočekal s dramaturgyní Barborou Hančilovou se v Divadle ABC prozřetelně rozhodli pokrátit dialogy vedlejších postav, a tím dát inscenaci Čapkovy hry slušné tempo. Místo klasických dialogů nabízejí operní vsuvky zpívané v latině. Důvod tohoto řešen...

S inscenacemi Višňového sadu se v posledních letech roztrhl pytel, poslední Čechovova hra jakoby dramaturgy uhranula. Ono vlastně není moc divu, protože společenské změny jsou cítit ve vzduchu a nejistá doba téhle tragikomedii přeje. Je těžké vymýšlet stále něco nového, aby se člověk odlišil od mnoha jiných interpretací stejného textu a aby zároveň jemné předivo hry nerozmetal reži...

Kočky patří mezi ta nejnáročnější díla zlatého fondu světového muzikálu, vyžadují od souboru pěveckou a taneční průpravu na nejvyšší úrovni. Ostravská inscenace režisérky Gabriely Petrákové splňuje ty nejvyšší nároky a v lecčems tyhle Kočky překonávají i repliku posledního londýnského nastudování, kterou jsem loni viděl ve Vídni. Děj je scénografem Davidem Bazikou p...

Nový český muzikál Doktor Faust se těžko hodnotí. Na jedné straně tu jsou zřetelné limity a problémy této produkce uváděné v Divadle na Maninách, na straně druhé mi ovšem přijde veskrze sympatická snaha mladého tvůrčího týmu nijak si cestu neulehčovat a jít za svým cílem. Dílo, které patrně vznikalo ve skromných podmínkách, tak třeba diváci uslyší za doprovodu živého orch...

Muzikál Medicus, který uvádí Městské divadlo Brno, je z dramaturgického hlediska velice zajímavou volbou. Jak často se stane, že by se na česká jeviště dostal muzikál španělské provenience? V režii Stanislava Moši se navíc jedná o velkolepě pojatou historickou fresku o nezdolnosti lidských snů a touze po vědění. Libreto Félixe Amadora vychází ze známé knihy Noaha Gordona Ranhojič, k...

V pražském Divadle Hybernia se rozhodli oprášit klasický broadwayský muzikál Zpívání v dešti, režisér Oldřich Kříž přitom využil svou režijní koncepci, s níž tento populární kus nastudoval před lety v Liberci. Vzniklo tak příjemné, odpočinkové retro, které těží z propracované choreografie a dobrého vedení herců. Hudba zní sice jen z nahrávky, což zamrzí, ale nazvučení s...

V Hudebním divadle Karlín vsadili na popularitu filmové trilogie Slunce, seno,... režiséra Zdeňka Trošky a do muzikálové podoby převedli první díl. Stejně jako předchozí Legenda jménem Holmes je i tento muzikál z JZD autorským dílem Ondřeje Gregora Brzobohatého. Divácky je to pochopitelně sázka na jistotu, oblíbený titul bude lákat k návštěvě i diváky, kteří běžně divadlo moc ča...

Muzikál Kozí válka je počin na první pohled velmi sympatický a s velkým potenciálem, bohužel také skrývá celou řadu problémů. Začněme tím povedenějším - a to hudbou. Skladatel Dalibor Bárta vytvořil originálně znějící písně, které v přemíře popových muzikálů potěší svou jinakostí. Hojně totiž vychází z folkové a lidové hudby, sedí k příběhu, Bárta napsal rytmick...

O dalším výletu na londýnský West End jsem napsal souhrnnou recenzi do Divadelních novin, takže zde jen stručné zhodnocení.   Dirty Dancing (Dominion Theatre) Divadelní adaptace Hříšného tance je celkem věrnou kopií populárního filmu. To má jeden problematický aspekt - je tu málo skutečných muzikálových čísel, kdy by postavy sdělovaly emoce skrze hudbu. Hudba tu zní spíše ve frag...

Po téměř 12 úspěšných letech na londýnském West Endu se populární rodinný muzikál Matilda podle knížky Roalda Dahla dostal i do České republiky. Uvedlo ho Městské divadlo Brno a nutno podotknout, že ze srovnání s britskou verzí nevychází vůbec špatně (podrobněji o tom budu psát do Divadelních novin). Děj muzikálu není nijak přeplácaný, je to spíš o postavách a jejich pocitech...

Hra Josefa Boučka o významném skladateli Jakubu Janu Rybovi vznikla sice již v období normalizace, ale nové brněnské nastudování ukazuje, že je to text stále živý. Režisér Petr Gazdík se přitom neuchýlil k nějaké aktualizaci, dramatu zcela důvěřuje. Vznikla v dobrém slova smyslu klasická inscenace, která sází na nosný text, propracované herecké výkony a v neposlední řadě i na siln...

Ve své poslední hře se britský dramatik Tom Stoppard vrátil ke svému rodokmenu a židovskému původu. Hra Leopoldstadt je rozsáhlou freskou o životě bohaté židovské rodiny žijící ve Vídni na konci 19. a začátku 20. století. Stoppard se ve hře zaobírá především kořeny antisemitismu, který měl své kruté vyústění v podobě holocaustu. Zatímco první část představení zachycuje sece...

Nová inscenace Divadla Na zábradlí vypadá velice podobně jako mnoho předchozích prací kmenového režiséra Jana Mikuláška. Ostatně krátké povídky finské autorky Rosy Liksom k tomuto přístupu přímo svádí - jsou to stručné črty plné černého humoru, často ostře pointované. Mikuláškova pracovní metoda ve vykloubené atmosféře vedených skečů se opět potkává s hereckým ztvárněn...

Muzikál Producenti zaznamenal začátkem tisíciletí velkých úspěch v New Yorku i Londýně, nyní se tahle velká broadwayská show dostala i do Ostravy. Je celkem lehké pochopit čím láká - melodická hudba Mela Brookse i trochu kontroverzní pověst. Proč kontroverzní? Muzikál vychází z Brooksova stejnojmenného filmu z konce 60. let 20. století, který způsobil dost velký rozruch, protože si ja...

Jukebox muzikály si mezi publikem drží setrvalou oblibu, a tak není divu, že v posledních měsících v Praze vznikly dva nové kousky. Svých hudebních pomníků se tentokrát dočkali Petr Janda se skupinou Olympic a zpěvačka Hana Zagorová. Oba muzikály jsem zhlédl během jednoho dne a v obou případech se jednalo o příjemné překvapení. Problematičtějším kusem byla tak trochu podle očekáv...

Druhým novým hitmuzikálem, na který mohou pražští diváci zajít, je romantická komedie Biograf láska, která je založená na populárních písních nedávno zesnulé Hany Zagorové. A v tomto případě lze návštěvu doporučit zcela jednoznačně, byť nejvíce si ji užijí romantické duše. Asi každý tuší, že písničky Zagorové autory muzikálu celkem jasně směřují k tomu, že celý p...

Jednotlivým historickým obdobím se v čase dostává různé pozornosti. V Česku v současné době zažíváme boom devadesátek, naše porevoluční historie se stala vděčným námětem dokumentaristů, filmařů i divadelníků. Způsoby, jakým je téma uchopeno, se různí, ale řekl bych, že skoro vždy se nějakou cestou dojde až k fenoménu Discolandu Sylvie, nočního klubu, který se stal jakýmsi s...

Britská dramatička Sarah Page si ve své hře pohrává se dvěma stále ještě tabuizovanými tématy - prostitucí a sexuálními potřebami hendikepovaných. Obě témata jsou spojována s řadou předsudků, které Page s lehkostí a humorem shazuje ze stolu, aniž by zbytečně moralizovala. Rodiče se rozhodnou svému 25letému synovi trpícímu lehčí formou autismu k narozeninám dopřát sex s prostitut...

The Mousetrap (St. Martin´s Theatre) Pouhý den po státním pohřbu královny Alžběty II. jsem navštívil nejdéle uváděnou divadelní produkci na světě. Past na myši Agathy Christie letos v listopadu oslaví 70 let na londýnském West Endu, diváci se tedy s touto detektivní hrou mohli poprvé setkat právě v roce, kdy Alžběta II. nastoupila na trůn. Mnou zhlédnutá odpolední repríza měla po...

Tracy Letts patří k nejzajímavějším současným dramatikům a jeho hry Srpen v zemi indiánů, Zabiják Joe či Linda Vista jsou texty s precizními dialogy i nosným dějovým obloukem. Hra Mary Page Marlowová se chlubí neobvyklou strukturou - příběh života jedné ženy není vyprávěn chronologicky, nýbrž na přeskáčku, navíc titulní postavu ztvárňuje hned šestice hereček různého věku...

Shakespearovou komedií Mnoho povyku pro nic se režisérka Daniela Špinar rozloučila s funkcí šéfky Činohry Národního divadla. Je to loučení rozporuplné, inscenace opět dokazuje výraznou imaginaci režisérky, ale i jistou svévolnost, s níž vrší na sebe jednotlivé nápady ve stylu ber kde ber. Mnoho povyku pro nic je pojato s výraznou nadsázkou, herci vykreslují charaktery postav ve zřejmé h...

Shakespearova nejkratší tragédie Macbeth je jako studie zrodu zla v člověku neustále vyhledávanou součástí divadelních repertoárů. Na Letních shakespearovských slavnostech ji režisér Jakub Krofta nastudoval jako srozumitelné, moderní divadlo, bez odboček a výraznější psychologické drobnokresby, ale zároveň s minimem vnějškových aktualizací. Výraznou roli hraje hudba Vratislava Šrámk...

Přiznám se, že jsem při zaregistrování prvních informací měl z inscenace Hedwig a její Angry Inch trochu strach. Nejsem žádným velkým příznivcem formátu stand-up comedy, navíc kolem genderových otázek se v dnešní době našlapuje dosti opatrně, hlavně aby se nikdo necítil dotčen, přičemž takový přístup bývá spolehlivým zabijákem zábavnosti i sdělnosti. Obavy to ovšem byly lich...

Příběh z rozpáleného řeckého ostrova Gavdos, který je nejjižnějším bodem Evropské unie, získal v posledních dnech na aktuálnosti. Juliina otázka: "Kdy už konečně přijde ten požár?", vyznívá v okamžiku rozsáhlého lesního požáru v Českém Švýcarsku jako nezamýšlená černohumorná replika. Site-specific projekt umístil tvůrčí tým do prostor bývalého bazénu pod Barrandovským...

Na Letní scéně Musea Kampa byla téměř stejným inscenačním týmem uvedena již třetí životopisná hra. Nová inscenace, která byla vytvořena k 80. narozeninám zpěvačky Marty Kubišové, je ze zmíněné trojice asi nejpovedenější. Na nic moc si nehraje a využívá sílu písní Kubišové i jejího místy pohnutého životního osudu. Ten se vesměs daří i dávat do dobových souvislostí. Insc...

Pohádka i symbolistické drama. Obojí platí pro hru Modrý pták vlámského spisovatele Maurice Maeterlincka. V Horáckém divadle Jihlava vytvořil hostující režisér Jakub Maceček inscenaci pro všechny věkové kategorie v moderním hávu, ale bez vnějškových aktualizací. Na iniciační cestu za pochopením některých tajemství lidského života se tu vydávají v lehce přízračné atmosféře s n...

Plzeňské divadlo pokračuje na Malé scéně v prozkoumávání zajímavých (a v Česku neobvyklých) zákoutí hudebního divadla. Po Sondheimově Sweeney Toddovi a muzikálové verzi konceptuálního alba skupiny Green Day American Idiot se vrhli na muzikál Fun Home. Ten svou komiksovou stylizací a tématem dospívání může působit dojmem rodinného muzikálu, ale řeší se tu poměrně závažná témat...

Nová hra Lenky Lagronové Chytání Vídně je příkladem regionální dramaturgie, která na příběhu z daného města rozvíjí všeobecná témata. V případě nové inscenace Národního divadla Brno je stěžejním tématem, jak se minulost prolamuje do našich současných životů. Dobře to shrnuje řečnická otázka hlavní hrdinky Almy: "Jaké by to mohlo být, kdyby se nic z toho nestalo?" Lagronov...

Přenesení populárního muzikálu My Fair Lady z Londýna do Brna a nahrazení anglického cockney hantecem patří k nejšťastnějším rozhodnutím ředitele Městského divadla Brno Stanislava Moši. Jeho úprava muzikálové verze Shawova Pygmalionu se na repertoár opakovaně vrací už od roku 1999. Nové nastudování na Hudební scéně děj přenáší do roku 1912, nová je výprava a většina obsazen...

Herec a dramatik Tracy Letts má cit pro skvěle jiskřivé dialogy, kterým nechybí vtipné pointy a zároveň se za nimi skrývá spousta životní bolesti. Inscenace Linda Vista je toho nejlepším důkazem. Začíná to jako lehká konverzační komedie o jednom padesátníkovi, který prožívá krizi středního věku. Je to tak trochu loser, ale umí být i šarmantní a divák s ním čím dál víc soucít...

Přízraky Henrika Ibsena způsobily v době svého vzniku skandál, témata jako incest a syfilis byla ve společnosti konce 19. století tabu. Dnes už sice drama skandál způsobí jen těžko, zůstala ovšem zdařilá hloubková sonda do pokrytectví a pošramocených mezilidských vztahů. Režisér Jiří Pokorný inscenuje v Dejvickém divadle Ibsena velice tradicionalisticky, což napoví už scéna Petra...

Adaptace Hrubínovy pohádky Kráska a zvíře v Národním divadle je kontroverzním počinem. Divák, který vyrazí s dětmi na poetické představení, bude asi dost vykolejen. Vlastně je mi docela sympatické, že se inscenační tým pokusil podívat na známou látku úplně jiným úhlem pohledu, inscenace Daniely Špinar ale trpí řadou problémů. Začnu tím pozitivním. A to je syrová atmosféra, kter...

Hamlet v Divadle ABC zaujme už na první pohled seversky chladnou scénou Martina Chocholouška, která připomíná fotografický ateliér. Již ve scénografii se odráží jeden ze způsob čtení inscenace režiséra Michala Dočekala - vyprázdněnost dnešní doby a problémy z toho vyplývající. Do libozvučného překladu Jiřího Joska zakomponovali tvůrci ještě další texty (například od Heinera...

Nejprve je nutné říct, že kdo zná Mikuláškovy režie v Divadle Na zábradlí, nebude pro něj Obscura žádným překvapením. Autorský trojlístek Jan Mikulášek - Dora Viceníková - Marek Cpin sáhl k osvědčené metodě, kdy na vybrané téma sestaví pásmo scének, které většinou přináší groteskní až absurdní náhled na známé situace, ale prolamuje se do nich i existenciální tíseň. Ten...

Po úspěšném Osmém světadílu vznikl v Divadle Kalich další muzikál s písněmi slovenské kapely Elán. Voda (a krev) nad vodou nabízí řadu osvědčených hitů, slušných pěveckých výkonů a povedené choreografie, trochu ovšem trpí zdlouhavostí a některými neobratnostmi libreta. Samotná hudba jistě potěší nejen zaryté příznivce Elánů. V Kalichu zní sice tradičně jen z nahrávky, k...

Asi nejbližší místo, kde si může člověk užít muzikály v kvalitě odpovídající West Endu či Broadwayi, je pro Čechy Vídeň. Pro mě osobně to má tu nevýhodu, že moje němčina je na úrovni, kdy si jsem schopen objednat v restauraci, ale sledovat text libreta je nad mé síly. Naštěstí v muzikálových divadlech společnosti VBW jsou k jejich produkcím k dispozici anglické titulky. Ale stejn...

Postmodernistický román srbského spisovatele Milorada Paviće není právě snadnou látkou k dramatizaci, je totiž psán ve formě slovníkových hesel. Na druhou stranu režisér Jan Mikulášek je v postdramatickém divadle zběhlý, takže si s tímto „hendikepem“ dokáže poradit celkem bez problémů. Chazarský slovník je tedy především sledem jednotlivých scén, které rozvíjí na zadním plán...

Režisér Dušan D. Pařízek uvedl v Divadle Na zábradlí dvojici her dramatika Petera Handkeho Sebeobviňování a Zdeněk Adamec. Proč k sobě vybral právě tyto dva texty není úplně jasné, první ze zmiňovaných textů působí v tomto aranžmá zbytným dojmem.   Sebeobviňování (55 %) Starší Handkeho hru umístili tvůrci do prostředí bývalého kostela svaté Anny. Místo je to zajímavé, al...

S celkem odvážnou interpretací Ibsenova dramatu Heda Gablerová přišel v Jihlavě mladý slovenský režisér Tomáš Procházka. Do realistické hry přidal psychedelické prvky a mnoha divákům tím nejspíš dost zamotal hlavu. Ale aspoň je o čem přemýšlet... První polovina působí jako herecky zdařilá, ale vesměs konvenční interpretace Ibsena. Hraje se v neútulně působícím prostředí obkl...

Frozen (Theatre Royal Drury Lane) Společnost LW Theatres, kterou vlastní slavný skladatel Andrew Lloyd Webber, rekonstruovala za 60 milionů liber jedno z nejstarších divadel na West Endu – Theatre Royal Drury Lane. První produkcí po znovuotevření se stal disneyovský muzikál Frozen, který je replikou inscenace Michaela Grandage, jež se před pandemií hrála i na Broadwayi. Animovaný film z roku...

Muzikálová komedie Sestra v akci se dějově celkem drží své filmové předlohy, to však rozhodně neplatí o hudbě. Známé písně z filmu v tomto muzikálu nehledejte. Songy s příměsí gospelu vystřídala popová hudba, jejíž autor Alan Menken umí vytvořit muzikálové hity. Tady se mu podařily hlavně sborové písně (nejvíce asi Horečka nedělního rána), které srší energií, ale jsou vz...

Kniha Olgy Scheinpflugové Český román je zajímavým dílem přibližujícím atmosféru první republiky skrze postavu autorčina manžela Karla Čapka. Tento novinář a spisovatel byl s první republikou bytostně spjat a jeho osudy jsou pro toto období do značné míry symptomatické. Problém předlohy je v tom, že byla psána narychlo během druhé světové války a jak je v inscenaci zmíněno, neopl...

Molièrova komedie Amfitryon se na českých jevištích příliš často neobjevuje. Mnohem populárnější jsou u nás komedie mravů jako Lakomec nebo Tartuffe, které mají o poznání podařenější stavbu. Při psaní Amfitryona si Molière vzal za svůj antický námět o tom, jak bohové zasahují do života smrtelníků. Trošku problematické je, že se tu po celou dobu hraje "s vyloženýma kartama" - di...

Po zjednodušení vstupu do Velké Británie a znovuotevření divadel, ke kterému došlo v květnu letošního roku, se opět naskytla možnost zaletět na londýnský West End. O zhlédnutých muzikálech budu psát podrobný rozbor do časopisu Svět a divadlo, takže zde jen velmi stručně.   & Juliet (Shaftesbury Theatre) Jukebox muzikál s písněmi skladatele a producenta Maxe Martina hýří ohrom...

Cyrano z Bergeracu Edmonda Rostanda patří mezi takový povinný kánon českých divadel, utkali se s ním režiséři napříč republikou. Ve Švandově divadle se rozhodli tenhle známý text uvést v moderní adaptaci britského dramatika Martina Crimpa a v povedeném překladu Ester Žantovské. Crimp zbavuje Rostandovu předlohu romantických kudrlinek, což bude jistě některé diváky mrzet, ovšem nov...

Muzikál Láska nebeská dává jasnou odpověď na to, proč byl Waldemar Matuška takový fenomén. Jeho písně v podání jiných interpretů (byť ne úplně špatném) jsou poněkud sterilní. Nejvíce se to ukazuje, když je během svatební scény ze záznamu puštěn Matuškův nezaměnitelný hlas. Dějově muzikál kombinuje komediální scény s těmi jímavými, sentimentu je tu skutečně hodně, na m...

Připadá mi, že apokalyptická tematika začíná být na našich jevištích docela v kurzu. V Divadle v Dlouhé si na toto téma našli pozapomenutou hru francouzsky píšícího dramatika Juliena Greena Zítřek se nekoná, která je u nás uvedena v české premiéře. Jedná se o sevřené drama odehrávající se v předvečer jedné z největších přírodních katastrof v Evropě - zemětřesení v sici...

Po celou dobu sledování Čičvákova Višňového sadu v Divadle pod Palmovkou jsem si říkal, proč právě teď a proč právě takhle. Jistě po koronavirové krizi nejspíš nastává krize ekonomická, končí doba hojnosti stejně jako život na vysoké noze končí statkářce Raněvské v Čechovově poslední hře. Jenže to je spíš všeobecná myšlenka, kterou ze hry není úplně cítit. Na Palmovce...

Snímek Pretty Woman se stal na začátku 90. let fenoménem, takže je vlastně trochu s podivem, že se v muzikálovém balení objevil na Broadwayi až v roce 2018. Je to tedy celkem žhavá novinka, která měla mít původně v Brně premiéru ve stejný čas jako na West Endu. Pretty Woman je muzikálem, který si na nic nehraje a jasně plní divácká očekávání. Je to přeslazená pohádka, kde novodob...

Román Aleny Mornštajnové Hana jsem dosud nečetl, takže nedokážu posoudit, nakolik přesná je divadelní adaptace Diany Šoltýsové. Každopádně je zřejmé, že se režisérka Šoltýsová rozhodla pro výraznou jevištní zkratku, pochopitelnost tím ovšem příběh neztrácí. Temná inscenace sází na bezvýchodnou atmosféru, kterou jen občas prozáří záblesk naděje. Hradecká Hana má dvě odl...

Po přečtení recenzí jsem na Fričova Krále Oidipa do Národního divadla nemířil s příliš velkým očekáváním. Nakonec mi ale tohle moderní a notně eklektické pojetí antické tragédie docela sedlo, člověk jen nesmí na spoustu věcí v téhle inscenaci aplikovat přísně racionální měřítko. Režisér Jan Frič vměstnal do Sofoklova textu spoustu popkulturních odkazů, drobných vtípků a...

Adaptovat pro divadlo rozsáhlou epickou báseň Johna Miltona je dramaturgicky velmi odvážný tah. Biblická tematika Ztraceného ráje v nábožensky střídmé České republice bude na první pohled jen těžko diváckým lákadlem. Režisér a autor adaptace Dodo Gombár tedy musel zvolit atraktivní a aktuální rámec, ve kterém celé dílo podá. Poslední český překlad Miltonovy básně, jehož autore...

Muzikál s písněmi Davida Bowieho rozhodně nelze označit za divadelní mainstream. Na to mu chybí srozumitelný děj a obvyklé muzikálové pozlátko. Bowie se na konci svého života rozhodl zhmotnit do divadelní podoby své obavy a psychické stavy, které ho životem provázely. Lazarus je tak něco jako horečnatý sen, psychedelické výjevy nemá smysl nějak racionálně analyzovat. Jde tu spíš o emo...

Shakespearova pozdní romance Bouře nebývá uváděna příliš často, zato se ale celkem hodí k vizuálnímu pojetí divadla, které je vlastní režisérskému tandemu SKUTR. Na Letních shakespearovských slavnostech stvořili obrazově a pohybově zajímavou podívanou, jejímž hlavním motivem je lidskost a schopnost odpuštění. Bouře v sobě zahrnuje motivy z mnoha předchozích her alžbětinského dr...

Inscenace Dům v jabloních ukazuje, že spolek Pomezí imerzivní divadlo zkrátka umí a pro otevřeného diváka to bude velice příjemný zážitek. Už jen samotná Winternitzova vila, kde se příběh odehrává, stojí za to. Prošel jsem si stavbu ještě před začátkem představení a je to architektonicky zajímavý kus, který dobře evokuje období první republiky, kdy se děj odehrává. Během pře...

Po roční pauze způsobené pandemií koronaviru se divadelní představení vrátila i na Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Činoherní novinkou letošní sezony je komedie Da Vinci, kterou napsal režisér Petr Zelenka s dramaturgyní Olgou Šubrtovou. Autoři využívají koncept návratu v čase, ze kterého lze rozhodně vyždímat značný komediální potenciál. Tyto drobné sci-fi prvky upomínaj...

Po Medě Mládkové se na Letní scéně Kampa vrhli na další osobnost spjatou s tímto koutem Prahy. Jan Werich se už během svého života stal svým způsobem institucí, a tak bylo zajímavé sledovat, jak na něj tvůrci nahlédnou. Autorka scénáře Daniela Sodomová se inspirovala tvorbou Osvobozeného divadla, a tak Werichův životopis vypadá tak trochu jako pásmo forbín z tvorby V+W. V první část...

Velká část českých divadel se po výrazně zkrácené sezoně vydala do plenéru a na letních scénách se snaží uspokojit hlad diváků po kultuře. Městské divadlo Mladá Boleslav si za svůj letní azyl vybralo nádvoří zámku Sychrov a jednou z uváděných inscenací je i adaptace nejznámějšího příběhu Sherlocka Holmese. Pes baskervillský je titul, který se na venkovní scénu tak nějak p...

Divadla se opět otevřela, kultura dostala příležitost se nadechnout a já jsem se mohl po dlouhých 237 dnech opět vydat do hlediště... Autorské trio Slovák - Šotkovský - Štěpán pravidelně zásobuje Biskupský dvůr svými svéráznými kousky, jež nečekaně interpretují (nejen) brněnskou historii. Letošní premiérou je hra s názvem Napoleon aneb Alchymie štěstí. Název hry trošku klame, j...

Život "sloního muže" Josepha Merricka je umělecky vděčné téma, v kongeniálním filmovém zpracování tohoto silného příběhu to dokázal třeba režisér David Lynch. V Divadle ABC se David Drábek rozhodl pro odlehčenou muzikálovou formu a nebyl by to Drábek, kdyby do děje nepřidal i spoustu vlastní fantazie. Merrickův osud je tak pouze jednou ze sledovaných linií, Drábka zajímá obecně jin...

Inscenovat v českých podmínkách disneyovské muzikály je celkem odvážný počin. Divadlo Hybernia se pustilo do Tarzana, který sice patří k těm méně úspěšným kusům z divadelního oddělení Disneyho, ale je to známý příběh, který má potenciál přilákat celou rodinu. Režisér Libor Vaculík v pogramu píše, že se rozhodl nepodívat se na podobu originálu. Nevím, moc se tomu nechce v...

Antonius a Kleopatra patří k nepříliš hojně uváděným Shakespearovým tragédiím. On to inscenačně vůbec není lehký kus - děj je rozprostřen do zhruba deseti let, WS tu hojně využíval techniku, kterou bychom dnes mohli nazvat metodou filmového střihu, a navíc příběh zalidnil mnoha postavami se složitými vztahovými vazbami. Stejně jako v jiných dramatikových hrách tu nejde o nějakou h...

Starci na chmelu patřily k prvním filmovým muzikálům, které se u nás natočily, a známé melodie s jednoduchým příběhem fungují dodnes. Základní dějová linka pracující s kdysi tabuizovaným tématem sexuality mladých lidí se dnes může zdát už dost úsměvná, ovšem inscenace Studia DVA na Vyšehradě ukazuje, že Starci na chmelu mají i dnes o čem vyprávět. Stále platnou pravdou zůst...

Ke své první spolupráci se Švandovým divadlem si režisér David Jařab vybral novelu Nikolaje Leskova Lady Macbeth Mcenského újezdu. Pod drobně změněným názvem ji pro divadlo sám adaptoval, jak je zvykem, stal se i autorem scény. Přímočarý příběh o tom, jak se z nesmělé manželky Kateřiny Hildebrantové stala nemilosrdná vražedkyně, umístil Jařab do kulis Prahy konce 19. stolet...

Populární českou pohádku O statečném kováři připravilo pro svou letní scénu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. Autoři divadelního scénáře režisér Igor Ondříček a dramaturgyně Klára Latzková vycházeli spíše z filmového příběhu než z původní pohádky Boženy Němcové. Z filmu použili také hudbu Petra Ulrycha, přičemž skladatel pro novou inscenaci složil další písn...

Eyolfek patří k těm méně uváděným (a obecně je řezan k méně zdařilým) hrám Henrika Ibsena. Přesto myslím, že má co říct i dnešnímu publiku, v tomhle byl Ibsen mistr a když se jeho hry dobře uchopí, není na nich časová propast od doby vzniku znát. V HaDivadle ovšem hru uchopili hodně nešťastně, respektive mě osobně tento výklad zcela minul. Problém je patrně již v definici toh...

Amadeus v Městském divadle Mladá Boleslav má několik neobvyklých prvků, které toto nastudování značně odlišují od jiných inscenací skvělé Shafferovy hry. Začnu těmi méně povedenými. Velmi zvláštní je scéna, která působí eklektickým dojmem, přičemž není úplně jasné, jaké to má přínosy pro jevištní dění. Na forbíně jsou dvě "jámy" - jedna je na začátku představen...

Nová umělecká šéfka Husy na provázku Anna Davidová se svým inscenačním týmem naťukla velmi aktuální téma, kterým je stárnutí obyvatelstva a s tím spojené problémy. Stáří a neduhy z něho vyplývající se dnes zhusta zavírají za zdi domovů pro seniory, naše na výkon a produktivitu orientovaná společnost si s tímto fenoménem neumí úplně poradit. Lékařská věda značně pokročila...

Wicked (Apollo Victoria Theatre) V největším divadle na West Endu vznikla povedená show s příjemnou hudbou Stephena Schwartze, která nemá problém osmkrát týdně zaplnit sál s více než 2300 místy už přes 13 let. Bližší rozbor muzikálu Wicked jsem napsal již v tomto článku srovnávajícím londýnskou verzi s tou českou. Hodnocení: 80 %   The Lion King (Lyceum Theatre) Disneyovské muz...

Na Broadwayi a West Endu okouzluje muzikál Wicked Stephena Schwartze diváky už kolem 15 let. Jak dopadla jeho česká verze? Byť samozřejmě v Londýně mají nepoměrně větší finanční prostředky, Čarodějka v Goja Music Hall se rozhodně nemusí stydět a je originální produkci zdatným konkurentem. Wicked vychází z příběhů o čaroději ze země Oz, které jsou v angloamerickém prostředí vel...

Absolutno - kabaret o konci světa je kus, který se poněkud vymyká běžnému repertoáru Dejvického divadla. Režisérka Anna Davidová a autor adaptace Egon Tobiáš si z Čapkova souboru fejetonů berou jen základní dějový syžet, zbytek doplňují po svém. Naráží tak na mnohé neuralgické body dnešní společnosti - ať už je to tendence ubavit se k smrti (reprezentovaná především vlezlým konf...

Bernhardovy texty nebývají právě divácky nejsnadnějšími kusy, ani hra Ritter, Dene, Voss, kterou ve Stavovském divadle uvádějí pod názvem Oběd u Wittgensteina, není výjimkou. Ale i když člověk někdy jen obtížně zachytává téma inscenace, Bernhardův břitký styl kombinující satirické šlehy, filozofické i humorné pasáže každopádně zaujme. U hodně recenzí této inscenace ND se lz...

Muzikál Mamma Mia! má v Městském divadle Brno velký divácký úspěch, je vyprodáno na dlouho dopředu, notoricky známé písně skupiny ABBA zkrátka lákají. Brněnská verze sice není dokonalá, ale diváky patrně nezklame. Divadlo se pokoušelo vyjednat, aby mohly písně zůstat v originále, to bohužel licenční podmínky neumožňují. Držitelé autorských práv to vysvětlují, že chtějí, a...

Román Emily Brontëové Na Větrné hůrce je lákavým cílem dramatizace. Před lety režisér Jan Mikulášek u Bezručů vytvořil fascinující adaptaci tohoto díla, mám obavy, že ji v mých očích už jen obtížně nějaká nová dramatizace překoná. Ovšem i varianta Martina Františáka a Marie Novákové ve Švandově divadle je kvalitní podívanou. Časově nezařaditelná inscenace má trochu pun...

Ivan Krejčí si s Čechovem rozumí, což už potvrdil v domovské Komorní scéně Aréna. Jeho Strýček Váňa v Hradci Králové je sympatickou inscenací s několika opravdu zajímavými hereckými výkony. Trošku nejasná je míra stylizace jednotlivých postav, místy se zdá, že chce režisér jít na Čechova spíše psychologicky, jindy ovšem dialogy výrazně stylizuje. Jiří Zapletal je jako Ivan...

Na Sonety, které v Divadle v Dlouhé připravilo režijní duo SKUTR jsem byl dost zvědavý. Bohužel musím říct, že už se mi dlouho nestalo, abych se s nějakou režijní koncepcí minul tak velkým obloukem. Vizuálně je to opět podmanivá podívaná. Scénograf Jakub Kopecký umístil inscenaci do ošuntělých prostor hotelové haly, snovou atmosféru doplňuje svícení i hudba. Průvodkyní inscenac...

Muzikál Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť je zábavná hříčka, ve které si divák může vychutnat spoustu stylově velmi různorodých melodií od geniálního muzikálového autora Andrewa Lloyda Webbera. Velice podařené je také přebásnění Michaela Prostějovského, které zachovává vtip a šmrnc originálu. Plzeňská inscenace režisérky Gabriely Petrákové má slušný spád, da...

Muzikál Představ si... už Městské divadlo Brno stáhlo ze svého repertoáru, ale nyní se k němu vrátilo a na žádost diváků uvedlo dvě další reprízy. Muzikál mi původně utekl, hrál se jen krátce, tak jsem rád, že jsem ho nakonec mohl vidět. Je to totiž kus, který nabourává stereotypní vidění muzikálu jakožto lehkého žánru, jehož hlavním účelem je pobavit. Ostatně muzikál...

Havlova Žebrácká opera má tu výhodu, že narozdíl od jiných her bývalého prezidenta z ní není zase tak cítit doba vzniku. V době normalizace text o prorůstání podsvětí a policie přinášel detailní obraz komunistického systému plného fízlování, dnes naopak stejně plasticky popisuje propojení organizovaného zločinu se státní správou. Zloději a prostitutky v Havlově hře mluví jazyk...

The Phantom of the Opera (Her Majesty´s Theatre) Návštěva Fantoma opery je sázkou na jistotu. Geniální melodie Andrewa Lloyda Webbera zná snad každý muzikálový příznivce a čas jim na kvalitě rozhodně neubral. Originální nastudování Harolda Prince, které se na West Endu hraje již více než 33 let, pak také potěší svou výpravností.Stovky pestrobarevných kostýmů a samozřejmě bezchybn...

Poslední inscenace režiséra Davida Jařaba v Divadle Na zábradlí mají několik jednotících linek, z nichž asi nejvýraznější je záměrně pomalé tempo. Toho se divák dočká i v inscenaci Dobří chlapci. K sepsání hry Jařaba inspirovala řeč papeže Františka, ve které exkomunikoval z církve příslušníky italské mafie. Jak by to takoví "kmotři" asi vzali? Čtveřice příslušníků jedn...

Předně je třeba říct, že je fajn, že se parta mladých tvůrců po škole rozhodla věnovat politickému divadlu. Navíc dokázali dojít dál, než jsme na českých jevištích zvyklí. Autorská inscenace Vladař není komunální satirou, ale spíše projektem, který se otázce vládnutí, ovládání a mechanismům moci věnuje ze široka. Machiavelliho dílo bylo pro režisérku Annu Klimešovou a jej...

Misantrop v režii Jana Friče není ve Stavovském divadle vcelku očekávaně žádnou uctivou klasikou. Místo ludvíkovské Francie je hra zasazena do současných kulis, do jakéhosi módního společenského sálu, který dobře demonstruje dnešní závislost na moderních technologiích. Všude se nachází širokoúhlé obrazovky, na něž je často promítáno dění na jevišti, stejně jako si postavy a...

Nové brněnské nastudování Shakespearovy tragédie Romeo a Julie jistě potěší všechny milovníky klasických zpracování. V režii Stanislava Slováka vzniklo na Biskupském dvoře dílo, které je skoro čítánkové - může sloužit jako ideální možnost seznámit se s dílem Williama Shakespeara. Naštěstí to ale neznamená, že jde o suchopárnou inscenaci. Jistě, divákovi, který příběh zn...

Román Mýcení Thomase Bernharda patří přesně k tomu druhu textů, jehož povaha režiséru Janu Mikuláškovi sedí. Výborně si totiž rozumí s jeho režijním rukopisem, který se vyznačuje vizuálně silnými obrazy a neustále přítomnou ironii. Kritika maloměšťáckého snobismu, povrchnosti a sebevzhlíživosti je velmi dobře vyjádřena už ve scéně Marka Cpina. Ten malý obývák přecpal spou...

Hra Floriana Zellera Otec je velmi zajímavě komponovaným divadelním textem. Upozorňuje na problematiku Alzheimerovy choroby, která se bohužel týká stále většího počtu lidí, vytváří přitom třaskavý divadelní koktejl. Je v něm v počátečních fázích i dost úsměvných momentů, které se ovšem vytrácí v přímé úměře s postupem nemoci. Ráz inscenace je tak stále depresivnější. Je...

Román Jáchyma Topola Noční práce jsem nečetl, takže jsem k jeho adaptaci pod názvem Kouzelná země přistupoval bez jakýchkoliv očekávání. Dle samotného spisovatele jde o halucinační výron, takže celkem chápu, že dramatizace musela být dost obtížná. Režisér Jan Mikulášek a dramaturgyně Marta Ljubková se snaží zachovat lehce fantaskní atmosféru, chronologickou neukotvitelnost a poeti...

Dočekalova inscenace Kafkova nedokončeného románu Amerika lehce připomíná režisérovu předchozí práci v Huse na provázku - inscenaci Dynastie. Oba kusy vypráví o emigrantech na americkém kontinentu, Kafkova varianta je ale nepřekvapivě podstatně depresivnější. I když adaptace Michala Dočekala a dramaturgyně Ivy Klestilové se nezříká ani černého humoru a obsahuje v sobě i záblesky nad...

Rodinné drama Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů patří k nejlépe napsaným hrám současnosti (či spíše nedávné minulosti). Složitý vztahový propletenec jedné rodiny ukazuje různé podoby mezilidských vztahů, optimistický pohled to není, ale Letts umí napsat nesmírně vtipné dialogy, čímž tíživost zobrazovaného rozrušuje. Scénické a kostýmní řešení v Liberci je symbolické, je t...

Drama Tankreda Dorsta je vystavěno na půdorysu neobvyklého vztahu. Sebevědomý a bohatý Fernando Krapp si vezme mladou Julii. Ta je nejprve rozhořčena, že ji otec prodal jako housku na krámě, aby splatil své dluhy. Později se ale do nepřístupného Krappa skutečně zamiluje, ten jí ale její city nijak neopětuje. Julie si tak začne románek s povahově spřízněným Hrabětem. Milostný trojúheln...

Kaleidoskop mikropříběhů nazvaný trochu tajnosnubně Znovusjednocení Korejí ukazuje, že je Joël Pommerat zručný dramatik. Krátké jevištní útvary nutí na ploše několika minut představit vystupující postavy, vztah mezi nimi a ještě dojít k nějaké pointě. Všechny příběhy propojuje téma lásky, která je tu představena v mnoha různých podobách - od partnerské přes mateřskou až k s...

Jukebox muzikály patří k zaručeným tahákům, a tak není divu, že se po Neckářovi a Gottovi dočkala svého titulu i Helena Vondráčková. Autor libreta a režisér Radek Balaš je zkušeným muzikálovým tvůrcem, což je ale v případě Kvítku mandragory ne vždy vidět. Hlavním lákadlem jsou pochopitelně notoricky známé songy. Balaš jich do inscenace nacpal celkem 26. Mnoho hitů ovšem zazn...

Švandovo divadlo je třeba pochválit, že se nebojí kontinuálně pracovat s mladými českými dramatiky a uvádět na scénu jejich hry. Hladová země je poetické drama, které má ambice říci něco k dnešní situaci, kdy začíná být stále zřetelnější, že ekologická problematika může být do budoucna klíčová pro další vývoj lidstva. Hra Davida Košťáka není špatná, nebezpečí, že t...

Macbeth bude divadelníky lákat asi vždy, je to skvěle vystavěné drama moci a lidského svědomí. V Mostě se režiséru Jakubu Korčákovi podařila slušná, srozumitelná inscenace. Diváci uvidí Macbetha v povedeném a moderně znějícím překladu Jiřího Joska. Scénograf Jan Dušek nechal rozlehlé mostecké jeviště téměř prázdné. Scéna je jednoduchá, ale dobře rámující myšlenkové pose...

Svou novou hru umístil režisér a také scénograf David Jařab do prostředí dámských toalet na jakémsi snobském korporátním večírku. Ladies no Gentlemen se zabývá problémem domácího násilí a nerovnoprávného postavení mužů a žen, má být sondou do příčin vzniku patologických jevů spojených s mezilidskými vztahy. Kdo viděl Na zábradlí Jařabova Macbetha, jistě mu ho nová inscenac...

Aladdin (Prince Edward Theatre) Disneyovské muzikály patří většinou ke komerčním sázkám na jistotu, celosvětově nejproslulejší je přitom Lví král, který se od své premiéry na konci 90. let stále hraje na Broadwayi i West Endu. Slušné úspěchy slaví i Aladdin, který vznikl na motivy animovaného filmu z roku 1992. V Londýně bude končit v srpnu po třech letech uvádění. Rozhodně se...

Svižná černá komedie Davida Gieselmanna Pan Kolpert operuje na ozkoušeném půdorysu společenského setkání dvou manželských párů. Divák ale tentokrát není svědkem konverzační komedie ve stylu Boha masakru, děj je plný absurdních a morbidních situací, ukazuje, jak může taková seznamovací večeře kolegyň z práce dopadnout v násilném světě vymknutém z kloubů. Sára a její přítel...

Umělecký šéf činohry ND Daniel Špinar se v dramatizaci Zweigovy Netrpělivosti srdce zbavil všech vedlejších motivů a jde přímo k jádru věci. Zajímá ho člověk lapený v síti soucitu, jednající tak, jak si přeje jeho okolí. Poručík Hofmiller udělá zdánlivě nevinné faux pas, jeho svědomí ho tlačí k tomu, aby svou neobratnost odčinil. Zprvu to tak nevypadá, ale manipulace hendikepovan...

Pokud si nějací muzikáloví autoři mimo Broadway a West End získali opravdu věhlas, je to dvojice Levay - Kunze, jejichž díla sklízejí úspěch nejen v německojazyčných oblastech. Rebecca - romantický muzikál s detektivními prvky - měl českou premiéru v Ostravě. A premiéra je to povedená - herecky i pěvecky vycizelovaná, mysteriózní příběh přináší v povedeném přebásnění Michaela...

Přenést oblíbený film Smoljaka a Svěráka z filmového plátna na divadelní prkna je celkem odvážný, i když logický tah. Zkušený muzikálový režisér Radek Balaš se předlohy otrocky nedržel, zachoval písně, některé hlášky či celé scény, ale zbytek si vyplnil po svém. Předem musím říct, že příliš nechápu vášně, které muzikál Trhák vzbuzuje, za kontroverzní počin ho rozhodn...

Texty Rolanda Schimmelpfenniga mohou nepřipraveného diváka zmást. Ani Černá voda není výjimkou, autor tu bleskurychle střídá časové roviny, herci volně přejímají identitu různých postav, dialogů je minimu a o osobách se mluví většinou ve třetí osobě. Schimmelpfennig je velice zručným autorem, takže dokáže touto technikou podat ve slušivém balení i relativně banální příběh. Sk...

Převést na divadelní prkna antickou tragédii není nic snadného, režisérka Hana Burešová už nicméně dokázala cit pro tento žánr Senecovou Faidrou. Nyní se jí podařilo v zajímavou podívanou převést i Sofoklovu Élektru. Očekávatelná deklamace složitě strukturovaného starověkého textu se nekoná. Režisérka připravila společně s filoložkou Alenou Sarkissian nový překlad, jež zn...

Psáno z veřejné generálky 7.12. Režisér Zdeněk Dušek vidí Hamleta jako mladého, neklidného muže, který není paralyzován nečinností, ale přirozené morální zábrany mu brání v pomstě vraždy svého otce. Do titulní role proto obsadil teprve dvaadvacetiletého Matěje Štrunce, kterému se podařilo velkou nálož textu zvládnout. Je uvěřitelným Hamletem, který není nějaký filozof, ale...

Rocková opera Jesus Christ Superstar je živoucí legendou, songy jako Co na tom je tak zlého?, Psát od prvních řádků nebo ústřední hudební motiv znají i lidé, kteří se na jevišti s tímhle dílem nikdy nesetkali. Ostravská inscenace Jiřího Nekvasila je zpracována moderně a tohle pojetí ji sluší, nejvýrazněji se projevuje asi v Songu krále Heroda, který je koncipován jako pokleslá reali...

Dramatizaci románu Oscara Wildea Obraz Doriana Graye pro Horácké divadlo Jihlava připravil režisér Pavel Šimák. Text aktualizoval, posunul ho nenásilně směrem k současnosti, ostatně toto Wildeovo dílo funguje dost univerzálně. Hledání té "správné" životní cesty se tu nemění v moralizování, výrazně akcentován je kult mládí a těla, který ovládá dnešní společnost. V inscenaci se t...

Maryša je všeobecně považována za vrchol české dramatické tvorby. Osobně tenhle názor nesdílím a vidím v dramatu bratří Mrštíků zřetelné zakotvení ve vesnickém prostředí konce 19. století. Dost inscenátorů si s tím nedokáže poradit, jelikož Maryša se jednoduché aktualizaci vzpírá. Můžete změnit kostýmy a zasadit děj do současnosti, ale vztahy a zvyky jsou v této hře natolik...

Spisovatel David Zábranský se ve své dramatické prvotině inspiroval autory jako Thomas Bernhard či Peter Handke a v monodramatu s komplikovaným názvem Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny přináší na jeviště Studia Hrdinů názorový proud, který by tam pravidelný návštěvník této progresivní scény nehledal. Hru si u Zábranského objednala režisérka Polívka jako one man show...

Životopisné drama Vitka je jakýmsi kontrapunktním pokračováním Uhdeho a Morávkovy inscenace Leoš aneb Tva nejvěrnější, která mapovala života skladatele Leoše Janáčka. Hra Kateřiny Tučkové představuje dirigentku a skladatelku Vítězslavu Kaprálovou, která není široké veřejnosti zdaleka tolik známá. Přitom příběh tohoto "zázračného dítěte" dává možnost divadelně působivých...

Bestseller Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně pochopitelně přitahuje pozornost divadelníků. Zajímavý je ovšem fakt, že každá ze tří dosud uvedených inscenací měla vlastní dramatizaci. Ve dvou případech byl jejím autorem Dodo Gombár (Zlín a Brno), v Divadle pod Palmovkou adaptoval rozvětvený příběh režisér Michal Lang. Brněnskou verzi jsem neviděl, neodpustím si ovšem pár srovn...

Co se na Drábkově svérázné úpravě operety Netopýr opravdu povedlo, jsou hudební čísla. Drábek a jeho dvorní skladatel Darek Král nezůstali jen u písní z Netopýra, ale udělali takový průřez operetním repertoárem (ne náhodou je představení rámováno jako televizní pořad Pletky paní operetky). Všem těm skladbám od Strausse, Nedbala či Offenbacha dal Král nové hudební aranžmá a jso...

Povídka Nadaný žák patří mezi nejlepší díla amerického spisovatele Stephena Kinga. Ačkoliv tady nejsou žádné nadpřirozené jevy, hororový nádech díla je neoddiskutovatelný. Zároveň je to příběh velmi komorní, tudíž vhodný i pro divadelní přepis. V malém sále kladenského divadla se jedná o zajímavý souboj dvou individualit - stárnoucího Dussandera s nacistickou minulostí a mlad...

V olomouckém divadle se rozhodli převést na jeviště slavný román Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti, který je většinou uváděn pod názvem Nebezpečné vztahy v dramatizaci Christophera Hamptona. Moravské divadlo nešlo touto prošlapanou cestičkou a nelehkou dramatizaci románu v dopisech pro inscenaci vytvořil režisér David Šiktanc. Šiktancovi nešlo o kostýmní drama, děj zasadil do...

Vajdičkův Hamlet rozhodně není typickou letní produkcí - je to komorní příběh, který by se asi lépe vyjímal v malém divadelním sále než v rozlehlých zahradách u Pražského hradu. Hodně diskutované nazvučení celé inscenace sice skutečně není nejšťastnější, ovšem problém se slyšitelností tu není. Tolik k technikáliím. Vajdičkova úprava je poměrně rozsáhlá a spočívá tak...

Plenérová představení pod Kunětickou horou patří k tahákům Východočeského divadla Pardubice a když se sejde kvalitní text s citlivou režií, bývá z toho skutečný zážitek jako třeba v případě Hrubínovy hry Kráska a Zvíře. Nejnovějším počinem se stala komedie Carla Gozziho Král jelenem, která v sobě skrývá pohádkové motivy i postavy klasické commedie dell´arte. Ačkoliv se p...

Ceny letenek mezi Českou republikou a Londýnem se standardně drží pod hranicí tisíc korun za zpáteční let, výlet na West End tudíž není nikterak nákladnou záležitostí. Vstupenky na tamní muzikály (s výjimkou Lvího krále) se dají přes internet koupit za cca 15 - 30 liber za nejlevnější sedačky. Ty jsou sice celkem vysoko, ale výhled z nich byl vždy perfektní. Druhou možností je letět...

Je polské Prokletí účelovou provokací, nebo nese i hlubší poselství? Pokud by taková inscenace vznikla u nás, byla by to zapeklitá otázka. V polském kontextu se lze snáze přiklonit k druhé variantě, jelikož hysterické reakce ukazují, že i pouhá provokace by měla v současném Polsku hlubší smysl. Minimálně dokáže demaskovat autoritářské tendence, které do polské politiky přinesla...

Je s podivem, že se hra Billyho C. Davise Odvolání dostává na česká jeviště až nyní, ačkoliv byla napsána už někdy v 80. letech. Inscenace Divadla v Řeznické totiž ukazuje, jak lze s minimálními prostředky dosáhnout výrazného účinku. Davisův kus stojí na silných dialozích, které mají zásadní téma nutící k zamyšlení, zároveň ale nejsou nudnou disputací, ale živou a vtipnou ko...

Pardubické divadlo přizvalo ke spolupráci osvědčeného muzikálového režiséra Petra Gazdíka a výsledkem je muzikál Kvítek z horrroru, který má na činoherní divadlo velmi profesionální parametry. Přitom Kvítek z horrroru rozhodně není lehký kus - obsahuje náročné pěvecké party, nutnost dobrých scénických efektů a v neposlední řadě i kvalitní herce schopné v drobné nadsázce interp...

Dracula má v Česku status kultovního muzikálu, odstartoval tady v polovině 90. let muzikálový boom, který pak ale reputaci tohoto žánru trochu devalvoval. Nové nastudování s částečně původním obsazením v Karlíně se ukázalo jako životaschopný nápad, který divákům připomíná, proč se vlastně Dracula stal kdysi fenoménem. V první řadě je to hudba Karla Svobody, který byl poučeným...

Krysař patří k nejúspěšnějším českým muzikálům a jeho návrat do Divadla Kalich má opět úspěch. Je to přitom dílo, kterému chybí obvyklé muzikálové pozlátko, což ovšem neznamená, že není divácky atraktivní. Dramatická hudba Daniela Landy je melodická, není založená na vyložených hitech, spíše dobře podporuje zpívané dialogy. Landa je rovněž autorem libreta, při jehož p...

Text Heinricha Müllera není klasickou divadelní hrou s postavami a příběhem, je to spíš taková divadelní esej na téma revoluce. Základem je konkrétní situace - snaha tří francouzských revolucionářů vyvézt VFR až na dalekou Jamajku a osvobodit tam místní černošské obyvatelstvo z područí otrokářů. Výchozí situace je pro Müllera i režiséra Jiřího Pokorného odrazovým můstkem k my...

Fantom Londýna je už na první pohled velkým muzikálovým projektem. A na rozdíl od mnoha jiných originálních českých muzikálů se v Ostravě podařilo vytvořit smysluplnou inscenaci s divácky atraktivním příběhem. Postava Jacka Rozparovače fascinuje lidi již zhruba 130 let, vraždy ve Whitechapelu se staly inspirací pro mnoho literárních či filmových děl. Autoři libreta Lumír Olšovský a...

Hodně rozporuplnou inscenací se v Divadle v Dlouhé uvedlo režijní duo SKUTR. Racek patří k nejhranějším Čechovovým dramatům a je pravda, že Kukučka s Trpišovským vnášejí do jeho výkladu svěží vítr. Bohužel je to dost na úkor samotného textu. Skutři zkrátka mají svůj nezaměnitelný režijní rukopis, do kterého se vždy pokouší přetvořit uváděnou látku. Někdy to vychází vel...

Švandovo divadlo na Smíchově už delší dobu ukazuje celkem slušnou dramaturgickou odvahu, když do svého repertoáru zařazuje nové české hry a to i od autorů, kteří nejsou kmenoví zaměstnanci divadla. Pohřeb až zítra je svižně napsaná konverzační tragikomedie, která si bere na paškál rodinné vztahy, což je téma, které se bytostně dotýká snad každého diváka. Dialogy jsou vtipn...

Hudební komedie, Divadlo v Dlouhé a režisér Miroslav Hanuš to je kombinace, která nezklame. Výjimkou není ani Tajný deník Adriana Molea, i když poetičnosti a hravosti Aškenázyho Jak jsem se ztratil (se kterou by mohl být srovnáván) nedosahuje. Příběh vypráví o jednom puberťákovi, který sám sebe považuje za intelektuála, ale samozřejmě musí řešit typické problémy kluků jeho věku...

Bláznivé hudební komedie je žánr, se kterým Městská divadla pražská jezdí na pardubický festival dost často. A mají zde vždy celkem slušný úspěch. Také Šedesátky se u pardubického obecenstva dočkaly velmi vřelého přijetí. Nelze se tomu divit, inscenace se totiž dost přesně trefuje do pocitu dnešní doby, ve které přišlo retro do módy a na šedesátá léta minulého století se vz...

Komedie Dotkni se vesmíru a pokračuj se odehrává ve vědeckém ústavu a je znát, že autor hry René Levínský toto prostředí zná jako své boty. Dialogy proto možná místy mohou působit absurdně, ale realitu zvláštního světa vědců odráží naprosto věrně, i když samozřejmě s mírnou nadsázkou. Ačkoliv inscenace Hany Burešové se po většinu času tváří jako běžná konverzační ko...

Shakespearův Sen čarovné noci pojal režisér Daniel Špinar jako svižnou teenagerovskou komedii, což budou možná někteří konzervativnější diváci ve Zlaté kapličce těžko zkousávat. Pravdou je, že Špinar Shakespearovu předlohu redukoval až na dřeň, představení trvá zhruba 100 minut bez přestávky a sází se v něm především na jednodušší humor. V ND tedy ze Snu udělali skutečnou...

Inscenaci Cock hrají v Řeznické na téměř prázdné scéně, jediný mobiliář tvoří čtyři židličky. Divák se tak může soustředit na herecké výkony. Začátek je trochu problematičtější, v prvních zhruba 20 minutách mi přišlo, že Bartlett ve svém textu příliš neuhlídal používání vulgarismů, které často působily samoúčelně. To se naštěstí s postupně gradujícím příběh...

Nastudování Obrazu v Aréně působí svěžím, lehkým dojmem. Za touhle samozřejmostí jistě ale stálo hodně práce, konverzační tragikomedie není právě nejjednodušší žánr. Začíná to vlastně malichernou hádkou o umělecké kvality obrazu, který si koupil dobře situovaný Boris, a končí téměř totálním rozpadem přátelských vztahů mezi trojicí dlouholetých kamarádů. Jedna hádka...

Pověst o Krysaři se dočkala mnoha různých zpodobnění, u nás patří k nejznámějším poetická novela Viktora Dyka. Ta opakovaně láká i divadelníky, naposledy ji pro Švandovo divadlo dramatizovala tamní dramaturgyně Martina Kinská. Smíchovský Krysař se odehrává na oprýskané scéně (její autorkou je Eva Jiřikovská, která navrhla i do černobíla laděné kostýmy), která dává tušit...

Vrstevnatý román Jonathana Littella patří bezesporu k největším literárním počinům 21. století, a tak je vcelku logické, že si ho vyhlédli také divadelníci. Jak ale převést na jeviště devítisetstránkovou knihu plnou filozofických a snových pasáží? Pokoušet se o převod Laskavých bohyní v jejich celistvosti je takřka automaticky odsouzeno k neúspěchu, autor dramatizace, po které sáh...

Při sledování inscenace Pýcha a předsudek v pražském Národním divadle jsem měl velmi podobné pocity jako nedávno při návštěvě Manon Lescaut tamtéž. Není divu, dramatizace románu Jane Austenové patří do stejné dramaturgické linie. Režisér a autor dramatizace Daniel Špinar zvládl udělat vizuálně přitažlivé představení, které sice je moderní, ale těch režijních výstřelků je...

Režisér Marián Amsler se s pozicí uměleckého šéfa brněnského HaDivadla loučil dramatizací románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. A loučení to bylo nadmíru úspěšné. Inscenace bude asi nejvíce rezonovat na domácí půdě, jelikož se dotýká bolestných míst z historie Brna. Neřeší se zde ovšem nějaké komunální problémy a Amslerova inscenace rozhodně jen neomílá star...

Pokud už se něco z dramatického díla Aloise Jiráska objeví na českých jevištích, bývá to většinou Lucerna. Lehce stravitelná hra s pohádkovými motivy diváky stále baví, pro inscenátory ale není jednoduché nechytit se do pasti kýče a sentimentu. Hana Burešová a Štěpán Otčenášek přistoupili k Jiráskovu dílu s pokorou, což jim ale nebrání Lucernu lehce ironizovat a vyhnout se tak p...

Co všechno se člověku honí hlavou na jednom docela obyčejném rande? Divadelní hříčka Dating v osmi to popisuje s příjemnou nadsázkou, ale zároveň analyticky hodně přesně. On (Jan Meduna) a Ona (Eva Hacurová) jsou úplně normální lidé, kteří se touží seznámit. Mají už za sebou nepovedený vztah, chystají se k rozvodu, vychovávají děti, ale nehází flintu do žita a snaží se najít...

Raná hra Christophera Hamptona o vztahu prokletých básníků Rimbauda a Verlaina nabízí atraktivní téma a hlavně dvě velké herecké příležitosti. V Hradci režisérka Tereza Karpianus ještě posílila základní "střet" dvou literárních velikánů tím, že ostatní postavy jsou pojaty v groteskním duchu, což podporují i trochu přeplácané kostýmy. Matěj Anděl má jako mladý Rimbaud impozan...

Inscenace hraná pod českým názvem Shakespearovy vraždičky, se kterou do Hradce Králové přijela čtveřice performerů ze skupiny Spymonkey, mi připravila jeden z nejrozporuplnějších divadelních zážitků posledních měsíců. Princip představení je trochu podobný jako u na našich jevištích s oblibou uváděného Souborného díla Williama Shakespeara ve 120 minutách. Spymonkey si ovšem nebero...

Na hradeckém festivalu Divadlo evropských regionů se divákům poprvé představil polsko-český projekt s názvem Poslední zhasne. Je to jakýsi pohrobek skupiny Company.cz, která byla nedávno "vyhnána" z Divadla Komedie. Autorem scénáře je Vojtěch Štěpánek, který na tvorbě inscenace spolupracoval s polským režisérem Norbertem Rakowskim. Rovněž herecké složení je česko-polské a hraje se v...

Nová inscenace Divadla pod Palmovkou Paní Bovaryová se dočkala celkem kontroverzních reakcí. Viděl jsem první veřejnou generálku, takže bych nechtěl podrobně hodnotit věci, které se ještě mohly do premiéry změnit. Nicméně koncepce a pojetí jednotlivých charakterů nejspíš zůstaly stejné. Román Paní Bovaryová je do dnešní doby celkem lehce převoditelný, jelikož jeho témata takřka...

Hra Ondřeje Novotného Kolaps napsaná přímo pro strašnický soubor X10 mi, přiznávám, příliš nesedla. Zpočátku se to tváří jako trochu absurdní, ale vesměs srozumitelná hříčka o jednom pohřebním ústavu, který je těsně před krachem a zachránit ho může nová klientka, které je nabízena řada bizarních pohřebních rituálů. Od okamžiku, kdy na scénu vstoupí postava Jacka (J. Gott...

Režisér Dušan D. Pařízek se na česká jeviště vrátil stylově - mezinárodní koprodukcí o výsostně českém fenoménu, jakým je Haškova postava vojáka Švejka. Román Jaroslava Haška je hodně zatížen různými konotacemi, hlavní hrdina je téměř neodmyslitelně spjat s dobráckou tváří Rudolfa Hrušínského. Aby se oprostil od těchto nánosů, zvolil Pařízek jednoduchý trik - i když j...

Zdařilého textu polského dramatika Tadeusze Słobodzianka se po české premiéře v pražské Komedii možná trochu překvapivě ujalo brněnské Divadlo Polárka, které uvádí především hry pro děti a mládež. Naše třída je hra, která velmi emocionálním způsobem zachycuje výsek polských dějin a středočkolákům tedy může přinést podrobnější vhled do problematiky masového vraždění z...

Čtyřlístek je přesně ten typ představení, které lze nazvat rodinným - přijdou si při něm na své malé děti, ale možná ještě více dospělí, kteří zavzpomínají, jak v těch 70. či 80. letech listovali stránkami oblíbeného (a v té době takřka jediného) komiksu. Hradecká inscenace ukazuje Davida Drábka v té nejlepší formě. Čtyřlístek má jednoduchý příběh, který není kompli...

Faust sice patří k archetypálním postavám a Goethova hra k divadelní klasice, vidět ji ovšem na jevšti je spíše vzácnost. Respektive občas se v divadlech objevuje, ale ve výrazně krácené verzi. Nelze se divit, dílo je to rozsáhlé a to se ještě většinou hraje jen první díl, ve kterém je středem pozornosti Faustova milá Markétka. Druhý díl se pak neuvádí takřka vůbec. Liberecký Fau...

Hradecká inscenace mi opět potvrdila, že s inscenacemi Havlových her mám trochu potíž. Nejde ani tak o problém s textem - Havlovy dramata jsou pečlivě vystavěná, obsahují příjemně absurdní humor i mrazivě kafkovské motivy. Je to problém s jejich k autorovi až příliš pietními inscenacemi. Je to možná tím, že Havla-dramatika na česká jeviště často uvádějí lidé, kteří dobře znal...

Inscenace Interview, kterou v Dejvickém divadle připravil herec Martin Myšička, vyvolala mezi kritiky debatu o dalším směřování DD. Je to poněkud překvapivé, člověk by očekával, že takovou debatu zažehne spíš nějaká nesnadno přijatelná inscenace. Interview je přitom celkem tuctová hra, kterou ovšem mezi kvalitní řemeslo vytahují herecké výkony. V Dejvicích asi nic překvapivého. Hr...

Režisér Jan Nebeský si s Ibsenem rozumí, a tak byla Nora pod Palmovkou již jeho osmou inscenací norského klasika. Nebeského inscenace Ibsena mívají groteskní vyznění a akcentují ironickou stránku dramat. Nejinak tomu bylo i u Nory, která patří k nejhranějším, ale zároveň nejobtížněji uchopitelným hrám. Nebeský se tentokrát dost krotí, jeho nezaměnitelný rukopis je v libeňské inscen...

Z divadelních her Aloise Jiráska se na česká jeviště pravidelně vrací pouze pohádková Lucerna, ostatní hry jsou téměř pozapomenuty. Slovácké divadlo v minulé sezoně uvedlo Jiráskovu dramatickou prvotinu Vojnarka, kterou lze řadit do proudu českého realistického dramatu. Selka Madlena Vojnarová je po smrti svého muže sama na celý statek i výchovu syna. Bratr jejího zesnulého manžela a z...

Kde jinde uvést světovou premiéru hry Vítězný únor než v bývalém Divadle Vítězného února? Nejnovější počin spisovatele Pavla Kohouta v Hradci Králové nastudoval režisér Břetislav Rychlík.Kohout se rozhodl pojmout svou hru jako velké shakespearovské drama, takže ji napsal blankversem. Ačkoliv se hra dotýká událostí z února 1948 nejedná se o dokumentární drama a režisér Rychlík k...

Hra Ryba potmě je pro brněnskou scénu dramaturgicky zajímavou volbou. Do Městského divadla Brno totiž dorazila jen rok a půl po premiéře v New Yorku a odbyla si tak tady svou evropskou premiéru. Larry David má rád černý humor, a tak není divu, že se základní zápletka točí kolem smrti - starý Sidney umírá a těsně před smrtí vysloví přání, aby se jeho dva synové postarali o svoji matk...

Postavu Karla Kopfrkingla má asi většina lidí v mysli neodlučitelně spojenou s Rudolfem Hrušínským. Inscenátoři, kteří se rozhodnou uvést dramatizaci Fuksovy novely, pak mají dvě možnosti - buď jít zcela jinou cestou (jako to nejspíš plánuje Mikulášek v ND, který do hlavní role obsadil Martina Pechláta), nebo se pokusit Hrušínskému pojetí vyrovnat. Druhá varianta má sice mizivou šanc...

Král Ubu byl jednoznačně nejkontroverznějším představením letošního Ostravaru. Část publika během produkce zarytě mlčela, druhá část dávalo najevo až frenetické nadšení. Ze závěrečného, velmi živého aplausu byli viditelně překvapení i sami herci, kteří jsou asi zvyklí na výrazně rezervovanější reakce konzervativnější části publika. Jarryho hra byla ve své době velkou pr...

První, co zaujme na bezručovské inscenaci Schillerovy hry Úklady a láska, je efektní scéna Karla Čapka. Nacházíme se na stupňovitém ochozu fotbalového stadionu s plastovými židličkami, který je nejspíš v rekonstrukci. V inscenaci se posléze ovšem s paralelou sportovního klání (mezi dobrem a zlem?) moc nepracuje. Schody nejspíš značí odlišné společenské postavení jednotlivých "hr...

U Bezručů hrají Richarda III. celkem klasicky - s důrazem na dialogy a citem pro Shakespearův básnický jazyk v povedeném překladu Jiřího Joska. Jenže bohužel také bez nějakého výraznějšího režijního výkladu. Lukáš Melník je v úloze titulního "hrdiny" výborný. Přirozený, místy až sympatický, s velkým darem přemlouvat ostatní. Vždyť to je přiznačné i pro dnešní dobu - nezv...

Vianova hra mísí prvky absurdního divadla s poetickým jazykem plným metafor. Tříčlenná rodina se služkou neustále utíká před tajemným Hlukem. Nikdo neví, co se může stát, ale útěk je lepší než vyčkávání na krutý osud. Vize apokalyptického světa je hmatatelná v podařené výpravě, jejímž autorem je Milan David. Na stěnách visí už jen cáry tapet, zdi jsou místy děravé, oble...

Mayenburgova hra Mučedník zpracovává aktuální téma náboženského fanatismu. Celá Evropa se nyní bojí islámu a toho, co představuje. Mayenburg ale ukazuje, že stejná východiska lze nalézt i při ortodoxním výkladu Bible. Mučedník ovšem není nějaká jednoduchá protikřesťanská agitka, na to je hra příliš rafinovaně vystavěna. Největší fanatičkou se nakonec totiž stává učitelka b...

Oceňovaný slovenský režisér Lukáš Brutovský uvedl začátkem roku v Národním divadle moravskoslezském dramatizaci románu oceňovaného slovenského spisovatele Pavla Vilikovského. Zdá se tedy, že potenciál tomuto počinu nechybí, realizace je ovšem poněkud těžkopádná. Vilikovský vidí Slováky (a přiznejme si, Češi na tom budou podobně) velmi kriticky, odmítá optiku růžových brýl...

Hostinec U kamenného stolu byl nazkoušen narychlo místo jiné původně plánované inscenace. A je to na něm vidět, vtipu se téhle adaptaci humoristické klasiky moc nedostává. Karel Poláček svůj román zalidnil spoustou zajímavých postaviček, na které koukal s jistým sarkasmem. Pro divadelní adaptaci by ovšem nebylo špatné zachytit kromě lidského "hemžení" v klimatických lázních také n...

Za okny panelákové sídliště, nově, ale fádně vybavený byt, schody na půdu, kde má rodina vybudovánu nápodobu lesa k uspokojení loveckých tužeb starého Ekdala... Tak vypadá scéna, jejímž autorem je Nikola Tempír a do které režisér David Šiktanc zasadil svou ibsenovskou variaci. Základem ostravské inscenace Divoké kachny je propracovaná psychologie postav, které jsou velmi přesně ztv...

Outplacement je pojem označující péči firem o propuštěné zaměstnance. Právě tento fenomén se objevuje ve 20 let staré hře Urse Widmera Top Dogs. Hra byla určena pro curyšské divadlo, každý tvůrčí tým v ní tudíž musí udělat nemalé změny. Dramaturg Tomáš Vůjtek zasazuje švýcarskou hru do ostravských reálií a vkládá do hry soudobé konotace (narážka na Agrofert apod.). Herci si...

Srovnávat dvě různé inscenace téže hry je velmi ošidné, přesto se nedokáži vyhnout srovnání ostravské Lidské tragikomedie s verzí režisérky Hany Burešové, kterou loni nastudovala v Dlouhé. Ivan Krejčí buduje Klímovu krutou grotesku realističtěji s menším důrazem na ony groteskní rysy jednotlivých postav. Hraje se víc o svobodě než o ideálech, Klímova životní filozofie je ve snov...

Filmové verze O slavnosti a hostech mohla být v době vzniku vnímána jako reakce na socialismus s lidskou tváří, přizpůsobení se době mělo zřetelné politické konotace. Tato výrazná političnost se dnes z díla vytratila, ale zůstává celkem mrazivé varování o konformitě člověka, o tom, že hranice, čemu se je schopen a ochoten přizpůsobit, mohou být neustále posouvány. V inscenaci Kath...

O večerní představení na hlavní scéně se postarali herci z Městského divadla Zlín, kteří přijeli s populárním zbojnickým muzikálem Malované na skle. Pro festivalovou dramaturgii je to celkem nezvyklý kus, jelikož se jedná o notoricky známou a často uváděnou divadelní hru. Ve Zlíně ji připravila tamější umělecká šéfka Hana Mikolášková a jde o inscenaci, která prověří hereck...

Odpolední představení ve Studiu Beseda přineslo festivalovým divákům mrazivé drama švýcarského autora Reto Fingera Ledový hrot. Autor za hru dostal Kleistovu cenu pro mladé dramatiky a do Hradce ji přivezlo Činoherní studio Ústí nad Labem. Dominantou povedené scény Mariany Kuchařové je dům, který kvůli výraznému náklonu působí dojmem, že se propadá do země. Hezky tak symbolizuje osud...

Shylock je inscenace, která se výrazně odlišuje od zbytku repertoáru Divadla Na Jezerce. Lákadlem tohoto monodramatu je jistě především Milan Kňažko v hlavní roli. Téma hry je velmi aktuální, je zpracováno nepodbízivě a s citem pro sebeironii (fotka principála Jana Hrušínského). Hra kanadského autora si bere na paškál bující politickou korektnost. Označovat věci pravými jmény se dnes...

Po krátkém uvádění ve Fóru Karlín se česká verze populárního francouzského muzikálu Romeo a Julie přesunula do Divadla Hybernie. A nutno podotknout, že se jedná o velmi povedený kousek, v Praze lze v současné době vidět jen málo podobně kvalitních produkcí. Největší devízou je hudba Gérarda Presgurvice. Neobsahuje jen tklivé árie, ale i několik rychlejší songů, které mají na to...

Čičvákova inscenace Bratrů Karamazových se rámcově inspirovala dramatizací Evalda Schorma, formálně i obsahově se ovšem tvůrci snažili "obléci" ji do současného hávu. Scéna Hanse Hoffera je takřka prázdná, veškerý mobiliář (patrně dědictví po starém Karamazovi) leží naházené před první řadou sedadel. Na jevišti je hojně využívána hrazda, tyč i zadní stěna, na kterou jsou...

Národní divadlo uvedlo na Nové scéně hru Caryl Churchillové Láska a informace. Když divák nahlédne do programu, zjistí už z rozložení textu, že se nejedná o klasickou divadelní hru. Text je rozčleněn do krátkých celků, které na sebe nijak logicky nenavazují a ve kterých nejsou nijak definovány ani postavy. Při čtení by asi na recipienta měla dýchnout přehlcenost informacemi, která je...

Ve vinohradském D21 se po Čapkovi či Ibsenovi pustili do dalšího klasika. Hry Antona Pavloviče Čechova má pravidelně na repertoáru snad každé kamenné divadlo a Racka je (nebo ještě nedávno bylo) možné vidět v Praze minimálně ve dvou slušných nastudováních - v Národním divadle v režii Michala Dočekala a v Dejvickém divadle, kde hru připravil Michal Vajdička. Obě inscenace považuji za...

Zkáza Titanicu se jeví jako ideální námět pro muzikál - velkolepé prostředí, silný tragický osud velkého zaoceánského parníku a v tom tisíce osudů jednotlivých pasažérů a členů posádky. Rok 1997 by se dal bez přehánění nazvat rokem, kdy legenda Titanicu povstala ze dna oceánu. Na Broadwayi byl uveden muzikál Petera Stonea a Mauryho Yestona, jehož úspěch ale zastínil oscarový sníme...

Pokud něco na smíchovské inscenaci Misantropa zaujme na první pohled, tak je to povedená scéna Jozefa Cillera. Tvoří ji poloprůhledné paravány s útržky Molièrových textů, které evokují stránky knih. Celková atmosféra pak nemá daleko k vernisáži v nějakém muzeu či galerii. Do tohoto konceptu zapadají i kostýmy Zuzany Hudákové laděné do černé a bílé. Režisér Lukáš Brutovský ne...

Nejnovější inscenaci Národního divadla se nedá upřít jedna přednost - krásně se na ni dívá. Režisér Daniel Špinar patří k tomu málu českých režisérů, kteří si umí dobře poradit i s rozlehlým jevištěm, které se jeví pro činohru poněkud nevhodné. Pomáhá si trochu operní stylizací, která se ke zhuštěné úpravě Nezvalovy Manon Lescaut hodí. Inscenaci vévodí skutečně velk...

Na návštěvu představení Evžena Oněgina v Klicperově divadle Hradec Králové jsem se důkladně připravil, takže jsem si ještě před zhlédnutím inscenace přečetl Puškinův román ve verších. Musím říct, že předchozí práce režisérského tandemu Skutr v KDHK mě příliš neoslovila. U Labutího jezera jsem se docela nudil a obával jsem se, jak dopadne Oněgin. Ale obavy nejsou na míst...

Král Lear bývá často označován za Shakespearovu největší tragédii. Na druhou stranu má tato hra pověst obtížně inscenovatelného díla. Říká se, že je pro jeviště příliš „veliká" a že inscenační ztvárnění nutně musí toto dílo významově okleštit. Řekl bych, že na tom bude něco pravdy, protože jsem zatím na českých jevištích neviděl skutečně strhující provedení Kr...

Sedm lidí, jedna místnost a výběr dvou "dobrovolníků", kteří se obětují pro dobro ostatních. To je modelová situace, která už předem slibuje velkou diváckou atraktivitu, protože když jde o život, jdou všechny ohledy stranou a postavy začnou dávat na odiv i ty nejskrytější zákoutí svých charakterů. Hostina dravců je slušně napsaná hra se zajímavým námětem, nevyhnula se jí ale jis...

Dobrou zprávu je, že Praha má ve Fantomovi opery jeden opravdu povedený muzikál a naštěstí se ukázalo, že i na takhle obtížnou produkci je možné si v Čechách troufnout. Ocenit lze fakt, že v Goja Music Hall nepokračovali v nesmyslné tradici pražských muzikálů uvádět hudbu ze záznamu. Orchestr sice není úplně nejpočetnější, takže nevím, jestli dokáže odlišit všechny valéry Webb...

Román Zbabělci Josefa Škvoreckého zachycuje události několika květnových dní roku 1945. Válka končí a, jak je pro Čechy poměrně typické, začínají revoluci dělat až v okamžiku, kdy už zdánlivě nehrozí žádné nebezpečí. Jenže tenhle odhad je špatný, přes městečko Kostelec (jeho předobrazem je Náchod) se ještě přeženou divoké boje, které vstoupí do života partě mladých se...

Brechtova celovečerní prvotina Baal je expresivní drama člověka, který se zřekl jakýchkoliv morálních hranic a jeho kroky jsou vedeny jen poživačností a sebezbožštěním. Nesnadno uchopitelný text se v Aréně povedlo přetavit ve svižnou a herecky silnou inscenaci. Vlastně je to od pozdějšího přesvědčeného marxisty Brechta hodně zvláštní příspěvek – Baal je zarytý individualista...

Norský dramatik Jesper Halle se díky ostravskému Lesíku dostává vůbec poprvé na česká jeviště. Norsko-český tvůrčí tým připravil inscenaci, která je hodna pozornosti, ačkoliv vzhledem k jistému severskému chladu a rezervovanosti nejspíš nebude patřit k diváckým hitům. Hra je vzpomínáním na tragické události, které se staly na začátku 60. let. Jejich tehdejší aktéři jsou dne...

Faustovský mýtus je na jevištích českých divadel stále oblíbeným tématem. Domnívám se ovšem, že ostravské Národní divadlo si k inscenování nevybralo právě nejvhodnější podobu tohoto archetypálního příběhu. Na otázku, proč tomu tak je, si inscenátoři sami odpovídají nejen v programové brožuře, ale i v samotné inscenace, kterou rámují příběhem autora Christophera Marlowa...

Rozhovory s astronauty patří k těm moderním hrám, kterým chybí konkrétní rozdělení replik mezi jednotlivé postavy. Německá dramatička Felicia Zeller napsala hru jako jeden dlouhý monolog a je na inscenátorech, aby si s tím poradili a drama náležitě interpretovali. Režisér Ondřej Elbel se rozhodl hru přizpůsobit pro jednoho mužského představitele, bezpohlavní dětskou postavu, tři ml...

Během krátké kariéry dramatiky napsal Rakušan Werner Schwab několik kontroverzních her, které na začátku devadesátých let slavily úspěchy. Lidumor je černá groteska o sousedských vztazích či spíše mezilidských vztazích obecně. Jak je u Schwaba obvyklé, postavy jsou výrazně vyšinuté a jejich existence více než co jiného připomíná brodění tunami hnusu. Herman Červ je mrzák, kter...

Poválečné události spojené především s divokým odsunem obyvatel německé národnosti z českého území se staly inspirací pro mnoho filmařů a divadelníků. Bolavé místo našich dějin přímo vyzývá k tomu, aby k němu umělci zaujali nějaký postoj. Nová ostravská inscenace se však zajímá především o současnost. Nejde tu o dávné viny, ale spíš o společenské klima, které umo...

Mám Shakespeara rád, ale inscenace jeho komedií jsou často sázkou s nejistým výsledkem. Pro režiséry nebývá snadné najít nějaký současný výklad, ale když se to povede, stojí to za to. A to je právě příklad ostravské inscenace Něco za něco. Musím říct, že jsem při sledování této komedie upřímně žasnul. Proč se sakra nehraje častěji? Proč divadla stále do omrzení nasazuj...

Proč se zrovna u Bezručů rozhodli uvést tuhle hru Jana Krause? Tahle otázka mi vrtala hlavou po celou dobu sledování zhruba stominutového představení. U běžného oblastního divadla bych výběr přičítal snaze naplnit kasu jednodušší komedií, která může být pro určitý segment diváků vděčnou podívanou. To ale přece Divadlo Petra Bezruče zapotřebí nemá. Navíc pokud by divadlo skute...

Úspěšný filmový scenárista John Hodge uvedl v roce 2011 v Londýně s velkým úspěchem hru Spolupracovníci. Je to chytře napsaný text, který kombinuje realitu s fikcí. Skutečné události, osoby či citáty zasazuje Hodge do nových kontextů. Navíc zvláštním způsobem mísí suchý britský humor s groteskním až absurdním viděním světa.  Atmosféra stalinského teroru ale zůstává ve hře...

Ačkoliv inscenaci Anamnéza připravil slovenský režisér Rastislav Ballek, který s Divadlem Na zábradlí spolupracoval poprvé, tak tento kus přesně zapadá do poetiky současného vedení divadla. Svým tématem částečně připomene především zdejší Požitkáře, který v loňském roce uvedl Jan Mikulášek. Na jednu stranu to lze považovat za zápor, jelikož nový tvůrce nevnesl Na zábradlí j...

Režisér Jan Mikulášek v nějakém rozhovoru řekl, že by rád spolupracoval s Dejvickým divadlem. Netrvalo to dlouho a k takové spolupráci skutečně došlo. Řekl bych, že se jedná o spojení z obou stran obohacující - Mikulášek si mohl vyzkoušet práci s mimořádně disponovaným souborem, herci DD si zase zkusili hrát pod režisérem s velmi odlišnou estetikou. Vznikla z toho původní inscenace...

Moderní verze slavné Beaumarchaisovy komedie je k vidění v Národním divadle Brno. Autorem nové Figarovy svatby je Daniel C. Jackson, který u nás proslul především jako autor velmi povedené vztahové tragikomedie Můj romantický příběh. Jackson vystavěl svůj text na situacích vzdáleně připomínajících původní hru. Hlavní roli tak hrají převleky a intriky, mění se ovšem prostředí - n...

O závěr letošního jedenadvacátého ročníku festivalu Divadlo evropských regionů se v Hradci Králové postaralo bratislavské Divadlo Aréna. To je v Klicperově divadle častým festivalovým hostem, letos přijelo s inscenací bývalého uměleckého šéfa brněnského HaDivadla Mariána Amslera Lesk a bieda kurtizán. Amsler ve své hře vycházel ze slavného románu francouzského spisovatele Honor...

Většinou se člověku na každém festivalu stane, že najde představení, se kterým se zkrátka "nepotká". V mém případě to letos v Hradci byl antimuzikál Švandova divadla Popeláři. Švandovo divadlo je sympatické tím, že jde svou vlastní cestou a nebojí se experimentovat. Jako jedno z mála uvádí i nové české texty (Vladimírova děvka, Dům bez Boha), podporuje malé scénické projekty ve...

Stárnoucí Arnulf se ze všeho nejvíc děsí, že by se v manželství mohl stát paroháčem a ztratit tak svou čest. Vymyslí proto rafinovaný plán. Vezmi si do opatrovnictví pětiletou Anežku a tu vychovává tak, aby z ní vyrostla bezelstná dívka, která nebude schopná žádné intriky. Jenže právě v okamžiku, kdy se Arnulf rozhodne si svou vyvolenou vzít za ženu, se objevuje mladý Horác, kter...

Hlavní hrdinka Štěpka Kiliánová touží po lásce a rodině, nemá to ale vůbec snadné. Není už nejmladší ani nejkrásnější, navíc je její chování pro maloměstskou společnost příliš výstřední. Nakonec uzavře sňatek se svým bratrancem Pavlem, kterého v mládí milovala, ale on si ji nikdy nevšímal. Happy end se ale nekoná, jelikož Pavel kvůli zákeřné chorobě postupem času propad...

Český les je pásmem gagů, skečů, písní a také přímočarou satirou na českou národní povahu. Stojaté vody jedné poklidné lesní mýtiny rozčeří zpráva, kterou přináší sojka – na les se valí pohroma z východu v podobě medvěda  a jeho medvědice. Česká zvířátka se nejprve kasají, jak medvěda lstí a silou porazí. Po zplundrování slovenského lesa ovšem převládne defétismus a...

Zelenkova hra obsahuje nepřehlédnutelnou kritiku současné společnosti zaměřené na výkon. Vzestup a pád chladné a cílevědomé podnikatelky, která se neštítí jít přes mrtvoly, v sobě skrývá jistou tezovitost. Zelenka je naštěstí obratný autor, který ji dokáže zamaskovat dobře vypointovanými dialogy a především suchým anglickým humorem. Jediné, co mu v budějovické inscenaci poněk...

Hra založená na rozhovorech ruské novinářky Varvary Fajer s vězeňkyněmi. Zpočátku se zdá, že se rozhovory budou točit jen kolem drsného vězeňského života, spáchaných zločinů a vztahů vězeňkyň k mužům. Nakonec se ale ukazuje, že tato práce je pro novinářku (čím dál zajímavější K.Leichtová) něčím víc - je to svérázná terapie, která jí má pomoci pochopit, jak by se ona...

Shakespearův Othello se dá interpretovat z mnoha různých úhlů. Pro někoho je to především drama o manipulaci a touze po moci, jiný režisér může akcentovat linii rasismu a xenofobie, další zase lidské city a vášně. Inscenace Daniela Špinara ve Stavovském divadle stojí někde na pomezí. Režisér se úplně nevzdává žádného z témat, ale ani žádné nestaví okatě do popředí. Špinar...

Zemětřesení v Londýně je hodně zvláštní hra a na Nové scéně Národního divadla z ní vznikla i poněkud netradiční inscenace. Text Mikea Bartletta má zajímavou strukturu, kde se jednotlivé děje nepředvídatelně prolínají, krátké repliky spoluvytváří zběsilé tempo inscenace a autor ve své hře kombinuje realistické prvky s těmi surreálnými. Celé je to břitká kritika dnešní spol...

Osobně považuji Shakespearova Kupce benátského za jedno z nejzajímavějších děl alžbětinského dramatika. Obsahuje výraznou komediální linku, fantaskní pohádkové motivy, ale i tragické drama společensky vyloučeného židovského obchodníka. Pohled na tuto hru stále ovlivňuje prizma holocaustu, takže hrát jí tak jako kdysi je v podstatě nemožné. Režisér Stanislav Moša si ve své inscena...

Kromě her autorů ze zemí východní Evropy se současné vedení Divadla Komedie snaží na repertoár zařazovat i úplné novinky české provenience. Ředitel a režisér Komedie Vojtěch Štěpánek se rozhodl zdramatizovat úspěšnou knihu Pavla Göbla s podivným názvem Penis pravdy. Román je novodobou variací na pohádku Dařbuján a Pandrhola a z větší částí se odehrává kdesi na Ostravsku, kde...

Báby sice v Divadle Na zábradlí režírovala hostující Anna Petrželková, ale je to přesně ten typ inscenace, která přesně zapadá do poetiky současného vedení divadla. Dramaturgyně Dora Viceníková zdramatizovala krátké a úderné texty ruského spisovatele Daniila Charmse. Jedná se tedy o další postdramatický text, který se dostal Na zábradlí na repertoár. Báby v lecčems připomínáj...

Ježíškova armáda byla napsána Viliamem Klimáčkem přímo pro pražské Divadlo Komedie a stala se součástí sezony mapující "východní beznaděj". Pod tento termín toho lze schovat dost a bohužel i Klimáček se pokusil ve své hře o příliš široký záběr témat. Jeho tragikomedie o partě železničářů, kteří přijdou o práci, tak sice není vyloženě špatná, ale spíše poněkud nevypro...

Muzikály podle filmových předloh jsou v současné době ve velké oblibě producentů na Broadwayi i West Endu. Nepovažuji to za nějaký problém, jelikož muzikál se vždy inspiroval ostatními médii. Navíc některé snímky si o převedení do muzikálové podoby přímo říkají. Mezi ně patří i slavná romantická duchařina, kterou v devadesátých letech viděl v televizi snad každý. Duch oscilu...

Práce Vladimíra Morávka mám celkemrád, i když se nedají vidět příliš často, jelikož jejich autorský rukopis je natolik silný, že by se brzy okoukal. Ale když se režisér setká se zajímavým tématem, jsou z toho často velmi povedené inscenace, namátkou například Leoš aneb Tvá nejvěrnější, Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná! nebo Amadeus, tj. Bohem milovaný. Jenže všechny tyto i...

Dorota Masłowska patří mezi nejzajímavější autory současného polského dramatu a inscenace Mezi náma dobrý koresponduje s deklarovaným posláním Divadla Komedie - tedy přinášet nové nebo dosud neobjevené texty východní dramatiky. Jedná se o text, který je důmyslně vystavěný, ale trochu obtížný na inscenování, jelikož má značně esejistický charakter a málo skutečně dramatických...

Špinarova inscenace Ze života hmyzu mi potvrdila existenci jednoho záhadného jevu, který při nejlepší vůli neumím vysvětlit. Vynikající režiséři inscenující vcelku zajímavé texty vytváří v Národním divadle (myšlena instituce, nikoliv divadelní budova) inscenace dost nevalné hodnoty. Každý rok se při spatření dramaturgického plánu těším na novou sezonu, jelikož tam najdu hned n...

Vybledlé stěny, děravá střecha, všude pověšené portréty s profesorem Serebrjakovem, do toho dětská houpačka. Tak vypadá dějiště ostravského Strýčka Váni. Mladý režisér Štěpán Pácl vnesl do Čechovova dramatu řadu nápadů, z nichž některé fungují, jiné jsou spíše na obtíž. Možná trochu s podivem je, že ústřední postavou není ani tak Ivan Vojnickij, jako spíše komplik...

Ve filmovém světě jsou pokračování úspěšných titulů zcela běžnou věcí. Dokonce se v poslední době zdá, že je víc druhých dílů, remaků či sequelů než úplných novinek. Udělat pokračování úspěšné divadelní hry nebývá zrovna obvyklé. Umělecký šéf Klicperova divadla David Drábek ovšem nemá problém pouštět se do neprozkoumaných končin divadelního provozu, a tak se div...

Drábek dokáže se Shakespearovým texty hotové zázraky. Tentokrát dokázal ukrotit svou bujnou fantazii, nerozhazoval marnotratně nápady, ale soustředil se na vyprávění příběhu "veronských milenců" 21. století. Rodové spory nahradil těmi etnickými. A tak jsou Kapuletové "věčně mladí" snobové bez špetky citu, kteří řeší, jak odstěhovat problémové sousedy. Nepřekvapí, že jejich ne...

Měla to být událost sezony - proslulý americký režisér Robert Wilson spojil opět síly s Národním divadlem a z tohoto spojení měl vzniknout výjimečný projekt k výročí začátku první světové války. Inscenace měla obrovské ambice, na několik týdnů se kvůli ní uzavřelo Stavovské divadlo, provázel ji nevšední zájem médií. O to smutnější je, že po premiéře bublina splaskla. Záz...

V Havlově verzi není podsvětí místem pro nevzdělané zlodějíčky, jeho postavy mluví květnatou řečí, která místy přerůstá v pseudointelektuální žvanění. Celé je to důmyslná hra, jejíž cíl je jediný – získat moc nad ostatními a to téměř za jakoukoliv cenu. Klientelismus kvete, obyčejný „čestný“ zlodějíček končí na popravišti, aby si kápové mohli pokojně žít...

Režisér David Jařab má pro pražského německého autora Johannese Urzidila slabost. Ačkoliv Urzidil nebyl dramatik, jeho doménou byly především povídky a eseje, Jařab se pustil do dramatizace již druhého díla současníka Franze Kafky. V prvním případě se jednalo o mimořádný úspěch – to, když v Divadle Komedie nastudoval Weissensteina. Kvartýr bohužel takovým zjevením není a nemal...

Chiarelliho hra přebírá témata klasických salónních komedií, jako je manželská nevěra. Klasický model je ovšem doveden ad absurdum. V tomto případě se hrabě Paolo Grazia chvástá, že by svou ženu zabil, pokud by zjistil, že je mu nevěrná. Když ale zjistí, že skutečně patří do skupiny podváděných manželů, nedokáže svou ženu Savinu zabít. Aby si zachoval masku, kterou společnost...

McDonaghova hra v sobě obsahuje spoustu groteskních motivů, které se ovšem Ladislav Špiner rozhodl spíše potlačit a šel cestou čisté tragikomedie. Tím se jeho inscenace hodně odlišuje od verze, kterou v sousedním Hradci Králové před pár lety nastudoval Jan Frič – tam byla naopak komika místy až brutální, navíc zvýrazněna výrazně nadsazenými kostýmy, kterým vévodily obligátní zr...

Osiřelý západ je fascinující studií dvou životních ztroskotanců. Coleman Connor je v uhrančivém podání Jaromíra Dulavy člověkem bez skrupulí a bez svědomí. Dokáže bez mrknutí oka zabít svého otce, tyranizovat bratra, člověk za jeho chováním cítí bezbřehý smutek z nenaplnění jeho života jakýmkoliv smysluplným obsahem. Valene Connor, kterého s přesně dávkovanou komičností h...

Divadlo Komedie pod vedením Evy Bergerové chce jít cestou systematického uvádění polských divadelních her a Naše třída je pro tyto účely vhodnou volbou. Słobodzianek sice zkoumá kořeny antisemitismu ve vlastním národě, ale hra obsahuje otázky, které pálí celou Evropu. Kde se v lidech bere zlo? Jak je možné, že dokáží být nevýslovně krutí i ke svým kamarádům ze školních lavic...

Podivný případ se psem není jen intimní zpověď autistického chlapce, ale je to hra, která má spád, a je svým zvláštním způsobem i velmi vtipná. Vyplývá to ze střetu Christopherova krystalicky čistého pohledu na svět s naším vnímáním běžných životních situací. Nemalou měrou se na kvalitě hry podílí dramatizace. Převést Haddonův román na divadelní prkna byl přitom celkem o...

Hotel mezi dvěma světy je dobře napsaná hra, ve které se přirozeně mísí komické situace se sentimentem, to vše říznuto metafyzikou. V první části divák především poznává jednotlivé postavy, jejich příběhy a dozvídá se více o fungování světa na půli cesty. Druhá část je pak vyhrazena nepravděpodobnému románku mezi hejskovským šéfredaktorem sportovního časopisu Julienem (Den...

Když jsem viděl inscenaci Miloš Ubu, musel jsem se vážně zamyslet, jestli má v dnešní době politická satira nějaký větší smysl. Pokud je nějak omezována svoboda slova a jsou ve veřejné diskusi nějaká tabu, tak určitě existuje důvod, proč dělat satiru. Jenže, jak to udělat dnes? O prezidentovi, premiérovi a všech možných dalších ústavních činitelích se v médiích hovoří bez ja...

Ibsenovo drama Eyolfek se na českých jevištích objevuje teprve počtvrté, v povedeném překladu Františka Fröhlicha pak dokonce poprvé. Komorní příběh manželského páru Allmersových spadá do dramatikova symbolistického období. Na první pohled šťastné manželství má trhliny, které se naplno vyjeví po tragické smrti jejich jediného syna Eyolfa. Smrt dítěte se zde stává katalyzátorem...

Režisér Daniel Špinar se ve smíchovském Švandově divadle rozhodl stvořit Hamleta pro 21. století – s výraznou úpravou, řadou aktualizací a vytříbenými hereckými výkony i výtvarným řešením. Režisér se rozhodně nebojí akcentovat komediální prvky a to především v první části inscenace. Hamlet se tak obléká do medvědího kožichu, Rosencrantz a Guildenstern jsou pojaty jako vylo...

Vykládat dnes známé Ibsenovo drama skrze v době prvního uvedení šokující pointu je nemožné. Odchod Nory od manžela dnes rozhodně není činem, který by boural tabu a znepokojoval diváky. Je tedy nutné hledat současný výklad. Režisér Martin Františák na to jde chytře. Do centra pozornosti se v jeho inscenaci dostávají mezilidské vztahy, jež jsou nahlíženy se značnou dávkou skepticismu...

Myslím, že teď už mohu definitivně říct, že Dürenmatt není můj šálek kávy. Komplic byl třetí hra (předtím to byl Romulus Veliký ve VČD a Návštěva staré dámy v NDB), kterou jsem od něj viděl a ani jedna mi příliš nesedla. Přitom všechny měly velký potenciál a pro mě dost zajímavé, politické téma. Jenže se trochu obávám, že režiséři mají k Dürenmattovým textům velkou...