Rebeka

Dramaturg Jan Vedral v programu k inscenaci píše, že se na Vinohradech snažili najít k Rebece více klíčů, což je chvályhodné, ale konečný výsledek je trochu rozpačitý, protože nakonec není úplně jasné, co chtějí inscenátoři říct. Musím také podotknout, že Dagmar Havlová a Roman Zach tvoří podivně nesourodý pár, jinak velmi dobrou herečku režisér zbytečně shazuje tím, že ji obsazuje do role určené pro o generaci mladší herečku. Ibsenova dramata většinou působí i bez větších úprav aktuálně, tady se toho ale tak úplně dosáhnout nepodařilo. Lehce nadprůměrná podívaná.

54,99% Obsazení Dagmar Havlové-Veškrnové do titulní role (tedy titulní v Divadle na Vinohradech) považuji vzhledem k textu za projev poněkud zvláštního smyslu pro humor, změna názvu tak, aby akcentoval, kdo je tady za hvězdu, vyznívá též rozpačitě vzhledem k tomu, že její výkon zaostával za ostatními. Nicméně "se to dalo vidět", v kontextu uplynulé sezóny Vinhorad jde o zdařilý počin... Což je ale spíše důvod k smutku než k radosti.

45%. V Ibsenově „Rosmersholmu“ lze nalézt přínosné nadčasové myšlenky, ale dnes již působí v řadě ohledů vykonstruovaně a pro realizaci skýtá mnohá úskalí. Málo uváděné drama bylo vybráno pro D. Havlovou a podle její postavy přejmenováno. Herečka ukázala, jak rozličné polohy ovládá, ale jejímu neautentickému projevu nešlo příliš věřit. Inscenace se bohužel stala především její „exhibicí“. Režisér ani dramaturg nedostali do popředí sdělení, které se ztrácelo, s problematickým koncem se nevypořádali. Solidní výkon R. Zacha, výborná D. Kolářová ve vedlejší roli. Takové divadlo smysl nemá!

Rozhodně kvituji, že se na Vinohradech pustili i do něčeho jiného mimo komediální žánr. Text této hry není lehký a proto je důležité udržet divákovu pozornost. To se zde myslím vcelku podařilo. Ale první část hodnotím jako slabší, méně emočně výraznou. Většinou jsem jen bez většího zaujetí sledoval probíhající děj. Výkon L. Veselého mě tolik nestrhl a nikdo jiný v ní příliš nehrál. Druhá část je výrazně lepší, s o poznání větším nábojem. D. Havlová a R. Zach zde dokazují, že umí zahrát velmi dobře. Z ostatních herců mě velmi mile překvapila hlavně D. Kolářová.

Inscenace bez jasného smyslu režijního sdělení. Nicméně tentokrát lze aspoň ocenit herecké výkony, z nichž vyčníval výborný L. Veselý. V menších výstupech zaujali P. Kostka, O. Brousek ml., D. Kolářová. Zajímavějšího pohledu na figuru Rosmera v podání R. Zacha se nedočkáme. Výkon D. Havlové považuji za zdařilý, smysl podivného vedení její postavy v první části mi objasnila část druhá. I tak by však mohla ubrat na expresi. A i když na svůj věk vypadá stále skvěle, dělalo mi potíže uvěřit, že by mohla být nastávající maminkou... Režie bez jakéhokoli přesahu. Takhle se živé divadlo dělat nedá.

55%. Ačkoli mně na jednu stranu režijní výklad usnadnil cestu k textu, na tu druhou cítím, že jeho přímočarost přece jen ubírá psychologickému dramatu jaksi na síle. Herecky přesvědčivé, nejlepší výkon podal jednoznačně Luboš Veselý, místy jsem měla problém uvěřit emocím Rebeky v podání D. Havlové–Veškrnové.