Evžen Oněgin

moje nejoblíbenější inscenace, živě viděno jednou, záznam snad stokrát
pro mě nejdále na měřítku hodnocení, miluju
10/10

Krásný zážitek ze zpracování tohoto klasického díla od Puškina v režii zkušeného Jana Mikuláška. Scéna jednoduchá, moderní. Herecky dobře zvolené typy hlavních hrdinů. Viděno ze záznamu.

Mám ráda tento příběh nenaplněné lásky mezi Oněginem a Taťánou, proto jsem byla zvědava na jeho zpracování na divadle. Bohužel na mně představení nezanechalo takový dojem, jak jsem očekávala. Líbily se mi dokonale upravené verše, obsazení hlavní dvojice (zejména Tomáš Dastlík jako Oněgin).
Kostýmy a účesy dam mi přišly přehnané, zejména v první polovině hry. Vše ale napravila poslední scéna, ta mi přišla kouzelná.
(záznam).

Závěrečná scéna mezi Oněginem a Taťanou byla pro mě velice emotivní. Oba představitelé jak Dastlík, tak Vilišová dobře zvoleni. Dobře upravené verše, přitažlivě přiblížená klasika většinovému diváku. Škoda, že jsem viděla jen ze záznamu, myslím, že naživo by byl zážitek ještě větší. Ale díky za to. (Dramox).

65% - ze záznamu

Skvělé. Před 12 lety to byla má první režie Jana Mikuláška a první výprava Marka Cpina. Byl jsem okouzlen. Dnes jsem byl zvědavý, jaké to bude po létech. A přidávám dalších 10 % do plného hodnocení. Oněgin přišel v době, kdy byl soubor DPB nejsilnější. Sešel se s krásným překladem. A v dramatizaci velkých děl světové literatury je Mikuláškova největší síla. Není, co dodat. Krásné, dojemné, a zcela současné. (březen 2009 - hostování DPB v Praze; duben 2021 - z TV záznamu, DRAMOX)

65%
záznam
Formálně vytříbená, ale chladná inscenace, která mi nepřináší mnoho přidané hodnoty. Buď mi romantismus nic neříká /a o tom dost pochybuji/ nebo je chyba jinde. Velmi slušná výprava Marka Cpina.

Úžasný zážite, i když jen ze zánamu... úplně si umím představit, jak působivé divadlo to muselo být naživo. Jana Mikuláška mám moc ráda a ani zde nezklamal...

Bezprostředně výborný zážitek. Vzhledem k opožděnému hodnocení ale dodávám, že překvapivě rychle vyvanul a moc toho nezůstalo...

Oprqvdu skvělé, viděl jsme v Praze, divadlo Komedie. A jsme moc rád, že jsme viděl.

Myslím, že i absolutnímu pragmatikovi musí při této hře, alespoň na chvíli, spadnout brada na prsa.

65% Podivně schizofrenní inscenace, kdy po výrazně stylizovaném úvodu přichází lyrické statické pasáže podbarvené tesknou monotónní hudbou. Pro tuto dvojkolejnost jsem neshledal v textu přílišné opodstatnění. Větší důraz mohl být kladen na vykreslení psychologie a motivace postav (= delší stopáž?). Herecky velice dobré, i když souhlasím, že naléhavost výkonů např. oproti záznamu z roku 2009 už trochu pobledla. Mým hlavním problémem je ale zřejmě fakt, že se jedná o romantické veršované dílo, někdo méně cynický má jistě větší potenciál jej docenit. Atmosféru a jisté kouzlo představení neupírám!

Představení jsem viděla nejdříve v TV a byla jsem z něj nadšená, a po letech, když jsem měla možnost jej shlédnout naživo, mi přišlo, že některé herce už tak zcela nebaví, asi po tolika reprízách už jejich výkony vyčpěly.

a při druhém shlédnutí (od toho prvního uběhlo několik let) tak 70 - 80%. i to je jedno z témat inscenace

Jedním slovem - Výborné

85%

ÚŽASNÉ

Ten překlad bych chtěla. Dává hře trochu více lidský rozměr, i když samozřejmě ruský originál je také naprosto skvostný. Společně s řešením scény, hudbou a hereckými výkony to byl opravdu zážitek.

Někdo někde napsal, že tohle představení je citové vydírání diváka. Co na to říct? Snad jen: miluju Mikuláškovo citové vydírání.

Na mně trochu přestylizované. Forma příliš vítězí nad obsahem...

Divadlo dokonalých gest a mimořádně citlivé práce s textem.

do puntíku promyšlené představení plné krásných detailů, které hru dělaly opravdu skvostnou.

Snová scéna, přesné herecké výkony, dobré nápady (např. dopisy), to vše umocňuje nepatetické provedení "klasiky".

esence stylu

5.10. 2011 - Tato inscenace navštívila Prahu mnohokrát, z toho množství zájezdů jsem zašel celkem 4x se podívat. Myslím, že to o inscenaci říká hodně. Vždy jsem vzal někoho s sebou a pokaždé bylo nadšení z toho, jak je možné udělat klasiku "tak trochu jinak". Moc se mi líbí samotný text a musím říct, že perfektní je i obsazení. Čtvrté návštěvy jsem se bál, že už tu inscenaci moc znám a už mne to nebude tolik bavit, ale stejně jsem se zase nechal strhnout :-).

moje nejoblíbenější inscenace, živě viděno jednou, záznam snad stokrát
pro mě nejdále na měřítku hodnocení, miluju
10/10

Krásný zážitek ze zpracování tohoto klasického díla od Puškina v režii zkušeného Jana Mikuláška. Scéna jednoduchá, moderní. Herecky dobře zvolené typy hlavních hrdinů. Viděno ze záznamu.

Mám ráda tento příběh nenaplněné lásky mezi Oněginem a Taťánou, proto jsem byla zvědava na jeho zpracování na divadle. Bohužel na mně představení nezanechalo takový dojem, jak jsem očekávala. Líbily se mi dokonale upravené verše, obsazení hlavní dvojice (zejména Tomáš Dastlík jako Oněgin).
Kostýmy a účesy dam mi přišly přehnané, zejména v první polovině hry. Vše ale napravila poslední scéna, ta mi přišla kouzelná.
(záznam).

Závěrečná scéna mezi Oněginem a Taťanou byla pro mě velice emotivní. Oba představitelé jak Dastlík, tak Vilišová dobře zvoleni. Dobře upravené verše, přitažlivě přiblížená klasika většinovému diváku. Škoda, že jsem viděla jen ze záznamu, myslím, že naživo by byl zážitek ještě větší. Ale díky za to. (Dramox).

65% - ze záznamu

Skvělé. Před 12 lety to byla má první režie Jana Mikuláška a první výprava Marka Cpina. Byl jsem okouzlen. Dnes jsem byl zvědavý, jaké to bude po létech. A přidávám dalších 10 % do plného hodnocení. Oněgin přišel v době, kdy byl soubor DPB nejsilnější. Sešel se s krásným překladem. A v dramatizaci velkých děl světové literatury je Mikuláškova největší síla. Není, co dodat. Krásné, dojemné, a zcela současné. (březen 2009 - hostování DPB v Praze; duben 2021 - z TV záznamu, DRAMOX)

65%
záznam
Formálně vytříbená, ale chladná inscenace, která mi nepřináší mnoho přidané hodnoty. Buď mi romantismus nic neříká /a o tom dost pochybuji/ nebo je chyba jinde. Velmi slušná výprava Marka Cpina.

Úžasný zážite, i když jen ze zánamu... úplně si umím představit, jak působivé divadlo to muselo být naživo. Jana Mikuláška mám moc ráda a ani zde nezklamal...

Bezprostředně výborný zážitek. Vzhledem k opožděnému hodnocení ale dodávám, že překvapivě rychle vyvanul a moc toho nezůstalo...

Oprqvdu skvělé, viděl jsme v Praze, divadlo Komedie. A jsme moc rád, že jsme viděl.

Myslím, že i absolutnímu pragmatikovi musí při této hře, alespoň na chvíli, spadnout brada na prsa.

65% Podivně schizofrenní inscenace, kdy po výrazně stylizovaném úvodu přichází lyrické statické pasáže podbarvené tesknou monotónní hudbou. Pro tuto dvojkolejnost jsem neshledal v textu přílišné opodstatnění. Větší důraz mohl být kladen na vykreslení psychologie a motivace postav (= delší stopáž?). Herecky velice dobré, i když souhlasím, že naléhavost výkonů např. oproti záznamu z roku 2009 už trochu pobledla. Mým hlavním problémem je ale zřejmě fakt, že se jedná o romantické veršované dílo, někdo méně cynický má jistě větší potenciál jej docenit. Atmosféru a jisté kouzlo představení neupírám!

Představení jsem viděla nejdříve v TV a byla jsem z něj nadšená, a po letech, když jsem měla možnost jej shlédnout naživo, mi přišlo, že některé herce už tak zcela nebaví, asi po tolika reprízách už jejich výkony vyčpěly.

a při druhém shlédnutí (od toho prvního uběhlo několik let) tak 70 - 80%. i to je jedno z témat inscenace

Jedním slovem - Výborné

85%

ÚŽASNÉ

Ten překlad bych chtěla. Dává hře trochu více lidský rozměr, i když samozřejmě ruský originál je také naprosto skvostný. Společně s řešením scény, hudbou a hereckými výkony to byl opravdu zážitek.

Někdo někde napsal, že tohle představení je citové vydírání diváka. Co na to říct? Snad jen: miluju Mikuláškovo citové vydírání.

Na mně trochu přestylizované. Forma příliš vítězí nad obsahem...

Divadlo dokonalých gest a mimořádně citlivé práce s textem.

do puntíku promyšlené představení plné krásných detailů, které hru dělaly opravdu skvostnou.

Snová scéna, přesné herecké výkony, dobré nápady (např. dopisy), to vše umocňuje nepatetické provedení "klasiky".

esence stylu

5.10. 2011 - Tato inscenace navštívila Prahu mnohokrát, z toho množství zájezdů jsem zašel celkem 4x se podívat. Myslím, že to o inscenaci říká hodně. Vždy jsem vzal někoho s sebou a pokaždé bylo nadšení z toho, jak je možné udělat klasiku "tak trochu jinak". Moc se mi líbí samotný text a musím říct, že perfektní je i obsazení. Čtvrté návštěvy jsem se bál, že už tu inscenaci moc znám a už mne to nebude tolik bavit, ale stejně jsem se zase nechal strhnout :-).

Skvělé. Před 12 lety to byla má první režie Jana Mikuláška a první výprava Marka Cpina. Byl jsem okouzlen. Dnes jsem byl zvědavý, jaké to bude po létech. A přidávám dalších 10 % do plného hodnocení. Oněgin přišel v době, kdy byl soubor DPB nejsilnější. Sešel se s krásným překladem. A v dramatizaci velkých děl světové literatury je Mikuláškova největší síla. Není, co dodat. Krásné, dojemné, a zcela současné. (březen 2009 - hostování DPB v Praze; duben 2021 - z TV záznamu, DRAMOX)

85%

5.10. 2011 - Tato inscenace navštívila Prahu mnohokrát, z toho množství zájezdů jsem zašel celkem 4x se podívat. Myslím, že to o inscenaci říká hodně. Vždy jsem vzal někoho s sebou a pokaždé bylo nadšení z toho, jak je možné udělat klasiku "tak trochu jinak". Moc se mi líbí samotný text a musím říct, že perfektní je i obsazení. Čtvrté návštěvy jsem se bál, že už tu inscenaci moc znám a už mne to nebude tolik bavit, ale stejně jsem se zase nechal strhnout :-).

65% Podivně schizofrenní inscenace, kdy po výrazně stylizovaném úvodu přichází lyrické statické pasáže podbarvené tesknou monotónní hudbou. Pro tuto dvojkolejnost jsem neshledal v textu přílišné opodstatnění. Větší důraz mohl být kladen na vykreslení psychologie a motivace postav (= delší stopáž?). Herecky velice dobré, i když souhlasím, že naléhavost výkonů např. oproti záznamu z roku 2009 už trochu pobledla. Mým hlavním problémem je ale zřejmě fakt, že se jedná o romantické veršované dílo, někdo méně cynický má jistě větší potenciál jej docenit. Atmosféru a jisté kouzlo představení neupírám!

65%
záznam
Formálně vytříbená, ale chladná inscenace, která mi nepřináší mnoho přidané hodnoty. Buď mi romantismus nic neříká /a o tom dost pochybuji/ nebo je chyba jinde. Velmi slušná výprava Marka Cpina.

Závěrečná scéna mezi Oněginem a Taťanou byla pro mě velice emotivní. Oba představitelé jak Dastlík, tak Vilišová dobře zvoleni. Dobře upravené verše, přitažlivě přiblížená klasika většinovému diváku. Škoda, že jsem viděla jen ze záznamu, myslím, že naživo by byl zážitek ještě větší. Ale díky za to. (Dramox).

Mám ráda tento příběh nenaplněné lásky mezi Oněginem a Taťánou, proto jsem byla zvědava na jeho zpracování na divadle. Bohužel na mně představení nezanechalo takový dojem, jak jsem očekávala. Líbily se mi dokonale upravené verše, obsazení hlavní dvojice (zejména Tomáš Dastlík jako Oněgin).
Kostýmy a účesy dam mi přišly přehnané, zejména v první polovině hry. Vše ale napravila poslední scéna, ta mi přišla kouzelná.
(záznam).

a při druhém shlédnutí (od toho prvního uběhlo několik let) tak 70 - 80%. i to je jedno z témat inscenace

Krásný zážitek ze zpracování tohoto klasického díla od Puškina v režii zkušeného Jana Mikuláška. Scéna jednoduchá, moderní. Herecky dobře zvolené typy hlavních hrdinů. Viděno ze záznamu.

Myslím, že i absolutnímu pragmatikovi musí při této hře, alespoň na chvíli, spadnout brada na prsa.

Někdo někde napsal, že tohle představení je citové vydírání diváka. Co na to říct? Snad jen: miluju Mikuláškovo citové vydírání.

65% - ze záznamu

Bezprostředně výborný zážitek. Vzhledem k opožděnému hodnocení ale dodávám, že překvapivě rychle vyvanul a moc toho nezůstalo...

Snová scéna, přesné herecké výkony, dobré nápady (např. dopisy), to vše umocňuje nepatetické provedení "klasiky".

Ten překlad bych chtěla. Dává hře trochu více lidský rozměr, i když samozřejmě ruský originál je také naprosto skvostný. Společně s řešením scény, hudbou a hereckými výkony to byl opravdu zážitek.

ÚŽASNÉ

Jedním slovem - Výborné

Na mně trochu přestylizované. Forma příliš vítězí nad obsahem...

Úžasný zážite, i když jen ze zánamu... úplně si umím představit, jak působivé divadlo to muselo být naživo. Jana Mikuláška mám moc ráda a ani zde nezklamal...

esence stylu

Oprqvdu skvělé, viděl jsme v Praze, divadlo Komedie. A jsme moc rád, že jsme viděl.

Divadlo dokonalých gest a mimořádně citlivé práce s textem.

moje nejoblíbenější inscenace, živě viděno jednou, záznam snad stokrát
pro mě nejdále na měřítku hodnocení, miluju
10/10

do puntíku promyšlené představení plné krásných detailů, které hru dělaly opravdu skvostnou.

Představení jsem viděla nejdříve v TV a byla jsem z něj nadšená, a po letech, když jsem měla možnost jej shlédnout naživo, mi přišlo, že některé herce už tak zcela nebaví, asi po tolika reprízách už jejich výkony vyčpěly.