Novecento (Magické piáno)

Jemná,milá, pěkně napsaná hra,kterou výborně ztvárnil David Prachař ve své one man show. V doprovodu piana a v prostorách komorního divadla,se sklenkou vína v ruce, si užijete příjemný kulturní večer.

Za mě jeden z nejlepších kusů z repertoáru Violy. Útěk na loď křídlem.

(44%) A to díky hudbě...

Skvělý herecký výkon. Nevím, zda to bylo pauzou po covidu, ale pan Prachař hrál jak o život. Byla to radost sledovat.

Silné!

Prachařův přednes životního příběhu Novecenta byl vskutku nádherný! Hltala jsem každé jeho slovo a celou dobu jsem byla naprosto soustředěná. Do jeho vypravování jsem se někdy zabrala natolik, že jsem si příběh dokázala naprosto živě představovat - kolébala jsem se s lodí Virginien na rozbouřeném moři, hleděla na obzor a tam Amerika, nebo se procházela po palubě zaoceánské lodi...
A do toho všeho excelentní hra na piano pana Emila Viklického, kterého někdy doprovodil D. Prachař hrou na saxofon.
Divadýlko navíc nabízí jedinečnou atmosféru, která dá hře ještě lépe vyniknout.

65%

Pohlazení po duši. E. Viklický je famózní klavírista, D. Prachař herec a na ságo hraje také s velkým prožitkem. To spojení krásné živé hudby s poutavým životním příběhem jsem si užívala nejvíc. Na mé repríze navíc bonus o přestávce - Summertime v podání obou pánů doplněný o Viklického vnučku hrající na příčnou flétnu. Krása!

Úžasné! Viděla jsem dvakrát. Skvělý zážitek. Děkuji.

D.Prachar a jeho excelentni one man show. To jak si krasne vyhral a odvypravel citlive cely pribeh nalezeneho chlapce byl opravdu vykon z nejkrasnejsich. Zvladl xy postav, poloh i si zavtipkoval s publikem, vse s krasnou lehkosti a samozrejmosti. Klavirni doprovod E.Viklickeho mam v pameti jeste ted - absolutni fantazie. V komornim prostredi Violy jeste koncentrovanejsi zazitek ...

Když se D. Prachař nezaměřuje pouze na prvoplánové improvizace, může jeho herectví vyniknout daleko lépe. Pamatovat si tolik složitých monologů, kterých má právě on v této inscenaci nesčetně, je vskutku oříškem. Navíc jsem zjistil, že umí obstojně hrát na saxofón, ale i piáno. Pravým klavírním velmistrem je tady však především E. Viklický. Přestože by se přítomnost hudebníka na jevišti mohla zdát zanedbatelná, tak zde se stává více či méně rovnocenným partnerem svému kolegovi z činohry. Překvapilo mě též, že se několik scén odehrává přímo v hledišti, tedy blíže k divákům.

Za strhující výkony Davida Prachaře a Emila Viklického.

75%

One-man show Davida Prachaře s hudební nádherou od Emila Viklického je už předem zaručený úspěch.

pěkné představení, skvělý herecký výkon Davida Prachaře (cena Thálie), velmi zajímavé spojení herectví a klavírního koncertu, ještě umocněné atmosférou divadelního sálu Violy, navíc jsme měli velmi interaktivní místa u 4. stolku (akorát je tam člověk trochu jak na obrtlíku:-P) první půlka hodně nadějná, člověk čeká, jak se to všechno vyvrbí, druhá ale bohužel dost zmatená, chvílemi jsem nevěděl, kdo kdy vlastně mluví a vůbec: kdo je kdo. konec tomu všemu moc nepřidal, poslední moment jsem jaksi nezachápal - nevím, jestli se to týká hry nebo výkladu režisérky. taky mi tak trochu vadil Prachařův vysoký hlas u některých postav (hlavně u Novecenta), který působil dost nevěrohodně a zvláštně. určitě ale velký zážitek, doporučuju vidět.

Jemná,milá, pěkně napsaná hra,kterou výborně ztvárnil David Prachař ve své one man show. V doprovodu piana a v prostorách komorního divadla,se sklenkou vína v ruce, si užijete příjemný kulturní večer.

Za mě jeden z nejlepších kusů z repertoáru Violy. Útěk na loď křídlem.

(44%) A to díky hudbě...

Skvělý herecký výkon. Nevím, zda to bylo pauzou po covidu, ale pan Prachař hrál jak o život. Byla to radost sledovat.

Silné!

Prachařův přednes životního příběhu Novecenta byl vskutku nádherný! Hltala jsem každé jeho slovo a celou dobu jsem byla naprosto soustředěná. Do jeho vypravování jsem se někdy zabrala natolik, že jsem si příběh dokázala naprosto živě představovat - kolébala jsem se s lodí Virginien na rozbouřeném moři, hleděla na obzor a tam Amerika, nebo se procházela po palubě zaoceánské lodi...
A do toho všeho excelentní hra na piano pana Emila Viklického, kterého někdy doprovodil D. Prachař hrou na saxofon.
Divadýlko navíc nabízí jedinečnou atmosféru, která dá hře ještě lépe vyniknout.

65%

Pohlazení po duši. E. Viklický je famózní klavírista, D. Prachař herec a na ságo hraje také s velkým prožitkem. To spojení krásné živé hudby s poutavým životním příběhem jsem si užívala nejvíc. Na mé repríze navíc bonus o přestávce - Summertime v podání obou pánů doplněný o Viklického vnučku hrající na příčnou flétnu. Krása!

Úžasné! Viděla jsem dvakrát. Skvělý zážitek. Děkuji.

D.Prachar a jeho excelentni one man show. To jak si krasne vyhral a odvypravel citlive cely pribeh nalezeneho chlapce byl opravdu vykon z nejkrasnejsich. Zvladl xy postav, poloh i si zavtipkoval s publikem, vse s krasnou lehkosti a samozrejmosti. Klavirni doprovod E.Viklickeho mam v pameti jeste ted - absolutni fantazie. V komornim prostredi Violy jeste koncentrovanejsi zazitek ...

Když se D. Prachař nezaměřuje pouze na prvoplánové improvizace, může jeho herectví vyniknout daleko lépe. Pamatovat si tolik složitých monologů, kterých má právě on v této inscenaci nesčetně, je vskutku oříškem. Navíc jsem zjistil, že umí obstojně hrát na saxofón, ale i piáno. Pravým klavírním velmistrem je tady však především E. Viklický. Přestože by se přítomnost hudebníka na jevišti mohla zdát zanedbatelná, tak zde se stává více či méně rovnocenným partnerem svému kolegovi z činohry. Překvapilo mě též, že se několik scén odehrává přímo v hledišti, tedy blíže k divákům.

Za strhující výkony Davida Prachaře a Emila Viklického.

75%

One-man show Davida Prachaře s hudební nádherou od Emila Viklického je už předem zaručený úspěch.

pěkné představení, skvělý herecký výkon Davida Prachaře (cena Thálie), velmi zajímavé spojení herectví a klavírního koncertu, ještě umocněné atmosférou divadelního sálu Violy, navíc jsme měli velmi interaktivní místa u 4. stolku (akorát je tam člověk trochu jak na obrtlíku:-P) první půlka hodně nadějná, člověk čeká, jak se to všechno vyvrbí, druhá ale bohužel dost zmatená, chvílemi jsem nevěděl, kdo kdy vlastně mluví a vůbec: kdo je kdo. konec tomu všemu moc nepřidal, poslední moment jsem jaksi nezachápal - nevím, jestli se to týká hry nebo výkladu režisérky. taky mi tak trochu vadil Prachařův vysoký hlas u některých postav (hlavně u Novecenta), který působil dost nevěrohodně a zvláštně. určitě ale velký zážitek, doporučuju vidět.

65%

Když se D. Prachař nezaměřuje pouze na prvoplánové improvizace, může jeho herectví vyniknout daleko lépe. Pamatovat si tolik složitých monologů, kterých má právě on v této inscenaci nesčetně, je vskutku oříškem. Navíc jsem zjistil, že umí obstojně hrát na saxofón, ale i piáno. Pravým klavírním velmistrem je tady však především E. Viklický. Přestože by se přítomnost hudebníka na jevišti mohla zdát zanedbatelná, tak zde se stává více či méně rovnocenným partnerem svému kolegovi z činohry. Překvapilo mě též, že se několik scén odehrává přímo v hledišti, tedy blíže k divákům.

75%

pěkné představení, skvělý herecký výkon Davida Prachaře (cena Thálie), velmi zajímavé spojení herectví a klavírního koncertu, ještě umocněné atmosférou divadelního sálu Violy, navíc jsme měli velmi interaktivní místa u 4. stolku (akorát je tam člověk trochu jak na obrtlíku:-P) první půlka hodně nadějná, člověk čeká, jak se to všechno vyvrbí, druhá ale bohužel dost zmatená, chvílemi jsem nevěděl, kdo kdy vlastně mluví a vůbec: kdo je kdo. konec tomu všemu moc nepřidal, poslední moment jsem jaksi nezachápal - nevím, jestli se to týká hry nebo výkladu režisérky. taky mi tak trochu vadil Prachařův vysoký hlas u některých postav (hlavně u Novecenta), který působil dost nevěrohodně a zvláštně. určitě ale velký zážitek, doporučuju vidět.

Prachařův přednes životního příběhu Novecenta byl vskutku nádherný! Hltala jsem každé jeho slovo a celou dobu jsem byla naprosto soustředěná. Do jeho vypravování jsem se někdy zabrala natolik, že jsem si příběh dokázala naprosto živě představovat - kolébala jsem se s lodí Virginien na rozbouřeném moři, hleděla na obzor a tam Amerika, nebo se procházela po palubě zaoceánské lodi...
A do toho všeho excelentní hra na piano pana Emila Viklického, kterého někdy doprovodil D. Prachař hrou na saxofon.
Divadýlko navíc nabízí jedinečnou atmosféru, která dá hře ještě lépe vyniknout.

Pohlazení po duši. E. Viklický je famózní klavírista, D. Prachař herec a na ságo hraje také s velkým prožitkem. To spojení krásné živé hudby s poutavým životním příběhem jsem si užívala nejvíc. Na mé repríze navíc bonus o přestávce - Summertime v podání obou pánů doplněný o Viklického vnučku hrající na příčnou flétnu. Krása!

Úžasné! Viděla jsem dvakrát. Skvělý zážitek. Děkuji.

D.Prachar a jeho excelentni one man show. To jak si krasne vyhral a odvypravel citlive cely pribeh nalezeneho chlapce byl opravdu vykon z nejkrasnejsich. Zvladl xy postav, poloh i si zavtipkoval s publikem, vse s krasnou lehkosti a samozrejmosti. Klavirni doprovod E.Viklickeho mam v pameti jeste ted - absolutni fantazie. V komornim prostredi Violy jeste koncentrovanejsi zazitek ...

Za strhující výkony Davida Prachaře a Emila Viklického.

Skvělý herecký výkon. Nevím, zda to bylo pauzou po covidu, ale pan Prachař hrál jak o život. Byla to radost sledovat.

One-man show Davida Prachaře s hudební nádherou od Emila Viklického je už předem zaručený úspěch.

Jemná,milá, pěkně napsaná hra,kterou výborně ztvárnil David Prachař ve své one man show. V doprovodu piana a v prostorách komorního divadla,se sklenkou vína v ruce, si užijete příjemný kulturní večer.

Silné!

(44%) A to díky hudbě...

Za mě jeden z nejlepších kusů z repertoáru Violy. Útěk na loď křídlem.