PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1878)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 26.8.2025)
65 %. Odvěcí ohýbači a popírači pravdy, neústupní dogmatici, tumáte políček skrze jevištní výpověď akcentující nadčasovost Brechtova textu. Inscenace proumlouvá formou originální, energickou, dravou i hravou. Zaujalo mě očividné kolektivní nadšení pro věc, obrazové metafory, působivá scénografie, efektní práce light designu s kontrastem a výrazná hudba dotvářející atmosféru. Titulní postava je vykreslena nečernobíle, s lidskými přednostmi i slabinami, jako neustále hledající, současně ale též (po)chybující bytost, zkrátka tak, že není složité se s ní identifikovat a na její životní trajektorii plné kotrmelců ji s diváckým zaujetím doprovodit.
(zadáno: 23.8.2025)
85 %. Magické prostory Dvorany Rudolfina inscenace hravě promění v široširý obzor a vodní hladinu, nad kterou se slétá hejno racků. Šumění jejich křídel i křik pozvolna ustane, aby ozvěna vzpomínek mimořádného žáka a učitele v jedné osobě mohla odvyprávět kromobyčejný příběh. Alegorie života, svobody, víry a touhy něco dokázat poutavě promlouvá prostřednictvím působivé souhry vynikajících tanečníků Dekkadancers, soustředěného hlasového projevu Jiřího Lábuse a Viléma Udatného i hudby sfér Ivana Achera v precizní interpretaci kvinteta filharmoniků.
"Čím to je," dumal Jonathan, "že nejtěžší věc na světě je přesvědčit racka, aby byl svobodný?"
"Čím to je," dumal Jonathan, "že nejtěžší věc na světě je přesvědčit racka, aby byl svobodný?"
(zadáno: 16.8.2025)
Na rendez-vous na Kampě dorazí Werich s Voskovcem, zdá se, se zpožděním. Čas během čekání na ně neváhá vyplnit Jaroslav Ježek vyprávěním divákům o několika stěžejních momentech a meznících svého uměleckého i soukromého života. Ondřej Kolín podává autentický výkon, jeho Ježek je křehký, dojemný i plný odhodlání, zrakový deficit ztvárňuje s tmavomodrou grácií a s profesionálním tanečním doprovodem drží skvěle krok. Z inscenace dýchá duch i atmosféra oné doby. Při této poetické vzpomínce na pozoruhodnou osobnost naší hudební historie bylo příjemné strávit chvíli, aspoň malou chvíli. "Volové. Jako ne vy volové, ale oni volové. Já je mám moc rád."
(zadáno: 9.8.2025)
Lež - Divadlo Verze 70 %
Zeller touto komedií pokračuje v reflexi balancu na povážlivě tenké hranici mezi nemilosrdnou pravdou a ohleduplnou lží na poli partnerských a přátelských vztahů. Herci zdařile zdolávají interpretační nároky mírně monotónní konverzační spleti narážek, cyklících a vršících se od 'je pravda, že to byla lež' až po 'není lež, že to je pravda'. Speciální potlesk náleží důvtipnému překladu Michala Zahálky a Petře Špalkové za precizní intonační ekvilibristiku, dodávající dialogům patřičnou jiskru a šmrnc. Vkusná oddechová záležitost, u které je z hlediska daného tématu radno nechat se dějem pouze bavit a zbytečně moc do detailu o něm dál nepřemítat.
(zadáno: 5.8.2025)
Pestrý propletenec příhod z různorodých životních etap patnácti žen je především zdrojem humoru a situační (tragi)komiky, místy se o slovo přihlásí ale i podtóny vážnější až jímavé. Všechny tři typově trefně obsazené herečky na sebe skvěle slyší, jednotlivé výstupy rozehrávají s nasazením a očividnou chutí, do hlediště tak proudí poctivá porce vítaně nakažlivé energie a radostného pocitu ze sdílení přítomného okamžiku. Tato komediální výpověď s nadhledem zrcadlící schopnost ženských duší projevovat i absorbovat skutečně širokou škálu citů a ukrývat přitom stále plno nevyzpytatelných tajemství či záhad, je zárukou příjemného diváckého zážitku.
(zadáno: 3.8.2025)
"Když zavolám 'Orlando!', kdo se probudí? Protože jestli v naší mysli současně odbíjejí různé časy, kolik různych lidí sídlí současně v lidském duchu?" Inscenace MDP předává kód k příběhu a myšlenkám autorky formou jevištní básně, v níž se účelně pracuje se svébytnou poetikou, nadsázkou i jemným humorem textu. S interpretační náročností si všichni herci poradili velmi dobře, Vojtěch Franců v titulní úloze je ovšem absolutně okouzlující, s nenucenou samozřejmostí dokáže střídat širokou škálu poloh, je v něm křehkost i zranitelnost, stejně jako síla a odhodlanost lačně vejít do každého ze zákoutí všech vnitřních světů, které se mu/jí otevírají.
(zadáno: 22.7.2025)
(zadáno: 20.7.2025)
65 %. Ke všem pěti svérázným postavám z maringotkového občerstvení u "bobří řeky" jsem, pravda, náklonnost musela chvilenku hledat. Nakonec se ale za moji trpělivost a chuť slyšet pod slupkou místy trochu ukřičenější srandy a letní pohodindy i tóny vážnějších životních témat, dostavila poměrně milá odměna v podobě nefalšovaného dojetí. Prostřednictvím jejich jevištního příběhu se ozvaly i mé vlastní bláhové sny a touhy a také pocit, že jim vlastně docela dost rozumím. A že bylo fajn se s nimi pobavit i pozastavit a trochu si i popřemítat nad tím, jak pokud možno nepromarnit a nezahodit čas, o kterém nikdo netušíme, kolik nám ho ještě zbývá...
(zadáno: 16.7.2025)
65 %. Malé chytré lži je komedie o nemalých životních pravdách, souvisejících s problematikou nevěry ve vztahu. Nejvtipněji funguje v momentech, kdy se dialogy vyostřují a gradačně kulminují. Herecky mě o něco více zaujal starší ze dvou manželských párů v podání Petry Špalkové a Roberta Jaškówa. Ji řadím mezi jevištní královny bravurně vystižené pointy, on z jakékoli situace neváhá vytěžit maximum humoru luxusní kombinací slova a nonverbálních prostředků. Velmi solidní oddechová zábava, kterou bych označila za skvělou, kdyby se o něco více šetřilo zbytnými vulgarismy a asi bych si též vystačila s nahotou pouze v úvodu a nepepřila ní i finále.
(zadáno: 13.7.2025)
Herkules zdolal 12 bájných úkolů, tvůrčímu týmu Malého divadla JD se podařilo obsáhnout stejně tolik stěžejních inscenačních bodů: 1/ jedinečná atmosféra; 2/ radostná hravost; 3/ do detailu promyšlený scénář; 4/ vynikající náladotvorná hudba; 5/ texty písní důvtipně rozvíjející příběh; 6/ zdařilá choreografie; 7/ kompletně kouzelná výprava; 8/ efektivní práce se specifikem plenérových prostor okolo Otáčivého hlediště; 9/ všestrannost napříč celým hereckým obsazením; 10/ podchycení i nadčasových myšlenek tématu; 11/ nenásilně edukativní charakter; 12/ záživně naplněný rodinný koncept - parádní podívaná s darem zaujmout diváky bez rozdílu věku.
(zadáno: 9.7.2025)
55 %. Z inscenace je patrný sympatický záměr promluvit civilnější a moderní formou, obracející a přibližující děj více k dnešku. Místy jako by ale tuto snahu brzdila určitá míra zdrženlivosti, o něco radikálnější interpretaci by příběh, myslím, unesl. Ne zcela zřetelně a důsledně se zde také pracuje s motivacemi jednání některých postav. Efektně kontrastní kostýmy a líčení účelně dotváří charaktery. Jevištní akce energicky rozsvěcují poťouchlý manipulátor Jago Jana Ciny, nejednoznačně povahově ukotvená Emílie Barbory Bočkové a nespoutaně živočišná Bianca Beáty Kaňokové, ostatní role mě ale výrazněji neoslovily, bohužel včetně ústředního páru.
(zadáno: 6.7.2025)
Poupravený legendární Faustův příběh uvádí Divadlo Apropo v původní loutkové výpravě A. Tománka, kterou získalo darem ze zaniklého českokrumlovského Muzea marionet. Kam až zavede Fausta pošetilá touha po absolutním poznání všehomíra? Podaří se mu vykoupit vlastní duši nekalým pekelným smluvním podmínkám navzdory? A kdo vlastně tahá za nitky osudu? S tím vás ochotně obeznámí herectvo se svéráznou mudrlantkou Kašparou v rozverné interpretaci Anny Veselé v čele. Připočtu-li kouzelnou atmosféru dvorku na malostranském Jánském vršku, vychází mi sympatická divadelní produkce, vhodná k rodinné návštěvě.
"Divadlo je celý svět, lidi jenom loutky."
"Divadlo je celý svět, lidi jenom loutky."
(zadáno: 4.7.2025)
Žižkovská periferie a atmosféra doby krátce před první světovou válkou nejsou pro přenesení příběhu Čechovových Tří sester vůbec marnou kulisou. Tenhle originální nápad dobře funguje, tragikomická rovina nemotorného počínání všech postav, jejich neustálé nostalgické usebírání se i melancholický opar promarněných lidských snů jako by nám byly rázem ještě o něco bližší. Inscenace je příjemně zpestřující součástí prázdninové kulturní nabídky. Neváhejte si na některou z repríz přijít tak trochu zafilozofovat o krásách i bolestech života, pousmát se i lehce dojmout či zasnít, letní soumrak a prostředí dvorku ŽDJC zdají se být pro to jako stvořené.
(zadáno: 3.7.2025)
75 %. Zábavný, na humorné hlášky a dějové zvraty, založené na principu neuvěřitelných náhod, bohatý text Petra Zelenky dostojí nejen specifikům plenérové letní produkce, ale skvěle se bude vyjímat i jako součást standardního celoročního repertoáru. Svižné dialogy mají šmrncovní gradační jiskru a všichni obsazení herci je navíc zručně pointují. V rámci komediálního žánru neoddiskutovatelně nadprůměrná, vkusná inscenace, při které se nejen příjemně pobavíte, ale můžete si současně i reflexivně popřemítat nad momentální konstelací vlastních rodinných vztahů, tedy oblasti, kde se zkrátka a dobře občas nikdo z nás nevyhne jisté formě "amatérismu".
(zadáno: 30.6.2025)
Ústředním tématem tohoto radikálního inscenačního výkladu Ibsenova Nepřítele lidu je účelové ohýbání skutečné pravdy tlakem mocenských a osobních, ryze sobeckých preferencí. Ve smyslu obžaloby bezskrupulózních politických a mediálních praktik jde o kriticky nekompromisní, nelichotivý, mrazivě aktuální apel. Ano, motáme se neustále v nekonečném kruhu prospěchářství, intrikaření, elitářství, pokrytectví, amorálnosti a velkohubého zaštiťování se principy demokracie a blahem všeho lidu. Celosouborová herecká partneřina v každém okamžiku je zárukou plnokrevného diváckého zážitku.
"Ale mně jde taky o pravdu."
"Stejně jako mně."
"Opravdu?"
"Ale mně jde taky o pravdu."
"Stejně jako mně."
"Opravdu?"
(zadáno: 29.6.2025)
Postmoderní inscenaci Daniely Špinar dominuje vizuální stránka a symbiotické propojení pohybové složky, zvukových a světelných efektů, účelně podtrhující atmosféru s neodbytně apokalyptickým nádechem. Tady se hraje o duše, o srdce, ale zejména o akceptaci jinakosti a o společnosti stále nezvratněji balancující nad propastí. Dobře funguje drobná interakce s diváky, kteří se stávají spoluobčany Hamelnu a v zajímavě řešeném finále i poutníky za sedmihradskou "nadějí", což lze ve druhém plánu chápat i jako rozverný režijní vtípek k docílení standing ovation. Plně koncentrované herecké výkony opětovně stvrzují všestrannost a kvality souboru DPB.
(zadáno: 27.6.2025)
95 %. Vynikající inscenace neméně vynikající současné hry o jedné velmi specifické návštěvě, na kterou ani jeden z účastníků zřejmě už nikdy nezapomene. Návštěvě, během níž se pootáčí optika a významově posune mnohé, včetně titulního označení "pozdě příchozí". Kromě opisu výchozí situace, kdy pozvaní hosté nestihnou dorazit načas, se v něm náhle odrazí i okamžik, kdy odpovědi na zásadní otázky přijdou v životě se zpožděním doslova fatálním. Maximálně přesné, soustředěné a autentické herecké výkony celé pětice magnetizují divákovy smysly a umocňují intenzitu v každém aspektu strhujícího zážitku, doznívajícího ještě dlouho po konci představení.
(zadáno: 27.6.2025)
(zadáno: 23.6.2025)
K obdobnému setkání klidně mohlo v některém ze snů A. Mandlové či H. Haase dojít, kdoví. Nad ránem a v mateřštině, pochopitelně. Jejich jiskrný dialog, plný vzpomínek na zašlé časy, je prodchnutý vzájemnou ironií, sarkasmem, ale i nadhledem a jistou formou smíření se s nejrůznějšími stíny z minulosti. Zrcadlí se v něm pomíjivost nejen hvězdné umělecké slávy, ale i života samotného, zazní zde spousta obecně všeplatných úvah i trefných bonmotů. K. Cibulková a J. Dulava propůjčují stárnoucím filmovým star oduševnělý šmrnc těch, kteří už zkrátka ví své a nad tím vším se pokouší pokud možno spíše pousmát. "Dejte si radit, to nemůže nikdy vadit..."
(zadáno: 21.6.2025)
Komedie současného španělského autora Alfreda Sanzola je svérázným destilátem Shakespearova díla, akcentujícím zejména věčný kontrast ženského a mužského emocionálního uspořádání. Spolehlivě pobaví situační humor, který vychází ze života a ve shodě s alžbětinským dramatikem sází na rozličné jazykové hříčky, překlad Michala Brabce je zdařilý. S hutnou textovou náloží si všichni herci poradili skvěle, dílčí akce rozehrávají s neutuchajícím elánem a energickým drajvem, jako by je inspirovala v ději přítomná sopka Soptěna. Překvapivé rozuzlení pokusu uchránit se přítomnosti opačného pohlaví nečekejte, příjemný oddechový divácký zážitek ano. 65 %.
(zadáno: 18.6.2025)
55 %. Autorský počin D. Krymova se vyznačuje velmi svébytnou poetikou a hořce nostalgickou atmosférou. Navrací nás do krajiny fantazie, kam útěky od reality mohou být ozdravné, na druhou stranu se ovšem i tam dětem promítají zkušenosti s hrubostí a surovostí světa dospělých. Mix různých forem a postupů byl patrně sázkou na pestrost a záživnost, ve výsledku ale vyznívá spíše rozpačitě, notně neuspořádaným dojmem, sporadickou se zdá i kategorizace inscenace jako rodinné, pro diváky od 10 let. Apel, z něhož zatrne, se dostaví v podobě otázky. Jaký morální a hodnotový model předáme další generaci do vínku?
"...rány se zajizví a budeš jako táta."
"...rány se zajizví a budeš jako táta."
(zadáno: 16.6.2025)
Nina Segal použila osu příběhu Hedy Gablerové a motivační vzorce Ibsenových postav a posunem děje do současnosti, konkrétně do filmařského prostředí, si významově pohrává se škálou negativních vlastností, přetvářkou, manipulací i despektem k pravidlům. Průběh a způsob samotného natáčení je výmluvnou analýzou lidské krutosti, pramenící nezřídka z toho, jak nešťastnými, nespokojenými a osamělými se cítíme být. J. Havelkovi se dobře daří balancovat mezi hořkým humorem a vážností situací. A všichni herci jsou natolik přesní, že bych jim, na rozdíl od režiséra Henrika, každou rozehranou akci odmávla na první dobrou. Tady se zkrátka pálí vostrejma!
(zadáno: 15.6.2025)
Inscenaci se daří působivě zprostředkovat křehkou intimitu nebývale otevřené zpovědi, v níž Knausgård poodhaluje mnohé z úskalí partnerského života se vší syrovostí a opravdovostí. Vedle vynikajícího výkonu M. Königa se nikdo neztrácí, všichni podávají soustředěné, autentické výkony, nadto svěřené role ztvárňují s civilním odstupem, což je v kontextu Mikuláškova režijního rukopisu, bohatého na výraznou hereckou stylizaci, osvěžující. Potlesk M. Cpinovi za scénografické řešení, důvtipně efektivní a metaforicky podtrhující, že smíme nahlédnout opravdu až do skříně těch nejniternějších autorových pocitů. "Když jsi šťastný a víš o tom, povyskoč."
(zadáno: 9.6.2025)
Osvěta brakem rulez! Unikátní jevištní jízda, doslova a do poslední kapky (umělé) krve o život. Duo Janek & Natálka, synonymum bezbřehé originality tvůrčích nápadů, tímto svým v každém ohledu originálním projektem stvrzují, že žádná z domnělých inscenačních hranic pro ně zkrátka není nezbořitelná. Zasloužený frenetický potlesk úplně všem účinkujícím i technice, ten multisynchronní koncert jednotlivých složek nemá absolutně obdoby. Ještě teď lovím ze suterénu čelist spadlou obdivem a údivem nad každou z do posledního detailu vymazlenou sekvencí, nad neutuchajícím energickým drajvem i nad humorem, který se vešel mezi všechny ty červené cákance!
