Kauza Maryša

Kolečkův text opět vtipně rozvíjí a domýšlí osudy hrdinů klasického dramatu bratrů Mrštíkových. Hodně se tentokrát staví na kontrastu mezi Prahou a moravským venkovem. Jenže tenhle kontrast je vytvořen poněkud násilně. Poslední díl z trilogie Kauz ukazuje, že se tento koncept již pomalu vyčerpává, ale přesto nabízí slušnou porci zábavy, i když tentokrát bez nějaké výraznější pointy.

Takto by se mohla Maryša odehrát dnes. Nebo také ne.

Jediný charakter, který zůstal více méně nedotčen (oproti postavám pánů Mrštíků) je Maryši matka (pomineme-li skutečnost, že původně to byl otec).

Jednání samotné Maryši je tedy ve finále původní v činu (trávení), ale naprosto odlišné v motivaci a Janě Strykové se povedlo tento posun zahrát na jedničku.

65%. Završení trilogie čerpající z klasických látek o velkých ženských hrdinkách, jejichž osudy jsou implantovány na současnost. I když se mi Kauza Médeia líbila více, Maryšu jsem necítil jako výrazný propad. Další zábavná hříčka. Posun se podařil i zde, ocenil jsem řadu nápadů. Soudím, že tak nějak by se osudy Maryši a lidí kolem dnes mohly odvíjet a dopadnout. V Kolečkových textech má důležité místo humor, u jeho Maryši ho bylo méně, což bylo jistě ovlivněno i tématem. Slabinu inscenace vidím ve značném kolísání energie, která se střídavě objevovala a zase vyprchávala. Herecké výkony skvělé.

Závěrečná část rubínovské trilogie „Kauz“ ze současnosti mě zaujala nejméně. Jak všechny tři inscenace pojí skvělé maximalistické herecké výkony, z nichž tentokrát zaujaly zejména J. Stryková a Z. Stavná, totéž už se nedá říci o úrovni textu, jenž na mě působil značně "nedodělaně". Výchozí nápad učinit z Maryši „zelenou vdovu“ byl skvělý, jenže už nebyl dostatečně zpracován. Režisér perfektně pojal scénu s rozbalováním dárků, při čemž hrála skladba, kterou považuji za výtečný bonus představení.

Skvělé herecké výkony, trefný výběr hudby, funkční scéna, vtipné narážky střídají občas i ty mírně mrazivější.. ..leč - jak je již řečeno v ostatních komentářích - chybí tomu zkrátka větší propracovanost a výsledný dojem zůstává opravdu, bohužel, téměř "polot(o)varový".

Ke Kauze Salome jsem napsal toto: "A to je vše? Kdyby se na tom zapracovalo (v mnoha ohledech), mohla by z toho být opravdu výborná inscenace."

Těžko bych našel trefnější shrnutí pro Kauzu Maryša, v obou případech inscenacím chybí nějaké ty minuty navíc, ale i obsah, jímž je naplnit.

To na jednu stranu budiž autorům připsáno k dobru (nesnažili se ušít plesové šaty z látky na noční košili), na druhou stranu je to prostě škoda, obě témata by si zasloužila dopracování do takového výpovědně kompaktního celku jako Kauza Médeia.

Třetí "kauza" stejně jako předchozí vrhá známou hrdinku z dramatické literatury do nemilosrdné současnosti. Maryša je frustrovanou „zelenou vdovou“ a vše dopadne, jak by asi dnes skutečně dopadlo, tedy nijak, bez gesta, bez principiální logiky. Spousta sympatických a vtipných rozehrávek baví diváky, avšak stejně jako u Salome pátráme po analýze a ptáme se, proč nám tvůrci opět předložili polotovar.

Maryša převedená do současnoti a dle mého názoru povedeně. Byť je to spíš sled zajímavých nápadů a scének dávajících dohromady jakýsi zkrácený děj Maryši. Více věcí by si zasloužilo šířeji rozvést a vytěžit z toho více. I přesto musím přiznat, že jsem se dobře bavil. Herecky zahrané velmi dobře. Obvzláště se mi líbila Zuzana Stavná. Scény s  ní a Janou Strykovou patří k nejlepším v této inscenci.