Spříznění volbou

Druhá polovina představení už byla taková úmornější, ale ani tak mi to zážitek nezkazilo. Dejvické divadlo potvrdilo můj předpoklad, že si herci dokáží poradit i s trochu rozvláčnějším textem.

V první minutě trochu šok ze zpracování. Nejvíce ubíjející je délka, jelikož zápletka vlastně není moc složitá, i když motivace postav se místy trochu ztrácí. Respekt před herci a jejich výkony, téměř každé slovo mělo promyšlenou intonaci, každý pohyb dotažený, perfektní provedení písní. 65 %

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.

Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/

Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.

Nakonec dám 60 %, protože herecké výkony byly skvělé.
Délka představení je ale skoro neúnosná - zkrátit, zkrátit, zkrátit!

Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.

Nádherné! V té hře do sebe vše zapadá, každá věta, náznak i pohyb má smysl. Hra pro lidi, co milují divadlo. Poklona hercům.

55%

55%

Náročné téma, výborné herecké výkony!

Plné emocí a vizuálního pošušňáníčka. Doporučuji vidět už jen kvůli Pleslovi s Krobotovou, kteří hrají jako o život.

Druhá polovina představení už byla taková úmornější, ale ani tak mi to zážitek nezkazilo. Dejvické divadlo potvrdilo můj předpoklad, že si herci dokáží poradit i s trochu rozvláčnějším textem.

V první minutě trochu šok ze zpracování. Nejvíce ubíjející je délka, jelikož zápletka vlastně není moc složitá, i když motivace postav se místy trochu ztrácí. Respekt před herci a jejich výkony, téměř každé slovo mělo promyšlenou intonaci, každý pohyb dotažený, perfektní provedení písní. 65 %

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.

Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/

Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.

Nakonec dám 60 %, protože herecké výkony byly skvělé.
Délka představení je ale skoro neúnosná - zkrátit, zkrátit, zkrátit!

Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.

Nádherné! V té hře do sebe vše zapadá, každá věta, náznak i pohyb má smysl. Hra pro lidi, co milují divadlo. Poklona hercům.

55%

55%

Náročné téma, výborné herecké výkony!

Plné emocí a vizuálního pošušňáníčka. Doporučuji vidět už jen kvůli Pleslovi s Krobotovou, kteří hrají jako o život.

55%

V první minutě trochu šok ze zpracování. Nejvíce ubíjející je délka, jelikož zápletka vlastně není moc složitá, i když motivace postav se místy trochu ztrácí. Respekt před herci a jejich výkony, téměř každé slovo mělo promyšlenou intonaci, každý pohyb dotažený, perfektní provedení písní. 65 %

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.

Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/

Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.

Nádherné! V té hře do sebe vše zapadá, každá věta, náznak i pohyb má smysl. Hra pro lidi, co milují divadlo. Poklona hercům.

55%

Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.

Plné emocí a vizuálního pošušňáníčka. Doporučuji vidět už jen kvůli Pleslovi s Krobotovou, kteří hrají jako o život.

Nakonec dám 60 %, protože herecké výkony byly skvělé.
Délka představení je ale skoro neúnosná - zkrátit, zkrátit, zkrátit!

Náročné téma, výborné herecké výkony!

Druhá polovina představení už byla taková úmornější, ale ani tak mi to zážitek nezkazilo. Dejvické divadlo potvrdilo můj předpoklad, že si herci dokáží poradit i s trochu rozvláčnějším textem.