Vše o mé matce

Naprostá degradace filmu, který miluju. Málem jsem odešla.

Ačkoli si s Almodóvarem moc netykám, podobně jako v kauze přepisu von Triera oceňuji další pohled na proslavený film divadelní optikou. Více pohledů na jeden příběh, více způsobů herecké práce. A celkem si užívám Evellyn Pacolákovou, která mne ještě v MDP nezklamala.

Na zacatku hry jsem se trochu ztracela v deji a jednotlivych scenach, ale postupne jsem si zvykla a nektere postavy oblibila. Vykon pana Marka byl uzasny a hlavne ja ho v tom kostymu vubec nepoznala:D. A preju si, aby si lide vzali ponauceni ze hry a byli k sobe vice tolerantni. Celkove jsem moc rada,ze jsem si hru nenechala ujit a tesim se na zkouknuti a porovnani s filmovou verzi:)

Pro mne od všeho trochu moc.

Pedro Almodóvar, toreador španělské filmografie v roce 1999 porodil jako vždy neskutečně brilantní film s označením VŠE O MÉ MATCE. Divadlo ABC se nechalo inspirovat tímto filmem k přepsání do divadelní verze, která mě nesmírně potěšila. Úžasná Dana Batulková tomuto tyjátru vládla a já v potěše sobě vlastní velmi rád rozerval oponu do světa smutku, radostně tklivého humoru a transvestické životní onanie.

Slušná adaptace vynikajícího filmu. Pro mě představovala problém asi jen Dana Batulková, typově hodně vzdálená Cecilii Roth; chyběla mi její neokázalá důstojnost a přirozená krása, která diváka provází celým filmem a které Batulková nemohla dosáhnout už jen vinou svého diblíkovského somatotypu.

Na hru jsem šla, protože mě zaujala filmová předloha. Očekávala jsem, že představení nedosáhne takových kvalit jako film, což se také stalo. Představení ale nebylo vůbec špatné, jen mi připadalo, že hlavní herečky nevložily do svých výkonů tolik citů a emocí jako herečky ve filmu. Samozřejmě exceloval můj oblíbený Viktor Dvořák.

Miluji stejnojmenný film a musím dodat, že mám rád i divadelní předvedení v ABC. Pro konzervativní publikum asi nelehce překousnutelné (což některé starší dámy v publiku hlasitě komentovaly). Při závěrečné scéně, kdy Dana Syslová cituje Lorcovu Krvavou svatbu, husí kůže po celém těle...

Je jasné, že když se představení velmi dlouho nereprízuje a pak se najednou nasadí po třech měsících bez oprašovací zkoušky, jsou jednotliví aktéři poněkud mimo. Jeden si nepamatuje text a druhý vstoupí na scénu ve špatný okamžik. Kvalita inscenace je tak značně zkreslena. Takové okno, jaké měla D. Batulková při mé repríze, jsem vskutku ještě nezažil. Svým šarmem a precizně naučenými slovními obraty oslnily pouze E. Pacoláková a C. Mayerová. Hra samotná stojí na takových dvou rozdílných pólech, extrémně vulgárním a citově silném. Travestie V. Marka je ovšem na hranici vkusu.

první půlka mi přišla lascivnější, druhá část mi již přišla emotivnější a více mě vtáhla.

určitě stojí za vidění, výborné herecké výkony

75%

Vladimír Marek a závěrečná scéna smazávají občasná drhnutí.

Těžký úkol, výsledek zůstal na půli cesty. Vladimír Marek a Dana Syslová jsou nezapomenutelní.

Syslová neumí být špatná. Jinak inscenace příliš dlouho. Chvílemi nudí.

O takových věcech se má hrát. Syslová vynikající, Batulková dost dobrá.

23.2.2010: Téma je zajímavé, po Prolomit vlny další film na jejich jevišti. Na pana Gábora je scéna moc bohatá, většinou jsou jeho výpravy jednoduché, ale tím neříkám, že to inscenaci uškodilo. Naopak, bylo to fajn. Ovšem nedávám této hře moc šancí: publiku bude vadit volgarismus, jiná část nepřijme téma (na druhou stranu se najdou tací, kteří to berou jako obrovskou srandu, alespoň to tak bylo na první repríze). Herci hrají perfektně, je to dobře odvedená práce. Závěrečný obraz je zase chytlavý (to Gábor umí - předvedl to i u Anny Kareniny).

Naprostá degradace filmu, který miluju. Málem jsem odešla.

Ačkoli si s Almodóvarem moc netykám, podobně jako v kauze přepisu von Triera oceňuji další pohled na proslavený film divadelní optikou. Více pohledů na jeden příběh, více způsobů herecké práce. A celkem si užívám Evellyn Pacolákovou, která mne ještě v MDP nezklamala.

Na zacatku hry jsem se trochu ztracela v deji a jednotlivych scenach, ale postupne jsem si zvykla a nektere postavy oblibila. Vykon pana Marka byl uzasny a hlavne ja ho v tom kostymu vubec nepoznala:D. A preju si, aby si lide vzali ponauceni ze hry a byli k sobe vice tolerantni. Celkove jsem moc rada,ze jsem si hru nenechala ujit a tesim se na zkouknuti a porovnani s filmovou verzi:)

Pro mne od všeho trochu moc.

Pedro Almodóvar, toreador španělské filmografie v roce 1999 porodil jako vždy neskutečně brilantní film s označením VŠE O MÉ MATCE. Divadlo ABC se nechalo inspirovat tímto filmem k přepsání do divadelní verze, která mě nesmírně potěšila. Úžasná Dana Batulková tomuto tyjátru vládla a já v potěše sobě vlastní velmi rád rozerval oponu do světa smutku, radostně tklivého humoru a transvestické životní onanie.

Slušná adaptace vynikajícího filmu. Pro mě představovala problém asi jen Dana Batulková, typově hodně vzdálená Cecilii Roth; chyběla mi její neokázalá důstojnost a přirozená krása, která diváka provází celým filmem a které Batulková nemohla dosáhnout už jen vinou svého diblíkovského somatotypu.

Na hru jsem šla, protože mě zaujala filmová předloha. Očekávala jsem, že představení nedosáhne takových kvalit jako film, což se také stalo. Představení ale nebylo vůbec špatné, jen mi připadalo, že hlavní herečky nevložily do svých výkonů tolik citů a emocí jako herečky ve filmu. Samozřejmě exceloval můj oblíbený Viktor Dvořák.

Miluji stejnojmenný film a musím dodat, že mám rád i divadelní předvedení v ABC. Pro konzervativní publikum asi nelehce překousnutelné (což některé starší dámy v publiku hlasitě komentovaly). Při závěrečné scéně, kdy Dana Syslová cituje Lorcovu Krvavou svatbu, husí kůže po celém těle...

Je jasné, že když se představení velmi dlouho nereprízuje a pak se najednou nasadí po třech měsících bez oprašovací zkoušky, jsou jednotliví aktéři poněkud mimo. Jeden si nepamatuje text a druhý vstoupí na scénu ve špatný okamžik. Kvalita inscenace je tak značně zkreslena. Takové okno, jaké měla D. Batulková při mé repríze, jsem vskutku ještě nezažil. Svým šarmem a precizně naučenými slovními obraty oslnily pouze E. Pacoláková a C. Mayerová. Hra samotná stojí na takových dvou rozdílných pólech, extrémně vulgárním a citově silném. Travestie V. Marka je ovšem na hranici vkusu.

první půlka mi přišla lascivnější, druhá část mi již přišla emotivnější a více mě vtáhla.

určitě stojí za vidění, výborné herecké výkony

75%

Vladimír Marek a závěrečná scéna smazávají občasná drhnutí.

Těžký úkol, výsledek zůstal na půli cesty. Vladimír Marek a Dana Syslová jsou nezapomenutelní.

Syslová neumí být špatná. Jinak inscenace příliš dlouho. Chvílemi nudí.

O takových věcech se má hrát. Syslová vynikající, Batulková dost dobrá.

23.2.2010: Téma je zajímavé, po Prolomit vlny další film na jejich jevišti. Na pana Gábora je scéna moc bohatá, většinou jsou jeho výpravy jednoduché, ale tím neříkám, že to inscenaci uškodilo. Naopak, bylo to fajn. Ovšem nedávám této hře moc šancí: publiku bude vadit volgarismus, jiná část nepřijme téma (na druhou stranu se najdou tací, kteří to berou jako obrovskou srandu, alespoň to tak bylo na první repríze). Herci hrají perfektně, je to dobře odvedená práce. Závěrečný obraz je zase chytlavý (to Gábor umí - předvedl to i u Anny Kareniny).

Je jasné, že když se představení velmi dlouho nereprízuje a pak se najednou nasadí po třech měsících bez oprašovací zkoušky, jsou jednotliví aktéři poněkud mimo. Jeden si nepamatuje text a druhý vstoupí na scénu ve špatný okamžik. Kvalita inscenace je tak značně zkreslena. Takové okno, jaké měla D. Batulková při mé repríze, jsem vskutku ještě nezažil. Svým šarmem a precizně naučenými slovními obraty oslnily pouze E. Pacoláková a C. Mayerová. Hra samotná stojí na takových dvou rozdílných pólech, extrémně vulgárním a citově silném. Travestie V. Marka je ovšem na hranici vkusu.

75%

23.2.2010: Téma je zajímavé, po Prolomit vlny další film na jejich jevišti. Na pana Gábora je scéna moc bohatá, většinou jsou jeho výpravy jednoduché, ale tím neříkám, že to inscenaci uškodilo. Naopak, bylo to fajn. Ovšem nedávám této hře moc šancí: publiku bude vadit volgarismus, jiná část nepřijme téma (na druhou stranu se najdou tací, kteří to berou jako obrovskou srandu, alespoň to tak bylo na první repríze). Herci hrají perfektně, je to dobře odvedená práce. Závěrečný obraz je zase chytlavý (to Gábor umí - předvedl to i u Anny Kareniny).

Miluji stejnojmenný film a musím dodat, že mám rád i divadelní předvedení v ABC. Pro konzervativní publikum asi nelehce překousnutelné (což některé starší dámy v publiku hlasitě komentovaly). Při závěrečné scéně, kdy Dana Syslová cituje Lorcovu Krvavou svatbu, husí kůže po celém těle...

Naprostá degradace filmu, který miluju. Málem jsem odešla.

Syslová neumí být špatná. Jinak inscenace příliš dlouho. Chvílemi nudí.

určitě stojí za vidění, výborné herecké výkony

Na hru jsem šla, protože mě zaujala filmová předloha. Očekávala jsem, že představení nedosáhne takových kvalit jako film, což se také stalo. Představení ale nebylo vůbec špatné, jen mi připadalo, že hlavní herečky nevložily do svých výkonů tolik citů a emocí jako herečky ve filmu. Samozřejmě exceloval můj oblíbený Viktor Dvořák.

Ačkoli si s Almodóvarem moc netykám, podobně jako v kauze přepisu von Triera oceňuji další pohled na proslavený film divadelní optikou. Více pohledů na jeden příběh, více způsobů herecké práce. A celkem si užívám Evellyn Pacolákovou, která mne ještě v MDP nezklamala.

Pedro Almodóvar, toreador španělské filmografie v roce 1999 porodil jako vždy neskutečně brilantní film s označením VŠE O MÉ MATCE. Divadlo ABC se nechalo inspirovat tímto filmem k přepsání do divadelní verze, která mě nesmírně potěšila. Úžasná Dana Batulková tomuto tyjátru vládla a já v potěše sobě vlastní velmi rád rozerval oponu do světa smutku, radostně tklivého humoru a transvestické životní onanie.

Na zacatku hry jsem se trochu ztracela v deji a jednotlivych scenach, ale postupne jsem si zvykla a nektere postavy oblibila. Vykon pana Marka byl uzasny a hlavne ja ho v tom kostymu vubec nepoznala:D. A preju si, aby si lide vzali ponauceni ze hry a byli k sobe vice tolerantni. Celkove jsem moc rada,ze jsem si hru nenechala ujit a tesim se na zkouknuti a porovnani s filmovou verzi:)

O takových věcech se má hrát. Syslová vynikající, Batulková dost dobrá.

Těžký úkol, výsledek zůstal na půli cesty. Vladimír Marek a Dana Syslová jsou nezapomenutelní.

Pro mne od všeho trochu moc.

Slušná adaptace vynikajícího filmu. Pro mě představovala problém asi jen Dana Batulková, typově hodně vzdálená Cecilii Roth; chyběla mi její neokázalá důstojnost a přirozená krása, která diváka provází celým filmem a které Batulková nemohla dosáhnout už jen vinou svého diblíkovského somatotypu.

Vladimír Marek a závěrečná scéna smazávají občasná drhnutí.

první půlka mi přišla lascivnější, druhá část mi již přišla emotivnější a více mě vtáhla.