Guildenstern

Ač se nejedná o nějaké extra hluboké dílo, ale spíše přímočarou satiru, která občas využívá i lidovější zábavy, většina vtipů je velmi nápaditých, místy až rafinovaných:) Drábek stejně jako v Richardovi III i zde využívá postavu, která děj komentuje a moralizuje mimo něj. Ve správně fetišistických kostýmech ožívají některá zvířátka i díky aktérům přece jen živěji (myšák, motýl, zajíc, tchořice), jiná jsou vyloženě do počtu (sova, krtek, kudlanka) a nemají prostor. Ve výsledku je to ovšem opravdu "prdel" a musím říct, že jsem se dobře bavil. Autorské divadlo, které má smysl!

Jedná se o třetí verzi RENTu, která je v Praze k vidění, a posun vpřed je opravdu vidět, dobrý převod do češtiny určitě hodně přidá vašemu diváckému zážitku. To, jak budete spokojeni, asi hodně závisí na tom, jaké chytnete ozvučení, 19.6. nebylo ze začátku ideální, ale v průběhu představení se zlepšilo a interpretům bylo krásně rozumět každé slovo, doporučuji tedy spíše poslední reprízy v rámci série uvádění. Účinkující byli výborní, jako slabší článek se mi jevila jen M. Horká, je otázka, jestli je alternace lepší. Rozhodně doporučuji k návštěvě i těm, kteří byli rozhořčeni titulky v Kalichu.

65% Velice živá inscenace plná pozitivní energie sehrané čtveřice protagonistů - kapely, která čeká na svého saxofonistu. Myslím, že jde o dobře zvolené východisko, verše jsou velice pěkně zhudebněny M. Severýnem, tato linka je jasná a obsahuje vděčné režijní vychytávky, význam recitovaných pasáží v druhé půlce jsem asi ne vždy pochopil, nicméně v globálu jde o zábavnou a svižnou inscenaci bez patosu a za mě asi zatím nejlepší počin Divadla NaHraně. Návštěvnost zatím velmi slibná, doufejme, že dlouho vydrží!

Je s potěšením sledovat, jak si oba herci hraní užívají a jaké nasazení podávají v této zajímavé inscenaci mimo své domovské soubory. Víceméně nemám co vytknout, rozhodně divácký zážitek, zajímavé téma, dobrá adaptace, překlad, práce s prostorem, oba herci velmi uvěřitelní, chemie mezi nimi funguje na jedničku, emoce jiskří... Doporučuji k návštěvě všem!

Příliš mnoho témat = divákova smrt. Asi jsem na toto moc cynik, měl jsem s tím podobný problém jako s Po Fredrikovi, prostě já tyhle věci neřeším a neberu je jako problémy, proto, když z tohohle udělá někdo 1:45 inscenaci, nudím se a přijde mi, že poslouchám klišé. V globálu to ale myslím má potenciál lidi zaujmout, přitáhnout. Více viz blog. (více v článku na blogu)

Výsledek bohužel spíše než plnohodnotnou inscenaci připomíná heslo na wikipedii s odvyprávěným základním dějem... nulový přesah, skoro žádná psychologie, jde spíše o působivé aranžování postav na jevišti. Chápu, že herci asi inscenaci nemají moc rádi, ani návštěvnost nebyla největší, ale přeci jen alespoň nějakou profesionalitu by si zachovat měli, celé to bylo dost rozsypané a šepot v zákulisí dost silný. Víceméně jako jediný mě dokázal přesvědčit J. Erftemeijer. Přijde mi, že by se tento ročník uplatnil spíše v modelingu než na divadle...

Bohužel jsem si toto představení nedokázal i přes nadlidskou snahu Karla Dobrého užít. Jeho výkon je sice dechberoucí, ale kdyby přeříkával telefonní seznam, vyšlo by to u mě prakticky nastejno. Jeho herecký rejstřík obsahuje obrovské množství poloh a emocí, ale k čemu to, když jsem vůbec nechápal jejich smysl a nevěděl jsem, z čeho vycházejí. Ve své podstatě tak trochu snobárna a příliš cílené na efekt.

Čekal jsem trochu víc, M. Kluch zpívá Freddieho písně věrně, také je plusem fyzická podoba, bohužel pro mě trochu postrádá charisma a suverenitu na jevišti, možná na mojí repríze byly i jisté rezervy v jeho nasazení. Celkově je koncepce hodně popisná, lehce prvoplánová, opravdu prakticky žádný přesah. Navíc kombinace s baletem a vážnou a dokomponovanou hudbou je sice zajímavá, ale v případě Mercuryho poněkud nesourodá, stejně jako patetické rýmovačky. Atmosférou mě zaujal závěr. Pokud trochu zmírníte svá očekávání (jdete defacto spíše na balet!), je možné, že si to dobře užijete.

režisér je určitě chytrý a schopný, ta základní idea myslím byla dobrá a má to silná místa, ale bohužel celkově to trpí nevyrovnaností - jednak tempa (ruší časté opakování bez zjevného smyslu) a také hereckého projevu - velmi přesvědčivý Pavel Neškudla až příliš vyčnívá, u ostatních je často problém zřetelně a včas vyslovit repliku, natož že se jedná zřejmě o studenty uměleckých oborů, bylo to na mě až moc ochotnické. někteří aktéři mají exhibicionistické sklony, celkově se ale spíše drsně mluví a dění na jevišti je poměrně krotké. zajímavý, ač trochu předvídatelný závěr.

Ačkoliv se jedná o jednu z dalších rubínovských (a Kolečkových) jednohubek (limity tohoto prostoru jsou neúprosné a víceméně nedovolují nic jiného), kápla mi dobře do noty, především skvělým kolektivním výkonem všech herců, dobrým rozpohybováním a hlavně příjemnou ulítlostí textu. Doporučuji!

Ano, s rozdělením textu mezi tři mužské postavy by šlo opravdu pracovat účelněji, hlavně P. Šmíd byl trestuhodně nevyužitý (a promítaná data dost zbytečná), což zčásti vynahradily velmi dobré výkony J. Böhma a T. Havlínka! Inscenaci jistě prospěly dobře vystavěné a pointované situace. Ačkoliv ten zajímavý životní oblouk jednoho člověka v kontextu dějin našeho státu v tom celém vlastně tak trochu zanikal, tak tvůrce chválím, minimálně to ve mě vzbudilo zájem vážně si ten Deník přečíst :)

Téměř úplná spokojenost. Opravdu šťastně vybraný text, kterého si cením o to víc, že toto "vyhrabávání rodinných kostlivců" je většinou to, co na divadle opravdu nemusím, většinou neuvěřitelné, emoce přestřelené, zde ovšem skvěle vybalancované s velkou dávkou humoru, napětí, zvratů... Určitě potlesk patří především režisérovi, protože mnohdy se jedná opravdu o jemnou práci s pointováním situací, herecky dominují především Rybová a Lněnička, výkon J. Janěkové mi přišel maličko slabší. Rozhodně ale must see. Lístky pro studenty za 150 před začátkem na kase.

R. Balaš vkročil do stejné řeky a druhý pokus o hitmuzikál se mu tentokrát již povedl. Bohužel pro mě muzikál vychází z té známější ze dvou poloh V. Neckáře - rozjuchaný posel dobrých zpráv vs. citlivý vypravěč příběhů a balad. Více viz blog.

P.S. Opravdu pozor na velmi krátkou přestávku v pátek, jak píše Fedorocko! Viz http://www.ticketpro.cz/jnp/divadlo/cerne-divadlo-pantomima/1028881-wow-black-light-theater.html (více v článku na blogu)

Dlouho jsem neviděl tak rozkolísanou inscenaci (totéž platí asi už pro samotný text), dařilo se spíše ve druhé polovině, ale obecně skvělé a silné okamžiky střídaly chvíle, kdy jsem měl pocit, že sleduji ochotnické představení. Výborná D. Marková, to falos: "Petr Pěkný" už sice nemohl předvést víc, ale měl by se naučit hrát :) Režie mi ve snaze hru více přiblížit dnešku trochu znejasnila pochopení celého rámce příběhu, stal se tak nadsazenějším a více crazy, než bylo autorem zamýšleno. Určitou atmosféru a poetiku ale inscenace nepochybně měla.

Spíše než výtečně napsaná hra mi to přišlo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort aneb takový McDonagh po česku, neboli snaha dvou intelektuálů popsat rozklad humanity v lidech na klaustrofobním prostoru. Škoda že příběh nedává větší logický smysl a že na úkor četných groteskních situací nepopisuje lépe psychologii davu v krizové situaci. Svým uvěřitelným výkonem celku dost pomohl T. Drápela, zaujali mě i J. Suchý a V. Hlaváčová. Snaha se cení, ale toto bylo na můj vkus už vážně trochu moc, zážitkový potenciál to ale jistě má.

Upřímně řečeno jsem tu kladenskou emancipační dvojpremiéru moc nepochopil. Proč toto dneska hrát a pro koho? V Jentl bylo alespoň více hereckých příležitostí, tohle už je jen Mája Štípková a 10 figurek. Pro mě osobně žádné emoce, poměrně nuda. Typická Františákova tematika, začátek vypadal nadějně, postupem času už ale jen předvídatelný vývoj proložený písničkou a defilé postav, výtvarně připomínající Vlčí jámu. Podle mě z jeho strany odfláknuté. Jistě se najdou diváci, s kterými to bude více rezonovat a tento počin ocení.

Té hře se dá vytknout snad jen název, který je hůře zapamatovatelný, jinak jde pro soubor OLDstars o naprostou trefu do černého. Výborný překlad, citlivá režie a hlavně Ljuba Krbová, která hraje troufnu si říct na Thálii, se postarají o velice intenzivní zážitek. Vstupné 150/100 Kč, doporučuju k návštěvě naprosto všem, osobně si myslím, že takto by měla vypadat představení pro školy, přesně tohle může v mladých lidech vyvolat nadšení pro divadlo.

Toto představení je jedna obrovská nádherně vymalovaná a přezdobená kraslice, vevnitř však úplně prázdná - a dodal bych, že ještě v trochu zaprášené muzejní vitríně. Naprostá rezignace na princip přiměřenosti, absence tempa, gradace, nevhodný prostor s nedostatečnou akustikou... Přesto výsledek jistý půvab ve své opulentnosti a extravaganci má, ale moderní experimentální divadlo to není ani náhodou. Myslím, že Špinar by měl v ND zavést novou funkci - dohled nad režiséry. Doporučuji spíše pro zkušené a otrlé diváky.

už předtím, než jsem na to šel mi bylo jasné, že to musí být už dokonale mrtvé divadlo a taky že ano. takovéto nesmyslné přesluhování inscenací bych zakázal zákonem. opravdu by mě zajímalo, jak musela hra vypadat kdysi a proč stále setrvává na repertoáru. jasně, lidi chtějí vidět Nárožného (vtipné glosy, ale už trochu horší srozumitelnost), Vetchého a Chýlkovou (o výjimečnosti jejich divadelního herectví mám dlouhodobě vážné pochybnosti), průšvihem je v Činoheráku tradičně obsazování vedlejších rolí (pod)průměrnými herci. na konverzační komedii radši jděte do Palace nebo k Hasičům.

Takový mix Cimrmana, Úžasňákových a Tarantina. I když tomu ke konci už maličko docházel dech a logika té fabulace místy pokulhávala, stále jde o velmi přínosné a zábavné představení, už jen fakt, že tento projekt dokáže už tak dlouho vyprodat 500 míst v Arše na několik týdnů dopředu, je obdivuhodný. Možná by se dalo ještě trochu pracovat s herci, je to maličko rozkolísané (vyčnívá Tomina Jeřábek coby Moravec) a ten Pérák samotný vyšel na konci trochu do ztracena, ovšem oceňuji, že i po přemíře vtipu dokázala inscenace bez patosu dojmout a stát se dosti naléhavou.

Co si budeme povídat, text poněkud problematický je, a dokázat z něj udělat takovýto výsledný tvar? Musím před J. Fričem smeknout! Stejně tak před herci v čele s A. Štréblovou, která je prostě dokonalá(!!!) Upřímně moc nevím, jak by se měl Ibsen udělat ještě jinak, aby byl stravitelný pro široké publikum. Slyšel jsem, že kladenská verze je pro divadelní fajnšmekry, ale mě to vůbec nepřišlo - inscenace je zábavná, vizuálně zajímavá a herecky velmi solidní. Co víc si přát? Možná jen více repríz a plnější hlediště :-)

Všichni dobře víme, že aranžování působivých scén jde Špinarovi mnohem lépe než vývoj psychologie postav, jeho inscenace jsou spíše audiovizuálním zážitkem, nejinak je tomu i tady - skvělá výprava, hudba, práce s prostorem.. Na druhou stranu vlivem škrtů je hra osekána na nezbytné minimum a jde spíše o takový fastfood, kde motivace postav nejsou zcela objasněny (myslím, že výkladů by se našlo víc, spíš je tam ale od všeho trochu). Myslím, že je to legitimní přístup k Othellovi a celkově bych inscenaci označil za povedenou, když takhle nebudou v ND vypadat všechny, nemám námitek. Super plakát

velice zajímavý text, takový polský peer gynt, jehož první české uvedení kvituji s povděkem, herecky velmi slušné, bohužel podle mě celkem selhává režie... ano, prvkem hry je znejistění identity hlavních postav a prolínání reality s jejich drogovými halucinacemi, ale podle mě by se lepší stylizací a vedením herců a oddělováním scén dalo dosáhnout toho, že to jako celek bude působit logičtěji a naléhavěji, takto tam byly momenty silnější, slibné, ale i pasáže zdlouhavé a nezajímavé, dalo by se mnohem lépe pracovat s atmosférou, ten text si o to přímo říká. přidaný dvojí konec obstojí

Ta koncepce není špatná, to rozhodně ne, ovšem napasovaná na text podle mě po právu pozapomenutý. Začátek mě bavil, ale obzvláště v druhé půlce mi pak ubíjející příval slov a expresivita šly na nervy, ani vlastně nevím, jak to skončilo, co bylo pointou nebo smyslem příběhu, vedlejší postavy se trochu slévaly... Já bych to aplikoval na něco úplně jiného. Asi ze mě nebude zrovna Brechtův fanoušek. Herecky obstojné, hudební minivsuvky vítané, prostředí Rychty logicky trochu rušivé a nedivadelní.

Bohužel má divadelní imaginace nesahá tak daleko, abych mohl zápletce uvěřit, tj. představit si, že se P. Tenorová zamiluje do M. Štípkové v pánském přestrojení, ovšem dramatizace toho kromě nevěrohodného ústředního trojúhelníku moc dalšího nenabídne, řekl bych, že to bude trochu lépe fungovat na papíře, než na jevišti. Druhá půlka popisující postupné odhalení identity mě opravdu nebavila, hodně scén vyznívalo do prázdna, včetně konce. Inscenace rozhodně není strhující, ale může zaujmout neobvyklým židovským prostředím a velmi solidními výkony Máji Š. a Jirky H. (Petra za nimi dost pokulhává).