PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2013)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 30.5.2019)
(zadáno: 11.2.2019)
95%. Jako bychom se ocitli přímo na schůzi, kde téměř všichni vlastníci sobecky hájí své zájmy a nedokáží se spojit v zájem společný. Jiří Havelka – nemilosrdně a přitom s odzbrojujícím humorem – demonstruje, jak se Češi nedokáží domluvit a jak i po letech od Sametové revoluce fatálně selhává demokratický přístup. Tím rovněž nenásilně dochází k údernému zobecnění v politické rovině. Výtečně odpozorované situace a charaktery, které herci jemně nadsazují a zároveň zůstávají autentičtí. Mimořádný a potřebný počin v nejlepším slova smyslu naplňuje poslání divadla nastavujícího zrcadlo.
(zadáno: 27.4.2022)
85%. Zprvu se může zdát, že uvidíme „jen“ vztahovou komedii, do níž autor chytře zakomponoval úvahu nad společenskými rozdíly. Dočkáme se však navíc zvratů dodávajících netušený přesah a nečekaně silného konce. Hra, u nás uváděná také pod titulem „Kočka v oregánu“, patří k nejlepšímu, co současná dramatika nabízí. V intimním prostředí Klubovny režisér upíná pozornost na čtveřici herců, kteří své postavy naplňují a dokáží vtáhnout diváky sedící na dosah. Z takové blízkosti je rozeznatelná sebemenší nevěrohodnost; o to více je třeba ocenit autenticitu, s jakou podala E. Elsnerová emočně náročný závěr.
(zadáno: 11.10.2021)
85%. Zjevení na pražské, resp. české divadelní scéně. Koláž z několika Bergmanových děl, pro jejichž útržky režisér J. Mikulášek našel osobitý jevištní jazyk, jiný než filmový. Ironizuje, stylizuje, nenásilně přidává humor. Postupy však vycházejí z Bergmanova obsahu a nezpronevěřují se mu. Mikuláškovu vizi dotvářejí mimořádné a přesné herecké výkony, propracované do posledního detailu. Koláž se skládá v pozoruhodný obraz různých podob komplikovanosti mezilidských vztahů. Inscenaci asi více ocení divák, jenž se alespoň s některými z Bergmanových děl setkal.
(zadáno: 11.11.2020)
Kontaktní larpová inscenace se skládá ze tří samostatných povídek a během večera se divák ocitne jen v jedné z nich. Mé hodnocení se vztahuje k povídce značené „!“. Není třeba se k interakci nutit, zapojení může být i nenásilné. Pouhé pasivní sledování bez účasti však prožití příběhu neumožní. Vše pečlivě promyšlené a zorganizované. Na mnoha místech Vršovic a Vinohrad se divák skrze přidělenou identitu může dočkat nejednoho překvapení. Herci zůstávají v roli, zároveň dokáží při rozhovorech s divákem adekvátně reagovat. Já jsem vskutku intenzivně prožil naplněné hodiny a stal se součástí příběhu, který mi byl blízký. (více v článku na blogu)
(zadáno: 26.9.2014)
85%. Téma člověka na konci života, snažícího se jen tak nevzdat blížící se smrti, je přes smutnou podstatu podáno hravě. A v duchu osobnosti G. Méliése i s optimismem, s nímž vlastně nad „zubatou“ svým způsobem vyhraje. Vhodně zvolenou formu němé grotesky herci zdatně zvládli. Vynikající hudební složka a mimořádně propracovaná výprava a triky (na Letní Letné vyšly výborně). Byla radost pozorovat zaujetí a nadšení dětí, doslova hltajících kouzlení. Ani dospělí nepřišli zkrátka, kromě oslnivého vizuálního dojmu dostali i prostor k přemýšlení. Jedna z nejlepších českých rodinných inscenací.
(zadáno: 27.7.2012)
85%. Ucpanej systém z vážných provozních důvodů nahradil zamýšleného Čechovova Racka. Je s podivem, že se často mimořádně povede inscenace, která původně nebyla vůbec v plánu. Zdánliví ztroskotanci se schází v hospodě, mluví sprostě. A přesto je skrze ně pojmenováno, jací lidé (a zdaleka ne jen ztroskotanci) jsou a jak nízké pohnutky často motivují jejich jednání. To vše s osobitým humorem, který přitom neodvádí pozornost, ale vyznívá skrze něj silné sdělení. Tvůrčímu a hereckému týmu není co vytknout! Zážitek!
(zadáno: 16.3.2011)
Výborné muzikálové dílo ve skvělém zpracování. Profesionální úroveň muzikálů v MDB je mnohem lepší než v Praze. Ozvučení, choreografie, práce s prostorem a company, koordinace dílčích složek je jedinečná a pozitivně ovlivňuje výsledný dojem. Režijně velmi dobré, škrty prováděny citlivě, pár dobrých nápadů a zajímavých posunů u několika situací. S většinou sólistů alternujících na mé repríze (J. Ježek, P. Štěpán, M. Sedláčková, H. Holišová aj.) jsem byl velmi spokojen. Dojem mi zkazil J. Uličník v roli Maria (solidní zpěv, ale horší výslovnost, typová nevhodnost a nezvládnutý herecký projev).
(zadáno: 20.9.2010)
Myšlenky kdysi skandální hry možná už dnes nevyznívají tak „objevně“, ale jsou nadčasové a rozhodně si je neškodí připomenout. Při vzpomínce na všemožné kýčovité a podprůměrné produkce si uvědomíme, jak Handke trefně charakterizoval nešvary divadelních tvůrců i přístupu diváků. Režisér (spolu s tvůrčím a hereckým týmem) hru zdařile aktualizoval, „trefili se hřebíkem na hlavičku“. Před prací inscenačního týmu se skláním. Pro mě jedna z nejzajímavějších inscenací, jakou jsem v posledních letech v českém divadle viděl.
Výstižný obraz Československa v době normalizace úsměvně (i trochu smutně) podaný dětskýma očima. Výborná předloha ve šťastném zpracování, skvělé výkony hlavní představitelky Barbory Hrzánové i představitelů mnoha vedlejších rolí. Skutečně kultovní inscenace, k níž není třeba moc dodávat.
(zadáno: 18.4.2024)
75%. V posledních letech není samozřejmostí, aby se soubor Divadla na Vinohradech dokázal takto sehrát v kompaktní celek. Herecky silné inscenaci vévodí v nejvýraznější roli R. Rázlová, např. k výkonům A. Elsnerové nebo E. Režnarové lze však mít dílčí výhrady. K tomu, aby se o inscenaci mluvilo jen v superlativech, něco málo schází, ale jde o počin vydařený a kvalitní. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.10.2023)
Velmi otevřená zpověď I. Kristekové podává snad věrohodný a vyvážený obraz její zajímavé osobnosti. Přes drsnost popisovaných zážitků a témat není vyznění ryze ponuré a pesimistické, objevuje se i humor. Citlivá spolupráce M. Čechové ohlídala, aby vyprávění nekleslo pod hranici vkusu a nestalo se exhibicí s cílem se zviditelnit. Zkušenost Kristekové je na diváky z jiných kruhů přenositelná jen do určité míry, protože umělci mají leccos nastavené „jinak“. Přesto mohou její slova obohatit, přimět k přemýšlení, ukázat eventualitu, jak se vymanit ze špatného prostředí a dát životu jiný směr. Nezaměnitelný počin, který stojí za návštěvu!
(zadáno: 30.5.2023)
85%. O’Neillovo rozsáhlé drama o zkáze jedné rodiny kdysi upravil M. Macháček pro slavnou inscenaci z konce 80. let, podobně byl text redukován i v Brně. V koncepci M. Dočekala vše skvěle souzní. Scénografické nápady, kostýmy, vesměs živá hudba rapového dua PAST. Posun do současnosti může divákovi umožnit více se k postavám přiblížit a najít alespoň částečné pochopení jejich mnohdy nechvalného jednání. Ukázková práce s herci, kteří byli dovedeni k neběžně vídané přesnosti. Výjimečné je i promyšlené užívání gest a drobných scénických doplňků ve prospěch smyslu. V inscenaci není slabý herecký článek, výkon H. Briešťanské ovšem naprosto oslní.
(zadáno: 27.2.2023)
75%. V kontaktní hře pro jednoho herce (ev. herečku) musí být lehce zapojeni i diváci, obvykle se hraje při komorněji uspořádaném sezení. V inscenaci Divadla Ungelt se podařilo vymyslet řešení vhodné pro kukátkový sál. Ve hře je nechán prostor, aby postavu mohl(a) interpret(ka) přizpůsobit své osobnosti, R. Krajčo náročný part obohatil a zároveň zprostředkoval autorovo pozitivní poselství pro vyrovnávání se se smutnými životními okolnostmi. Uměl pracovat i s diváky, jejichž spolupráce je třeba, ale zároveň musí mít mantinely. K výsledku jistě přispělo i vedení režisérky K. Babinské, jejíž divadelní debut se vydařil.
(zadáno: 27.2.2023)
Ke čtyřem hrám, které P. Zelenka pro Dejvické divadlo napsal a sám je zde i zrežíroval, přibyla nyní pátá. Nezapře autorův rukopis, je plná přínosných postřehů, baví inteligentním humorem, skvěle vytěžený nápad propojení problémů padesátníka s náladou kolem prezidentských voleb. V programu je citován mj. Tracy Letts, čímž může být nepřímo přiznaná zjevná inspirace hrou „Linda Vista“. Autorská režie se ani tentokrát neukázala jako špatná volba. Herci s hlavním představitelem I. Trojanem v čele úlohy naplňují a svými osobnostmi sympaticky obohacují. Povedená scénografie. Snad jen menší krácení ve druhé polovině by dynamice inscenace prospělo.
