Velice komediálně pojatí Naši furianti. Vedle naprosto skvělých hereckých výkonů (Táborský, Hanuš, Dvořáková, Vondráček, Zavřel), zde stály výkony velice trapné, takže celkově takový neutrál, který ovšem pobaví, i když výkony některých herců nebyly úplně dotažené (Doležalová, Matejka, Lokajová). Též se mi velice líbily nové texty písní a okořenění textu hry o vtipné narážky. Obdivuji výkon Jiřího Wohanky, který i ve svém pokročilejším věku dokazuje, že je stále ve formě. Toto představení vřele doporučuji, odromantizovaní furianti jsou ještě lepší než ti klasičtí.

Jedno z nejlepších zpracování, jaké jsem kdy viděla. Nemohu vyzdvihnout jednotlivce, výborní byli všichni.

Dlouhá dokázala, že i Furianti se dají hrát moderně bez větších zásahů do textu. Postavy jsou zkarikovány do přesně odpozorovaných typů, ze kterých jen čiší malost a čecháčkovství. Skvělá kolektivní souhra, jmenovitě vynikají hlavně Miroslav Hanuš (jako PRVNÍ RADNÍ) a Klára sedláčková-Oltová jako naprosto okouzlujícím způsobem naivní Krystýnka Fialová.

75%

Docela povedeně nastavené zrcadlo snad všem rysům naší národní povahy, inscenaci vlastně nemám co vytknout, mé hodnocení sráží asi jen to, že hra samotná je vlastně zoufale banální a naivně přímočará.

Velmi velmi příjemné převapení. Kdo zná "klasické" nudné podání může být jen mile převapen.

Podle hodnocení ostatních inscenace pěkně zraje. První polovina je dokonale zrežírovaný herecký koncert, o přestávce jsem měl kandidáta na 100%. Druhá polovina začína být chvílemi zdlouhavá a také humor se přehoupne lehoučce za hranici vkusu - proto ta ztráta 10%. Viděl jsem 16.2.2011, v den uzavření ankety za rok 2010, a okamžitě mám kandidáta do ankety za rok 2011. Z hereckých představitelů se mi nejvic líbili Hanuš a Wohanka, ale v představení se zjevně našli všichni. Povedená hudební čísla, ale to už je v Dlouhé standard.

16.2. 2011: aktualizovaná inscenace bez historického patosu založená na herectví s minimální scénou. Postavy jsou velkou karikaturou, místy až extrémně vykreslené. Druhá část večera je klidnější. Řada nápadů, které fungují a nejsou trapné. Škrty pro mne jiné, než znám z jiných inscenací této hry. Obdiv mají písně a interpretace. Každý tam má svou světlou chvilku, ale zmíním jména K. Sedláčková-Otlová a J. Wohanka. Určitě to bude divácky přitažlivé, děkovačka skandovaná. (Škoda předsudků ohledně režie, není to pravda).

Já jsem byl maximálně spokojen - herci v Dlouhé vyzráli natolik, že už skvěle hrají i klasiku. Vyzdvihnu jako vždy herectví Vondráčka, Hanuše a Wohanky. Tleskám!

pro mě osobně další velké zklamání. Herci přehrávali (zejména M. Hanuš a jako vždy M. Matejka), kostýmy byly naprosto příšerné. Bylo mi upřímně líto J. Meduny, který se jako jediný celkem snažil. Myslím, že zlaté časy DvD jsou již nenávratně pryč:-(

Naprostá špica. Souhra všech herců dokonalá, režie Jana Borny neměla chybu. Tohle se moc povedlo.

Předpokládám, že předchozí komentáře pochází z premiéry, neboť první repríza, na níž jsem byl přítomen, se zřejmě povedla úplně jinačím způsobem. Po nedostatku režijní koncepce nebylo ani vidu ani slechu: přes ukecanost textu mělo představení obrovské tempo, fóry výborně vycházely, šikovné prolínání jednotlivých linií vesnici krásně oživilo a zuvěřitelnilo, herci táhli za jeden provaz, udržovali nadsázku ve vkusné a přitom přiléhavě ostré podobě... Zkrátka divadelní radost. Závěrečný aplaus nadšeného publika byl zasloužený.

Tak tohle se moc nepovedlo. První půlka dost připomínala besídku zvláštní školy. Jinak úděsné kostýmy a neskutečné, zbytečné přehrávání, zpěvu nešlo moc rozumět (ale to byl možná záměr, který jsem jen nepochopila). Nevím, zda mohu tiše doufat, že se inscenace ještě usadí nebo ne, ale absence jasné režijní koncepce byla až příliš zřejmá. 50% dávám jen z nostalgie po staré Dlouhé, jinak by to asi šlo níž.

Přes veškeré proklamace, že Furianti jsou stále aktuální, jsem si potvrdil, že ve své hlavní myšlence možná ano, ale to na moderní, strhující představení nestačí. Představení mi navíc přišlo trochu odfláklé a jen v poslední čtvrtině jsem viděl náznaky nějaké koncepce a vůbec kolektivního divadla, na které jsem v Dlouhé zvyklý. Jinak to byla hodně uřvaná, chvílemi rušivá inscenace na příšerné scéně s minimem invence. I jindy skvělá hudební čísla působila tentokrát unile a nadbytečně. Potěšila mě jen dvojka Bláha, Habršperk.