Věc Makropulos

65 %. Pojetí se mi líbilo, ale ke konci se mi (u záznamu inscenace) chtělo krapet spát. Ale velké plus za lehkou ironizaci, skoro až groteskní pojetí, místy až barokní herectví s přehnanou gestikulací a mimikou a za scénu a kostýmy.

Velmi netradiční pojetí...možná až moc velká zkratka, nevím zda by Čapek byl spokojen. Neuvěřitelná Soňa Červená, skvělé udělaná hudba. Jen ty herci fungující jako pimprlata..nevím nevím

Toto není divadlo, ale obyčejná manýra. Celé je to o to smutnější, že právě Čapek tyto "umělecké" berličky vůbec nepotřebuje.

Mám pocit, že dneska už se Čapkovy hry dají hrát jenom takhle pitoreskně nějak, čas - a dnes už i dobré rozbory a kritiky - ukázaly slabiny textu. To ale neznamená, že by tam musely být delší, zbytečně monotónní pasáže (na konci první poloviny zejména).

Nádherná podívaná, skvělá hudba. Těžko si dnes lze představit tuto hru zpracovanou jako klasickou činohru.

Nabušený vizuál zde převládá nad obsahem. Oku lahodící kostýmy a choreografie, uchu lahodící hudba... Bohužel o samotný příběh tu vůbec nejde, mám pocit, že koncepce by se dala velice snadno naroubovat úplně na kteroukoli hru. Neříkám, že dnes Čapkův text není spíše úsměvný, ale takto se příběh stává dosti nepřehledným, nelogickým a všechny myšlenky jsou pouze naťukávány. Je zajímavé (nebo to byl záměr?), že režijnímu vedení a stylizaci se dobře podvolili pouze mladší herci, starší zůstávají víceméně civilní a sami sebou. Lze doporučit k vidění spíše jako audiovizuální umělecké dílo.

Prvních pár minut trochu šok..ale na konci mi nestačily ruce na tleskání! Zajímavé zpracování.

Hudebně a výtvarně skvělé představení, jednolité, bezpochyby do detailu vymazlené... rostoucí spisy v AK mě nadchly... jenomže, není to málo Antone Pavloviči? Obsah jen mimochodem, spíš autorům překáží.
Obrazová dokonalost mi nebyla dost, takže jsem měl pocit, že se pořád na něco čeká. Čas na přestavbu scény, kdy pan Javorský musí s minimem prostředků zaujmout publikum je šíleně dlouhý a aby bezobsažnost vynikla ještě lépe, opakuje se text 3x. Mluvení na mikrofon mě vysloveně štvalo, Dikce hlavní představitelky taky. Celkově: Spousta evidentní kvality a přitom rozpačitý výsledek.

Absolutní divadlo.

Představení vybočující ze všech konvencí. Perfektně zpracovaná vizuální stránka - kostýmy, líčení. Obsahově hodně ořezané, kdo nezná obsah, téměř nepochopí děj. Některé zvukové efekty byly krajně nepříjemné. Postránecký úžasný výkon. Shodli jsme se na tom, že představení připomínalo styl Tima Burtona. Ne všichni tento styl zkousli, protože v druhé polovině představení značně prořídly řady.

Představení ve mě vzbudilo značné rozpaky. Určitě bych to vidět znova nechtěla. Ale zajímavé to rozhodně bylo..doporučuji těm odvážnějším.

Jde o to, kdo jde na klasiku - tak pro toho to jistě není, ale kdo chce vidět zajímavě ztvárněnou inscenaci a oprostí se od předchozích nastudování, tak ten si jistě přijde na své.

Možná budu za barbara, ale pro mě to bylo obrovské utrpení. Zvuk mi častokrát trhal uši a paní Červenou jsem opravdu, ale opravdu nerozdýchal. Nechci být hnusný, ale aby femme fatale hrála babička šišlající si (jakoby?) přes uvolněnou protézu zkratkovité repliky, čímž poblázní (proboha jak? proč? čím?) část mužského osazenstva? A našly by se další nepochopitelnosti, jako předlouhá výměna kulis "maskovaná" dost nudným výstupem... Prostě ne, nesedlo mi to téměř absolutně.

Uvažování autorovo je Wilsonem pojato jako rej veselých šašků, kteří se ženou za svými nesplnitelnými touhami, mezi které patří i nezískatelná nesmrtelnost. Všechny podřadné figurky jsou imaginárně ovládány tajemným mužem s hůlkou. Vše je umocněno pestrou hrou s barevnými světly a hudbou. Herci se přizpůsobili novému způsobu inscenování excelentně. Téměř všichni dodržují přesně zadané pohybové kreace. Menší problémy s přizpůsobením jsem zaznamenal pouze u M. Donutila a P. Pelzera. Nejvíce charismatická je bezpochyby Soňa Červená, jejíž závěrečný monolog je dojemnou třešničkou na dortu.

NEEEEE!!!TO NEEEE!!

Po shlédnutí traileru, jsem se celkem těšila na něco nového a zajímavého, ale představení mi nenabídlo ani o malinko víc než trailer. Na pohled sice pěkné, ale jinak nic. Druhou polovinu táhla výborná Soňa Červená, byla však sama. Navíc postavy Janka a Kristýny mi neuvěřitelně lezly na nervy. Čapkův text sice není nic moc, takhle prázdný mi ale nepřišel.

Úchvatné propojení výtvarné stylizace se zvukem a tomu všemu podřízené herectví. Snad poprvé jsem si připadal, jak na scéně některého z londýnských či newyorských divadel. Třeba si Wilson k další adaptaci vybere o něco zajímavější drama než to, už poněkud vyčpělé, Čapkovo. Na druhou stranu o děj samotné hry v této inscenaci vůbec nejde.

Přes některé zajímavé momenty je inscenace značně nudná. Tak dítě do 10 let se může pobavit. Nádherný Čapkův jazyk je ponížen do stále opakovaných frází, které můžou pouze provokovat.

Pokud se neco podobneho dnes povazuje za umeni, pak to svedci o uplne citove vyprahlosti a absenci klasickeho vzdelani. Jeste i druhy den zustavam otresen ubohosti celeho projektu, protoze predstavenim se to nazvat neda. Zamer byl snad originelni, ale vysledek je spatny. Figury jednaji bez logiky, bez citu a ani stilizace neni dotazena k dokonalosti. Totalne odcizena plitka sou nekolika do omrzeni se opakujichc efektu.

I připravenému divákovi chvíli trvá, než přijme poetiku představení. Pokud se ale poddá R. Wilsonovi, nelituje. V představení je dokonalá souhra všech složek - scény a kostýmů, světel, hudby, herecké akce i mluvy, vše je přísně stylizované a podřízené vyznění hry. Herci ukázali, že dokážou přesně vyhovět představám režiséra. Jako vždy výborná paní Červená. Událost sezóny.

Pani Cervena byla opet fantasticka. Dosti nekonvenci pojeti Capkovi hry pod taktovkou R. Wilsona vyvolava pocit prazdnoty a strnulosti spolu s vybornou napinavou atmosferou. Jen role Vladimira Javorskeho mi prisla trochu nadbytecna.

3.12. 2010: Věděl jsem do čeho jdu. Text je proškrtaný, ale kdo z dnešních inscenátorů neškrtá? Pohybově zajímavé a někteří herci překvapují (např. pan Postránecký). Hudba perfektní! Díky formě pro mne v první části trochu chybělo napětí, ale dotvářela jej hudba, druhá část lepší. Paní Červená je opravdová Dáma. Chápu, že forma je tak jiná, že publikum může inscenaci milovat nebo nenávidět, nic mezi tím.

Nechápu nízkohodnotiče. Cožpak se hraje na našich scénách někde lepší divadlo? Připadal jsem si jak na divadle, které stvořil dokonalý stroj, hraném prostřednictvím živých herců. Jen ti sem tam vyvedli diváka z krásného obrazu. I z pohledu Čapka jsem nebyl nikterak zklamán. A před paní Červenou smekám.

Barevné ale nudné. (II. premiera 19.11.2010)

Nevím, jestli se smát, nebo jestli brečet, nevím jestli z toho udělali frašku nebo dílo. Každopádně chválím hudbu, kostýmy, líčení a hlavně choreografii, ta byla bezchybná! Kritizuji ale hodně mluvení přes mikrofony, chvílemi jsem měl podezření, že to je dabované :) Rozhodně mě to nenechalo chladným a rozhodně to chci vidět znova.

Hrůza,hrůza,hrůza!Dal bych 0%

Krásné, skvělé představení plně audiovizuálních prvků. Stará hra v "moderním" hávů. Vřele doporučuju!

Cela hra by se tam snad ani nevesla, takze Capek byl do jiste miry potlacen. Nicmene skvela scena a provedeni a samozrejme Sona!

Tak ze samotného Čapka zbylo málo, pokud člověk netrvá na obsahu, ale nechá se strhnout formou, která působí ve všech aspektech jednotně, celistvě a nápaditě, může to být i docela zajímavá podívaná.

Ani činohra, ani balet, ani operetka a ani japonské divadlo. Bezduchý mumraj za enormní peníze. Něco jako film "Karlík a továrna na čokoládu", i když ten je možná zábavnější. Zbytečbá a samoúčelná Wilsnova onanie... K tomu všemu převážně počítačová hudba vykradená ze starých cajdáků a zvuk pres zesilovač. Ubohé a předražené.

65 %. Pojetí se mi líbilo, ale ke konci se mi (u záznamu inscenace) chtělo krapet spát. Ale velké plus za lehkou ironizaci, skoro až groteskní pojetí, místy až barokní herectví s přehnanou gestikulací a mimikou a za scénu a kostýmy.

Velmi netradiční pojetí...možná až moc velká zkratka, nevím zda by Čapek byl spokojen. Neuvěřitelná Soňa Červená, skvělé udělaná hudba. Jen ty herci fungující jako pimprlata..nevím nevím

Toto není divadlo, ale obyčejná manýra. Celé je to o to smutnější, že právě Čapek tyto "umělecké" berličky vůbec nepotřebuje.

Krásné, skvělé představení plně audiovizuálních prvků. Stará hra v "moderním" hávů. Vřele doporučuju!

Mám pocit, že dneska už se Čapkovy hry dají hrát jenom takhle pitoreskně nějak, čas - a dnes už i dobré rozbory a kritiky - ukázaly slabiny textu. To ale neznamená, že by tam musely být delší, zbytečně monotónní pasáže (na konci první poloviny zejména).

Cela hra by se tam snad ani nevesla, takze Capek byl do jiste miry potlacen. Nicmene skvela scena a provedeni a samozrejme Sona!

Nádherná podívaná, skvělá hudba. Těžko si dnes lze představit tuto hru zpracovanou jako klasickou činohru.

Nabušený vizuál zde převládá nad obsahem. Oku lahodící kostýmy a choreografie, uchu lahodící hudba... Bohužel o samotný příběh tu vůbec nejde, mám pocit, že koncepce by se dala velice snadno naroubovat úplně na kteroukoli hru. Neříkám, že dnes Čapkův text není spíše úsměvný, ale takto se příběh stává dosti nepřehledným, nelogickým a všechny myšlenky jsou pouze naťukávány. Je zajímavé (nebo to byl záměr?), že režijnímu vedení a stylizaci se dobře podvolili pouze mladší herci, starší zůstávají víceméně civilní a sami sebou. Lze doporučit k vidění spíše jako audiovizuální umělecké dílo.

Prvních pár minut trochu šok..ale na konci mi nestačily ruce na tleskání! Zajímavé zpracování.

Hudebně a výtvarně skvělé představení, jednolité, bezpochyby do detailu vymazlené... rostoucí spisy v AK mě nadchly... jenomže, není to málo Antone Pavloviči? Obsah jen mimochodem, spíš autorům překáží.
Obrazová dokonalost mi nebyla dost, takže jsem měl pocit, že se pořád na něco čeká. Čas na přestavbu scény, kdy pan Javorský musí s minimem prostředků zaujmout publikum je šíleně dlouhý a aby bezobsažnost vynikla ještě lépe, opakuje se text 3x. Mluvení na mikrofon mě vysloveně štvalo, Dikce hlavní představitelky taky. Celkově: Spousta evidentní kvality a přitom rozpačitý výsledek.

Absolutní divadlo.

Představení vybočující ze všech konvencí. Perfektně zpracovaná vizuální stránka - kostýmy, líčení. Obsahově hodně ořezané, kdo nezná obsah, téměř nepochopí děj. Některé zvukové efekty byly krajně nepříjemné. Postránecký úžasný výkon. Shodli jsme se na tom, že představení připomínalo styl Tima Burtona. Ne všichni tento styl zkousli, protože v druhé polovině představení značně prořídly řady.

Představení ve mě vzbudilo značné rozpaky. Určitě bych to vidět znova nechtěla. Ale zajímavé to rozhodně bylo..doporučuji těm odvážnějším.

Jde o to, kdo jde na klasiku - tak pro toho to jistě není, ale kdo chce vidět zajímavě ztvárněnou inscenaci a oprostí se od předchozích nastudování, tak ten si jistě přijde na své.

Možná budu za barbara, ale pro mě to bylo obrovské utrpení. Zvuk mi častokrát trhal uši a paní Červenou jsem opravdu, ale opravdu nerozdýchal. Nechci být hnusný, ale aby femme fatale hrála babička šišlající si (jakoby?) přes uvolněnou protézu zkratkovité repliky, čímž poblázní (proboha jak? proč? čím?) část mužského osazenstva? A našly by se další nepochopitelnosti, jako předlouhá výměna kulis "maskovaná" dost nudným výstupem... Prostě ne, nesedlo mi to téměř absolutně.

Tak ze samotného Čapka zbylo málo, pokud člověk netrvá na obsahu, ale nechá se strhnout formou, která působí ve všech aspektech jednotně, celistvě a nápaditě, může to být i docela zajímavá podívaná.

Uvažování autorovo je Wilsonem pojato jako rej veselých šašků, kteří se ženou za svými nesplnitelnými touhami, mezi které patří i nezískatelná nesmrtelnost. Všechny podřadné figurky jsou imaginárně ovládány tajemným mužem s hůlkou. Vše je umocněno pestrou hrou s barevnými světly a hudbou. Herci se přizpůsobili novému způsobu inscenování excelentně. Téměř všichni dodržují přesně zadané pohybové kreace. Menší problémy s přizpůsobením jsem zaznamenal pouze u M. Donutila a P. Pelzera. Nejvíce charismatická je bezpochyby Soňa Červená, jejíž závěrečný monolog je dojemnou třešničkou na dortu.

NEEEEE!!!TO NEEEE!!

Po shlédnutí traileru, jsem se celkem těšila na něco nového a zajímavého, ale představení mi nenabídlo ani o malinko víc než trailer. Na pohled sice pěkné, ale jinak nic. Druhou polovinu táhla výborná Soňa Červená, byla však sama. Navíc postavy Janka a Kristýny mi neuvěřitelně lezly na nervy. Čapkův text sice není nic moc, takhle prázdný mi ale nepřišel.

Úchvatné propojení výtvarné stylizace se zvukem a tomu všemu podřízené herectví. Snad poprvé jsem si připadal, jak na scéně některého z londýnských či newyorských divadel. Třeba si Wilson k další adaptaci vybere o něco zajímavější drama než to, už poněkud vyčpělé, Čapkovo. Na druhou stranu o děj samotné hry v této inscenaci vůbec nejde.

Přes některé zajímavé momenty je inscenace značně nudná. Tak dítě do 10 let se může pobavit. Nádherný Čapkův jazyk je ponížen do stále opakovaných frází, které můžou pouze provokovat.

Ani činohra, ani balet, ani operetka a ani japonské divadlo. Bezduchý mumraj za enormní peníze. Něco jako film "Karlík a továrna na čokoládu", i když ten je možná zábavnější. Zbytečbá a samoúčelná Wilsnova onanie... K tomu všemu převážně počítačová hudba vykradená ze starých cajdáků a zvuk pres zesilovač. Ubohé a předražené.

Pokud se neco podobneho dnes povazuje za umeni, pak to svedci o uplne citove vyprahlosti a absenci klasickeho vzdelani. Jeste i druhy den zustavam otresen ubohosti celeho projektu, protoze predstavenim se to nazvat neda. Zamer byl snad originelni, ale vysledek je spatny. Figury jednaji bez logiky, bez citu a ani stilizace neni dotazena k dokonalosti. Totalne odcizena plitka sou nekolika do omrzeni se opakujichc efektu.

I připravenému divákovi chvíli trvá, než přijme poetiku představení. Pokud se ale poddá R. Wilsonovi, nelituje. V představení je dokonalá souhra všech složek - scény a kostýmů, světel, hudby, herecké akce i mluvy, vše je přísně stylizované a podřízené vyznění hry. Herci ukázali, že dokážou přesně vyhovět představám režiséra. Jako vždy výborná paní Červená. Událost sezóny.

Pani Cervena byla opet fantasticka. Dosti nekonvenci pojeti Capkovi hry pod taktovkou R. Wilsona vyvolava pocit prazdnoty a strnulosti spolu s vybornou napinavou atmosferou. Jen role Vladimira Javorskeho mi prisla trochu nadbytecna.

3.12. 2010: Věděl jsem do čeho jdu. Text je proškrtaný, ale kdo z dnešních inscenátorů neškrtá? Pohybově zajímavé a někteří herci překvapují (např. pan Postránecký). Hudba perfektní! Díky formě pro mne v první části trochu chybělo napětí, ale dotvářela jej hudba, druhá část lepší. Paní Červená je opravdová Dáma. Chápu, že forma je tak jiná, že publikum může inscenaci milovat nebo nenávidět, nic mezi tím.

Nechápu nízkohodnotiče. Cožpak se hraje na našich scénách někde lepší divadlo? Připadal jsem si jak na divadle, které stvořil dokonalý stroj, hraném prostřednictvím živých herců. Jen ti sem tam vyvedli diváka z krásného obrazu. I z pohledu Čapka jsem nebyl nikterak zklamán. A před paní Červenou smekám.

Barevné ale nudné. (II. premiera 19.11.2010)

Nevím, jestli se smát, nebo jestli brečet, nevím jestli z toho udělali frašku nebo dílo. Každopádně chválím hudbu, kostýmy, líčení a hlavně choreografii, ta byla bezchybná! Kritizuji ale hodně mluvení přes mikrofony, chvílemi jsem měl podezření, že to je dabované :) Rozhodně mě to nenechalo chladným a rozhodně to chci vidět znova.

Hrůza,hrůza,hrůza!Dal bych 0%

I připravenému divákovi chvíli trvá, než přijme poetiku představení. Pokud se ale poddá R. Wilsonovi, nelituje. V představení je dokonalá souhra všech složek - scény a kostýmů, světel, hudby, herecké akce i mluvy, vše je přísně stylizované a podřízené vyznění hry. Herci ukázali, že dokážou přesně vyhovět představám režiséra. Jako vždy výborná paní Červená. Událost sezóny.

Uvažování autorovo je Wilsonem pojato jako rej veselých šašků, kteří se ženou za svými nesplnitelnými touhami, mezi které patří i nezískatelná nesmrtelnost. Všechny podřadné figurky jsou imaginárně ovládány tajemným mužem s hůlkou. Vše je umocněno pestrou hrou s barevnými světly a hudbou. Herci se přizpůsobili novému způsobu inscenování excelentně. Téměř všichni dodržují přesně zadané pohybové kreace. Menší problémy s přizpůsobením jsem zaznamenal pouze u M. Donutila a P. Pelzera. Nejvíce charismatická je bezpochyby Soňa Červená, jejíž závěrečný monolog je dojemnou třešničkou na dortu.

3.12. 2010: Věděl jsem do čeho jdu. Text je proškrtaný, ale kdo z dnešních inscenátorů neškrtá? Pohybově zajímavé a někteří herci překvapují (např. pan Postránecký). Hudba perfektní! Díky formě pro mne v první části trochu chybělo napětí, ale dotvářela jej hudba, druhá část lepší. Paní Červená je opravdová Dáma. Chápu, že forma je tak jiná, že publikum může inscenaci milovat nebo nenávidět, nic mezi tím.

Nabušený vizuál zde převládá nad obsahem. Oku lahodící kostýmy a choreografie, uchu lahodící hudba... Bohužel o samotný příběh tu vůbec nejde, mám pocit, že koncepce by se dala velice snadno naroubovat úplně na kteroukoli hru. Neříkám, že dnes Čapkův text není spíše úsměvný, ale takto se příběh stává dosti nepřehledným, nelogickým a všechny myšlenky jsou pouze naťukávány. Je zajímavé (nebo to byl záměr?), že režijnímu vedení a stylizaci se dobře podvolili pouze mladší herci, starší zůstávají víceméně civilní a sami sebou. Lze doporučit k vidění spíše jako audiovizuální umělecké dílo.

Úchvatné propojení výtvarné stylizace se zvukem a tomu všemu podřízené herectví. Snad poprvé jsem si připadal, jak na scéně některého z londýnských či newyorských divadel. Třeba si Wilson k další adaptaci vybere o něco zajímavější drama než to, už poněkud vyčpělé, Čapkovo. Na druhou stranu o děj samotné hry v této inscenaci vůbec nejde.

Velmi netradiční pojetí...možná až moc velká zkratka, nevím zda by Čapek byl spokojen. Neuvěřitelná Soňa Červená, skvělé udělaná hudba. Jen ty herci fungující jako pimprlata..nevím nevím

Absolutní divadlo.

Jde o to, kdo jde na klasiku - tak pro toho to jistě není, ale kdo chce vidět zajímavě ztvárněnou inscenaci a oprostí se od předchozích nastudování, tak ten si jistě přijde na své.

Nechápu nízkohodnotiče. Cožpak se hraje na našich scénách někde lepší divadlo? Připadal jsem si jak na divadle, které stvořil dokonalý stroj, hraném prostřednictvím živých herců. Jen ti sem tam vyvedli diváka z krásného obrazu. I z pohledu Čapka jsem nebyl nikterak zklamán. A před paní Červenou smekám.

Prvních pár minut trochu šok..ale na konci mi nestačily ruce na tleskání! Zajímavé zpracování.

Hrůza,hrůza,hrůza!Dal bych 0%

Nevím, jestli se smát, nebo jestli brečet, nevím jestli z toho udělali frašku nebo dílo. Každopádně chválím hudbu, kostýmy, líčení a hlavně choreografii, ta byla bezchybná! Kritizuji ale hodně mluvení přes mikrofony, chvílemi jsem měl podezření, že to je dabované :) Rozhodně mě to nenechalo chladným a rozhodně to chci vidět znova.

Možná budu za barbara, ale pro mě to bylo obrovské utrpení. Zvuk mi častokrát trhal uši a paní Červenou jsem opravdu, ale opravdu nerozdýchal. Nechci být hnusný, ale aby femme fatale hrála babička šišlající si (jakoby?) přes uvolněnou protézu zkratkovité repliky, čímž poblázní (proboha jak? proč? čím?) část mužského osazenstva? A našly by se další nepochopitelnosti, jako předlouhá výměna kulis "maskovaná" dost nudným výstupem... Prostě ne, nesedlo mi to téměř absolutně.

Barevné ale nudné. (II. premiera 19.11.2010)

Nádherná podívaná, skvělá hudba. Těžko si dnes lze představit tuto hru zpracovanou jako klasickou činohru.

NEEEEE!!!TO NEEEE!!

Představení ve mě vzbudilo značné rozpaky. Určitě bych to vidět znova nechtěla. Ale zajímavé to rozhodně bylo..doporučuji těm odvážnějším.

Pani Cervena byla opet fantasticka. Dosti nekonvenci pojeti Capkovi hry pod taktovkou R. Wilsona vyvolava pocit prazdnoty a strnulosti spolu s vybornou napinavou atmosferou. Jen role Vladimira Javorskeho mi prisla trochu nadbytecna.

Hudebně a výtvarně skvělé představení, jednolité, bezpochyby do detailu vymazlené... rostoucí spisy v AK mě nadchly... jenomže, není to málo Antone Pavloviči? Obsah jen mimochodem, spíš autorům překáží.
Obrazová dokonalost mi nebyla dost, takže jsem měl pocit, že se pořád na něco čeká. Čas na přestavbu scény, kdy pan Javorský musí s minimem prostředků zaujmout publikum je šíleně dlouhý a aby bezobsažnost vynikla ještě lépe, opakuje se text 3x. Mluvení na mikrofon mě vysloveně štvalo, Dikce hlavní představitelky taky. Celkově: Spousta evidentní kvality a přitom rozpačitý výsledek.

65 %. Pojetí se mi líbilo, ale ke konci se mi (u záznamu inscenace) chtělo krapet spát. Ale velké plus za lehkou ironizaci, skoro až groteskní pojetí, místy až barokní herectví s přehnanou gestikulací a mimikou a za scénu a kostýmy.

Přes některé zajímavé momenty je inscenace značně nudná. Tak dítě do 10 let se může pobavit. Nádherný Čapkův jazyk je ponížen do stále opakovaných frází, které můžou pouze provokovat.

Po shlédnutí traileru, jsem se celkem těšila na něco nového a zajímavého, ale představení mi nenabídlo ani o malinko víc než trailer. Na pohled sice pěkné, ale jinak nic. Druhou polovinu táhla výborná Soňa Červená, byla však sama. Navíc postavy Janka a Kristýny mi neuvěřitelně lezly na nervy. Čapkův text sice není nic moc, takhle prázdný mi ale nepřišel.

Toto není divadlo, ale obyčejná manýra. Celé je to o to smutnější, že právě Čapek tyto "umělecké" berličky vůbec nepotřebuje.

Mám pocit, že dneska už se Čapkovy hry dají hrát jenom takhle pitoreskně nějak, čas - a dnes už i dobré rozbory a kritiky - ukázaly slabiny textu. To ale neznamená, že by tam musely být delší, zbytečně monotónní pasáže (na konci první poloviny zejména).

Představení vybočující ze všech konvencí. Perfektně zpracovaná vizuální stránka - kostýmy, líčení. Obsahově hodně ořezané, kdo nezná obsah, téměř nepochopí děj. Některé zvukové efekty byly krajně nepříjemné. Postránecký úžasný výkon. Shodli jsme se na tom, že představení připomínalo styl Tima Burtona. Ne všichni tento styl zkousli, protože v druhé polovině představení značně prořídly řady.

Pokud se neco podobneho dnes povazuje za umeni, pak to svedci o uplne citove vyprahlosti a absenci klasickeho vzdelani. Jeste i druhy den zustavam otresen ubohosti celeho projektu, protoze predstavenim se to nazvat neda. Zamer byl snad originelni, ale vysledek je spatny. Figury jednaji bez logiky, bez citu a ani stilizace neni dotazena k dokonalosti. Totalne odcizena plitka sou nekolika do omrzeni se opakujichc efektu.

Ani činohra, ani balet, ani operetka a ani japonské divadlo. Bezduchý mumraj za enormní peníze. Něco jako film "Karlík a továrna na čokoládu", i když ten je možná zábavnější. Zbytečbá a samoúčelná Wilsnova onanie... K tomu všemu převážně počítačová hudba vykradená ze starých cajdáků a zvuk pres zesilovač. Ubohé a předražené.

Cela hra by se tam snad ani nevesla, takze Capek byl do jiste miry potlacen. Nicmene skvela scena a provedeni a samozrejme Sona!

Tak ze samotného Čapka zbylo málo, pokud člověk netrvá na obsahu, ale nechá se strhnout formou, která působí ve všech aspektech jednotně, celistvě a nápaditě, může to být i docela zajímavá podívaná.

Krásné, skvělé představení plně audiovizuálních prvků. Stará hra v "moderním" hávů. Vřele doporučuju!