Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>

(zadáno: 24.6.2017, počet hodnocení: 623)
HaDivadlo - Vernisáž  [Lukáš Dubský 60 %]
Celkem zajímavá aktovka odhalující povrchní svět manželského páru, který výčtem svých úspěchů "terorizuje" Bedřicha, kterého pozvali na návštěvu a jemuž se snaží poradit, co má udělat se svým životem, aby se přiblížil jejich idyle. Havlův text neztratil svou aktuálnost, což se nejvýrazněji projevuje v závěru, kdy je manželský pár verbálně čím dál agresivnější. Obsadit do role Bedřicha (Havlovo alter ego) neherce M.Nytru ovšem nepovažuji za šťastný nápad. Režisér Buraj se tak patrně snažil vytvořit kontrast, působí to ale dost nepřesvědčivě, výklad textu to spíš zamlžuje.
(zadáno: 23.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadelní spolek Kašpar - Srpen v zemi indiánů  [Jiří Landa 70 %]
Oceňuji, že se tvůrci rozhodli ke škrtům, zvlášť úvodního monologu otce. Inscenace hned nabere patřičné tempo, charaktery postav ale zůstávají členité, nedochází k jejich zjednodušení. Nejvíce mě v roli Barbary zaujala J. Nerudová, jež vystihla složitost povahy této postavy. M. Steinmasslová coby Violet získává na suverenitě především v druhé části. V menších rolích zaujali M. Zoubková a A. Petráš, tragičnost jejich vztahu byla zpracována působivě. Inscenace by sice mohla být sevřenější a propracovanější, na čemž se bude jistě dále pracovat, ale i v této podobě před diváky rozhodně obstojí.
(zadáno: 23.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo Semafor - Začalo to Vestpocketkou  [Jiří Landa 50 %]
V zatím poslední novince vzdávající hold V+W si sice J. Suchý už nenechal tolik prostoru, ale i tak bylo znát, že už má docela velké potíže s pamětí a že mu J. Molavcová musí opět hodně pomáhat. Inscenace byla také zbytečně dlouhá, téměř tři hodiny. Citelně se projevila absence dramaturga. Obsazení podalo dost nevyrovnané výkony, hudební složka byla tím nejlepším z celého představení. Odcházel jsem se smíšenými pocity.
(zadáno: 23.6.2017, počet hodnocení: 1241)
Studio Hrdinů - Pustina  [Helena Grégrová 60 %]
(zadáno: 23.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo Letí - Taxistyx / Přízrak  [Jiří Landa 50 %]
Z dvou nabídnutých her mě zaujala jen ta D. Košťáka Taxistyx a to především díky její nesporné poetičnosti. Naopak dramatička S. Turunen neměla při psaní aktovky Přízrak zřejmě svůj den, poněvadž výsledek jejího snažení vypadal, že její text opravdu vznikl jen proto, aby nějaký vznikl. Jeho smysl se mi nepodařilo vstřebat a to i přesto, že herecky byl celý dvojvečer, jak už to většinou v Divadle Letí bývá, naplněn.
(zadáno: 23.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo v Dlouhé - Lucerna (český mýtus)  [Jiří Landa 80 %]
85% A pak že Lucerna nejde zpracovat "klasicky pohádkově", aby nenudila. H. Burešová svým nastudováním tyto mýty boří a představuje divákům výsostně hereckou inscenaci, kterou skvěle sehraný soubor naplňuje do nejjemnějších detailů. Vyrovnané herecké výkony, přičemž mezi ty nejvýraznější jistě patří představitelka Mladé kněžny E. Hacurová a M. Hanuš coby Vrchní, ovšem v tomto výčtu bych mohl ještě dlouho pokračovat. Režie pečlivě a střídmě pracovala také s hudbou, light designem a dotáčkami. Zdařile zpracovaná scéna i kostýmy tuto podívanou jen doplňují. Čirá radost z divadla.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Komorní činohra - Pohasly forbesy  [Jiří Landa 60 %]
Nová hra O. Bábka mi poetikou připomíná hry C. McPhersona Ptáci a především pak Na cestě duchů (The Weir). Autor nechává (v tomto případě tři) postavy díky nepředvídané vnější okolnosti uzavřít do jedné místnosti, kde jsou mezi sebou konfrontovány. Režii se podařilo vystihnout sklíčenou atmosféru situace, v rámci možnosti hry i charaktery jednotlivých hrdinů, jenže téma outsiderovství mohlo být výrazněji zpracováno už v textu. Ten sice patří do skupiny kvalitnějších českých novinek, nicméně by si zasloužil ještě jistou revizi a rozpracování, aby jeho zacílení adekvátně zarezonovalo u diváků.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Městské divadlo Brno - Brněnské kolo  [Jiří Landa 50 %]
55% Divadlo pod letní oblohou má svá specifika. Jedním z nich je i fakt, že návštěvník plenérových produkcí má jiná měřítka. A takovým se většinou stává i pravidelný sezónní divák, jehož hodnocení pak bývají smířlivější. Tolik úvodem a nyní k samotné novince: Což o to, humor je to opět celkem milý, ovšem už jen zřídka přináší originální prvky. Největší výhrady mám však k hudební složce, podobná muzika připomínající lidové veselice s dechovkou je už dávno za zenitem. Herecké obsazení bylo celkem vyrovnané. Jako letní podívaná ano, v kamenném divadle by ovšem podobná inscenace obstála jen stěží.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Národní divadlo - Křehkosti, tvé jméno je žena  [Jiří Landa 80 %]
Je to zábavné i dojemné, chvílemi se divákovi, který tuto scénu a pětici hereček sleduje kontinuálně, vybaví situace a inscenace, s nimiž kdysi žil či vyrůstal. Během téměř devadesátiminutového představení si člověk v sobě začne třídit nejen divadelní vzpomínky a cítí se při tom tak nějak příjemně. Zřejmě se nejedná o inscenaci pro každého, mě však oslovila měrou vrchovatou. Snad jen výstupy K. Dobrého bych trochu zkrátil. I když mají svůj smysl, získaný časový prostor bych raději věnoval herečkám.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo J.K.Tyla Plzeň - Howie a Rookie Lee  [Jiří Landa 80 %]
Silný příběh, dvě hereká sóla J. Holíka a O. Rychlého pevně vedená rukou režiséra M. Němce. I takto stručně by se dala popsat inscenace režiséra, který za využití minima prostředků dokázal na malém prostoru studiové scény vytvořit opravdu velmi působivou podívanou, jež divákovi nedá během 75 minut vydechnout. Vlastně se dá bez přehánění konstatovat, že je právě tato inscenace zřejmě v současnosti tím nejzajímavějším i nejlepším, co je na repertoáru tamního divadla k vidění.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo Bolka Polívky - Šašek a syn  [Jiří Landa 20 %]
25% Hra, potažmo inscenace, na mě působila už jen jako pouhý odlesk dávných úspěšných Polívkových projektů. Za zásadní chybu považuji absenci dramaturga, který by text nezatíženým pohledem zredigoval a především seškrtal (B. Polívka si hru i sám režíroval!). Inscenace měla spoustu hluchých a bohužel i trapných míst. Vlastně jsem nepochopil účel uvedení této hry, tedy vyjma toho, že si v ní chtěli spolu zahrát otec se synem. Škoda velmi promarněné šance. Než to takhle lámat přes koleno, mohli se oba poohlédnout po hře jiného autora. Mohlo to být fajn...
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo J.K.Tyla Plzeň - Sen noci svatojánské  [Jiří Landa 40 %]
Značně rozporuplné nastudování. Režisér se soustředil především na připsané gagy a situace (které inscenaci moc nepozdvihovaly), přičemž mu unikalo to zásadní – vykreslení charakterů jednotlivých postav a situací. Takto na jevišti pobíhaly snadno zaměnitelné postavičky, k výraznější diferenciaci nenapomáhaly ani kostýmy. Kostýmní návrhář se stejně jako režisér soustředil hlavně na detaily, zásadní pohled na celek tvůrcům unikal. Z viděného vlastně nebylo zřejmé, o čem se vůbec hrálo a proč se režie rozhodla text uchopit právě takto. Škoda vynaložené energie herců.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo v Řeznické - Leni  [Jiří Landa 80 %]
Když jsem před lety tvrdil, že by se stěží našla vhodnější představitelka pro roli Leni než V. Cibulková, neměl jsem tak zcela pravdu. DvŘ totiž „vypátralo“ ještě jednu takovou – N. Boudovou, která po letech strávených zejména v komediích přesvědčila, že je její herecký rejstřík stále tak pestrý jako kdysi, jen není režiséry pro komplikovanější charaktery žen tolik využíván. Boudová ztvárnila Leni na rozdíl od své předchůdkyně kontroverzněji, čímž je i vyznění celé inscenace naléhavější. Výrazným pozitivem je však přeobsazení role Berthy. J. Tesařová přesně vystihla její úlohu v tomto příběhu.
(zadáno: 22.6.2017, počet hodnocení: 623)
Národní divadlo - Křehkosti, tvé jméno je žena  [Lukáš Dubský 70 %]
Povedená benefice pro pětici hereček, které divákům představují herecký úděl. Všechny dámy je potřeba ocenit, jelikož hrát samu sebe, je nesmírně náročné, krásně se tak ale vyjeví rozdílné naturely (hyperaktivní Medvecká, křehká Preissová, hřmotná Salzmannová, lehce cynická Tesařová a s nadhledem hrající Janžurová). Vzpomínky na divadelní život doplňují taneční vsuvky a také monology Karla Dobrého, které jsou sice precizně zahrané, ale na můj vkus zbytečně dlouhé, těžiště inscenace by přece jen mělo být jinde. Divácky bude inscenace jistě oblíbená, kde jinde lze vidět těhlech 5 žen pohromadě?
(zadáno: 21.6.2017, počet hodnocení: 1241)
Divadlo v Řeznické - Leni  [Helena Grégrová 80 %]
Ne, že by V. Cibulková a D. Syslová nebyly v rolích Leni a Berthy přesvědčivé, N. Boudová s J. Tesařovou pro mě ale jsou o něco víc opravdovější, naléhavěji v jejich podání vyznívá kontroverznost tématu hry a možná ambivalentnost náhledu na ně. I čitelnost všech důležitých otázek, jakými jsou mj. mediální překrucování reality, vypořádání se s minulostí, ctí, morálními postoji a osobní zodpovědností za své skutky v kontextu doby, probleskuje mezi řádky intenzivněji. Bylo by nefér nezmínit O. Kavana a D. Krejčíka - stále shodně skvěle herecky partneří jako v původní inscenaci. Silný zážitek.
(zadáno: 21.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo A.Dvořáka Příbram - Arabská noc  [Jiří Landa 70 %]
Ne zrovna dvakrát jednoduše napsaná hra klade velmi vysoké nároky jak na pozornost herců (v závěru byla při hostování v Žižkovském divadle často slyšitelná nápověda), tak diváků. Díky soustředěné práci režie a pětice aktérů (nejvíce mě zaujali P. Florián a I. Krmíčková) vznikla cenná inscenace, která vesměs mainstreamový repertoár tamního divadla pozitivně obohacuje. Účinkujícím může přinést nové impulsy pro jejich další práci a návštěvníkům představení zase skýtá možnost ponořit se do zcela odlišného typu dramatiky a poměřit si s ní své síly.
(zadáno: 21.6.2017, počet hodnocení: 436)
Chemické divadlo - Zlaté město  [Lukáš Holubec 70 %]
Chcete se něco dozvědět o Praze? Tak inscenace Zlaté město není úplně tou pravou příležitostí. Chcete se něco dozvědět o způsobu přemýšlení naší soudobé společnosti se všemi možnými vnějšími tlaky? Pak rozhodně Zlaté město nevynechejte! Základem přínosu celé inscenace je především samotný text Vojtěcha Bárty. A hned v závěsu pak herecké výkony všech zúčastněných. Pokud v naší matičce vzniká provokativní, zároveň však precizní a hloubavé divadlo jako je Zlaté město, ještě aspoň trochu, navzdory bábuškám a italským zmrzlinářům, žijeme. Více viz krátký blog.
(zadáno: 18.6.2017, počet hodnocení: 908)
Národní divadlo - Mlynářova opička  [Michal Novák 60 %]
Klicpera, Šotek, Calembour v poměru 2:2:1 (nebo jiném?). Je zvláštní sledovat, jak calembourovská poetika ve velkém prostoru zůstává viset v prostoru, buď dolehne, tu ji toto „jiné, sváteční“ publikum nevezme za svou. Herci ve spolupráci s režií přitom dělají maximum pro deklamaci a pointování slovních hříček nebo situačních gagů, dramaturgie celkem zručně slepuje tento kompilát do svébytného příběhu. ND má v podobě „hry s Klicperou“ novou oddechovku, v níž je možná až příliš parodického obtahování. Neslušel by tomu více absurdní kabátek?
(zadáno: 18.6.2017, počet hodnocení: 908)
Divadlo v Dlouhé - Racek  [Michal Novák 60 %]
Skutři čtou Racka dramaturgicky ledabyle a spíše pracují stylem vizuálních čarodějů. Dá se říci, že důsledných, jelikož symboly, zapojené souvislosti a scénické abstrakce většinou mají nějakou oporu v textu nebo pocitech postav. Místy si však Skutři budují „svého Čechova“. Silné obrazy s groteskními tóny ještě neznamenají poutavost. Je to inscenace urputná a pro diváka únavná, protože ornamentování, gest a přesložitělých stylizací je tolik, že prostě nefunguje rytmus hry, založený na psychologické jemnokresbě a lehkém ironizování. Více než postavy předurčené k míjení sledujeme karikatury.
(zadáno: 16.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Městská divadla pražská - Čapek  [Jiří Landa 70 %]
Před dvěma lety byl ve VDP uveden zdařilý text V. Maškové Hej, mistře!, pojednávající o J. J. Rybovi. Nyní se autorka (tentokrát s P. Khekem) do látky založené na osudu skutečně žijící osobnosti pustila znovu. Dvojice tvůrců se zaměřila na jednoho z největších českých spisovatelů a dramatiků K. Čapka, přičemž se jim podařilo podat věrohodný obraz posledních let Čapkova života a především složitosti doby, v níž tvořil. Režisér projevil cit pro dané téma a zvláště v druhé části inscenace dokázal herce dovést k výkonům, jež v MDP nejsou zcela běžné. Ze všech bych vyzdvihl J. Hánu a V. Dvořáka.
(zadáno: 16.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo Na Fidlovačce - Sugar (Někdo to rád horké)  [Jiří Landa 60 %]
Inscenaci R. Balaše vlastně nelze pro profesionální stránce nic moc vytknout (až na to, do jakých trapných hereckých poloh nutil představitelku Sladké Sue E. Balzerovou), účinkující herecky, pěvecky i pohybově své party obsáhli, jenže… Postrádal jsem větší herecké sepětí, větší jiskření mezi postavami. Druhá část měla v tomto směru prokazatelně vzestupnou tendenci, reprízami se onen nedostatek jistě aspoň částečně odstraní. Pokud bych měl zmínit dvě jména, byli by to určitě A. Krejčíková coby Sugar a M. Písařík jako Joe - Josefína. L. Pečenka ztvárnil Dafné na můj vkus až příliš travesti.
(zadáno: 16.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo Minor - Koukej, svět!  [Jiří Landa 60 %]
Pro nejmenší děti rozhodně příjemná podívaná neustále atakující jejich pozornost, aspoň soudě dle reakcí na jedné z repríz. Pohybová inscenace má šmrnc, schází jí však závěr, nebo nějaké vyústění. Škoda, že prostě jen tak skončí. Více bych si také možná pohrál s kostýmy zvířat. Ale kaktusový výstup byl super. Oceňuji též hudební složku.
(zadáno: 16.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Městské divadlo Brno - Žítkovské bohyně (krev je krev)  [Jiří Landa 70 %]
75% Nová dramatizace se soustředí zejménana osudy ženských postav románu. I když šel D. Gombára tentokrát trochu odlišným směrem, výsledný dojem jsem měl de facto stejný jako v případě zlínské inscenace. Nastudování je to velice působivé, má atmosféru, ovšem je patrné, že se jedná o velmi rozsáhlé dílo, které je náročné převést na jeviště. Divák sice hlavní linku udrží, ale tu spoustu vztahů a událostí, podle mého názoru, člověk neznalý knížky, nemá možnost zcela postřehnout. I tak jde ale o inscenaci, která rozhodně stojí za pozornost už kvůli hereckým výkonům a již zmíněné silné atmosféře.
(zadáno: 15.6.2017, počet hodnocení: 645)
Divadlo Na zábradlí - Macbeth – Too Much Blood  [Jan Pařízek 80 %]
Ale ano, funguje to. Je to jiné, bezpochyby zvláštní, přesto má to svoje působivé kouzlo a také silné momenty. Líbila se mi vykreslená atmosféra, kterou velmi pěkně dotvářela zvolená hudba. Volba angličtiny umožnila skvělou práci s výslovností, artikulací a vůbec moc pěkné hrátky s jazykem. Samotný příběh se pro mě nijak nevytratil, naopak byly momenty kdy jsem do něj byl přímo vtažen. Tedy celkově povedená záležitost, jenž stojí jistě za návštěvu. 77%
(zadáno: 15.6.2017, počet hodnocení: 908)
Městské divadlo Brno - Žítkovské bohyně (krev je krev)  [Michal Novák 80 %]
Nezpochybnitelná je vynikající dramatizace této vyfabulované tragické ságy (text hry uveřejněný v programu čtete jedním dechem a rozumíte všem časovým přeskokům) a stejně tak jevištní výkony, které přitáhnou pozornost, zmrazí. Velké plátno zacílené na nitro Dory Idesové planoucí po nalezení pravdy je podáno v působivých zkratkách. Proti tomu stojí ten neodpáratelný kalkul autorky, která se na fenoménu ŽB šikovně svezla a i přes reálný základ si ho přeonačila. Gombárova inscenace naštěstí funguje jako metafora světa, kde nutno počítat s výskytem černých lidských skvrn (a ty nějak vznikají).
(zadáno: 15.6.2017, počet hodnocení: 1241)
Divadlo Minor - Koukej, svět!  [Helena Grégrová 60 %]
65 %. Hravě rozpohybovaná poetická krajina, místy až snově zklidněná a uklidňující, taková, kde se s ničím, na nic, nikoho a nikam nepospíchá. Divácká drobotina úžasně reagovala na rozmanité imaginativní podněty (interaktivní kaktus, toť můj jednoznačný favorit!) ;), dospěláci si mohli užít rozverné hudební variace známých skladeb a melodií. Škoda jen, že se mně kontinuita epizod zdála ne zcela důsledná pro poskládání tušeného příběhu a konec přišel natolik nečekaně, jako kdyby kus děje ukousl sám Pan Vesmír.
(zadáno: 15.6.2017, počet hodnocení: 2721)
Divadlo na Vinohradech - Ucho  [Jiří Landa 80 %]
Vyrovnaný herecký duel, v němž D. Bambas předvedl detailní studii toho, jak neustálé potlačování latentního strachu může během jednoho večera zcela rozklížit lidskou osobnost. A. Talacková měla díky košatěji napsané postavě o něco větší herecké možnosti. Annu dokázala rozehrát v mnoha rozličných polohách - nezůstala tak pouze hloupoučkou a rozmazlenou ženuškou stranického pohlavára, v patřičných momentech totiž herečka uměla věrohodně prodat Annin přirozený zdravý selský rozum, oddanost, a také hořkost z života, který vede. Intenzita, s níž se oba herci do inscenace ponořili, je ohromující.
(zadáno: 15.6.2017, počet hodnocení: 436)
Divadlo Na zábradlí - Macbeth – Too Much Blood  [Lukáš Holubec 50 %]
Vizuálně pěkný a velmi zvolna podaný vtip, jenž by při stopáži skeče Monty Pythona zanechal hluboký zážitek s respektem. Rozhodně nepatřím mezi vyznavače klasických děl držící se striktně předlohy, případně ctící blankvers. Naopak. A David Jařab pojal Macbetha skutečně po svém a novátorsky. Navíc v příběhu bylo použito několik zajímavých pohledů na charaktery postav. Jenomže... ano, dost možná budu v menšině, ale tohle byl prostě neúměrně protažený experiment, který jsem rád viděl, zaznamenal, ale nic víc z toho nezůstalo. Na tak kvalitní tvůrce mi to přišlo hodně málo. What to say? Nothing.
(zadáno: 14.6.2017, počet hodnocení: 623)
Divadlo Na zábradlí - Macbeth – Too Much Blood  [Lukáš Dubský 70 %]
Jařabova nová inscenace je povedenou černou komedií, která se snaží o originální uchopení známého kusu. Vesměs se jí to daří, přináší vlastní výklad, že nenávist a války mají vlastně jednoduchý prazáklad v obyčejné lidské frustraci. Režisér napsal scénář ve zjednodušené angličtině, přehnaný důraz herců na výslovnost je zdrojem komických situací. Nejde ale jen o pobavení publika, právě taková "basic" angličtina je dnes univerzálním dorozumívacím prostředkem. Inscenace se soustředí na intimní vztah ústředního páru, vedlejší postavy jsou výrazně osekané, čarodějnice pak nahradili bezdomovci.
(zadáno: 13.6.2017, počet hodnocení: 645)
Divadlo Ungelt - 4000 dnů  [Jan Pařízek 70 %]
Začátek je vyloženě pozvolný a nemohu říct, že by mě probíhající děj nějak více strhl. Naštěstí to dobře zachraňuje herecký um H. Maciuchové a P. Stacha, jejichž dialogy patří k nejlepším scénám této inscenace. Postupně se přeci jen zvýší dramatičnost a směřování hry dostane jasnější směr, byť s větším melancholickým vyzněním v druhé části. I tak se na to však pěkně kouká a téma vzpomínek, vlastního sebezastřeného pohledu na vše proběhlé, je zde velmi dobře vykresleno. Donutí vás to tak trochu podívat se na sebe očima z minulosti a popřemýšlet o tom co se vám vykreslí. A to není málo.
(zadáno: 13.6.2017, počet hodnocení: 175)
Divadlo v Dlouhé - Lucerna (český mýtus)  [Anežka Hrebiková 90 %]
Haně Burešové se v Dlouhé povedl skutečně husarský kousek - vytvořit z Jiráskovy patetické báchorky velice živou a aktuální inscenaci s nádhernými klasickými kulisami a stylovou smetanovskou hudbou. Výborné jsou různé nenásilné gagy, jemná parodie i občasné zcizovací výstupy (skutečná nápověda mezi vítajícími). Herecky vynikající je Eva Hacurová. Nejlepší inscenace české klasiky, kterou jsem zatím mohla vidět.
87%
(zadáno: 12.6.2017, počet hodnocení: 645)
Činoherní klub - Tanec bláznů  [Jan Pařízek 70 %]
Vtipné a zábavné, až z toho místy docela mrazí. Z mého pohledu určitě dobře napsáno, neb i více než po 100 letech má tato hra stále co říci a obsahuje spoustu trefných narážek i na dnešní dobu. Krásně se ukazuje, že lidstvo se zase tolik nemění. Nicméně hra také velmi slušně pobaví. Chytrý a často až groteskní humor zde rozhodně funguje. Není příliš slabších míst, na čemž má jistě zásluhu i skvělé obsazení. V první řadě opravdu výtečný P. Nárožný, jenž spoustu scén vyloženě táhne. Vedle něj však zaujmou také O. Vetchý, L. Žáčková, S. Zindulka nebo J. Dulava. Celkově povedená inscenace. 75%
(zadáno: 12.6.2017, počet hodnocení: 1241)
Divadlo na Vinohradech - Ucho  [Helena Grégrová 80 %]
Vzácně empatické herecké souznění Antonie Talackové a Daniela Bambase, jimž se podařilo vytvořit velmi autentickou atmosféru všeobjímající paranoie a strachu. Bolestná noc plná mrazivé upřímnosti a deziluzí, během níž se láme vztah i charaktery a morální postoje obou partnerů se obnaží na dřeň, až je divákovi místy žinantní ta hranice intimity, kterou, stejně jak ta nainstalovaná ucha, překračuje. Dechberoucí, silné, až krev vře a duše řve - nad položenými otázkami, a především nad tím, co všechno zůstalo aktuální, nezdolně přetrvávající.
(zadáno: 12.6.2017, počet hodnocení: 623)
Jihočeské divadlo Č. Budějovice - Pes baskervillský  [Lukáš Dubský 80 %]
Příjemná letní podívaná. Krumlovský Pes baskervillský je spíš komedií než detektivkou, přesto mu nechybí atmosférické scény, které jsou výsledkem chytrého využití prostředí zámeckých zahrad. Zelenka si pohrává s detektivními klišé a daří se mu dostat do ponurého případu spoustu humoru, aniž by tím narušil strukturu příběhu. Oproti předloze Sherlock vyřeší dokonce ještě další dva případy. J.Suchý z Tábora prokazuje svůj výrazný komický talent a cit pro situační i konverzačná humor, Holmes je v jeho podání spíš podivín než génius. Velmi dobří jsou i V.Limr, H.Dvořáková či P.Oubram.
(zadáno: 10.6.2017, počet hodnocení: 1241)
Městská divadla pražská - Čapek  [Helena Grégrová 70 %]
Jsou hlasy a myšlenky, které by neměly zapadat dějinami, zejména pro jejich mrazivou aktuálnost v kontextu naší stále vyšinutější společensko-politické současnosti. Ty Čapkovy jsou v inscenaci  Divadla Rokoko slyšitelné a čitelné, škoda jen, že v první půli jejich naléhavost poněkud tlumí zvolená forma koláže, která nesvede udržet optimální dynamičnost děje. Po přestávce se temporytmus znatelně zlepší a apelativnost dozná působivé rezonance. Výborní Jiří Hána a Viktor Dvořák!

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>