Pořád lepší než Afrika... A to je asi tak jediné, co se o tomto (po)kusu dá ve srovnání s ostatními inscenacemi Cimrmanů napsat pozitivního. Nicméně jsem se vlastně dobře bavil, to můžu říct.

viz blog

Asi mám primárně problém s hrou samotnou, konkrétně s tím, že se některé postavy v určitých okamžicích chovají nelogicky, jen aby naplnily kletbu. Dalším pro mě rušivým prvkem pak je časové vykloubení, kdy scéna evokuje industriální éru, děj však setrvává v hlubší minulosti (pokus o akcentaci nadčasovosti?).

Na druhou stranu, Richard Krajčo ze svého jmenovce učinil nesmírně zajímavou postavu (byť bych se jí osobně ani klackem nedotkl) a celkově soubor podává pozornosti hodné výkony.

44,99% Hra samotná začíná jako ptákovina, aby se v závěru stala ptákovinou ještě větší. Inscenace je pak režírována tak, aby výsledkem byla megaptákovina. Sice jsem byl připravený a vlastně i naladěný na ptákovinu, ovšem čeho je moc, toho není málo.

64,99% Výchozí myšlenka vůbec není špatná a inscenace obsahuje několik zajímavých momentů, přesto musím říct, že tato alterna je na mě asi příliš alternativní, soubor použitých výrazových prostředků na mě ve výsledku působil spíše dojmem studie, výzkumu, co je jak možno použít, což je fáze, jež by podle mě měla předcházet inscenaci samotné. Přesto tomuto (po)kusu nemůžu upřít jisté kouzlo.

64,99% Přiznám se, že jsem čekal trochu víc, obecně mám pocit, že divadlo má možnost díky své bezprostřednosti zaujmout a dojmout diváka více než film, zde se to ale tak docela nepodařilo. A opět se mi potvrdil můj dojem, že Emil Viklický je sice výborný hudebník, neměl by se ale pokoušet fušovat do herectví.

Přišlo mi, jako by autor měl hlavu plnou myšlenek, jež potřebuje sdělit světu, ale už příliš nedbal na to, aby příběh, do něhož zasadí postavy je předávající divákům, měl za každou cenu vnitřní logiku. Výsledkem je inscenace, která prostě nedrží pohromadě, některé "oslí můstky" byly natolik chatrné, že bych přes ně neposlal ani mravence. Navíc bylo vidět, že Chantal Poullain ani Jiřím Schmitzer nemají text tak docela v krvi, těch zaškobrtnutí bylo na můj vkus přespříliš. Škoda, potenciál by tam byl...

65% Vskutku vtipná hříčka utahující si z dobrodružných románů z dob, kdy muži byli praví muži, ženy pravé ženy a malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri byla pravá malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri... Radost zhlédnout.

65% Což o to, hra je to zajímavá, inscenace však zdaleka nevyužívá její plný potenciál, místy bylo dle mého přílišné upřednostňování komediální linie na škodu, text má svá silná místa, při nichž by mohlo diváka zamrazit... Zdá se však, že tuto možnost tvůrci záměrně celkem úspěšně ignorovali.

viz blog

55% viz blog

34,99% viz blog

viz blog

viz blog

25% viz blog

Hlediště sice zdaleka nebylo vyprodané, na závěrečném potlesku to ale příliš poznat nebylo. V divadle se podle mě podařilo navodit správnou atmosféru, k čemuž jistě dopomohl i samotný sklepní prostor. Martin Myšička výborný, ale i mezi ostatními bych těžko hledal opravdu slabý článek.

74,99% Na Ungelt neobvykle živá inscenace, prý díky Janě Strykové, čemuž rád věřím. Text je sice značně předvídatelný a příběh dopadne prostě tak, jak dopadnout musí, protože cokoliv jiného by bylo "trapné a hloupé", přesto jsem se bavil a večer utekl, ani nevím jak.

Je možno napsat k této inscenaci ještě něco originálního? Ani se o to nebudu snažit, prostě zajděte do Dejvického divadla a bavte se.

65% Sevřený tvar, přesto na mé cestě k tomuto Čechovovu kusu spíše další slepá ulička, i když rozhodně vede o pár kroků dále než inscenace Divadla v Dlouhé.

Bez rozpaků sedmdesát procent, podle mě jedna z nejlepších inscenací, jež může Divadlo Na Jezerce nabídnout, na povrchu opravdu vtipná komedie, pod hladinou pak trefná analýza (nejen partnerských) vztahů.