Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3080)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  20 21 22 23 24 25 26 27 28  >  >>
(zadáno: 4.2.2016)
Robin Hood - Divadlo Minor  70 %
P. Vodička a L. Vagnerová vytvořili svoji verzi příběhu o slavném zbojníkovi. V muzikálově zjednodušené formě určené dětským divákům dokázali zřetelně vystihnout hlavní dějovou linku, která může v dětech vzbudit zájem o další sledování této postavy. Muzikál příjemně obohacuje repertoár Minoru a je až s podivem, jak v něm všichni účinkující obstáli - v tomto směru bych vyzdvihl zejména výtečně zvládnutou choreografii. Tvůrci touto inscenací paradoxně uštědřili políček mnoha českým muzikálovým velkoprodukcím. Minimálně o několik dobrých tónů (a to nejen kvůli zajímavé hudbě) je totiž převyšuje.
(zadáno: 4.2.2016)
ReBorn - Divadlo Debut  60 %
65% Inscenace vycházející z osobních (a mnohdy až neuvěřitelných) silných životních příběhů samotných studentů, které J. Š. Hájek dokázal propojit v kompaktní celek, jenž navíc obohatil humorem. Celé dění je proto velmi autenticky uvolněně. Nejpřesvědčivěji na jevišti působil R. Kottnauer, v ročníku je ale i několik dalších zajímavých hereckých typů a troufnu si tvrdit, že i talentů.
(zadáno: 4.2.2016)
Art - Divadlo Bez zábradlí  60 %
Herecky naplněná inscenace, jejíž režisér měl cit pro timing humorných situací, v nichž exceluje zejména Z. Žák. Vkusná oddychová zábava, která neurazí ani divadelně náročnější diváky.
(zadáno: 4.2.2016)
Betonová zahrada - Švandovo divadlo  50 %
Divadelní adaptace vyprávějící příběh retrospektivně narušila jeho stavbu natolik, že se v mnoha momentech stal nepřehledným, což zbytečně oslabilo sílu autorova vyprávění. Inscenace vypadala na oko krásně, zejména po výtvarné stránce jí snad nelze nic vytknout. Podobně vnímám i herecké výkony čtyř hlavních protagonistů, jejichž herecké splynutí vyvrcholilo esteticky prvotřídně zpracovanou závěrečnou scénou. Ovšem jako celek inscenace nepřinesla takovou katarzi, k níž je kniha předurčena. "Klidnější" režijní přístup by této látce slušel mnohem víc.
(zadáno: 4.2.2016)
Slečna Julie - Divadlo DISK  50 %
Přenesení hry do prostředí tanečního klubu bylo de facto jediným zásadním režijními vkladem. Jinak se víceméně jednalo o nezajímavou podívanou, v níž herecky obstála pouze T. Hofová. Její Kristina opravdu žila, byla plnohodnotnou figurou. Opak se pak dá říci o Jeanovi D. Viana. Režijně-herecký výklad postavy totiž nedal odpověď na to, čím právě on mohl obě ženy tak uhranout. S. Arnsteinová se svojí Julií bojovala se střídavými úspěchy a prohrami. Od podobného typu inscenace očekávám zřetelnou režijní výpověď, ta se však v tomto případě rozplynula do otázky: Proč?!
(zadáno: 4.2.2016)
DNA - Divadlo Bolka Polívky  60 %
Na herectví B. Polívky je poslední dobou zřetelný značný posun do jakési pozice "životního glosátora" majícího nad jevištním děním patřičný nadhled, který dokáže okomentovat trefnými hořkohumornými postřehy. Zmiňovaná charakteristika je typická jak pro jeho poslední Shakespearovy postavy, tak pro autorskou inscenaci DNA, která hraje hned na několik diváckých strun najednou. Obsahuje humor, má dar dojmout a navíc přináší pohled na herectví ze dvou úhlů - mladé herečky a doyena divadla. Ještě kdyby některé scény končily v pravý okamžik (hra na violoncello), zážitek by byl intenzivnější.
(zadáno: 22.1.2016)
Hello, Dolly! - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
Inscenaci T. Juřičky neprospělo výrazné krácení, spousta scén totiž zbytečně vyzněla do ztracena. Pěvecky i herecky na solidní úrovni, překvapilo mě, jak zdařile se s náročnou rolí Dolly „poprala“ I. Jirešová. Muzikál by si však zasloužil pečlivější hudební nastudování, na repríze 17.1. byly často slyšitelné chyby zejména (a nejen) v žestích. Z obsazení mě nejvíce zaujala K. Gudasová coby paní Mollyová a svým malým, leč nepřehlédnutelně profesionálně odvedeným, výstupem i F. Dvořák v roličce Louise. Jako celek bych inscenaci označil přízvisky milé, provozní.
(zadáno: 22.1.2016)
Podnájem na bulváru Courteline - Městské divadlo Kladno  60 %
Příjemná oddychovka z aktovek rozdílné úrovně, které propojovalo komediální nadání P. Buchty vystupujícího v mnoha vděčných rolích, jenž se nebál jít až na samou hranici karikatury. Udržel však balanc a nikdy nespadl k laciné podbízivosti. Inscenace má spád a spoustu pěkně vygradovaných situací, zábavy ovšem nabízí pouze v takovém množství, kolik jí dovolují samotné aktovky.
(zadáno: 22.1.2016)
Enigma Emmy Göring - Divadlo X10  50 %
55% Kamenem úrazu této inscenace bylo režijní pojetí mužských rolí. E. Zembok jimi chtěla zřejmě dění nějak rozpohybovat a divácky zatraktivnit, jenže místo toho docílila oslabení koncentrace diváků i herečky J. Smutné v ústřední roli. A také samotnou sílu výpovědi Emmy Göring. Nejsilněji tím pádem paradoxně vyznívaly scény, během nichž onen jevištní mumraj kolem utichl a hlavní slovo dostala právě J. Smutná a její monology. Dokážu si představit, že by se bez těchto přidaných režijních nápadů dal z textu vytvořit velmi intenzivní divadelní zážitek.
(zadáno: 14.1.2016)
Spolu / Sami - Národní divadlo  50 %
Možná to bylo oním plexisklem, že na mě vyznění těchto tří mikropříběhů vlastně nikterak nedolehlo... I když si osobně myslím, že monologické výpovědi postav nemají patřičnou sílu už v samotné hře a podobně lze hovořit i o inscenaci, jež textu zrovna dvakrát nenapomáhá. Pokud bych měl udělat jakési pořadí aktovek podle toho, jak mě oslovily, zanechal bych je v číslování, v němž byly odehrány. Ano, ta poslední byla nejslabší. A myslím, že to nebylo dáno jen inscenační úpravou, i když ta se na výsledku podepsala asi nejvíc. Velkou potíž spatřuji i v režijním vedení obou herců.
(zadáno: 14.1.2016)
Hamleti - Divadlo Na zábradlí  80 %
Tvůrcům se do inscenace podařilo s patřičně sebeironickým nadhledem vměstnat snad všechny postřehy o životě kolem divadla a herectví vůbec. Oceňuji, že se jedná o komplexní a především nic nezastírající pohled, přičemž někdy k vyjádření myšlenky postačilo třeba jen gesto dané postavy. J. Mikulášek vytvořil další inscenaci ve stylu ne nepodobným svým ostatním pracím, nicméně díky schopnosti přesně pojmenovat stav věcí je dalším zářezem do jeho soupisu úspěchů. Inscenace jistě dokáže oslovit i nedivadlníky. A herci? Naprosto vyrovnané výkony, ale jmenovat J. Plodkovou a V. Vašáka si neodpustím.
(zadáno: 12.1.2016)
S úsměvy idiotů - Divadlo v Dlouhé  80 %
Více než jen příjemná procházka, během níž jsem se "potkal" s hřejivými a dost často i s trefnými zastávkami u poezie J. Borny, u písniček dua Vodňanský a Skoumal, ale také u dalších starých "dlouhánských" známých, s nimiž bylo toho večera v jejich divadle prostě mile. Vše navíc kořenil svérázný nevtíravý humor M. Hanuše, jenž zastával i roli "moderátora".
(zadáno: 12.1.2016)
„Some Voices“ - Divadlo DISK  70 %
Herecky i režijně přesvědčivé, zejména T. Havlínek a P. Šmíd dokázali přesně vystihnout charaktery svých postav. Škoda jen, že byla inscenace hrána v nevhodném prostoru zkušebny (i když se tvůrci funkční a celkem invenční výpravou snažili tyto její limity minimalizovat). Přesto se jednalo o silný zážitek, který mi evokoval skvělou inscenaci, která byla kdysi uváděna v Divadle Kolowrat.
(zadáno: 12.1.2016)
Na kamenném, kamenném poli (Job) - Divadlo na Vinohradech  60 %
Víceméně naprosto souhlasím s komentářem P. Širmera. Jen dávám o pár procent navíc za výkon J. Satoranského. Rád jsem ho viděl v takové dobré herecké formě.
(zadáno: 12.1.2016)
Znovu a líp - Divadlo Titans  70 %
Komedií, jejichž děj by i přes nestandardní situaci působil věrohodně, je jako šafránu. Tato mezi ně určitě patří. Kromě autorových dobrých dialogů a přesně propočítanému vrstvení vtipných situací (nejvíce diváky asi pobaví "houbičky") měla na dobrém výsledku velkou zásluhu režie M. Krátké, která herce vedla střídmou cestou k pointám (rozuměj bez pitvoření se a bez přehnané expresivity). Velmi vyrovnané obsazení, jemuž dominovali především M. Holubcová (tuhle postavu vystřihla fakt excelentně) a V. Vašák. Co více dodat? Prostě dobrá zábava.
(zadáno: 12.1.2016)
Hodina před svatbou - Městská divadla pražská  50 %
Výběr hry by si zasloužil pečlivější dramaturgicko-režijní uchopení, aby inscenace přinesla autorem zamýšlený zásah. Některé scény proto, zvlášť v první části, šustily papírem, některé zase kvůli zpracování působily nevěrohodně. Inscenace byla nevyrovnaná také herecky – vedle solidně hrajících M. Badinkové, E. Pacolákové, J. Hány či V. Dvořáka stáli například M. Kačmarčík a L. Jurek, kteří svým postavám zůstali hodně dlužni (i když asi ne úplně svojí vinou). Mohlo se jednat o solidní divadelní zážitek, který však v tomto balení funguje jen napůl. Bohužel.
(zadáno: 12.1.2016)
K smrti šťastní - Divadlo DISK  70 %
65% Inscenace, která je vydařená zejména po vizuální stránce. A to ať už se jedná o scénu, kostýmy nebo svícení. Celek je pak zapotřebí na sebe nechat působit a na základě mikropříběhů si poskládat ten svůj vlastní, který může napomoci si uvědomit pár věcí, na něž člověk postupem času tak nějak pozapomněl... Ale ačkoli jsou pohádky svým způsobem hodně ošidné čtivo, stejně je budu mít rád. I když život není pohádka... V této inscenaci se současný ročník KALDu konečně ukázal ve velmi dobrém světle.
(zadáno: 8.1.2016)
Polib tetičku aneb Nikdo není bez chyby - Divadlo U Valšů  50 %
45% Kdyby do nastudování této komedie rázněji zasáhla ruka dramaturgova, zejména pak do její první části, mohlo by se jednat o příjemně zábavnou podívanou - hluchých míst v ní totiž bylo poměrně dost. Herecky slušné, více zaujala hlavně M. Pleštilová. „Travesti“ scéna v podání J. Čenského byla zpracována vkusně, dokázala pobavit. Ovšem obsazení K. Vlčka do role otce J. Čenského považuji za velký omyl. To bylo opravdu těžko uvěřitelné.
(zadáno: 8.1.2016)
Baron Prášil - Jihočeské divadlo Č. Budějovice  70 %
65% Výpravná podívaná, v níž se na kostýmech, ale ani na scéně nešetřilo. Z. Jecelín vytvořil svou „novou“ verzi známého příběhu, přičemž se ho snažil aktualizovat, což sice ne vždy vyšlo na jedničku, nicméně spoustu těchto narážek ocenil zejména dospělácký doprovod. V titulní roli, nejen svou choreografií chůze, zaujal R. Nevěčný. Jeho pojetí barona Prášila se přesně trefilo do zažitých představ o tomto nejslavnějším lháři. Snad jen toho kolotoče mohlo být méně. Ano, jedná se sice o Otáčivé hlediště, ale jak se říká, někdy míň bývá víc.
(zadáno: 8.1.2016)
My Fair Lady (ze Zelňáku) - Městské divadlo Brno  80 %
85% Vydařená inscenační úprava je hlavní devízou notoricky známého muzikálu, stejně jako výkon M. Sedláčkové, jejíž uchopení a hlavně proměna postavy Lízy působí i po těch letech od premiéry naprosto přesvědčivě. Vyrovnaným partnerem jí byl P. Štěpán. I díky výbornému hudebnímu nastudování a výstupům Z. Junáka a Z. Herfortové se tato inscenace řadí k těm nejlepším muzikálovým produkcím tamní scény. A navíc: zasazení příběhu do plenéru ještě víc podtrhlo úpravu, která příběh situovala do brněnského prostředí, jen kousek od Biskupského dvora.
(zadáno: 8.1.2016)
Izolovat, ale zachovat /Stalin vs. Bulgakov/ - Spolek Kašpar  50 %
Tento divadelní dokument bych spíš než klasickou inscenací nazval inscenovanou přednáškou. Divák v ní nalezne spoustu zajímavých informací postihujících nejen samotný život M. Bulgakova, ale i dobu, v níž žil. Ovšem „dramatičnost“ ve viděném představení působila pouze jako přidaná ingredience pro účely uvedení na jevišti. Režie Š. Dominika se stále potemnělou scénou výsledku také nenapomohla, stejně jako výprava K. Čapka. Na výkonu M. Steinmasslové bylo zřejmé, že ji tato tématika hodně oslovuje, jenže i přes tento fakt se jednalo opravdu jen o přednášku než o divadlo.
(zadáno: 8.1.2016)
Červené komety - Městské divadlo Brno  30 %
Prostoduchá komedie se slabým příběhem a s ještě slabším závěrem, navíc v ní ani není moc vtipných situací. V inscenaci se sice najde několik dobrých momentů, které má spíš než autor na svědomí režisér, ovšem jako celek považuji uvedení této hry za dramaturgický omyl. Ocenit ovšem musím herce, kteří přes to všechno nesklouzli k lacinému podbízení se.
(zadáno: 6.1.2016)
Opilí - Divadlo DISK  70 %
Touhy a sny versus realita. Svým způsobem velmi poetická hra, v níž se míjející se postavy teprve na základě opilosti dokáží opravdu uvolnit, zapomenout, navázat vztah nebo nechat promluvit své skrývané já a třeba i učinit zásadní životní rozhodnutí, na které by za střízlivého stavu nenašly odvahu. Jenže je tu velké ale... Co když jsou tato rozhodnutí stejně mámivá a opojná jako ty všechny vypité sklenky? Režisérka našla s autorem společnou řeč, a tak vznikla inscenace, která i díky herecké přesvědčivosti (zahrát přirozeně opilého je zatraceně těžký kumšt) je hodna pozornosti. Šikovný ročník.
(zadáno: 5.1.2016)
Lov začíná - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
65% Ačkoli mě hry K. Ludwiga moc nezasahují, existují výjimky. Těmi jsou Měsíc nad Buffalem a nyní i komedie Lov začíná, v níž autor umně propojil komedii, detektivku a horor, přičemž tyto žánry ironizuje, bere si na paškál jak herce, tak kritiky, vše věak činí s citem pro míru. Z textu je zřejmé, že zná prostředí divadla velmi dobře. Vyskytuje se v něm totiž několik hlášek, v nichž udeřil hřebíčkem na hlavičku. Inscenace D. Šiktance je svižná, humorné pointy jsou pěkně vygradované, herci vyrovnanými výkony slouží celku, i když si budu asi nejvíc pamatovat doslova artistické výkony A. Veldové.
(zadáno: 4.1.2016)
Křemílek a Vochomůrka - Divadlo Anfas  60 %
65% I když absenci tchoře Šuperky trochu napravil čmelák Žumbarda, přece jen už to nebylo ono. :)) Ale vážně. P. Mikeska vytvořil příjemnou podívanou, která děti očividně bavila. Představení by jen mohlo být cca o deset minut kratší, poněvadž ke konci se už vrtěly a ztrácely pozornost.
<<  <  20 21 22 23 24 25 26 27 28  >  >>