Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3079)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 2.6.2015)
75% Půvabná rodinná inscenace s novou "vesmírnou" epizodou z "Nafukovací planety dvojníků". Autor a režisér M. Hanuš humor Smolíkovic rodinky obohatil o svůj hravý inscenační styl, takže vznikla příjemná komedie, u níž se děti pobaví a dospělí si zavzpomínají na časy svého mládí a přitom se budou smát slovnímu špičkování Gábi a Pepy. Velmi povedené kostýmy S. Maleh a masky, podobně lze hovořit o scéně H. Dřízhala. Herci skvěle typově obsazení, prim ovšem hraje Gábi E. Holubové. Pěkné připsané písničky a zdivadelnění původní znělky je fajn bonus navíc, v němž si Ládínek skvěle hraje na letadlo!
(zadáno: 1.6.2015)
Inscenace je velmi přitažlivě zpracována po výtvarné stránce, zvlášť co se kostýmů Z. Hudákové týče, podobně lze hovořit i o střídmé, leč působivé a funkční scéně J. Cillera. Na nastudování nejvíce oceňuji, že byl kladen tak velký důraz na precizní práci se slovem, překlad V. Mikeše zněl z jeviště ve svém celistvém půvabu. Režijní uchopení ale považuji za průměrné. Z inscenace nebylo patrné, proč by se hra měla nasadit na repertoár právě nyní. Chybělo jí zásadnější režijní téma. Dobrý výběr hudby a vyrovnané herecké výkony, jen B. Pavlíková by nemusela tolik „tlačit na pilu“.
(zadáno: 26.5.2015)
65% Jedna z lepších her M. Františáka, který se ale dopustil, dle mého názoru, zásadní chyby, když do příběhu uvedl postavu V. Havla - působí v něm totiž navíc. Jeho postavení ve hře chápu, nicméně ke stejnému vyznění by se dalo dobrat i v případě, kdyby jeho úlohu přebrala matka, jež má v textu až "čapkovský" nádech. Jde o krásně napsanou postavu, již M. Durnová obdařila přirozenou lidskou vřelostí, laskavou mateřskostí, a také všudypřítomnými pocity samoty a životního zklamání. M. Glaser dokázal za přispění scény P. Boráka vytvořit poutavou podívanou, ovšem s problematickým uchopením závěru.
(zadáno: 26.5.2015)
75% Tato komedie na mě prostě funguje. I když jsem brněnské nastudování viděl krátce po pražském, bavilo mě ještě o něco víc. Přikládám to naprosté herecké souhře a hlavně překladu P. Christova, který nevyznívá tak zbytečně bulvárně jako překlad J. Janečka. Režie P. Gazdíka se více soustředila i na vykreslení charakterů jednotlivých postav, ne tedy pouze na komediální situace, takže divák mohl více nahlédnout do duší této pětice přátel. Z herců musím zmínit A. Antalovou, která z dle mého názoru dost problematické postavy hry dokázala vytěžit maximum. Bezva zábava.
(zadáno: 25.5.2015)
65% Vždycky je osvěžující spatřit herce v naprosto odlišných polohách, proto mě bavilo pozorovat například M. Rumla coby kašpárka Černý humor, jak glosuje pohádkové dění a k tomu přidá sem tam nějakou tu zapeklitou hádanku typu: Jakou zpěvačku mám nejraději?: a) Langerovou b) Zagorovou c) Černockou? Podobně vtipně, i když především na bázi nonverbální, si se svým králem poradil J. Potměšil. A tak bych mohl pokračovat. Při sledování této pohádky se rozhodně nebude nudit žádná z věkových skupin. Jen těch mořských pan mohlo být o jednu víc - čtyři by byly výstižnější. :))
(zadáno: 25.5.2015)
65% Hry této dramatičky mě příliš neoslovují. Inscenace Ungeltu mě ale zaujala zejména díky výkonu R. Rázlové, jež, na rozdíl od H. Maciuchové kdysi na Vinohradech, v této roli působila naprosto přirozeně. Z jejího uchopení Honor bylo zřejmé, co postava cítí a jak složitě se snaží se situací manželova odchodu vyrovnat. Výkon Rázlové považuji za vynikající (dokázala, jak širokou paletou hereckých prostředků disponuje), stejně jako J. Čvančarové v roli milenky. Souhra obou hereček byla bezchybná. Setkání J. Klimszy s tímto textem považuji komplexně za šťastné. Víc z něj snad už ani dostat nelze.
(zadáno: 25.5.2015)
35% Po zhlédnutí poslední absolventské inscenace KALDU si stále víc pokládám otázku, čím přesně byly projekty typu Bitva o Jeruzalém či Beckettomotive studentům (a vlastně i divákům) přínosné. Pokud srovnám tyto počiny s ročníky z předchozích let, je patrné, k jakému snížení kvality inscenací došlo. To ovšem není vina samotných studentů, kteří tím pádem ani neměli možnost projevit svůj talent a nějak zaujmout potenciální režiséry. Vinu bych nejspíš hledal u pedagogického vedení, jež nedokázalo připravit zajímavější projekty, kde by se mohli studenti pořádně realizovat.
(zadáno: 25.5.2015)
Koncept propojení Havlovy aktovky Protest s jejím volným pokračováním Rest debutujícího dramatika M. Hejduka se ukázalo jako šťastný nápad. Hejduk domyslel osudy postav spisovatelů Vaňka a Staňka po revoluci a v intencích Havlova textu dotvořil příběh, jenž rezonuje s Havlovými myšlenkami. M. Hejduk se přesně strefil do stylu Havlova psaní, přičemž ho nekopíruje. V inscenaci D. Hrbka jsou na jednoduché, leč výstižné scéně J. H. Čačky k vidění soustředěné výkony R. Jaškówa (skvěle pracuje zejména s mimikou) a T. Pavelky (bez náznaku přehrávání se jistě pohybuje v emotivně rozličných polohách).
(zadáno: 21.5.2015)
75% Trojka "Kalbovců" naroubovala na jednoduchý příběh zásadní texty z blogu "1000 věcí, co mě serou" a ono to kupodivu skvěle funguje i na divadle. Bezva zábava v podání tří sehraných mladých herců. Určitě stojí za to vidět.
(zadáno: 21.5.2015)
Na dvě hodinky jsem měl přímo v centru Prahy dojem, jako bych seděl ve skutečné anglické kavárně. Tak autenticky na mě dolehla interpretace Čapkových (Listy z Anglie) a Maylových textů v podání gentlemanů na slovo vzatých - M. Ebena a J. Vlasáka. Atmosféru doplňovaly příjemné písně P. Skoumala, které po zesnulém autorovi hraje nyní živě V. Kopta. Pohoda, relax a připitomělý úsměv na tváři, i tak by se dal charakterizovat stav diváka (rozuměj mě, pozn. autora) po zhlédnutí tohoto představení.
(zadáno: 20.5.2015)
Inscenace sice byla převlečena do pěkného moderního kabátu, jenže to bylo asi tak vše, co nabídla nového. Neúměrná délka přes tři hodiny byla neadekvátní neutrální režijní výpovědi. Herecky zaujali O. Veselý, J. Teplý, J. Konečný (v roli Cassia), naopak mě nepřesvědčil výkon A. Sbouli coby Desdemony a hlavně I. Wojtylové v křečovitě přehrávané Biance. Průměrná inscenace, která mě neoslovila.
(zadáno: 20.5.2015)
Hra se čtyřmi monology žen odlišného sociálního zařazení a věku, jež mají přesto dost společného. L. Engelová inscenaci typově přesně obsadila, přičemž každá herečka dokázala postavě vtisknout nezjednodušené, ale výstižné charakterové vlastnosti, které gradací vyprávění vylézaly na světlo světa ve své obludnosti. Ať už se jednalo o závistivou pedagožku D. Černé, přihlouplou uklízečku J. Synkové, distingovanou, ale při tom vypočítavou společnici D. Kolářové, či chladnou komornou M. Málkové. Škoda jen, že režisérka postavy na jevišti nějak nepropojila, inscenace by získala na větší naléhavosti.
(zadáno: 19.5.2015)
75% Muzikál mě oslovil přehledně vystavěným příběhem, v němž se prolínaly dvě dějové roviny, S. Slovák dokázal na jevišti vytvořit sugestivní atmosféru dávných let. V hlavní roli více než obstál A. Slanina, jenž si byl jistý ve všech muzikálových disciplínách. Skvěle ho doplňoval T. Dalecký. Něhu a zvláštní hřejivost vtiskla Margaret Stevensonové J. Musilová, P. Štěpán pro roli Johna Silvera našel adekvátní polohu pohybující se na pomezí kladného a záporného hrdiny. Výborné hudební nastudování. Radost pohledět na inscenaci, u níž se pobaví jakýkoli člen i z velmi rozvětvené rodiny.
(zadáno: 18.5.2015)
75% Hra ukazující na fakt, jak se člověk dokáže chovat ve chvílích, kdy se setká v tváří tvář moci, nebezpečí nebo něčemu (někomu) dosud neznámému. Na podkladě jednoduchého příběhu o skupině lidí pozvaných ke slavnostní tabuli inscenace poukazuje na několik typů lidských povah, které herci spolu s režisérkou dokázali trefně zhmotnit. Kromě I. Uhlířové, která po celou dobu úžasně pracuje s všeříkající mimikou, bych vyzdvihl zejména M. Kerna, který vytvořil doslova děsivou figurku slabocha, jenž si díky svému postavení může hrát s téměř jakýmkoli člověkem. I z toho důvodu u mě vítězí 2. dějství.
(zadáno: 18.5.2015)
„Asociační“ tvar inscenace mě bavil, stejně tak jsem ocenil zase jiný tzv. "odpolitizovaný" pohled na osobnost J. Fučíka, z něhož totalitní moc kdysi stvořila modlu, aby byl po revoluci naprosto zavržen. Z inscenace lze vyčíst, jak a co formovalo žurnalistovy názory, které si pak komunisté přetvořili k obrazu svému. Divadelnost nastudování, využití dotáček a vyrovnané herecké výkony jen podtrhly dobrý dojem ze zhlédnutého. Podobně mě potěšil fakt, že se osobností Fučíka ještě někdo rozhodl zabývat. V jeho blízkosti se totiž událo tolik zajímavých věcí, které by i dnes stály za připomenutí...
(zadáno: 12.5.2015)
Tuto Šamberkovu taškařici rozhodně nelze hrát navážno. O. Koskovi se podařilo najít zlatou střední cestu pro nadsázku, takže se jednalo o zábavnou podívanou, v níž si mohli studenti vyzkoušet řadu zajímavých typů postav, i když dost jednotvárných. Herecky solidně odvedená práce, snad jen L. Kocáková by mohla zapracovat na odstranění silného asi moravského přízvuku. Nikdy bych se ale nenadál, že se s touto hrou ještě potkám a už vůbec, že mě její nastudování takto mile překvapí.
(zadáno: 12.5.2015)
75% - viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.5.2015)
Autor si vypůjčil hlavní téma nesmrtelnosti z pohádky Dařbuján a Pandrhola, které se snažil rozpracovat. Děj přesadil do ostravských 90. let a postavy nechával mluvit tamním dialektem, aby v jeden moment bůhví proč začaly hovořit i slovensky (z programu se dozvídáme, že je to proto, že se mu nechtělo tyto pasáže z filmové verze překládat), jenže nakonec víceméně dochází ke stejnému závěru jako ve zmiňované pohádce. Naznačené sociální problematiky se inscenace dotýká okrajově, režie tlačí na humornou stránku, čímž stírá nástřely zajímavých myšlenek. Herecky průměrné, ostatně jako samotný celek.
(zadáno: 12.5.2015)
Komedie, jejíž první nastudování jsem viděl před lety v Divadle Disk, mě pobavila i tentokrát, i když studentské nadšení jí prospívá ještě o něco víc. Herecky typově dobře obsazené. Aktovky pro mě měly vzestupnou tendenci. Nejvíc mě bavila závěrečná situace a herci F. Blažek, R. Štabrňák a J. Stryková.
(zadáno: 12.5.2015)
55% Pokud už v HDK najeli na vyloženou komerci, měli by ji aspoň umět pořádně nastudovat. A. Procházka nedokázal z humorných situací vytvořit kontinuálně vtipnou podívanou, v jeho režii se jedná spíš o náhodný sled více či méně dobře vygradovaných situací. Muzikál neskýtá žádné zajímavější písně, hudebně jde o průměr. L. Bílá na jevišti vytvořila jen samu sebe, zpěvaččino hraní do publika Morticii neprospívá, na hony ji vzdaluje od adekvátního vyznění. Co se týče komplexního muzikálového výkonu, zaujmou hlavně V. Mertová a J. Dulava (i když je jeho zpěv pouze herecký). Celkově rozpaky.
(zadáno: 12.5.2015)
Moderní pohádka se současnými hrdiny a jejich problémy, která má šanci oslovit jak děti, tak jejich rodiče. P. Kolečko možná pro někoho až zbytečně nepohádkově pohlíží na problematiku mezilidských vztahů v rodině a mezi vrstevníky, jenže taková je prostě realita. Díky dobře uchopeným postavám Ludánka a Zuzanky (V. Rašilov a M. Švestková) a režii J. Friče mající smysl pro jemnou nadsázku (platí hlavně pro scény se zlatými prasátky), vznikla opravdu vtipná podívaná s přesahem, u níž nakonec dojde nejen k nápravě špatného chování hlavních hrdinů, ale i na koledy a vánoční atmosféru.
(zadáno: 12.5.2015)
Hravé, příjemné, usměvavé, i když někdy pro děti možná ne příliš pochopitelné či uchopitelné. Nicméně herecky dobře zvládnuté. A také by to možná chtělo víc pracovat s vánoční atmosférou.
(zadáno: 12.5.2015)
45% Průměrná podívaná, která sice dokáže umocnit prožívanou atmosféru Adventu, ovšem nijak zásadně ji neobohacuje. Vlastně se jedná o celkem rychle zapomenutelné představení, na které se dá chodit každý rok zas a znovu, protože se vám ve vzpomínkách nijak neudrží.
(zadáno: 7.5.2015)
55% Příliš mnoho textu, kterému by prospěly zásadnější škrty. Nevyvážená inscenace měla totiž jak velmi dobré, tak na druhou stranu i dost nudné momenty. Groteskní stylizace obou herců a pohybové uchopení postav (zvlášť pak V. Polívky) patřilo k tomu lepšímu, co Balákova inscenace nabídla. Přes dobrý námět a povedený rozjezd mě výsledek vlastně nijak neuchvátil.