Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3079)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  37 38 39 40 41 42 43 44 45  >  >>
(zadáno: 26.6.2014)
Kafka ´24 - Dejvické divadlo  80 %
viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 25.6.2014)
Manželský poker - Divadlo Palace  60 %
Komedie, jež se hraje i pod názvem Když ty, tak já taky, miláčku, patří mezi málo Camolettiho her, jež jsou opravdu celkem vtipné. V DP se text naštěstí dostal do rukou P. Hrušky, který s citem pro míru opět dokázal nastudovat zábavnou inscenaci přibližující se "jeho" majstrštyku A do pyžam! Režie si s mnoha scénami vysloveně vyhrála, herce navíc držela "na uzdě", takže se 1. repríza obešla bez zbytečného přehrávání a pitvoření. J. Langmajer předvedl svůj slušný standard, v menších rolích výrazněji zaujali M. Sejnová a P. Stach.
(zadáno: 25.6.2014)
Strýček Váňa - Městské divadlo Brno  70 %
65% Po rozpačitých verzích Š. Pácla a M. Dočekala jsem se rád podíval na toto nastudování mající smysl. Režie S. Moši sice nebyla dvakrát inovativní a ačkoli se textu držela velmi pietně, díky trefnému přečtení charakterů postav a vyobrazení atmosféry, mě oslovila. Velkou zásluhu na celkovém vyznění má také hudba Z. Merty, která kontinuálně prostupovala inscenací a udávala její melancholický nádech. Nápad se zatloukáním prken během dialogů nebyl šťastný, přehlušoval herce a celkově působil rušivě. Zaujali P. Štěpán, I. Vaňková, L. Janíková (třebaže se typově na roli Soni moc nehodila).
(zadáno: 25.6.2014)
Dvojitá rezervace - Městské divadlo Brno  60 %
Bláznivá komedie jako doplněk repertoáru, proč ne? Navíc, když se nastuduje poctivě a bez pitvořivých příkras (i když pár lacinějších ústupků by se zde také našlo), je pak příjemné sledovat, jak inscenace běží podle pečlivě sestrojeného hodinového strojku s přesným režijním timingem. Rej se zhušťuje zejména ve druhé části představení, dojde i na dvě doslova crazy scény. Ano, v komedii není nic, co už by nebylo viděno, jisté vtipy se v ní též dokola opakují, ale celé je to i zásluhou výtečně sehraných herců zábavné. Z vyrovnaného obsazení bych vyzdvihl P. Štěpána, V. Skálu a M. Sedláčkovou.
(zadáno: 24.6.2014)
Play - Cirk La Putyka  70 %
Detailně choreograficky propracovaná inscenace zaujme nejen velmi dobrými artistickými výkony (i když v uvedené repríze se nedařilo zejména účinkujícímu se sólovým výstupem s kbelíky, ale i to se někdy stává), ale především pak citlivou prací režie evokující emoce a vzpomínky na dětství a hry, jež máme s touto dobou spojené. Zástupcem lidského jedince je v tomto směru hlídač dětského hřiště, jenž se v určitých momentech sám stává dítětem, takže se člověk občas při sledování přistihne při myšlence: „kéž by...“ A to je vlastně asi i to nejlepší, co tvůrci mohou od diváka slyšet, ne?
(zadáno: 24.6.2014)
Prsten pana Nibelunga - Divadlo Semafor  60 %
Inscenace DS se v poslední době vyznačují podobnými problémy. Ačkoli J. Suchý dokáže stále napsat vtipné dialogy (zde zejména manželů Nibelungových) a komedii opatřit příjemnou hudbou s adekvátní výpravou odpovídající financím divadla, na režijní práci už nestačí. Jeho inscenace tak vypadají spíš jako pásmo různých výstupů, ani Prsten v tomto směru nevybočuje. Režijní nedostatky jsou nejvíce patrné v momentech, kdy se na scéně objevují neherci (např. výstup J. Štědroně ve 2. části je k nepřečkání) či při předělech scén. A přitom by stačilo málo - pokusit se najít režiséra s patřičným odstupem.
(zadáno: 23.6.2014)
Burundanga - Městská divadla pražská  50 %
45% Pokud pominu fakt, že se tato bulvární komedie hodí spíš na jeviště soukromých scén, ve výběru textu měli v MDP šťastnou ruku. Komedie je i přes kontroverzní téma terorismu napsaná tak, aby se nikoho na možném citlivém místě nedotkla, pracuje s ironií, nadsázkou, celé dění má spád a na podobný crazy text i relativně vtipnou pointu. Hlavní problém rozporuplné inscenace spatřuji v dramaturgicko-režijním uchopení. Výsledkem režijní práce bylo mimo jiné pitvoření některých postav, zejména Sylvie H. Hornáčkové. V rámci možností se se svými úlohami solidně vypořádali E. Pacoláková a T. Novotný.
(zadáno: 23.6.2014)
Zlatý časy - Divadlo Radka Brzobohatého  30 %
Kdysi jsem tuto komedii viděl v překladu A. Jerie a v režii Ľ. Vajdičky v tomtéž divadle. S nynější verzí se nedá srovnávat, byla mnohem zdařilejší. Základní problém tkví v překladu, v Jeriovým se nacházelo méně vulgarit, a nebo spíš díky herečkám nezněly tak vulgárně. A pak – prostitutky hrály opravdu doyenky, pro něž je hra primárně určena, teprve potom uvedení textu získává pravý význam, rozměr a to jak v humorné složce, tak v poselství. Omylem tedy bylo hlavně obsazení herečekami, jež si na staré jen náznakově hrály. V druhé části mě bavila S. Nálepková, dobře pracovala s intonací hlasu.
(zadáno: 23.6.2014)
Úhlavní přátelé - Komorní divadlo Kalich  30 %
Komedie plná laciného humoru mě neoslovila, vadily mi především vulgarity, které v představení působily naprosto nadbytečně. Výsledku nepomohla ani režie J. Seydlera, jež mnohdy úskalí textu (a troufám si tvrdit, že možná i překladu) ještě posílila. Po dobrém rozjezdu DvR je to krok zpět.
(zadáno: 23.6.2014)
Kvartet - Divadlo Bez zábradlí  50 %
Stále si trvám na tom, že se jedná, aspoň co se textu týče, o dobrou komedii. Bohužel ani P. Slavíkovi se ji (stejně jako před časem I. Rajmontovi v Divadle U Valšů) nepodařilo uchopit za správný konec. Místo jiskření na mě z jeviště dopadala hlavně herecká únava. Možná to byl režijní záměr, nicméně pro tento typ komedie se jednalo o záměr vražedný. Kvartet obsazených herců má na mnohem víc.
(zadáno: 23.6.2014)
Poprask na laguně - Divadlo pod Palmovkou  20 %
M. Lang se pokusil přenést Goldoniho komedii do současnosti, jenže pohořel. Jeho inscenace se urputně snažila o aktualizace, jenže se to v ní hemžilo událostmi starými cca tak dva roky, došlo například i na peníze předávané v krabici od vína, jak tomu bylo v kauze Rath, jen ono pověstné uzmuté pero prezidentem chybělo... Ani herecky nikdo v tomto prapodivném rejdění nezaujal, inscenace je navíc nekoordinovaně uječená. A proč roli policisty hrál O. Volejník, který řekne v posledních dvaceti vtěřinách jen dvě slova? To by přece zvládl jakýkoli technik. Ne, tohle se nepovedlo.
(zadáno: 20.6.2014)
Ideální pár - TEĎ! Divadlo  60 %
55% - viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 19.6.2014)
Antoinetta - královna Francie - Divadlo Hybernia  60 %
65% - viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 19.6.2014)
Proměna - Švandovo divadlo  50 %
55% Nejvíce mě bavily momenty, kdy se vynořil Kafkův text, méně pak inscenační odbočky a přehršel symbolů, v nichž jsem se, spolu s Kafkou, postupně ztrácel. Přesto nelze říci, že by zhlédnutí inscenace bylo ztrátou času, nachází se v ní i zdařilé nápady (př. pojetí Řehoře Samsy; zakomponování Kafkova dopisu otci). Je nutné vyzdvihnout skvělou kolektivní práci herců, v posledních sezónách šla úroveň souboru hodně nahoru. Dokonce ani P. Děrgel a T. Pavelka v režijně neobratně uchopených úlohách homosexuálních nájemníků nepůsobili trapně. O to víc mě mrzelo, že jsem odcházel se smíšenými pocity.
(zadáno: 13.6.2014)
Máte jednu špatnou zprávu - 3D Company  60 %
65% Vtipná hříčka o tom, co vše se může nabalit na jedno ukliknutí při posílání zprávy, je velmi dobře napsaná. Kolektivní práce herců včele s P. Stachem v hlavní roli mě bavila, stejně jako sledování jejich nasazení pro věc. Je poznat, když to dotyčné spolu na jevišti baví... Příjemná podívaná. A 5% navíc za maskování D. Šoltýsové!
(zadáno: 13.6.2014)
1914 - Národní divadlo  70 %
65% Inscenaci jsem se snažil vnímat dle jejího záměru – v anotaci stojí, že se jedná o divadelní pohlednici z časů kolem roku 1914. Tento netypický útvar se tvůrcům podařilo zpracovat výtečně. Spousta obrazů je poetických, některé jsou vtipné, ale všechny do jednoho jsou krásně výtvarně zpracované, navíc herecky zvládnuté na 1. Ano, je škoda, že celku chybí hlubší sdělení, navíc propojení rozdílných textů jako je Haškův Švejk a Krausovo drama Poslední chvíle... bylo problematické, nicméně i tak se jedná o důstojné připomenutí stoletého výročí jednoho z nejtragičtějších období min. století.
(zadáno: 13.6.2014)
Praporky ve větru (hra pro celou rodinu) - Městské divadlo Kladno  60 %
Během sledování příběhu jsem se ve slabších chvílích inscenace zabýval myšlenkou, pro koho je text vlastně určen. Nejedná se o čistokrevnou komedii, dramatična se v něm také zrovna moc nenachází... Ano, některé scény jsou napsány zábavně, navíc jsou i režijně a herecky trefně vypointované, ovšem jedná se o pouhé světlejší okamžiky v jinak celkem průměrné podívané, kterou navíc zbytečně degraduje problematický závěr. Skoro to vypadá, jakoby si s vyústěním své hry autor nevěděl rady. Vyšší procento tak dávám především kvůli vyrovnaným výkonům všech čtyř protagonistů.
(zadáno: 13.6.2014)
Letní byt - Městské divadlo Kladno  60 %
Ačkoli nemám Goldoniho komedie rád, díky nastudování Z. Duška, jenž ji přenesl do současnosti, mě kladenská verze docela bavila. Především tedy první část inscenace, dění po pauze by potřebovalo ráznější dramaturgickou ruku s tužkou snad na všech prstech. Zkrácení tak o 30 minut by celku jistě napomohlo. Velkou zásluhu na dobrém výsledku má i celý soubor včele se Š. Benonim, J. Böhmem, E. Josefíkovou (nikdy jsem ji na divadle neviděl hrát lépe) a B. Pavlíkovou. Omylem bylo pojetí postavy Tognina, jehož poněkud ploše ztvárnil P. Buchta. Je však otázkou, nakolik to bylo vinou režie či herce.
(zadáno: 12.6.2014)
Velvet Havel - Divadlo Na zábradlí  70 %
75% Parádní jízda na téma Václav Havel, která si v ničem nebere servítky, ale přitom osobnost státníka a dramatika nikterak nezesměšňuje, přičemž se však tak nějak stále bavíte na jeho účet. Pěkná herecké souhra, které vévodí P. Jeništa a M. König. M. O. Štědroňovi se podařilo vytáhnout zajímavé a popravdě někdy i trošku bulvární postřehy, jež režisér J. Frič dokázal převést na jeviště ve věru přiléhavém hávu, samozřejmě dle jeho nesmlouvavého režijního střihu. Další body si autor zaslouží za super muziku. Ano, tomu říkám vkusná a chytrá zábava.
(zadáno: 12.6.2014)
Boarding Home, maximálně hořký - Divadlo Na zábradlí  40 %
Pitínského dramatizace novely G. Rosalese v inscenační podobě působí podobně chaoticky jako jeho „národní“ režie Konce masopustu, Strakonického dudáka apod. V poslední době se mezi divadelníky rozmohl nešvar dramatizovat cokoli, tedy i látky, jež se bez dalšího vkladu prostě neobejdou. A přesně tím trpí i zmiňovaná inscenace, kterou Pitínský zpracoval doslova jako zvláštní výjevové DADA, v němž se divák neznalý předlohy orientuje jen stěží. P. Liška se navíc v hlavní roli nesnažil artikulovat, proto jsem mu rozuměl jen polovinu replik. Milé vystoupení V. Třešňáka. O čem však mělo vypovídat?
(zadáno: 10.6.2014)
Ze života hmyzu - Národní divadlo  40 %
45% ND je asi zakleté. Pohořeli tu Pitínský, Nebeský, Čičvák... Nyní se k nim přičlenil i D. Špinar. Je sympatické, že k textu nepřistupoval pietně, že ho chtěl zaktualizovat, nicméně výsledek je nepřesvědčivý. Nejhůře dopadlo 1. dějství s motýly, včele s výkladově spornou travestitní postavou motýla Iris. Inscenace je velmi uječená, ovšem po herecké stránce solidní. Jenže spíš než aby zaujímala názor, působí jen efektně. Po pauze je zajímavý výklad mravenců, který režisér pojal jako cvičení "oveček" firemní drezurou, jež se nyní ve své obludnosti projevuje snad všude. To je však hodně málo.
(zadáno: 10.6.2014)
Nový bleší cirkus - Studio Ypsilon  20 %
Dle zvoleného tématu tuším, že se mělo jednat o jakousi bláznivou absurdně groteskní podívanou. Tentokrát se ovšem M. Šotkovi nepodařilo zopakovat úspěchy z CC, spíš se oklikou vrátil k nepříliš zdařilé hře Tajemství žlutého hřbetu. Text v sobě sice jistý potenciál nese, jenže na klasické večerní představení nestačí ani náhodou. Možná ještě tak na „rubínovskou“ hodinovku a to po pečlivém pročištění uměle nastavovaných částí. S textem se příliš nesžili ani samotní herci, dění postrádalo spád a úmorně se táhlo. Závěrečné finále s bleším Romeem a Julií jen zpečetilo trapnost předešlého dění.
(zadáno: 6.6.2014)
Europeana - Divadlo Na zábradlí  80 %
Inscenace od doby brněnské premiéry vyzrála, také jí prospělo přestudování do prostoru DNz. Ke trojici „pamětníků“ přibyli herci z tamního souboru, kteří se poetice režiséra přizpůsobili na výbornou. Inscenace nyní vyznívá naléhavěji, mísení vážného s nevážným nepatřičněji a provokativněji, ovšem zároveň lze z viděného přesně vyselektovat, co je a není důležité – tedy čím se lidé trápí zcela zbytečně a naopak. Pohled člověka žijícího dnes na uplynulých sto let tím získává zajímavé rozměry a dokáže evokovat i vzpomínky na vlastní prazážitky, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno zapomenuty.
(zadáno: 5.6.2014)
Bylo nás pět - Městská divadla pražská  30 %
Nešťastná interpretace známého Poláčkova románu. A. Goldflam vytvořil nezajímavou a překvapivě dost nenápaditou inscenaci, která mě vlastně vůbec nezaujala. Potěšily jen dílčí výstupy jednotlivých herců jako například V. Fridricha, A. Suchánkové či J. Schwarze. Právě uchopení postavy otce Bajzy by mohlo být přesným příkladem toho, v jakém duchu mohl režisér vystavět celou inscenaci. Navíc hudba Z. Matějů se pro tento žánr vůbec nehodila, písně de facto jen zbytečně prodlužovaly už tak natahovanou stopáž. Za vysloveně nešťastný nápad pak považuji „koňskou hlavu“ v podání P. Juřici.
(zadáno: 5.6.2014)
Don Juan - Městské divadlo Brno  60 %
Ani více než stoprocentní nasazení D. Vitázka a J. Uličníka nestačilo překrýt problémy libreta, písňových textů a zejména hudby. V. Patejdl tentokrát při tvorbě neměl dostatek invence, poněvadž většina songů končí těsně před tím, než by mohly začít být zajímavé. Také je škoda, že mnozí herci byli autory odkázáni jen k čurdaření. Brňáci ovšem využili svého obrovského potenciálu, takže je stále se nač dívat - ať se jedná o výpravnou scénu, propracovanou choreografii či kostýmy. Tenhle muzikál se do dějin žánru nezapíše, zároveň však jeho zhlédnutí není díky samotné inscenaci promarněným časem.
<<  <  37 38 39 40 41 42 43 44 45  >  >>