Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3080)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 19.12.2012)
Naprosto dokonalý divadelní skanzen. Režie zcela bez výkladu (v závěru je vám chudinky Kateřiny dost líto a stydíte se, že patříte k té "silnější" polovině lidstva). Ovšem pokud měla inscenace vyznít, že pokud budete někoho týrat a ponižovat, získáte své, povedlo se. Režisér nechal jinak výborné herce se pitvořit k uzoufání (především prvních 40 minut bylo dost děsivých), nemluvě o přemrštěně nesmyslné gestikulaci, neustálého měnění hlasů, náhlého pění písně Červená se line záře apod. Vrcholem všeho byly závěrečné kýčovité žárovičky a zpěv anděla. Nefunkční scéna a chvílemi až směšné kostýmy.
(zadáno: 17.12.2012)
Viz hodnocení P. Širmera, zbytečně bych se opakoval. Jen ta procenta mám o trošku nižší.
(zadáno: 15.12.2012)
Jeden z brněnských muzikálových vrcholů s perfektním A. Slaninou v titulní roli.
(zadáno: 10.12.2012)
P. Kolečko je ve formě, což po Zakázaném uvolnění dokazuje novinkou Buchty a bohyně, kterou napsal přímo na tělo letošním absolvujícím studentům KČD. Hru sice mohl ponechat ve (své klasické) stopáži cca 90 minut, čímž by se možná vyvaroval slabším místům, v nichž se i inscenace unavovala, výsledek ale přesto působí kompaktně. Z herců, studentů, bych rád vyzdvihl E. Josefíkovou, M. Poulovou, K. Sitkovou a A. Bilíka. Přes všudypřítomný humor se z inscenace nevytratila ani naléhavost aktuálních témat, jež „pronásledují“ nejen generaci mladých lidí vstupujících do profesního života.
(zadáno: 7.12.2012)
Nikdy by mě nenapadlo, že ještě někdy uvidím tuto hru v takové inscenaci, která by mě opravdu pobavila. I stalo se. A to nejen díky překvapivě hravé a nápadité režii V. Vencla (vymyšlené gagy sklouzly pod míru opravdu jen zcela výjimečně), ale zejména díky velmi dobrým výkonům V. Poláka, I. Orozoviče, ale také V. Forejtové, jež v představení hrála prim. Svými přesně načasovanými uštěpačnými a jízlivými poznámkami, stejně jako gesty a mimikou byla ve "Filipovi" No. 1. Také vtipná scénografie M. Syrového hrající si s detaily podtrhla výrazně pozitivní dojem.
(zadáno: 7.12.2012)
Chladné, bezemoční. Oceňuji výtvarnou stránku tohoto nastudování a živou hudbu, toť asi jediná pozitiva. Herecky průměrné. Kdyby byla celá inscenace zpracována aspoň jako závěrečné dějství, mohlo by z ní vzniknout i něco víc než průměr.
(zadáno: 7.12.2012)
85% Trefa do černého - moderní verze Čechovových Tří sester. Herecky výsostně vyrovnané, výtečné jsou nejen všechny tři hlavní představitelky, ale i herci ve vedlejších rolích. Skvěle vychází např. scéna s I. Orozovičem, který podává labilního typa s odzbrojujícím vtipem, krásně pak vyznívá postupné sblížení Olgy s Baronkem. K. Vainarová exceluje, její Natálie je typickým prototypem současných hystericky přeafektovaných povrchních žen, za jejichž mediálním úspěchem většinou stojí někdo z vedení televize. Režisérce se podařilo vytvořit tématicky velmi silnou a přesto i úžasně vtipnou inscenaci.
(zadáno: 7.12.2012)
Devízou této provozní inscenace byl výkon L. Bělaškové. Po dlouhé době jsem zase jednou viděl přesvědčivý přerod Lízy z dívky ulice v dámu. Tato proměna působila přirozeně, herečka byla v obou polohách sebejistá. D. Viktora vytvořil Higginse víceméně jako potřeštěného ňoumu, v závěru ale dost přehrával polohu nevychovance. V. Forejtová vystřihla paní Higginsovou na výbornou. Ovšem některé figury jakoby přišly z úplně jiné inscenace, což je u podobně nevyrovnaných režií P. Šimáka zvykem. Patří mezi ně například přeafektovaná služebná v podání J. Tabrea či nevkusně přehrávaný Nepomuk F. Strnada.
(zadáno: 7.12.2012)
Režisérka V. Herajtová se s hrou minula. Namísto toho, aby ji zpracovala v jisté dávce nadsázky nebo stylizace, vytvořila klasickou konverzačku, což je pro tento typ dramatiky vražedné. Vznikla tak tuctová inscenace, která před divákovými zraky jen tak proteče. Děkuji aspoň "sexy babičce" A. Gasnárkové, že se bylo možné těšit aspoň na nějaké scény.
(zadáno: 7.12.2012)
Příběh rytířské komedie o dvou milencích, kteří se museli vyrovnat s mnoha nástrahami, aby jejich vztah došel k naplnění, se mi v podání LokVaru líbil. Ani chvíli mě nenudil, byl zábavný, herci si také děj vylepšovali svými vtipnými glosami, čímž se představení zatraktivnilo. Příjemná zábava.
(zadáno: 7.12.2012)
Příjemný humor mě oslovil a variace na téma pohádky o Zlatovlásce mě vysloveně bavila. Divadlo, které má mnohem větší smysl, než některé produkce pražských soukromých divadel nebo klasických zájezdovek.
(zadáno: 7.12.2012)
Krásný Topolův text v DnV našel dva výtečné představitele v J. Strykové respektive P. Baťkovi. Oba dva dokázali přirozeně vtisknout niternost hry i do svých postav a na minimálním prostoru rozehrát opravdový herecký duet. Škoda, že jim k tomu režie nepřidělila zajímavější "aranžmá", až přílišná tichost a statičnost inscenace může u určitého typu diváků navozovat pocit nudy (a popravdě nedivím se). Také využití závěrečného songu J. Bulise mi nepřijde adekvátní celku. Nicméně díky Strykové a Baťkovi nechávám tak vysoké procento.
(zadáno: 6.12.2012)
Nápaditá inscenace maximálně využívající vysoký potenciál muzikálu se silným příběhem. Je radost poslouchat krásné přebásnění M. Prostějovského, stejně jako velmi solidní hudební nastudování. Oceňuji též nelehkou práci s dětským sborem čítajícím cca 25 dětí, jehož scény vyšly na výbornou. Vyrovnané herecké i pěvecké výkony, jimž však vévodili T. Novotný a v davu (jako vždy) nepřehlédnutelný Z. Kalina. Parádní ukázka klasického rodinného divadla.
(zadáno: 4.12.2012)
Hodně nevydařená inscenace. Text je již sám o sobě dost problematický, ovšem režie N. Peneva ještě více zvýraznila jeho nedostatky. Vlastně se jedná o grotesku v jakémsi unaveném balení. Pohled na jeviště bohužel k pláči byl, nikoli v smíchu...
(zadáno: 23.11.2012)
75% Velmi emotivní hra i inscenace, podmanivý hudební podkres. Ivanem Luptákem velice dobře zahrané, až mi přišlo líto, že svým talentem nyní plýtvá v Divadle Na zábradlí...
(zadáno: 23.11.2012)
Novinka je protkána nenásilným humorem a příjemnými písněmi. Vadilo mi jen, že byla nerovnoměrně rozdělená – první část je více činoherní a druhá se dá ve výsledku vnímat jako pouhý koncert. Autor mohl po pauze víc rozpracovat neustálé popichování Olivera s Xandrou DiX, které zůstalo bohužel jen v náznaku. Mohlo z toho vzniknout několik zajímavých a vtipných scén. Před J. Suchým klobouk dolů, co vše dokáže zvládat. Možná by ale bylo lepší, kdyby se nyní již soustředil víc na psaní a režii. Na jevišti by si měl už dávat méně prostoru, třeba vystupovat v menších rolích jako "bonus" pro diváky.
(zadáno: 21.11.2012)
Nevím, kolik si tato komedie s humorem tak svázaným s místem svého vzniku může najít v naší republice příznivců. Mě osobně dění a „vtipné dialogy“ zcela míjely. Herecky nepřesvědčivé, snad jen vyjma M. Isteníka. Hlavní představitel M. Tlapák na roli podobného rozsahu ještě nestačí.
(zadáno: 20.11.2012)
Nevěřil jsem svým uším! Tohle napsal stejný autor jako muzikály Krysař, Tajemství a Touha? Kolovrátková hudba připomínající počiny Michala Davida a texty, jež mohou směle konkurovat rýmovačkám od „Fanánka“ tvoří hlavní procenta mého hodnocení, která navyšují jen zdařilá scéna s kostýmy. V tomto díle, respektive prý v rockové opeře, není možné hovořit o pěveckých a hereckých výkonech, v postavách se dá také jen stěží orientovat, stejně jako v ději fungujícím na principu DADA. A k tomu všemu jsem měl v alternaci i Vildu Čoka!
(zadáno: 20.11.2012)
Další ryze průměrná inscenace, jimiž se to v MDP poslední dobou jen hemží. Režie O. Zajíce nepřináší žádný zajímavý výklad, vlastně herce pouze aranžuje, na což nejvíc doplatila postava Máši v podání V. Kubařové. Nijaký výsledek nezachránily ani slušné výkony M. Písaříka a T. Novotného v hlavních rolích, ani pěkně řešená minimalistická scéna A. Pitry. Na prvotní seznámení s klasikou dobré, pokud však hledáte jistý přesah, jděte raději o dům dál.
(zadáno: 20.11.2012)
Text, který se snaží tvářit jako sonda do mezilidských respektive kolegiálních vztahů na pracovišti. Klipovitě se také dotýká vnějších okolností, jež tyto vztahy zásadním způsobem ovlivňují, ve výsledku však přináší pouze klišovité pravdy ničím neobohacující již známá fakta, která byla navíc již dostatečně „proprána“ v jiných hrách. Výsledku bohužel nepomohla ani režie, zvlášť závěr se A. Petrželkové vymkl z rukou a posledních 20 minut bylo k nepřečkání. Herecky zaujal T. Kobr (srdíčkový monolog si ovšem mohl odpustit, i to bylo v mnoha obměnách na jevišti viděno), dobře si vedl i T. Dianiška.
(zadáno: 15.11.2012)
Výborná inscenace, v níž kromě všech mužských představitelů vynikají také herečky J. Holcová, L. Krobotová a K. Melíšková, na něž se v mnoha hodnoceních zcela nesmyslně zapomíná. Zajít si do Dejvického divadla na Ucpaný systém = zážitek!
(zadáno: 15.11.2012)
Jako hříčka na dané biblické téma dobré, ale na plnohodnotné večerní představení je to trošku málo.
(zadáno: 15.11.2012)
Režijně velmi dietní inscenace.
(zadáno: 14.11.2012)
Rodinný muzikál v tom nejlepším smyslu slova. Příjemné melodie s hravými texty, které jsou uzpůsobeny malým divákům. Na své si přijdou i dospěláci mající možnost číst vtipy mezi řádky. Jedná se o jeden z mála původních muzikálů, z něhož odcházíte a zpíváte si hned několik songů. Inscenace je velice dobře zpracovaná po stránce choreografické, herecky solidní - o milé překvapení se postaral F. Slováček jr., zaujali i B. Basiková (alternující G. Urbánková se jí zcela vyrovná), P. Strenáčik a L. Černíková. K. Střihavka se spokojil s pouhým postáváním a obsazení P. Jablonského je mimo mé chápání.
(zadáno: 14.11.2012)
Poetický, ale zároveň velmi náročný text M. Glaser inscenoval jako surrealistický obraz, v němž ponechává velký prostor divákově imaginaci. Postupně si tak může každý vytvořit svoji verzi příběhu odpovídající jeho osobnosti a dost možná se tím dozví i něco nového sám o sobě. Herecky tato inscenace (bez přehánění!!!) patřila vůbec k tomu nejlepšímu, co bylo možné za několik posledních let na českých jevištích vidět. Neskutečné nasazení všech pěti mladých herců, kteří se museli vyrovnat s náročností scénografie, bylo fakt ohromující. Zážitek.