Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3079)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 21.9.2012)
C. Mayerová sice Čapkovy nejrůznější úvahy interpretovala velmi dobře, v její společnosti je navíc prostě tak nějak příjemně, nicméně texty samotné nebyly dramaturgicky šťastně vybrány. Možná by bylo lepší na závěr první části zařadit nějaký fejeton či povídku. Vrcholem večera byla ovšem druhá část, v níž P. Kostka neskutečným způsobem interpretoval Čapkovo pojednání „Jak vzniká divadelní hra.“ Ano, tomu se bez přehánění říká mistrovství.
(zadáno: 21.9.2012)
Po stránce choreografické i pěvecké není novému nastudování možné nic vytknout. Z obsazení bych rád zmínil především výtečného D. Gránského, dále M. Doubravovou, M. Pleskota, K. Střihavku a J. Kříže. J. Ďurovčík je sice výborný choreograf, režie mu ale dělá trochu potíže. Vadily mi zbytečně natahované a přehrávané činoherní scény, nekladl důraz na vztah ústřední dvojice v podání P. Pálka a N. Pociskové. V poslední době se na divadle objevuje nešvar – nesmyslné ukazování holé zadnice. Je i zde. To ovšem nemění nic na tom, že je v Kalichu k vidění povedená inscenace, jež si zaslouží mít úspěch.
(zadáno: 18.9.2012)
Další ze série výborně nastudovaných muzikálů MDB. V režii S. Moši vznikla poetická inscenace, v níž mají své místo jak velké herecké výkony (skvělí A. Slanina!!!, J. Mach a H. Holišová), tak výtečný zpěv, v němž nejvíce vynikl L. Vlček. Krásná hudba spíš sloužila příběhu, než aby byla plnohodnotnou složkou, přesto by bez ní inscenace nezapůsobila tak silně. Co dál pochválit? Kromě choreografie snad ještě to, že režisér nikterak nepotlačil sociální rozměr textu. Uchopil ho naopak velmi prakticky, čímž se vyhnul nejen nebezpečí kýčovitosti, ale i přehnané morality. Doporučuji nepropásnout.
(zadáno: 18.9.2012)
Klasické nastudování této hry mě přesvědčilo o jejích nesporných kvalitách, nicméně i přes velkou snahu se ústřední dvojici nepodařilo do postav dostat vše, co vyžadují. Mezi Josefinou a Napoleonem by měla neustále sršet energie a být přítomen jistý typ napětí, jenže v podání I. Nováčkové respektive P. Bucháčka inscenace vyznívala trochu unaveně. Režie se zde až příliš spoléhala na slovo, ale i v konverzační komedii je přece zapotřebí zapojit více fantazii a vymyslet nějaký klíč ve vztahu dvou hlavních postav. Zde jsem ho postrádal.
(zadáno: 18.9.2012)
Příjemný humor, jenž v tom nejlepším dramaturgicky „navazuje“ na předchozí inscenace Vše o ženách a Vše o mužích. Vtipné dialogy mezi muži a ženami jakoby byly odposlechnuty přímo na místě činu – v obchodních centerech. Navíc jsou i celkem originální. Nejvíc mě bavili F. Blažek, V. Jílek a B. Klepl. Snad jen P. Bláha z celkového dění vybočoval svojí nevýrazností, nejsem ovšem schopen posoudit, nakolik je to vinou role či samotného herce. Celkově však fajn oddechová zábava pro letní večery mající spád.
(zadáno: 18.9.2012)
Meditativní hodinka a čtvrt, v níž text, projekce a hudba vytvořily velmi působivý a kompaktní celek. Více mě zaujalo podání Šťastného prince, J. Krausová ho interpretovala příjemně ztišeně, což příběhu dodávalo na intimnosti. Na A. Krausovi bylo znát, že ještě s podobným žánrem nemá dostatek zkušeností, nedokázal od sebe zcela přirozeně odlišit repliky postav a mohl by také klást větší důraz na artikulaci. To ale nic nemění na tom, že se jednalo o příjemně strávený večer.
(zadáno: 18.9.2012)
P. Khek našel zajímavý inscenační klíč, jenž sice některé situace a jednání postav „zestručnil“, přesto však v příběhu zůstalo to zásadní - silné emoce. Režie, inscenační úprava a vyrovnané solidní herecké výkony všech čtyř aktérů hovoří o smysluplnosti tohoto nastudování Oněgina a je dobře, že jej Anfas pravidelně uvádí i středoškolským divákům. Kéž by produkce tohoto typu i u ostatních podobně zaměřených divadelních společností dosahovaly stejné úrovně.
(zadáno: 18.9.2012)
Slabá hra, která v sobě spojovala nejrůznější estrádní scénky a vtípky. Toto opravdu není můj šálek čaje…
(zadáno: 18.9.2012)
Nevěřil bych, že podobně bláboliodní text mohl napsat autor Bouřlivého jara. Naprosto nedramatická a nezajímavá hra mě nudila a posléze vlastně už ani nezajímala. Bohužel se na výsledku podepsala i absence režie. D. Abrahámová si nevěděla rady a herečky nechala jen odevzdaně sedět na scéně u stolu. Občas statické (ne)dění rozčísl číšník V. Kotka, jenž ztvárňoval i všechny ostatní mužské postavy (bývalé partnery žen). Bohužel ani V. Kotek mě neoslovil – vrcholem nevkusu byl nesmyslně podbízivý výstup s jeho nahou zadnicí. A kam se v závěru poděla postava J. Krausové nevím dodnes…
(zadáno: 14.9.2012)
Hra mi narozdíl od kolegů nepřišla tak originální. Oceňuji ovšem její nastudování hned z několika důvodů. B. Holičkovi se podařilo vytvořit nápaditou inscenaci, která na svět počítačů a na lidské trápení s nimi nahlíží s příjemně humorným nadhledem. Zároveň ale akcentuje i vážnější rovinu, tzn. jak technika může negativně působit na životy lidí. Smířlivý závěr, kdy dochází ke kompromisu a Uživatel začne PC používat jen prakticky, aniž by se narušovaly mezilidské vztahy, působí nadějně. Další plusy: výběr hudby, scéna a D. Šváb. Z inscenace vyzařuje zřetelný pokus o jistou výpověď, což se cení.
(zadáno: 11.9.2012)
Příliš upovídanému textu, ovšem rozhodně ne nezajímavému, by slušelo krácení a to především v první části. Po pauze, kdy dojde na „lámání chleba“, je většina dramatických situací velice dobře vystavěna, nesklouzávají k přehnanému sentimentu. Herecky překvapivě vyrovnané, nejvíce zaujaly D. Syslová (především díky ní měla první část „budíček“) a D. Batulková, jež byla po delší době obsazena proti svému zavedenému typu a se svojí postavou Kitty si poradila více než dobře. Oceňuji též příjemnou hudbu P. Helebranda a výtvarnou stránku inscenace.
(zadáno: 31.8.2012)
55% Hra J. Jelínka vycházející z Shakespearova Romea a Julie s odkazy na další autorovy texty. Hravá inscenace s mnoha opravdu vtipnými místy mě bavila, stejně jako hudba T. Davida. Fajn atmosféra, hercům se podařilo vytvořit příjemno.
(zadáno: 31.8.2012)
Možná stál na počátku projektu dobrý nápad, který se však scénáristicky nepodařilo smysluplně uchytit a zpracovat. Bodové ohodnocení scénáře je prakticky na nule, představení držely jen výkony akrobatů a tanečníků, i když libreta jejich čísel byla kolikrát také napováženou. Vyzdvihl bych hlavně duo DaeMen. Tristní T. Matonoha, který se neustále přeříkával.
(zadáno: 23.8.2012)
Režisér M. Dočekal hru uchopil za správný konec a především díky lehkosti, s níž ji inscenoval, mě bavilo sledovat i to, co denně slýchávám v televizi. Zároveň oceňuji přidanou hodnotu textu, který poodkrývá a poukazuje na prapodivné morální principy fungování naší společnosti. Velmi solidní výkony D. Matáska a P. Špalkové. A kupodivu mi nevadily ani přidané písně, které si v poslední době M. Dočekal tak oblíbil.
(zadáno: 23.8.2012)
3% Za scénu V. Károlyi-Konečné s nohama za hlavou. To ostatní mě zcela míjelo...
(zadáno: 22.8.2012)
Přijde mi, že čím víc J. Ledecký svůj muzikál vylepšuje, tím se mi líbí míň. Režie se opět spokojila s tím, že hlavní aktéři především postávali a vzdali se jakýchkoli hereckých projevů. O. Ruml na Hamleta nestačil herecky a překvapilo mě, že má při některých písních potíže vyzpívat výšky. Ofélie B. Cmuntové byla nevýrazná, i když své party odzpívala dobře, J. Laufer se rozehrál a rozezpíval až na děkovačce, což je u 2:20 hod dlouhého představení problém, přídavek ale vystřihl perfektně. Škoda, že si šetřil síly až na úplný závěr. Několik skvělých výstupů T. Trapla.
(zadáno: 9.8.2012)
Verze Divadla Artur mě oslovila mnohem víc, než původní inscenace F. R. Čecha. A v tomto nastudování byl dokonce navíc i bonus v podobě vystrkování holé zadnice přímo do publika.
(zadáno: 30.7.2012)
Přestože měla inscenace své mouchy, jedná se o jednu z lepších režií P. Kracika z poslední doby. Představení na mě silně zapůsobilo. Herecky mi přišli nejpřesvědčivější D. Sitek a A. Stropnická. R. Zima hrál sice nacistu Brenskeho s přesvědčivě chladným odstupem, ale bohužel v této pozici setrval až do samotného konce, kdy by jeho chování mělo přece jen gradovat. Zajímavější posun jsem spatřoval u Schillingera I. Kubečky. Velmi působivá závěrečná scéna. Ještě kdyby představení nepředcházel neskutečný chaos v podobě nezvládnuté vstupní organizace...
(zadáno: 27.7.2012)
65% Jako celek působí inscenace vyrovnaně jak po stráce herecké, tak i scénické. Oceňuji několik zajímavých nápadů režie. Bavilo mě např. řešení přerodů lidí v nosorožce, scénické přestavby apod. Nápad s dirigentkou je sporadický, osobně mi přišel navíc. Výborní I. Bareš a v menší roli O. Pavelka. Přestože se spolu s Enronem jistě jedná o nejlepší premiéru z této sezony ND, je to trošku smutné konstatování... Solidní inscenace – inu jak se říká: Nic víc, ale ani nic míň.
(zadáno: 27.7.2012)
Po delší době se na divadelních prknech objevil text, který je zajímavý nejen formou, ale i dějem (druhý případ totiž není vůbec samozřejmostí). Bohužel režie Jana Kačera zůstala hře hodně dlužná. Pokulhává vystavění scén, situací, vztahů mezi jedlotlivými osobami a vlastně celková gradace jinak zajímavého příběhu. A přitom autor v textu na vše myslel... Herecky nejvíce oslovily T. Medvecká a K. Holánová.
(zadáno: 26.7.2012)
(zadáno: 26.7.2012)
(zadáno: 26.7.2012)
(zadáno: 26.7.2012)