Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3079)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 13.1.2012)
Klasický muzikál v příjemném rodinném balení. A. Procházka se vzdal vtípků za každou cenu, jimiž zahltil například svoji předchozí karlínskou režii Polské krve. Dobré výkony O. Brzobohatého roztomile parodujícího detektivy či dobře herecky i pěvecky vybavené M. Absolonové, suverénního P. Vondráčka a přitrouble naivní Z. Norisové. Jejich nasazení kazil jen B. Kotiš v roli režiséra, jenž tuto figuru příšerně nadsadil, parodoval a přehrával. Za nejvydařenější považuji výtečně zpracovanou scénu v 2. dějství s O. Brzobohatým a Z. Norisovou.
(zadáno: 29.12.2011)
Oceňuji scénické řešení – hrálo se po celém prostoru alternativního prostoru, přičemž diváci seděli na vyvýšeném obvodu místnosti. Divák tak měl možnost sledovat dění z nejrůznějších úhlů pohledu. Tři herci dovedli sugestivním způsobem za pomoci nepřeberného množství loutek a rekvizit předat poselství několika lidských příběhů, jež pojilo téma postavení Židů ve válce. M. Pecko projevil schopnost velké empatie a s hrou I. Horovitze naložil velmi jemně. Tím na diváka přenesl autorovo poselství v ještě zvýrazněnější podobě.
(zadáno: 29.12.2011)
Označení opravdový jevištní úlet je pro tuto inscenaci asi tím nejvýstižnějším. Přes zábavný styl, jímž režisér T. Svoboda hru inscenoval, se z ní ovšem nevytratily ani i dost zajímavé myšlenky a především upozornění na hodnotovou pomatenost současného světa. Herecky velmi přesvědčívé. Oceňuji odhodlání O. Pavelky a zápal pro věc...
(zadáno: 29.12.2011)
Inscenace mě nemile překvapila svojí nevyrovnaností. Některé scény režisér zpracoval naprosto úchvatně, jiné mě dost zarazily svojí nedokonalostí. Jedná se především o obrazy, kde mělo docházet k jevištním kouzlům. V případě reprízy dne 8.12. to nevyšlo ani jednou... Standardní herecké výkony a jeden omyl v obsazení. Nevím, koho napadlo do role princezny Adrieny obsadit L. Žáčkovou. Poněvadž se bezesporu jedná o jednu z nejtalentovanějších hereček své generace, určitě si takový danajský dar nezasloužila.
(zadáno: 29.12.2011)
Inscenace s příjemnou dávkou černého humoru. Hercům se i díky jisté míře nadsázky dobře dařilo přecházet z postav do postav a bavit vtipnými převleky. Nejvíce mě zaujaly L. Malkina a N. Konvalinková, projev J. Zadražila bych trošku umírnil, chvílemi nebyl totiž adekvátní jevištnímu dění. Reřisérce se podařilo vytvořit milou podívanou, kterou však zbytečně pokazil závěr s pekelnými kostýmy a růžky. Takovou prvoplánovost si Viola nezaslouží.
(zadáno: 29.12.2011)
Z programu k inscenaci jsem se dozvěděl o problémech pražské čtvrti Buďánka, které ji trápí už od 60. let. Se zájmem jsem si přečetl také článek o historii této osady, jež to nikdy neměla lehké s našimi politiky (ovšem kdo se může pochlubit opakem...). Škoda, že na mě žádné ze zajímavých témat nepromluvilo z inscenace. Výsledný tvar vypadal, jakoby se to celé realizačnímu týmu nějak vymklo z rukou. Na jevišti jsem totiž sledoval jakýsi mumraj, jenž mě naprosto míjel a vlastně mě i nudil. A nepomohly tomu ani příjemné tóny muziky R. Zacha.
(zadáno: 28.12.2011)
Nevyrovnaná inscenace. Na škodu bylo i začlenění pauzy do 1. části 2. dějství, kdy se pořádně rozjíždí děj. Po přestávce totiž divákům chvíli trvá, než se do příběhu dostanou, čímž se zeslabuje komičnost dění. R. Štabrňák byl v hlavní dvojroli upozaděn, vynikla spíš postava R. Tournela, kterou však V. Záveský přehrával. L. Král si s rolí Kamila poradil vkusně, až bude mít mluvu bez souhlásek reprízami natrénovanou, stane se jistě tahounem představení. Ovšem, jak dokázala zvýraznit služebnou Yvetu P. Duspivová se jen tak nevidí.
(zadáno: 26.12.2011)
75% Během necelých dvou hodin jsem prožil v komorním prostoru Divadla v Řeznické neuchopitelný pocit souznění s postavami a s jejich osudy, jež se velmi jemně dotýkaly citlivých témat týkajících se především mezilidských vztahů. Čtyři příběhy letmých setkání s láskou dokázala režisérka J. Janěková výtečně uchopit a spolu s herci vytvořila úžasnou podívanou, která bez sebemenších známek patosu či sentimentu dojímala svojí obyčejnou krásou. Stejně vkusně byl vždy naservírován i všudypřítomný humor. Herecky vyrovnané. Doporučuji.
(zadáno: 22.12.2011)
Solidní inscenace, kterou narušovaly četné hudební a baletní vstupy. Tento režijní záměr nevyšel, dramatický příběh dvou skladatelů tím naopak ztrácel napětí. Přesto mě i tuto verzi bavilo sledovat a to především díky dvěma hlavním představitelům – J. Fišarovi a I. Orozovičovi. Nadstandardně byl zpracován Amadeův vztah s Konstance, již ztvárnila A. Mohylová, která se dokázala suverénně přehrát z pubescentního děvčete do ženy, na jejíž bedrech leží chod celé domácnosti. Zásadnější pohled na text toto nastudování ovšem nepřineslo.
(zadáno: 22.12.2011)
Inscenace měla své limity, některé scény byly zbytečně doslovné a vyznívaly pateticky, celkově však uvedení (narozdíl od mnoha recenzentů) v této podobě hodnotím kladněji. Přece není nic špatného na tom, když je v této cynické době malým divákům předložen příběh postavený vysloveně na emocích. Ano, občas nebyl potenciál textu plně využit (např. scéna, kdy hlavnímu hrdinovi dochází, že mu otec vypráví příběh seznámení s jeho matkou). A možná mohl být pro čtení dopisu zvolen méně vážný tón. Inscenace jinak svůj účel plní...
(zadáno: 21.12.2011)
Příběh neúspěšného spisovatele, jenž potká dívku, s níž začne psát její příběh... Oba se však do jeho vzniku ponoří natolik, že se smyšlená verze začne silně proplétat se skutečností a s reálným vztahem dvojice. Nakonec pak už ani jeden z nich přesně neví, co je představa a co skutečnost. Herci si skvěle pohrávají s mimikou, gesty, převtělují se z jedné postavy do druhé a při tom stále působí přesvědčivě. Režisér se spolu s nimi zasloužil o to, že se divák i přes náročnost tématu a jistou chaotičnost v představení neztrácí.
(zadáno: 21.12.2011)
Poetika velmi nelehkého textu mě neoslovila. Kdyby režisér B. Mazúch alespoň vytvořil zajímavý klíč, jímž by divákům tento těžký útvar „přechroustal“... Výsledek na mě působil hodně chaoticky, navíc se mi jednu postavu nepodařilo ani identifikovat. Herecky ovšem výborné. Je mi proto líto, že mě inscenace vlastně zcela minula...
(zadáno: 21.12.2011)
Inscenace mě ničím nezaujala. Samotnou dramatizaci nepovažuji za extrémně zdařilou, P. Gábor se navíc snažil inscenovat snad všechny příběhové linie, což vedlo k tomu, že se děj tak nějak rozplynul v dění... Solidní výkon J. Smutné byl pouhým solitérem v tříhodinovém představení.
(zadáno: 21.12.2011)
Výtečně napsaná hra s množstvím obyčejných životních postřehů, které jsou však zabaleny do příjemně humorného hávu. Všechny tři herečky byly obsazeny naprosto typově přesně, asi nejvíc mě zaujala I. Pazderková. Její postava si projde největším vývojem, který herečka dokázala přesvědčivě ztvárnit. Ovšem ani E. Balzerová a M. Doležalová za ní nezaostávají. Kdyby takto vkusně byly zpracovány všechny komedie, byla by to paráda...
(zadáno: 21.12.2011)
Ještě nikdy jsem neviděl detektivku bez závěrečného rozuzlení. Myslím, že je pro tento žánr celkem smrtelné nechávat otevřený konec. Každý divák totiž čeká napínavé finále... Největší problém spatřuji v samotném textu, jenž neskýtá potenciál pro vznik kvalitní inscenace. L. Bělohradská také po Pasti na myši (její nedávná režie v DpP) potvrdila, že si s detektivkou moc nerozumí. Nedaří se jí vytvořit patřičné napětí. Herecky celkem slušně zvládnuté, i když by se na roli V. Hybnerové jistě mnohem víc hodila starší herečka.
(zadáno: 21.12.2011)
Podle mého názoru jedna z nejslabších inscenací Divadla Aqualung, jehož poetiku mám jinak poměrně rád. Přišlo mi, že Mistr Hus není jejich téma... Herecky opět, stejně jako například v inscenacích příbramského divadla, vyčníval Z. Kalina. Vše ostatní celkem nuda.
(zadáno: 21.12.2011)
Ačkoli nejsem cílovou skupinou tohoto textu (doporučuji divákům od padesáti let a výše, kteří tento humor jistě ocení), v některých pasážích jsem se příjemně bavil (především je vtipná závěrečná pointa). Na inscenaci je vidět poctivá režijní práce s herci. První repríza však byla poznamenána třemi menšími výpadky textu, což možná ale „klasický“ divák asi ani nepostřehne. Mile mě překvapila I. Hüttnerová, ačkoli hrála se zápalem plic, nebylo to na jejím výkonu vůbec patrné.
(zadáno: 21.12.2011)
Velmi nešťastně napsaná hra, od čehož se odvíjí vše ostatní...
(zadáno: 16.12.2011)
Když už se KSA rozhodla inscenovat vánoční příběh, mohla si zachovat vysokou úroveň svých produkcí i v takovémto dílku. Produkce mě dost zklamala svojí nevýrazností především po inscenační stránce. Průměrné procento dávám jen kvůli herecké snaze.
(zadáno: 16.12.2011)
Na inscenaci jsem ocenil především vytvoření atmosféry někdejších časů, kdy se tyto duchovní hry hrávaly (tomu napomáhala dřevěná scéna K. Glogra). Tak nějak si představuji, že ochotnické divadlo asi vypadalo (myšleno v tom nejlepším smyslu slova). Oceňuji, jak se celý soubor dovedl v příběhu orientovat a přetělesňovat se z postavy do postavy. Zvláště druhá část by si však zasloužila výraznější škrty, poměrně dost se táhla a děj se mému soustředění vzdaloval...
(zadáno: 15.12.2011)
O. Sokol si s nesnadným zadáním zpracovat inscenaci, jež by stála na pomezí činohry, muzikálu a koncertu, poradil výtečně. Jestliže první část byla především o zpěvu v kombinaci s mluveným slovem, v části druhé se "k žezlu" dostala hlavně činohra. Obě části však spojovala zvláštní tajemná poetická atmosféra, která měla až meditativní účinky. I. Chýlková mě více zaujala v roli Ducha budoucích Vánoc než coby Vypravěčka, v této úloze jsou ještě patrné rezervy. Skvělí K. Roden a D. Koller. S. Tobias má zbytečně moc prostoru.
(zadáno: 15.12.2011)
Na tohle je i slovo kýč krátké.
(zadáno: 15.12.2011)
Komedie, které však v první části chyběl "tah na bránu". Některé situace režie ke své škodě nevyužila a jiné naopak přepálila (viz když K. Halbich říká repliku o usnutí, ještě to názorně předvede -proč?). Podobné momenty narušují jinak příjemný běh inscenace. Možná by si též zasloužily doladění výstupy řemeslníků, jejich scény se občas vlečou. Herecky nejlepší K. Halbich, v závěsu za ním K. Cibulková a v menší roli výrazně zaujme P. Hřebíčková. F. Čapka používal svúj naučený standard. Postava skýtá větší možnosti.
(zadáno: 12.12.2011)
Inscenace Bezručů mě zaujala o něco víc, než pražská verze. Hlavní plus vidím v sehranosti tamního souboru, jenž dokázal skvěle ohhadnout míru nadsázky a parodie, navíc všichni velmi solidně zpívali. A největší překvapení? Nováček souboru M. Sedláček v roli Zvukaře, je velmi dobře nadaný jak herecky, tak pěvecky. Navíc z něj čiší zapálení pro věc. Jeho výkon rozhodně z inscenace vystoupil. Skvělý byl opět N. Lichý, tentokrát coby pornoproducent. Velká spokojenost.